Roimund

12.11.2021

Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.


Roimund (též Raimund) je zřícenina hradu v severozápadní části Ještědsko-kozákovského hřbetu, asi pět kilometrů jihozápadně od Chrastavy v okrese Liberec. Staveništěm hradu se stala ostrožna, která vybíhá ze severní strany hřbetu Vápenný v nadmořské výšce přibližně 565 metrů. Hrad si na konci první poloviny čtrnáctého století založil Jan z Donína. Později se jej zmocnili Vartenberkové, kteří jej využívali jako opěrný bod při svých sporech s lužickým Šestiměstím. Jako pustý je Roimund uveden již roku 1453 a jeho pozůstatky jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.

Název hradu vznikl z francouzských slov roi a mont ve významu královská hora. Je možné, že se tak stalo na počest krále Karla IV., který se v době založení hradu oženil s Blankou z Valois a opakovaně pobýval v Žitavě. V písemných pramenech se hrad uvádí také jako Roynungen, Ronnenburg, Roymunth a Roimund.

(zdroj: wikipedia)

Hrad Roimund u Jítravy.  Zdroj: archiv KÚ LK Popis Hrad Roimund u Jítravy.  Zdroj: archiv KÚ LK
Hrad Roimund u Jítravy. Zdroj: archiv KÚ LK Popis Hrad Roimund u Jítravy. Zdroj: archiv KÚ LK

Roi a Mont. Spojením dvou francouzských slov vzniklo pojmenování hradu mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Jítravou.

Z panského sídla s honosně znějícím názvem Královská hora je dnes zřícenina uprostřed lesa, který nyní, na podzim, září do dáli šedobílými kmeny bučin.

"Přestože se jedná spíše než o zříceninu jen o zbytek zdi hradu Roimund, vycházka vede krásnou přírodou a stojí za to se na ní vydat. Pokud se vydaří počasí, je z místa i daleký rozhled," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Hrad založil roku 1342 Jan z Donína. Stalo se tak na základě povolení krále Karla IV, což objasňuje pojmenování této stavby; v písemných pramenech lze nalézt též názvy Roynungen, Ronnenburg, Roymunth a Roimund.

Roku 1414 hrad dobyl Jan z Vartenberka a podnikal z něj až do počátku husitských válek loupeživé výpady proti lužickému Šestiměstí.
V roce 1427 se hejtmanem hradu stal Hans Foltch ze saské Torgavy, který chtěl o rok později 335 kop grošů za to, že hrad udrží v rukách Šestiměstí. Nakonec se dědicem hradu stal Jan Hlaváč z Donína, který jej prodal Venčovi z Donína. Přesné datum zániku hradu není známé, nicméně od poloviny 15. století je uváděn jako rozbořený.
Zřícenina hradu, který měl oválný půdorys a chránil jej s výjimkou západní strany příkop a val, je volně přístupná po žlutě značené turistické trase, která spojuje modře značenou trasu z Hrádku nad Nisou k Hamrštejnu s červeně značenou trasou z Jítravy do Noviny.
Jan Mikulička, Liberecký kraj
Zdroj: https://liberecky.denik.cz/ctenar-reporter/hrad-roimund-u-jitravy-ziskal-jmeno-po-krali-karlu-iv-20210123.html?fbclid=IwAR0GeMyoOQ7s6jA8e1VKogetjBQVwPUNMfOaC3H3yDdTIcEtsN59iCIvzlc

Roimund – P. Röhrich podle K. Brantla, z díla F. A. Hebera (1846) zdroj: https://www.hrady-zriceniny.cz)
Roimund – P. Röhrich podle K. Brantla, z díla F. A. Hebera (1846) zdroj: https://www.hrady-zriceniny.cz)
(2020)
(2020)
Jediná zeď hradu © Petr Nožička 10/2008
Jediná zeď hradu © Petr Nožička 10/2008
Pohled na hradiště © Petr Nožička 10/2008
Pohled na hradiště © Petr Nožička 10/2008
Půdorys hradu podle J. Úlovce © T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000
Půdorys hradu podle J. Úlovce © T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000
Záhadné dveře u nedalekého zaniklého lomu ©2001 Jiří Čížek
Záhadné dveře u nedalekého zaniklého lomu ©2001 Jiří Čížek

Hrad Raimund byl vystavěn na strmé skále a dnes se z něho dochovaly pouze části věže a hradeb. Kromě přírodní ochrany býval ještě na severní a západní straně chráněn hlubokým, 4 m širokým příkopem. Okolo hradu se táhly mohutné hradby, široké přes 2 m a více než 10 m vysoké, které vytvářely ovál o velikosti 60 x 40 m. Další hradba, která již nebyla tak silná, stála na samém okraji skály. Mezi hradbami byl asi 3 m široký parkán. Vchod do hradu střežila patrně mohutná brána s padacím mostem.


