Peklo

23.03.2021
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál

Českolipské Peklo v údolí Robečského potoka je národní přírodní památkou. Potok se zde zařezává do vlhkého údolí na pískovcovém podloží, ve kterém voda vymodelovala bizarní tvary skal. Území je především ceněno z biologického hlediska jako lokalita bohatá na ohrožené druhy rostlin (bledule jarní, prvosenka vyšší, stulík žlutý) a živočichů (výr velký, ledňáček říční, skorec vodní).

Po celé délce trasy vás budou doprovázet trsy bledulí jarních, které zde vykvétají na začátku dubna.Do obce Zahrádky se můžete vypravit autobusem a za místním zámkem následujete červenou značku, která vás bude provázet po celou trasu. Na začátku výletu vás překvapí skalní obydlí, nebo stájí, do kterých lze volně vejít. Cesta pokračuje pod vlakový viadukt z roku 1898 – technickou památku, kde objevíte (na jaře) první trsy bledulí jarních, které vás od této chvíle budou provázet celou cestu. Lidovou architekturu jako z pohádky můžete obdivovat v malebné osadě Karba, na kterou navazuje bývalý mlýn.

Cesta se svažuje k nivě Robečského potoka, a proto vede po dřevěném chodníčku. Z obou stran vás postupně obstoupí pískovcové stěny. Na cestě jsou i různé průlezy, skalní tunely a samozřejmě lávky.Neprostupné údolí se stávalo v období válek pro obyvatele okolních vsí úkrytem před vojenskými oddíly i verbíři. Počátkem 19. století upravil hrabě Vincenc Karel Kounic, tehdejší majitel zámku Zahrádky, okolí svého zámku v romantický krajiný celek, k němuž patřilo i Peklo. Robečský potok byl po celém svém toku splavněn a plavba na člunu patřila k oblíbeným kratochvílím šlechty pobývající na zámku. Na konci (nebo začátku cesty) u Pekelského rybníka vás možná překvapí skalní reliéfy – podobizny bez popisu. Jedná se o reliéf Friedricha Nietscheho (který se podobá Stalinovi) a podobiznu Richarda Wagnera. Portréty ve skalách vytvořili v letech1934 sochaři Erich Hockel a Augustin Schindler z České Lípy.Cestu malebným údolím lze však absolvovat pouze pěšky, cyklisté sem mají zakázaný přístup umocněný záterasy, které nelze překonat ani s kočárkem.Naučná stezka ze Zahrádek do České Lípy.

Naučná stezka, která vede romantickou nivou národní přírodní památky sleduje skalní převisy, prochází skalním tunelem i zamokřenými místy, která lze přejít pouze po dřevěných chodnících. Upozorňujeme, že údolí Robečského potoka je schůdné pouze pro pěší. Nelze zde jezdit na kole (jsou zde dřevěné zátarasy opatřené zákazovými značkami), ani s kočárkem.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/do-pekla-za-koberci-bleduli-jarnich , též fotografie od Matyáše Gála

foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
Česká Lípa 70.léta foto Joyce Pinsker
Česká Lípa 70.léta foto Joyce Pinsker
Mlýn Karba (1895) (zdroj: fotohistorie.cz)
Mlýn Karba (1895) (zdroj: fotohistorie.cz)
Domek v místech, kde stál mlýn - viditelný vtok vody pod domek, 2014 © Martina Havelková
Domek v místech, kde stál mlýn - viditelný vtok vody pod domek, 2014 © Martina Havelková

Mlýn Karba

Mlýn stál v údolí Robečského potoka v místech, kde potok vstupuje do skalnatého údolí Peklo. Na místě mlýna je náhon, stavidlo se splavem a malý novější domek. Za cestou jsou ve skále vytesány sklepy.

Osada Karba je známa od 17. století. Ve skále nad sklípkem u mlýna je vytesán letopočet 1629.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Heřman Schwarz.

Začátkem 90. let získali majitelé mlýn zpět v restituci a rozhodli se zde vybudovat malou vodní elektrárnu. Pro tento účel získali Francisovu turbínu ze Stružnického mlýna https://www.vodnimlyny.cz/hr/mlyny/estates/detail/2312-struznicky-mlyn Původně v tomto mlýně poháněla pilu. Při realizaci se však ukázalo, že průtok betonového přivaděče náhonu neodpovídá přivaděči turbíny. Turbínu uložili na zahradě. Jejich syn tehdy zakoupil vyřazenou hřídel dvojkolí železničního vagónu a rozhodli se z ní vyrobit turbínu Bánki. Nainstalovali ji na provizorní ložiska a zkušební provoz se osvědčil. Najmuli svářeče, aby navařil na turbínu náboje na trvalá ložiska. Svářeč uměl dělat kvalitní sváry, ale neznal technologii. Náboje navařil úplně křivě, takže ve výsledku turbína strašně házela a provoz nebyl možný. Děti majitelů si mezitím založily rodiny a majitelům došly síly, tak zůstal projekt nedokončen.

zdroj:https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2538-mlyn-karba

Fotogalerie : https://fotohistorie.cz/Liberecky/Ceska_Lipa/Peklo/

Dnes výlet do Pekla....10.8.2021

.Národní přírodní památka Peklo (německy Höllengrund) u České Lípy se nachází v údolí Robečského potoka mezi obcí Zahrádky u České Lípy a městem Česká Lípa. Jedná se o maloplošné chráněné území, které bylo vyhlášeno roku 1967 a jako soukromá rezervace bylo vedeno již od roku 1895. Údolím vede naučná stezka NPP Peklo, hojně navštěvovaná zejména na jaře kvůli kobercům kvetoucí bledule jarní.Neprostupné údolí sloužilo v období válek (třicetiletá válka, prusko-rakouská válka) obyvatelům okolních vsí jako úkryt před vojenskými oddíly i pruskými verbíři. Počátkem 19. století upravil hrabě Vincenc Karel Kounic, tehdejší majitel panství Nový zámek (dnešní Zahrádky), okolí svého zámku v romantický krajinný celek, k němuž patřilo i Peklo. Robečský potok byl po celém svém toku splavněn a plavba na člunu patřila k oblíbeným kratochvílím šlechty pobývající na zámku.V roce 1881 byla projektována železniční trať Lovosice – Česká Lípa, která měla vést údolím. Na nátlak vlastivědného spolku Nordböhmischer Exkursions-Club, majitele pozemků hraběte Kinského a veřejnosti byl projekt přepracován a v průběhu roku 1898 tak údolí nad osadou Karba překlenul ocelový viadukt s pěti pískovcovými oblouky o výšce 24 metrů, světlosti 12 metrů a celkové délce 209 metrů.Území Pekla bylo vedeno od roku 1895 jako soukromá rezervace.Chráněné území vyhlásilo Ministerstvo kultury a informací 18. listopadu 1967. Dne 21. prosince 1987 byla zapsána do obdobného seznamu výnosem Ministerstva kultury ČSR č.17.094/87 jako chráněné naleziště. Rozloha měřila 43,73 hektaru a předmětem ochrany byl výskyt bledule jarní v pískovcovém kaňonu. Také most přes údolí (který je již vně rezervace) byl navržen k zařazení mezi technické památky. V roce 1992 byla lokalita přeregistrována mezi národní přírodní památky.

(text: Wikipiedie)