Nový Bor

01.01.2022
Nový Bor (zdroj Jaroslav Hůlka )
Nový Bor (zdroj Jaroslav Hůlka )
1898 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1898 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
Nový Bor (archiv Jiří Peterka)
Nový Bor (archiv Jiří Peterka)
1899 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
1899 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
1900 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
1900 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
nádraží (zdroj: https://deutschboehmen.de)
nádraží (zdroj: https://deutschboehmen.de)
drogerie (zdroj: https://deutschboehmen.de)
drogerie (zdroj: https://deutschboehmen.de)
zdroj: https://deutschboehmen.de
zdroj: https://deutschboehmen.de
Nový Bor- Haida 1941 (archiv J.Peterka)
Nový Bor- Haida 1941 (archiv J.Peterka)
1907 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1907 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
Nový Bor Tato pohlednice byla vydána v roce 1913 k plánovanému příletu Zeppelinovy vzducholodi Sachsen. Kvůli nepřízni počasí musel být ale let dvakrát odložen a tak vzducholoď u Nového Boru přistála až 9. listopadu 1913. Pohlednice ze sbírky Tomáše Rejzka. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
Nový Bor Tato pohlednice byla vydána v roce 1913 k plánovanému příletu Zeppelinovy vzducholodi Sachsen. Kvůli nepřízni počasí musel být ale let dvakrát odložen a tak vzducholoď u Nového Boru přistála až 9. listopadu 1913. Pohlednice ze sbírky Tomáše Rejzka. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
1899 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
1899 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Nový Bor (archiv Jiřího Peterky)
Nový Bor (archiv Jiřího Peterky)
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1919 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1919 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1923 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1923 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1936 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1936 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1952 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1952 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
Nový Bor -Haida 1939 (archiv J.Peterka)
Nový Bor -Haida 1939 (archiv J.Peterka)
Nový Bor na mapě
Nový Bor na mapě
Letecký snímek Nového Boru
Letecký snímek Nového Boru
Sklářské muzeum na náměstí Míru
Sklářské muzeum na náměstí Míru
Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1929 (archiv J.Peterka)
1929 (archiv J.Peterka)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Nový Bor (kalendář Skleněné obrázky 2017)
Nový Bor (kalendář Skleněné obrázky 2017)
cca 1900 (archiv Miloš Halama Srvv)
cca 1900 (archiv Miloš Halama Srvv)
Nový Bor (německy Haida, též česky Bor, od roku 1921 změna českého názvu na Hajda, též Bor u České Lípy, v roce 1948 změna názvu Nový Bor) je město v severní části okresu Česká Lípa, na rozhraní CHKO Lužické hory a CHKO České středohoří. Je známé zejména svým sklářským průmyslem. Počet obyvatel města mírně klesá. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.

Historie

Osada Bor vznikla v roce 1692 rozparcelováním pustého dvora statku arnultovického sedláka Raškovského. Roku 1710 panství převzal rod Kinských. V roce 1757 byla tato osada mající 21 domů prohlášená na žádost hraběte Kinského císařovnou Marií Terezií městem. Povýšením na město získal Nový Bor základní privilegia, např. právo na pořádání čtyř výročních trhů a pondělního trhu týdenního. To značně napomohlo rozvoji obchodu a díky exportním firmám byl zajištěn odbyt i do zahraničí. Největší poptávka byla po skle vyráběném v lesních hutích. Hrabě Kinský podporoval město i proto, že leželo na obchodní cestě z Prahy do Německa při císařské silnici Praha - Rumburk. Do města se začal soustřeďovat sklářský průmysl. Ustavila se první kompanie obchodníků se sklem, která působila až do roku 1835 a pomohla městu získat světovou sklářskou proslulost.
K dalším významným událostem patří založení piaristického gymnázia roku 1766. V roce 1788 byl dostavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie, v roce 1804 dům, v němž je dnes sklářské muzeum. Roku 1851 byla přestavěna budova dnešní radnice a roku 1870 byla postavena sklářská průmyslová škola.

