Pravčická brána a okolí

07.06.2023
Pravčická brána kolem roku 1840 (archiv Evžen Šimek)
Pravčická brána kolem roku 1840 (archiv Evžen Šimek)
zdroj: https://www.abebooks.co.uk
zdroj: https://www.abebooks.co.uk
 Pravčická brána v době, kdy se po jejím mostě procházeli turisté Autor: Franz Xaver Sandmann Zdroj: commons.wikimedia.org
Pravčická brána v době, kdy se po jejím mostě procházeli turisté Autor: Franz Xaver Sandmann Zdroj: commons.wikimedia.org
 Výčep pod Pravčickou branou v roce 1853 Autor: Hermann Krone Zdroj: commons.wikimedia.org
Výčep pod Pravčickou branou v roce 1853 Autor: Hermann Krone Zdroj: commons.wikimedia.org
archiv Lada Malá
archiv Lada Malá
Pravčická brána. Záběry jsou součástí rozsáhlé kolekce fotochromových tisků, které patřily do archivu americké společnosti Detroit Publishing Company. Foto: Library of Congress, Prints and Photographs Division, Public domain
Pravčická brána. Záběry jsou součástí rozsáhlé kolekce fotochromových tisků, které patřily do archivu americké společnosti Detroit Publishing Company. Foto: Library of Congress, Prints and Photographs Division, Public domain
zdroj. https://www.abebooks.com/
zdroj. https://www.abebooks.com/
Hřensko za R-U foto archiv Petr Karlíček a D.F.
Hřensko za R-U foto archiv Petr Karlíček a D.F.

Pravčická brána a její vyhlídky

Pravčická brána stojí na svém místě odnepaměti. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masivu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří.

V počátcích turistického objevování krásy Pravčické brány stával u její paty malý kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep. Přístupová cesta od Hřenska zv. Pelagiensteig byla vydlážděna již koncem 70. let 19. stol. a tehdy došlo i k vybudování promenádní stezky směrem k Mezní Louce.

Roku 1881 nechal majitel panství kníže Edmund Clary-Aldringen vystavět u Pravčické brány výletní zámeček Sokolí hnízdo. Pozval si k tomu účelu dělníky z Itálie a to z prostého důvodu – byli nejlevnější pracovní silou. Celý zámeček byl postaven během jediného roku, což je při jeho rozsáhlosti a době, ve které byl stavěn, čas téměř rekordní. O několik let později bylo na skalních vyhlídkách v bezprostředním okolí vybudováno zábradlí.

Za vstup do areálu se začal brzy po vystavění restaurace platit poplatek.

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.

Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud můžeme pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí.

Pravčickou bránu navštívily od dob, kdy byla "objevena" pro turistiku, prokazatelně milióny lidí. Mezi mnoha známými osobnostmi se jejím půvabům obdivoval hned dvakrát – v letech 1831 a 1851 – slavný autor pohádek Hans Christian Andersen. Je bezesporu jasné, že také zde načerpal mnoho inspirace pro svou práci.

(zdroj: https://www.pbrana.cz/ )

 Pravčická brána na dobové fotografii Autor: Zdroj: ČT24
Pravčická brána na dobové fotografii Autor: Zdroj: ČT24
 Pravčická brána v roce 1853 Autor: Hermann Krone Zdroj: commons.wikimedia.org
Pravčická brána v roce 1853 Autor: Hermann Krone Zdroj: commons.wikimedia.org
archiv Stanislav Krupař
archiv Stanislav Krupař
Autor: Zdroj: commons.wikimedia.org
Autor: Zdroj: commons.wikimedia.org
Pravčická brána je oblíbeným cílem turistů odedávna Autor: Samuel Gosnell Zdroj: commons.wikimedia.org
Pravčická brána je oblíbeným cílem turistů odedávna Autor: Samuel Gosnell Zdroj: commons.wikimedia.org
Pravčická brána. Záběry sloužily většinou jako pohlednice, a do jisté míry tak ukazují, které turistické cíle byly kolem roku 1900 mezi turisty nejpopulárnější. Foto: Library of Congress, Prints and Photographs Division, Public domain
Pravčická brána. Záběry sloužily většinou jako pohlednice, a do jisté míry tak ukazují, které turistické cíle byly kolem roku 1900 mezi turisty nejpopulárnější. Foto: Library of Congress, Prints and Photographs Division, Public domain
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/pravcicka-brana-nejsledovanejsi-skalni-brana/
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/pravcicka-brana-nejsledovanejsi-skalni-brana/
Pravčická brána /Hřensko-Děčín/70.léta foto Joyce Pinsker
Pravčická brána /Hřensko-Děčín/70.léta foto Joyce Pinsker
Carl Wilhelm Arldt - Tonlithografie 1845
Carl Wilhelm Arldt - Tonlithografie 1845
Foto: Sojka Václav
Foto: Sojka Václav

