Sokolovna v Českém Dubu

K prvnímu pokusu založit v Českém Dubu spolek Sokol dochází už v roce 1865. V prostředí většinově německém se ale české spolkové činnosti nedařilo. Ačkoli si členové nově ustaveného spolku pronajali ke cvičení dvorek vedle hostince, kde si postavili letní tělocvičnu, nemělo fungování místního Sokola dlouhého trvání a po dvou letech byl rozpuštěn. Druhý pokus byl úspěšnější. Napodruhé byl českodubský Sokol založen 16. září 1888 ustavující valnou hromadou. Místní příznivci sokolské myšlenky tu ale cvičili už od října předešlého roku. Sokol v Českém Dubu se brzy stal nejdůležitější českou společenskou institucí ve městě i širokém okolí. V zimě se nejprve cvičilo u pana Josefa Červy Na Barevně, poté u Ludvíka Roubíčka, vlastní prostor scházel. Roku 1897 sice jednota zakoupila dům od Josefa Kotvy, pro nevhodnost stavební parcely byl ale později prodán. V roce 1900 vydali sokolové dlužní úpisy v částce 10 zlatých na stavbu sokolovny. Mezitím se cvičení přesunulo do hostince Václava Havla. Roku 1902 vypracoval pražský architekt Žák plány na stavbu sokolovny. Mělo dojít ke sbourání stavení, které se nacházelo na pozemcích místního Sokola, a místo něj by byla vystavěna nová budova sokolovny v nákladu asi 26 000 zlatých. O dva roky později zakoupili za stejnou částku českodubští sokolové dům na náměstí vedle hostince pana Hykyše. Začalo se tedy cvičit tam. V roce 1913 ale došlo k požáru, který sokolský stánek značně poškodil. Nová moderní budova sokolovny byla na místě bývalé stodoly otevřena až 3. října 1926. Prací na stavbě se účastnilo veškeré členstvo.

Zdroj informací, literatura

https://www.sokolcdub.cz/historie/

https://is.muni.cz/th/zprf9/Ceske_spolky_v_Ceskem_Dubu.pdf

Zmizelý Český Dub 

Ani jeden z domů v popředí již nestojí. Ačkoliv se starobylé městečko Český Dub vyznačuje jinak slušně dochovanou původní zástavbou -- od roku 1992 se může chlubit městskou památkovou zónou — shodou okolností právě tato strana náměstí padla za oběť novostavbám. Nejprve zmizely domy ve středu záběru, z nichž jeden poznáme podle neorenesančního štítu. Roku 1902 si jej podle plánů Josefa Žáka nechala postavit okresní hospodářská záložna. Dům se nedožil ani čtyřiceti let: při bourání sousedního objektu byl staticky narušen a musel se poroučet k zemí spolu se svým sousedem. Na uvolněných parcelách vyrostla zajímavá novostavba záložny dle návrhu architekta Františka Zejdla z Liberce - Horního Růžodolu, otevřená v září 1937. Už méně zajímavé je nákupní středisko, dokončené v první polovině sedmdesátých let na místě prvních tří domů zbouraných v letech 1948 a 1956. Bratr Sokol, který za chvíli vyjde z domu v popředí a vyrazí svým autem registrovaným v mnichovohradišťském okrese domů, by se asi podivoval. 

zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových pohlednicích, 2014