Starý Berštejn

27.07.2021
Starý Berštejn (pravděpodobně) – neznámý autor (1854)
Starý Berštejn (pravděpodobně) – neznámý autor (1854)
foto Tomáš Mehes
foto Tomáš Mehes
Obytná budova na vrcholové skále
Obytná budova na vrcholové skále
Fragment bašty v předhradí
Fragment bašty v předhradí

Starý Berštejn (německy Berkenstein) je zdáli dobře viditelná zřícenina hradu z 15. století na čedičovém Berkovském vrchu u městečka Dubá v okrese Česká Lípa v katastrálním území obce Vrchovany. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Historie

Hrad nechal postavit Jindřich Hlaváč z Dubé krátce po roce 1400 v období dělení majetku mezi členy rozrůstajícího se rodu. Roku 1407 Jindřich získal dědictvím po svém bratrovi i Jestřebí a patřila mu obě sídla.

Fragment bašty v předhradí

Někdy v půli 15. století Berštejn získali páni z Vartenberka, konkrétně je uváděn Zikmund z Berštejna, a ještě později jsou jako majitelé uváděni rytíři z Šebířova. Od nich se kolem roku 1500 majetek vrátil Berkům, Jiřímu Berkovi. V roce 1512 se zachoval záznam, že se Jiří Berka nechal titulovat z Berštejna. Hrad neposkytoval mnoho pohodlí a tak Jiří i se svým synem častěji zůstávali na zámku v Kuřích Vodách (dnes Kuřívody). V roce 1547 bylo panství rozděleno mezi Alešovy syny, hrad tehdy získal Adam Berka (psán i Adam Berka z Dubé a Lipé). Právě on se rozhodl si postavit sídlo nové zámek Nový Berštejn. O starý hrad se už nestaral, ten zpustnul, část stavebního materiálu si odnosili vesničané na své domky. Při dělení majetku mezi Adamovými syny zaznamenaném roku 1592 se hrad vůbec neuvádí.

Od roku 1972 se o zříceninu stará a také ji renovuje nájemce, pan Miloš Novák.

Stavební podoba

Budovy předhradí se dochovaly pouze v podobě terénních reliktů. Z jeho opevnění zůstalo alespoň částečně stát torzo okrouhlé bašty. Hradní jádro částečně obíhal parkán, který se poněkud rozšiřoval na severovýchodní straně. Na nejvyšším místě jádra stálo obytné stavení obvykle považované za věž. Její zdi jsou silné 2 metry, vnitřní prostor má rozměry 4,07 × 5,25 metru. V pozdější stavební fázi bylo přízemí věže zaklenuto a v jádře vznikly další budovy. V patře věže je světnice s velmi pěkným rozhledem do dalekého okolí.

zdroj: Wikipedia

Berkovský vrch se Starým Berštejnem, pohled z Vysokého vrchu u Korců. Vlevo obec Vrchovany a za ní obec Chlum
Berkovský vrch se Starým Berštejnem, pohled z Vysokého vrchu u Korců. Vlevo obec Vrchovany a za ní obec Chlum

Zřícenina hradu Starý Berštejn

Hrad nechal nejspíš na počátku 15. století pod názvem Berkenstein postavit Jindřich Hlaváč (Berka) z Dubé. Dodnes se dochovaly relikty nadzemního palácového zdiva. Hrad je v soukromém vlastnictví a není běžně přístupný.  

(autor příspěvku Michael Kalfeřt)

Starý Berštejn © Radovan Smokoň 01/2023
Starý Berštejn © Radovan Smokoň 01/2023
© T. Durdík - Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Libri, Praha 2000
© T. Durdík - Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Libri, Praha 2000
Pohled na hrad od jihovýchodu © K.H. Mácha, 1832 nebo 1833
Pohled na hrad od jihovýchodu © K.H. Mácha, 1832 nebo 1833
Nový a Starý Berštejn od JV, asi r. 1833 (K. H. Mácha)
Nový a Starý Berštejn od JV, asi r. 1833 (K. H. Mácha)
Stary Berstejn od JZ, asi 1832 nebo 1833
Stary Berstejn od JZ, asi 1832 nebo 1833

Zřícenina hradu. Zal. zač. 15. stol. Zmiň. r. 1423 v predikátu Zikmunda z Berštejna. Od r. 1465 v držení Zikmunda z Vartemberka. Na přel. 15.–16. stol. hrad získali Berkové z Dubé. Po vybud. zámku Nový Berštejn (1558–1567) hrad rychle zpustl. Hrad je přístupný po dohodě s majitelem.