fotogalerie z https://www.fotohistorie.cz/Ustecky/Decin/Pravcicka_brana/

zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: https://www.gettyimages.ch
zdroj: https://www.gettyimages.ch
1934 zdroj. https://www.lochstein.de
1934 zdroj. https://www.lochstein.de
archiv Zdeněk Vachalec
archiv Zdeněk Vachalec
archiv Zdeněk Vachalec
archiv Zdeněk Vachalec
archiv Zdeněk Vachalec
archiv Zdeněk Vachalec
archiv Zdeněk Vachalec
archiv Zdeněk Vachalec
Pravčická brána východně od Hřenska. Pohled k JV | Svoboda, Josef | 1966
Pravčická brána východně od Hřenska. Pohled k JV | Svoboda, Josef | 1966
13.8.2021 foto Tomáš Janků
13.8.2021 foto Tomáš Janků
Foto: Patzelt Zdeněk
Foto: Patzelt Zdeněk
 Pravčická brána Autor: Václav Sojka Zdroj: ČTK
Pravčická brána Autor: Václav Sojka Zdroj: ČTK
Skalní vyhlídka u Pravčické brány Foto: Patzelt Zdeněk
Skalní vyhlídka u Pravčické brány Foto: Patzelt Zdeněk

Pravčická brána s rozpětím 26,5 m představuje největší pískovcový skalní most v Evropě. Pro svoji jedinečnost a atraktivní polohu v národním parku České Švýcarsko byla v roce 2009 nominována do soutěže 7 nových divů světa. U brány je v provozu výletní zámeček Sokolí hnízdo s restaurací. V areálu Pravčické brány jsou také vybudovány 3 skalní vyhlídky s pohledem na dominanty Českého a Saského Švýcarska. Národní přírodní památka.

Autor článku: Luboš Moravec | poslední aktualizace: 7. září 2021

K místům seismických vzruchů bylo potřeba slanit. Foto Václav Sojka
K místům seismických vzruchů bylo potřeba slanit. Foto Václav Sojka

Pomocí metody měření šíření seizmických vln je možno zaznamenat napjatost a geomechanický stav horninového masivu a ověřit napjatost v dílčích blocích a chování v celém masivu. Základní profil geofonů pro registraci seizmických vzruchů sleduje trámec brány. Seizmické vzruchy byly bráně udíleny údery kladiva do gumové podložky, aby bylo zabráněno nadměrnému poškozování povrchu Pravčické brány (Obr. 8). Právě touto metodou bylo v poslední době mezi měřením provedeným v roce 2008 a 2016 zaznamenáno zvýšení seizmických rychlostí při povrchu trámce, což pravděpodobně znamená zvýšení napětí v hornině (Beneš 2016). Tento trend bude nutno dále sledovat.

zdroj:https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/pravcicka-brana-nejsledovanejsi-skalni-brana/