Zakladatelem Raimundu byl Jan z Donína, který na přelomu let 1342-1343 získal od markraběte Karla povolení ke stavbě hradu, který měl střežit bezpečnost zdejšího kraje. Hrad Roimund byl nazýván též Roynungen, Ronnenburg, Roymunth či Roimund. Výklad tohoto jména je různý. Zdá se však, že jméno správně vysvětlil K. Klindert, který se domníval, že hrad vděčí za své jméno pravděpodobně markraběti Karlovi, pozdějšímu králi Karlu IV. Na jeho počest prý byl označován jako "roy munt" - králova hora, z čehož vzniklo jméno Roymunt. Tento název se objevuje nejen ve 14., ale i v 16. století. Zprávu o stavbě hradu dochoval žitavský městský písař Jan z Gubenu "... v témže roce byl postaven hrad Romung panem Janem z Donína. A to se stalo v roce MCCCXLVII v XV. kalendě října..." (tj. 17. září 1347). Stejné datum uvádí též Carpzow ve svých Annalektech.

Jan z Donína získal k Raimundu území na levém břehu Nisy s vesnicemi Andělskou Horou a Bílým Kostelem nad Nisou. Jan zanechal dva syny, Bedřicha a Jana, ale ti kolem r. 1390 prodali otcovské dědictví svým příbuzným Jindřichovi a Vilémovi z Donína, synům Jindřicha III. z Donína. Majitelem Raimundu se stal mladší Vilém, který hrad držel až do r. 1414. Donínové se však již od konce 14. století na svém hradě necítili bezpečni, protože v okolí řádily loupežné tlupy v čele s Janem z Vartemberka, který Raimund několikrát obléhal. Na žádost Donínů vyslala lužická města hradu vojenskou pomoc s hejtmanem Petrem Wuntschem, ale ten byl nakonec na hradě sám obléhán. Jan z Vartemberka začal s Lužičany vyjednávat a výsledkem bylo, že Petr Wuntsch s vojáky hrad opustil a jeho novým pánem se v r. 1414 stal Jan z Vartemberka, který jej proměnil v obávané loupežnické sídlo. Kde se zdržoval původní majitel Raimundu Vilém z Donína, není známo, poslední zprávy o něm jsou z r. 1421. Jan z Vartemberka, který držel hrad ještě v r. 1427, podnikal časté výpravy do sousední Lužice, kde loupil a plenil.

Neshody mezi ním a lužickými městy však netrvaly dlouho, protože oběma vyvstal nový, mocnější nepřítel - husité. Husitské oddíly se v povodí Nisy objevily již v r. 1420, ale skutečné nebezpečí lužickým městům vyvstalo teprve o čtyři roky později, kdy bylo jejich vojsko poraženo u hradu Karisfnedu. Proto vyslala lužická města na své náklady v r. 1424 na hrad Raimund posádku v síle 50 mužů pod vedením Hanse Foltsche z Torgavy. Lužickou posádku dostal též Falkenburg a Karlsfried. Následující léta byla ve zdejší oblasti dosti bouřlivá - husité zde byli pevně usazeni a začal se bouřit i velitel raimundské posádky Foltsch, kterému Lužičané dlužili žold. Na podzim 1428 vyrazil proti Zhořelci, kde dokonce zajal několik měšťanů, které uvěznil na Raimundu. Lužičané se obávali, že by Foltsch mohl vydat hrad husitům, kteří drželi nedaleký Grabštejn a Chrastavu, a rozhodli se pro smír. Foltsch byl nakonec odvolán a novým velitelem Raimundu se stal Friedrich z Hockenbornu.

Po husitských válkách se stal pánem Raimundu Hlaváč z Donína, který jej i s obcemi Bílý Kostel nad Nisou, Andělská Hora, Zdislava a částí obce Křížany prodal Václavu z Donína. Ani pak však Raimund neměl dobrou pověst, protože Václav byl nepřítelem Lužičanů, kterým z Raimundu zle škodil.