Opravdu přenádherné místo je hrad Starý Berštejn. Nachází se asi 4 km od Dubé po žluté turistické značce. Dále po této značce dojdete k Máchovu jezeru. Objekt není běžně přístupný. Skupiny zájemců o prohlídku a výklad historie si mohou dohodnoout návštěvu předem telefonicky nebo písemně. Protože objekt byl v minulosti několikrát vyloupen a došlo i k přepadení majitele, byl tento majitel nucen učinit některá bezpečnostní opatření. Nesnažte se proto vniknout do objektu, neboť každý takový pokus může skončit tragicky!

V oblasti mezi Doksy a Dubou tvoří bezesporu nejtypičtější dominantu kuželovitá čedičová hora nad vsí Vrchovanami, korunovaná hranolem zdiva hradu Starého Berštejna. Starý Berštejn patří mezi mladé hrady, protože jeho založení spadá až do počátku 15. století. V r. 1402, když se četní synové Jindřicha Berky z Dubé, zvaného Jednooký, dělili o rozsáhlé dědictví, připadl na Jindřicha Hlaváče díl, v němž dosud žádný hrad postaven nebyl. Jelikož se ve výčtu obcí Jindřichova podílu výslovně uvádí též hora nad vsí Vrchovanami, lze předpokládat, že se již při dělení počítalo s tím, že zde bude postaveno nové Hlaváčovo sídlo. Se stavbou hradu se nepochybně též hned započalo, neboť v r. 1407 zdědil Jindřich Hlaváč po zemřelém starším bratrovi Jestřebí a sotva by se pak již odhodlával k nákladné stavbě nového hradu. Můžeme tedy se vší pravděpodobností říci, že hrad Berštejn vznikl v prvém desetiletí 15. století. Nevelká rozloha skalnatého vrcholu a jeho nepřístupnost dovolily umístit zde pouze obydlí panstva a nezbytné čeledě, hospodářská stavení byla rozložena na plošině přerušující svah kopce poněkud níže pod skalou. 

Z předhradí, do něhož se vstupovalo od východu branou chráněnou okrouhlou baštou v nároží hradební zdi, se zachovaly jen nepatrné zbytky. Od předhradí k vlastnímu hradu vedla již jen pěšina podél skály s dolním hradem, odkud bylo možno přístupovou cestu snadno hájit. Dolní hrad se skládal z nevelkého nádvoříčka, uzavírajícího hrad půlkruhovitě na severovýchodní straně a bezpečně ovládajícího přístup k hradu po severním a východním svahu, z protáhlého patrového stavení s valeně klenutými místnostmi v přízemí a ze skalního ostrohu, z něhož mohl být hrad chráněn proti přepadu od jihozápadu. 

Z prvního patra budovy dolního hradu se pak přecházelo do horního hradu, jímž byla obytná věž na skále, tyčící se příkře ještě několik metrů nad dolním hradem. Jak svědčí pozůstatky stavby, mělo vlastní obydlí pánovo nejméně dvě podlaží. Ve spodním je dosud dobře zachována místnost sklenutá valeně s lunetami, s dvěma okny a sedátky ve výklencích, horní patro je již z větší části rozrušeno. 

Podobně jako nemáme přesné zprávy o vzniku hradu, neznáme bezpečně ani jeho další historii. Jindřich Hlaváč – stavebník a první držitel Berštejna – se přidal jako jediný z Berků již v první fázi husitské revoluce na stranu husitů a stal se v roce 1426 po dobytí České Lípy tamním husitským hejtmanem. Jak se však tato pohnutá doba projevovala přímo na Berštejně, není známo. Někdy k němu bývá vztahována zpráva o dobytí nejmenovaného hradu u Dubé Janem ze Smiřic a Čečkem z Pakoměřic v r. 1429, tuto domněnku však nelze prokázat. Spolehlivě je hrad Berštejn doložen písemnými prameny až v r. 1437. 