13.8.2021 foto Tomáš Janků
13.8.2021 foto Tomáš Janků
13.8.2021 foto Tomáš Janků
13.8.2021 foto Tomáš Janků
13.8.2021 foto Tomáš Janků
13.8.2021 foto Tomáš Janků
20.5.2022  Pravčická brána takhle po ránu s trochou mlhy není vůbec špatná 😁  Musím tu už trochu naředit ty Islandský fotky a tuhle jsem sem navíc uplně zapomněl dát. Přitom si myslim, že se mezi tou islandskou krajinou vůbec neztratí 😁  Tohle ráno jsme s @katerinahrnova měli na ty podmínky fakt kliku … blbý je, že jsem si myslel, že si tu Pravčickou už budu moct odškrtnout a nebude se mi sem chtít jít fotit. Ale ono mě to namotivovalo tomu dát ještě šanci 😁 no nic, jdu číhat po nějakym mlhavym ránu … foto KUbajsz photography
20.5.2022 Pravčická brána takhle po ránu s trochou mlhy není vůbec špatná 😁 Musím tu už trochu naředit ty Islandský fotky a tuhle jsem sem navíc uplně zapomněl dát. Přitom si myslim, že se mezi tou islandskou krajinou vůbec neztratí 😁 Tohle ráno jsme s @katerinahrnova měli na ty podmínky fakt kliku … blbý je, že jsem si myslel, že si tu Pravčickou už budu moct odškrtnout a nebude se mi sem chtít jít fotit. Ale ono mě to namotivovalo tomu dát ještě šanci 😁 no nic, jdu číhat po nějakym mlhavym ránu … foto KUbajsz photography
17.5.2023 V Českém Švýcarsku se po loňských požárech objevila nová “pravčická brána”. Už jste se tam byli podívat? Dostanete se tam ze Hřenska … A teď vážně 😁 Nejsem žádnej AI MidJourney guru, neznám všechny ty příkazy atd. ale pár minut jsem tomu věnoval a vylezlo mi z toho třeba tohle. Zdaleka to není dokonalý, ale má to něco do sebe. Kor když na to člověk prdne ještě nějakej preset … A mě zajímá, co si o tom myslíte? Bojíte se toho, že fotografové přijdou o zakázky?  Ono vytvořit nějakou smysluplnou fotku v AI je možná těžší, než to jít vyfotit. 😁 Teda samozřejmě v určitejch případech. A taky musíte mít ten nápad a umět ho formulovat a to mi zatím přijde zatím to nejtěžší. 🥸foto KUbajsz photography
17.5.2023 V Českém Švýcarsku se po loňských požárech objevila nová “pravčická brána”. Už jste se tam byli podívat? Dostanete se tam ze Hřenska … A teď vážně 😁 Nejsem žádnej AI MidJourney guru, neznám všechny ty příkazy atd. ale pár minut jsem tomu věnoval a vylezlo mi z toho třeba tohle. Zdaleka to není dokonalý, ale má to něco do sebe. Kor když na to člověk prdne ještě nějakej preset … A mě zajímá, co si o tom myslíte? Bojíte se toho, že fotografové přijdou o zakázky? Ono vytvořit nějakou smysluplnou fotku v AI je možná těžší, než to jít vyfotit. 😁 Teda samozřejmě v určitejch případech. A taky musíte mít ten nápad a umět ho formulovat a to mi zatím přijde zatím to nejtěžší. 🥸foto KUbajsz photography
Následky požáru při cestě z Hřenska na Meznou.
Následky požáru při cestě z Hřenska na Meznou.
Následky požáru při cestě z Hřenska na Meznou.
Následky požáru při cestě z Hřenska na Meznou.

Lesní požár v Českosaském Švýcarsku

Lesní požár v Českosaském Švýcarsku vypukl v sobotu 23. července 2022 (během velké vlny veder) v národním parku České Švýcarsko nedaleko Hřenska. Požár postupně zasáhl více než 1600 ha plochy parku, v největším nasazení ho hasilo osm vrtulníků, pět letadel a dohromady asi 700 osob. V pondělí 25. července se rozšířil na německou stranu do oblasti Saského Švýcarska, kde zasáhl plochu 250 ha. Šlo o nejrozsáhlejší lesní požár v novodobé historii Česka a Saska. Požár byl na českém území uhašen v pátek 12. srpna 2022 a na německé straně o týden později v pátek 19. srpna 2022.