Město je známé i Rumburskou vzpouru v květnu 1918, která byla pod městem ukončena porážkou a následně popravou 7 účastníků za plotem Lesního hřbitova.

V roce 1947 došlo ke spojení do té doby samostatných obcí Bor u České Lípy a Arnultovice.

V poválečném období 1945-1989 zaznamenalo město výrazný odsun místního německého obyvatelstva a přistěhování českého obyvatelstva z vnitrozemí. Název Nový Bor se používá od roku 1948.

Ve druhé polovině 20. století začala výstavba panelových domů a počet obyvatelstva začal v 70. a 80. letech výrazně růst především díky rozvoji sklářského průmyslu reprezentovaného podnikem Crystalex. V podniku ZPA Nový Bor byl mezi lety 1985-1989 vyráběn československý počítač IQ 151.

V září roku 2011 došlo ve městě k řadě násilných útoků romských mladíků, po nichž následovaly různé demonstrace. Na žádost města byly posíleny policejní hlídky těžkooděnci ze speciální pořádkové jednotky z Jihomoravského kraje, která již předtím zasahovala při obdobných rasových nepokojích ve Šluknově.

Vývoj státní správy

Nový Bor i Arnultovice byly v roce 1848 součástí panství Sloup, které patřilo Karlovi, hraběti Kinskému. Sloupské panství spadalo pod kraj Litoměřice. Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen Českolipský kraj s 10 politickými okresy. V Novém Boru byl vytvořen samostatný soudní okres, který náležel pod okresní hejtmanství Česká Lípa. To bylo jedním z deseti okresů Českolipského kraje. Nový Bor byl sídlem i okresního soudu.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Politický okres Nový Bor se stal součástí kraje litoměřického. V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Soudní okres Nový Bor se stal součástí politického okresu řízeného okresním hejtmanstvím v České Lípě.

V období protektorátu byly kraje obnoveny. Na území Sudet vznikly tři kraje, okres Česká Lípa včetně Nového Boru a Arnultovice byly zařazeny pod kraj Ústí nad Labem. Po roce 1945 byl zřízen okresní národní výbor v České Lípě, kam patřil i Nový Bor s jeho soudním okresem. V českolipském okrese zůstává Nový Bor dodnes.

Části města

  • Nový Bor
  • Arnultovice
  • Bukovany (včetně základní sídelní jednotky Chomouty)
  • Janov
  • Pihel

Sklářství

Bývalá sklárna Egermann u vlakového nádraží

Ve městě má velkou tradici sklářský průmysl. V roce 1930 bylo ve městě registrováno 68 firem, které se zabývaly obchodem, výrobou či zušlechťováním skla. Největším podnikem byl Crystalex, který začali jugoslávští zedníci pod názvem Státní podnik Borské sklo budovat roku 1965, v říjnu roku 1967 byl poté uveden do provozu, 1. ledna 1974 se podnik přejmenovává na Crystalex. V lednu 2009 zkrachovala velká sklářská skupina Bohemia Crystalex Trading (BCT), jejíž součástí byla i sklárna v Novém Boru. Přišlo zde tak o práci 1347 lidí. O rok později areál koupila společnost CBC Invest, novoborskou sklárnu přejmenovala kvůli tradici na Crystalex CZ a postupně obnovila výrobu užitkového skla.

Dalším významným sklářským podnikem ve městě je společnost Lasvit, která se věnuje především návrhům a výrobě zakázkových světelných instalací. Sídlem společnosti je skleněný dům na Palackého náměstí představující oceňovaný příklad uplatnění moderní architektury v historickém prostředí.

Ve městě sídlí i sklářská škola (střední škola + učiliště + vyšší odborná škola), jejíž počátky spadají už do roku 1870. Škola se v minulosti potýkala s menším zájmem uchazečů o studium sklářských oborů, a proto bylo v jejích prostorách 1. září 2008 otevřeno také gymnázium.