Kolem poloviny 15. století náležel Berštejn Vartemberkům, koncem 15. století rytířům ze Šebířova, někdy na přelomu století jej však opět získala rodina původních majitelů, a to vnuk zakladatelova bratra Václava – Jiří Berka z Dubé, který se v r. 1512 podle hradu Berštejna také psal. V této době však už přestával Berštejn vyhovovat zvýšeným požadavkům panstva na bydlení a Jiří Berka i jeho syn Aleš raději pobývali na zámku v Kuřích Vodách. Když však došlo v r. 1547 k rozdělení panství mezi Alešovy syny, získal Adam pouze Berštejn a rozhodl se postavit si místo starého hradu poblíž Dubé sídlo nové, které nazval Nový Berštejn. Starý Berštejn nechal zpustnout. Při dělení majetku mezi jeho syny v r. 1592 se už neuvádí.

Pověst

Podle dochované pověsti se kolem roku 1770 u hradu objevil jakýsi podivín se svými kamarády. Ti prý v okolí hradu vykopali jakousi starou zvlhlou knihu. Při bližžším prozkoumání zjistili, že obsahuje i zvláštní list papíru, který jakoby do svazku nepatřil. Pečlivě si pergamen prohlíželi a nakonec se dovtípili, že je to klíč od pokladu. O půlnoci se tedy sešli ve sklepení hradu, kde rozdělali oheň, postavili se okolo něj a chytili se za ruce. Jeden z nich začal předčítat text, který zněl jako zaříkadlo. V tom okamžiku se zvedl vítr a následně se přihnala vichřice. Hradem se začaly ozývat strašidelné zvuky, což muže vyděsilo, a proto se rozutekli. Zaříkač tak nestačil dočíst text pergamenu až do konce. Co se stalo, už nikdo přesně neví. Prý vše ztemnělo a podivín se probudil ráno pod zříceninou hradu, ale nikoho ze svých přátel nenašel. Tato historka se zakládá na skutečné události – neboť dle dochovaných historických pramenů  opravdu existoval jakýsi francouzský dobrodruh, který prý na hradě vyvolával duchy a byl potom uvržen do vězení, avšak během přepravy se mu podařilo uprchnout.

zdroj:https://www.hrady.cz/hrad-stary-berstejn/texty?tid=26527&pos=1000

zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro

fotogalerie (https://www.hrady-zriceniny.cz/s_stary_berstejn.htm)