Podle studie z ledna 2023 byla primární příčinou rychlého a v prvních dnech nezvladatelného šíření požáru kombinace vysoké rychlosti větru, nízké vlhkosti vegetace, vzduchu i půdy a vysoké teploty. V květnu 2023 Policie České republiky obvinila muže podezřelého ze založení požáru.

Situace v Českém Švýcarsku

Vznik požáru

Lesní požáry v této oblasti byly historicky poměrně časté vzhledem k tomu, že místní pískovcové podloží je velmi vysychavé.O konkrétní příčině vzniku požáru se však v prvním týdnu mohlo jen spekulovat, protože ohniska požáru byla stále nepřístupná. Dne 17. srpna PČR uvedla, že podle satelitních snímků z družic se první ohnisko objevilo již 23. července (konkrétně ve 22:57) v Malinovém dole, jen pár desítek metrů od parkoviště ve východní části Hřenska.

Postup požáru

Hlášení o "silném sloupci kouře stoupajícím z lesa" obdržela Správa Národního parku České Švýcarsko od saské stráže přírody v neděli 24. července v sedm hodin ráno. Správa NPČS vzápětí požádala Sbor dobrovolných hasičů obce Hřensko o prověření informace a o nalezení místa, odkud kouř stoupá. Členové SDH následně potvrdili oheň v oblasti Malinového dolu.

Hasiči během zásahu evakuovali desítky turistů,60 lidí z tábora v Dolském mlýně a obyvatele vesnic Mezná a Vysoká Lípa.U požáru zasahuje asi 83 jednotek hasičů o 410 lidech včetně hasičů z Německa, čtyři vrtulníky a dvě letadla. Jak uvedl Lukáš Marvan, mluvčí krajských hasičů, německé jednotky se musely krátce na to vrátit, protože se požár rozšířil i do Saského Švýcarska.

Úterý 26. července 2022: V noci z pondělí na úterý oheň pohltil několik domů ve vsi Mezná.V úterý večer bylo podle generálního ředitele HZS ČR na místě 450 hasičů z toho 250 dobrovolných. Rozsah porostu zasaženého požárem byl odhadnut na 1000 hektarů a zápach kouře z lesního požáru byl kvůli silnému větru zaznamenán až na Vysočině, Orlickoústecku, Svitavsku,Liberecku či v Drážďanech.

Středa 27. července 2022: Byla částečně evakuována také osada Mezní Louka a obec Janov. Kromě několika silnic vedoucích do evakuovaných sídel byl uzavřen také hraniční přechod Hřensko. Požár hasilo sedm vrtulníků a několik letadel, Úřad pro civilní letectví vyhlásil nad národním parkem bezletovou zónu do nedělní půlnoci, která neplatí pro zasahující letadla a vrtulníky.Mezi Dolním Žlebem a Hřenskem byla uzavřena lodní doprava na Labi kvůli možnosti čerpání vody pro hašení.

Čtvrtek 28. července 2022: Na hašení požáru se ve čtvrtek na jeden den podílela dvě italská letadla typu Canadair CL-415 s velkokapacitními nádržemi na 6 tisíc litrů; voda se nabírala z jezera Milada u Ústí nad Labem.

Pátek 29. července 2022: Obě italská hasicí letadla se musela vrátit do Itálie k požáru na Apeninském poloostrově. Byla domluvena nová letecká pomoc ze Švédska, ze kterého přiletěly dva stroje Air Tractor AT-802, z nichž každé dokáže načerpat 3000 litrů vody za letu.

Sobota 30. července 2022: Byla hlášena první zranění zasahujících hasičů: jeden hasič byl vážně zraněn po pádu ze skály a transportován vrtulníkem do nemocnice v Ústí nad Labem,další dva hasiči napadení divokými vosami a včelami byli převezeni do děčínské nemocnice. V podvečer bylo hlášených celkem osm zraněných hasičů.