Kdy hrad zanikl, není známo. V listině z r. 1454 se uvádí jen "vrch Roimund" a v listině Jiřího z Poděbrad z r. 1460 je řeč o zbořeném hradu Raimundu. Okolnosti zániku nejsou z pramenů patrné. Hrad již nebyl obnoven. V jeho zříceninách však ještě dlouhá léta nalézaly útočiště různé loupežné tlupy, které se staly postrachem celého povodí Nisy. Kraj této pohromy zbavil v r. 1512 Mikuláš II. z Donína, pán nedalekého Grabštejna. Zpráva, že dal přitom zničit prostory starého hradu, se zřejmě týká hradu Raimundu. Ve výčtu majetku Jiřího Mehla ze Střelic z r. 1584, který se stal majitelem Grabštejna po Donínech, je mimo jiné uváděn i pustý hrad Raimund.

Z hradu Raimund se dochoval toliko jediný fragment zdi, dobře znatelné příkopy a krásný rozhled. Ze zastávky Machnín se vydejte po modré turistické 7,5 km a pak 0,5 km po žluté. Budete-li pokračovat po žluté dále, naleznete místo, kde býval lom. Jediné zajímavé je však uzavřený vchod, který za železnými dveřmi skrývá nějaké tajemství.

zdroj: ttps://www.hrady.cz/hrad-raimund-roimund/

22. 2. 2014 - Kresba hradu v muzeu v Chrastavě
22. 2. 2014 - Kresba hradu v muzeu v Chrastavě

V katastru obce Bílý Kostel nad Nisou, 5 km jihozápadně od Chrastavy na ostrožně Vápenného vrchu, se nacházejí zbytky gotického hradu Roimundu (alternativně také Rajmund, Roymunt či Roynungen), který měl kdysi strážit stezku z údolí Nisy přes pohoří Ještědu na západ k Jablonnému v Podještědí. zdroj:https://www.cokolivokoli.cz/6367-hrad-roimund/

 1/78 17.02.2014 •  Hrad Roimund, Jítrava | přírodní park Ještěd Hrad Roimund v přírodním parku Ještěd. Další fotky a info na mém cestovatelském portále iTRAS / To nej z české krajiny
1/78 17.02.2014 • Hrad Roimund, Jítrava | přírodní park Ještěd Hrad Roimund v přírodním parku Ještěd. Další fotky a info na mém cestovatelském portále iTRAS / To nej z české krajiny
foto Michael Kalfeřt
foto Michael Kalfeřt
foto Michael Kalfeřt
foto Michael Kalfeřt

Roi a Mont. Spojením dvou francouzských slov vzniklo pojmenování hradu mezi Bílým Kostelem nad Nisou a Jítravou.

Z panského sídla s honosně znějícím názvem Královská hora je dnes zřícenina uprostřed lesa, který nyní, na podzim, září do dáli šedobílými kmeny bučin.

"Přestože se jedná spíše než o zříceninu jen o zbytek zdi hradu Roimund, vycházka vede krásnou přírodou a stojí za to se na ní vydat. Pokud se vydaří počasí, je z místa i daleký rozhled," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Hrad založil roku 1342 Jan z Donína. Stalo se tak na základě povolení krále Karla IV, což objasňuje pojmenování této stavby; v písemných pramenech lze nalézt též názvy Roynungen, Ronnenburg, Roymunth a Roimund.

Roku 1414 hrad dobyl Jan z Vartenberka a podnikal z něj až do počátku husitských válek loupeživé výpady proti lužickému Šestiměstí.

V roce 1427 se hejtmanem hradu stal Hans Foltch ze saské Torgavy, který chtěl o rok později 335 kop grošů za to, že hrad udrží v rukách Šestiměstí. Nakonec se dědicem hradu stal Jan Hlaváč z Donína, který jej prodal Venčovi z Donína. Přesné datum zániku hradu není známé, nicméně od poloviny 15. století je uváděn jako rozbořený.

Zřícenina hradu, který měl oválný půdorys a chránil jej s výjimkou západní strany příkop a val, je volně přístupná po žlutě značené turistické trase, která spojuje modře značenou trasu z Hrádku nad Nisou k Hamrštejnu s červeně značenou trasou z Jítravy do Noviny.

Jan Mikulička, Liberecký kraj