pondělí 29. srpna 2016

Starý Berštejn pohledem Václava Víška

Karel Hynek Mácha byl básník. Taky maloval. Hlavně v kraji, kterým putoval pěšky od kopce ke kopci, od hradu ke hradu. I mně tenhle kout učaroval. Básník zemřel mlád, je pravděpodobné, že jsem v kraji nachodil více než on. Přesto jsme zvyklí kraj nazývat jeho jménem. Nespravedlnost? Básničky jsem žádné nesložil, pokud nějaké veršovánky, byly určitě sprosté.
Nikdo na mě nemůže chtít, abych ve vedru fotil odjinud než od hospody. Pro pořádek, vesnice se jmenuje Vrchovany, leží v kraji Libereckém, ačkoliv Liberec má každý soudný spojený s jinou krajinou, někam však víska patřit musí. Kdysi dávno, když jsem měl na svém favoritu jednoduchou přehazovačku a tříkolečko, mnozí vrstevníci neměli ani to, kola byla zbožím nedostatkovým, jezdíval jsem z chalupy rodičů v Podještědí do Prahy. Vyšplhal jsem se nahoru z Doks (od Máchova jezera!) a projížděl kolem zajímavého kopce.
"Hospoda", říkal jsem si vždycky, ale zrovna kolo jelo samo z vršku, nezastavoval jsem, Jednou na kopec musím vylézt, už nemám tolik času. Jak šla léta, kolo zjevně usoudilo, že se mu nechce toho vyžranýho dědka vozit. Přehrabuju se ve starých pohlednicích a jízdních řádech více než dříve. Je pohodlnější cestovat prstem na mapě. Dědek sedmdesát plus se dostane z Prahy do Liběchova zadarmo. Na občanku, někdy na ksicht, podle nátury řidiče. V Liběchově je dvacet minut času, hospoda ještě spí, řezník je vzhůru, skvěle vypadající kladenka, rohlíky, svačinka do autobusu.
Jeden z kamiónů křižujících Evropu zatarasil silnici na půl hodiny. Jídlo jsem spolknul vestoje. Autobus směr Nový Bor nacpaný, hlavně dětmi, těšícími se k vodě. Jedna dívenka okamžitě organizovala a už jsem seděl. Dívám se na ni, taková mladinká, šikovná, plná elánu. Kde se to v těch dětech bere? Pak mi došlo, že jde o paní učitelku. Ženy pod padesát se mi v mém věku jeví jako dívenky.
V Dubé i s dětmi přestupuju na autobus do Doks, Tam jedou ony, mě vyplivne autobus na rozpálenou ulici ve Vrchovanech. Přímo před otevřenou hospodou.To mi dělají schválně, abych nemohl nadávat na žízeň.
Vesnice není z největších, brzy jsem s porovnáváním hotový, sednu do chládku, mám sebou vlastnoručně upečený perník. Lézt na kopec? Kus řeči jsem dal s místním chalupářem. Na zříceninu se prý nesmí. Ale co když to není pravda?
Na kopce se leze, abychom více viděli. Třeba Vrátenskou horu.
Zvědavost mě žene dál, pokud můj pohyb se dá nazvat hnaním.
Je to pravda, na hrad se nesmí.

Chvíli myslím na skutečnost, jak bylo možné v roce 1972 získat hrad. Na vyhlídkovou plošinu musím.
Kdo zná aspoň okrajově hrad Bezděz, ví, že jde o dva kopce vedle sebe. Takhle to vypadá, když jsou v řadě za sebou. Kraj je plný kopců, stává se nepřehledným, snad proto se rozhodli mocní, že některé zbourají, odborně se říká vytěží, místo kopce je kamenolom.
Vpravo od Bezdězu jsou vidět zbytky Tachovského vrchu, kdysi ještě o 15 metrů vyššího než je ten, na kterém sedím.

V roce 1961 vyšel turistický průvodce Máchův kraj, přílohou byl obrázek, jemuž se tehdy honosně říkalo mapa. Mám o mapách jinou představu, ale na obrázku je vidět, že na Tachovský vrch ještě vedla žlutá turistická značka.

Pro úplnost se musím zmínit, že pár kilometrů odtud býval i vrch Maršovický se stejným osudem, také se z něj už nikdo nikdy do kraje nepodívá.
Ještě se loučím pohledem do dáli, kde svítí Ještěd, symbol Liberce. Pak že nejsem na Liberecku...

V duchu mám radost, že z Ještědu snad nikdo kamenolom nevytvoří, vydávám se na cestu dolů. Lidé v mém věku každému potvrdí, že dolů se chodí hůř. Mám dvě nohy, což je někdy málo, za chvíli zase moc, v některých úsecích používám i zadek.
Nic jsem si nepolámal, je čas na hospodu.
Cesta do mé vlastní koupelny a postele už není zajímavá.
Druhý den se dívám do svých turistických zápisků, výpisků, mapiček. 16.6.1990 jsem na Starém Berštejně byl se svými dětmi při turistickém pochodu Provodínská štrapanda, asi tehdy kvůli akci pan Novák zříceninu zpřístupnil.
Kopce jsou na světě proto, aby se na ně lezlo. Jak dlouho ještě já, nevím. Ono se to nějak vyvrbí.

zdroj:https://vencovyfotky.blogspot.com/2016/08/1982016-vrchovany-stary-berstejn.html

https://hrady.dejiny.cz/stary_berstejn/013.htm
https://hrady.dejiny.cz/stary_berstejn/013.htm