Uhašení požáru

Požár byl na českém území uhašen kolem poledne 12. srpna 2022, když hasiči poprvé nezaznamenali žádná neuhašená ohniska. Na místě jich přesto zůstalo asi 40 pro případ nově vzniklých ohnisek

zdroj: Wikipedia

zdroj. https://www.hzscr.cz
zdroj. https://www.hzscr.cz
Vyhořelý porost směrem na Meznou
Vyhořelý porost směrem na Meznou

PODZIMNÍ PRAVČICKÁ BRÁNA

23. července 2022 vypukl u Hřenska rozsáhlý požár, který se přehnal i kolem Pravčické brány. Jeho následky dokonaly dílo zkázy po kůrovcové kalamitě. 

Už je tomu tak, že se Pravčická brána v Českém Švýcarsku jakožto největší přírodou vytvořený pískovcový skalní most v Evropě stala světově proslulou turistickou atrakcí. Můžeme na to být pyšní, na druhou stranu to však přináší i neblahý jev v podobě zástupů návštěvníků z celého světa, které k tomuto místu táhnou zejména v letní sezóně. Co se Pravčické brány a Gabrieliny stezky týče, jedna se o tisíce převážně cizojazyčných turistů denně. Tak trochu Babylon do doby, než zasáhl kůrovec a požár.

Foto: Karel Veselý  zdroj.https://www.turisticky-magazin.cz/turistika.php?id_cl=335

zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj. https://www.facebook.com/pravcickabrana
zdroj: https://www.tripadvisor.de/
zdroj: https://www.tripadvisor.de/

Hřensko

Hřensko (zdroj: Aukro)
Hřensko (zdroj: Aukro)
Hřensko (zdroj: Aukro)
Hřensko (zdroj: Aukro)
Hřensko (zdroj: Aukro)
Hřensko (zdroj: Aukro)
Hraniční přechod v Hřensku v dobách socialismu (archiv M.Péč)
Hraniční přechod v Hřensku v dobách socialismu (archiv M.Péč)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: https://aukro.cz/
zdroj: https://aukro.cz/
Ve Hřensku máte možnost využít místní turistický vláček,

který Vás doveze ke vstupu na Pravčickou bránu, k Edmundově soutěsce nebo na Meznou louku a ušetří Vás cestu a čas k turistickým cílům. Nebo můžete využít turistický vláček po Hřensku a užít si krásný a poklidný den s dětmi. Vláček zastavuje přímo na nábřeží, kde přistáváme s lodí, zastávka je vzdálená cca 300 m od můstku. Cena vláčku je jednotná 75,- Kč, rodinné (2 dospělí + 3 děti 1-12 let) 200,- Kč. Lístky na turistický vláček se kupují u řidiče vláčku ve Hřensku.

(zdroj: https://www.labskaplavebni.cz/hrensko )

 zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
Hřensko (zdroj: Aukro)
Hřensko (zdroj: Aukro)
Hřensko (zdroj: Aukro)
Hřensko (zdroj: Aukro)
Hřensko (zdroj: Aukro)
Hřensko (zdroj: Aukro)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Hřensko, (Herrnskretschen), okr. Děčín, 1920 (archov J.Peterka)
Hřensko, (Herrnskretschen), okr. Děčín, 1920 (archov J.Peterka)
Hřensko 😍 (foto Martin Rawas)
Hřensko 😍 (foto Martin Rawas)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Hřensko za R-U foto archiv Petr Karlíček a D.F.
Hřensko za R-U foto archiv Petr Karlíček a D.F.
Hřensko za R-U foto archiv Petr Karlíček a D.F.
Hřensko za R-U foto archiv Petr Karlíček a D.F.
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/zazitky/cile/mezni-louka
https://www.ceskesvycarsko.cz/cs/zazitky/cile/mezni-louka

Mezní Louka představuje křižovatku turistických a cyklistických stezek, které vedou celým NP České Švýcarsko. U silnice na Hřensko rostl Cikánský smrk. Jednalo se o solitérní smrk ztepilý vysoký 30 metrů a stářím odhadovaným na 200 let. Smrk v prosinci 2013 zlomila vichřice orkánu Xaver. Správa národního parku ponechá strom na místě jako útočiště pro hmyz.

zdroj: Wikipedia

Mezní Louka * Rok 1892 v Hřensku foto archiv Petr Karlíček a D.F.

Původně stávala v místech osady pouze lesovna, poprvé zmiňovaná roku 1794. Roku 1838 zde byl postaven penzion. Do konce 19. století v osadě stály 2 domy a žilo zde 10 obyvatel. V roce 1892 zde nechal kníže Edmund Clary-Aldringen postavit lázně, později přestavěné na hotel. Pokus o lázeňství však dopadl neúspěšně. Do roku 1945 zde stály 4 domy a žilo zde 25 obyvatel. V letech 1859-1867 došlo k vybudování silnice s Vysokou Lípou.

hotel Mezní Louka
hotel Mezní Louka

Cestou z Hřenska k Pravčické bráně

Gabrielina stezka

1930 zdroj. https://deutschboehmen.de
1930 zdroj. https://deutschboehmen.de
1930 zdroj: https://www.ebay.com/
1930 zdroj: https://www.ebay.com/
1939 zdroj: https://www.ebay.com/
1939 zdroj: https://www.ebay.com/
1939 zdroj: https://www.ebay.com/
1939 zdroj: https://www.ebay.com/
 zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
 zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
 zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
13.8.2021 foto Tomáš Janků
13.8.2021 foto Tomáš Janků

Gabrielina stezka – nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska

Tradiční promenádní cesta spojuje Pravčickou bránu s Mezní Loukou. Byla pojmenována podle sestry knížete Edmunda Claryho-Aldringena, průkopníka zdejší turistiky. Stezka vede po úpatí Křídelních stěn nejkrásnějšími partiemi Českého Švýcarska.

Gabrielina stezka patří k nejoblíbenějším turistickým trasám Českosaského Švýcarska. Jedná se o část naučné stezky přátelství od Mezní Louky k Pravčické bráně. Upravena byla v roce 1892 a pojmenována podle sestry Edmunda Clary-Aldringena. Takřka po vrstevnici se vine podél pískovcových skal, nabízí i dílčí výhledy především na Růžovský vrch.

Po cestě vás budou porvázet impozantní skalní útvary. Uvidíte Křídelní stěnu, Velký Pravčický kužel i Májovou věž. Setkáte se zde také se skálou zvanou Beckstein, pojmenovanou podle Karla Becka, který zde uskutečnil první horolezecký výstup na území dnešní České republiky. Dnes si na vrcholcích mnohých zdejších skal můžete všimnout zvláštních krabiček, v nichž se uchovává malý blok s podpisy těch, kteří již záludnosti této skály překonali.

Zhruba v polovině skalní stezky se vlevo otevřou výhledy, kterým dominuje Růžovský vrch. Projdete kolem Jehly Pravčického dolu, Čínské zdi, Pravčické jehly až k Pravčické bráně. Odtud můžete pokračovat dále po červené značce směrem na Hřensko. Asi po půl kilometru chůze z kopce přijdete k odbočce k Jeskyni Českých bratří. Je zde kamenný oltář, údajně vytvořený Kelty. Pokud budete mít dostatek času a energie, můžeme se vydat z Hřenska ještě podél řeky Kamenice k soutěskám.

Trasa je fyzicky nenáročná a měří 8 km. Je lepší ji absolvovat na konci podzimu, v zimě nebo na úplném začátku jara. Jednak si užijete více výhledů díky opadanému listí na stromech a nepotkáte se zde s obrovským množstvím lidí na stezce.

(zdroj: Kudy z nudy)

1930 zdroj: https://www.ebay.com/
1930 zdroj: https://www.ebay.com/
 zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
 zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/

Soutěsky Kamenice

zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
 zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
foto Tomáš Navara
foto Tomáš Navara
zdroj: Milujeme Česko
zdroj: Milujeme Česko

Soutěsky Kamenice – Edmundova a Divoká soutěska v Českém Švýcarsku


V srdci Národní parku České Švýcarsko zažijete projížďku na pramici, a to v Edmundově nebo Divoké soutěsce. Nad soutěskami vystupuje řada skal se zajímavými útvary. Divoká soutěska představuje nejcennější a nejzachovalejší část NP České Švýcarsko.

Krajina pískovcových skal mezi Čechami a Saskem patří k oblastem, které lidé navštěvují pro její romantickou krásu. Jedním z nejmocnějších zážitků je procházka romantickou přírodou podél toku Kamenice obklopené z obou stran hradbou vysokých skal. Na cestě vás čekají skalní převisy, několik tunelů a úzké lávky. Dva úseky cesty lze absolvovat pouze na lodičce – jedná se o Edmundovu (Tichou) a Divokou soutěsku. Lidskou silou poháněná loďka nás v Hřensku proveze mezi skalními útvary, převozník nás seznámí s živými i zkamenělými obyvateli soutěsek.Po projížďce na Tiché soutěsce lze po stezce putovat proti toku Kamenice k Divoké soutěsce, která oplývá podobnými přírodními krásami. Před ní však můžete kaňon řeky Kamenice opustit a vystoupit tzv. Dlouhým schodištěm po naučné stezce do osady Mezná, která vyniká lidovou architekturou.

V roce 2018 slavila Divoká soutěska 120. výročí svého otevření. Byla zpřístupněna a otevřena v roce 1898 po smrti Edmunda Claryho-Aldringena (zemřel roku 1894) jeho následníky. V rámci tohoto výročí bylo opraveno devět galerií, vyměněno dožilé kovové zábradlí za dřevěné a opraveny některé úseky cesty.

Z historie soutěsek

Soutěsky na Kamenici tvořily dlouhou dobu pro místní obyvatele obtížnou překážku, kterou museli překonávat cestou do kostela v Růžové. Plavilo se tu však i dříví a při zimních tazích pstruhů a lososů nastávaly rybářům zlaté časy. Roku 1877 se pět dobrodruhů v hřenské hospodě U zeleného stromu vsadilo, že s pomocí vorů soutěsky zdolají. Vypluli od Dolského mlýna do míst, kterým se tenkrát říkalo "konec světa". Čtyři metry dlouhá plavidla dopravila posádku bez úhony až do Hřenska a tím položila základ ke zbudování turistické atrakce.Majitel tohoto panství, kníže Edmund Clary-Aldringen, povolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na 200 dělníků soutěsky upravilo. Byly zde zřízeny plovoucí chodníčky, mostky, tunely, lávky nad vodou a mezi soutěskami odpočinkové místo s restaurací. Tichá (Edmundova) soutěska pak byla 4. května 1890 slavnostně otevřena veřejnosti. Divoká soutěska se svého otevření a první plavby dočkala roku 1898. A že byl o soutěsky velký zájem svědčí i fakt, že je na počátku 20. století navštívilo průměrně 160 000 lidí. V Edmundově soutěsce převáželo 14 člunů, v Divoké potom 7 loděk. Provoz zajišťovali a dodnes zajišťují převozníci, kteří loď kormidlují bidlem a trasu komentují vtipným výkladem. Pro vodáky, kteří by se chtěli plavit v soutěskách vlastí lodí, je Kamenice bohužel uzavřená.

(zdroj: Kudy z nudy)

zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
 zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
foto v roce 2020 Mireček Dubský  ·
foto v roce 2020 Mireček Dubský ·

fotogalerie z https://www.fotohistorie.cz/Ustecky/Decin/Divoka_souteska/

13.8.2021 foto Tomáš Janků

Divoká soutěska

zdroj:https://www.fotohistorie.cz/Ustecky/Decin/Divoka_souteska