Sklářská sympozia

Od roku 1982 pořádal podnik Crystalex mezinárodní sklářské symposium. Jeho pořadatelskou roli převzala v roce 2009 radnice, akce se jmenovala 10. ročník International Glass Sympozia IGS 2009.

Po třech letech se v říjnu 2012 konalo v Novém Boru další, již 11. Mezinárodní sklářské sympozium. Čtyřdenní akce se zúčastnilo 70 výtvarníků z 20 zemí světa.

Další ročníky sympozia se uskutečnily v letech 2015, 2018 a 2021.

Ochrana přírody

Severní část města je součástí území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory a těsně za západním okrajem města leží území Chráněné krajinné oblasti České středohoří.

Ve městě je několik památných stromů. V Horových sadech roste lípa malolistá, na Palackého náměstí je památný dub, u náměstí Míru je alpinum, skupina památných stromů a v areálu seniorcentra roste platan javorolistý.

Severovýchodně od města se nachází hora i přírodní rezervace Klíč.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Novém Boru.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie - postaven v letech 1747 až 1749, několikrát přestavěný (v letech 1786-1788 vystavěn do dnešní podoby stavitelem J. V. Koschem). Je to pozdně barokní stavba se 94,4 m vysokou věží. V kostele se nachází starobylý zvon z roku 1607 a slouží dodnes. Hrabě Kinský zakoupil pro kostel varhany, které byly přenesené z pražského kostela sv. Karla Boromejského. Za zmínku stojí také socha Panny Marie, kterou nechal vytvořit hostinský a panský purkrabí Václav Grossmann u sochaře Františka Wernera, jako slib Matce Boží, za ušetření jeho vlastního majetku během slezské války (1740-1742). Socha je nejstarší chráněnou památkou ve městě. V kostele naleznete dále obraz Krista, který je kopií originálu z chrámu sv. Petra v Římě, pořízenou Václavem Mánesem. Skleněné lustry a barevné vitráže jsou vizitkou místních sklářů a výtvarníků.
  • Radnice, původně barokní sýpka
  • Bývalá piaristická kolej
  • Navrátilův sál - Třída T. G. Masaryka 45
  • Lesní hřbitov - založen 1909, upravený do parkové podoby s množstvím rododendronů u silnice směr Radvanec. Jeho součástí je pomník účastníků Rumburské vzpoury.
  • Palackého náměstí - památkově chráněné budovy, parková úprava

(zdroj: Wikipedia)

archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Nový Bor a Klíč
Nový Bor a Klíč
1904 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1904 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1913 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
1913 (zdroj: https://deutschboehmen.de)

Vzducholoď nad Novým Borem v roce 1913

Prozradím, i když nerad, že tato pohlednice je fotomontáž. Ale vzducholoď Sachsen v Novém Boru skutečně přistála, a to 9. listopadu 1913 při své plavbě ze slezské Lehnice na mateřskou základnu v Drážďanech. Jednalo se o vůbec první dopravní a poštovní let vzducholodi v celé habsburské monarchii! Pro novoborské je to jistě důvod k oslavě, protože "zepelíny" byly ve své době skutečně zjevením. Jejich otcem byl německý hrabě Ferdinand von Zeppelin, který s neuvěřitelnou houževnatostí, vlastní zapáleným vynálezcům, vyvinul se svými spolupracovníky zcela novou konstrukci vzdušných korábů. Opustil vysokou vojenskou kariéru, a ač stíhán posměchem, celý život a všechen svůj majetek věnoval stavbě vzducholodí. První krátce vzlétla v roce 1900, ale až třetí vzducholoď z roku 1906 provedla osmihodinový řízený let. LZ 17 Sachsen poprvé vzlétla 13. 5. 1913 a tři motory Maybach jí dávaly rychlost 80 km/h.
(zdroj: kalendář Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi po zemi, na vodě i ve vzduchu, 2013)

1913 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1913 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
archiv Miloš Halama Srvv Pohled kolem roku 1900, Nový Bor náměstí
archiv Miloš Halama Srvv Pohled kolem roku 1900, Nový Bor náměstí
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1915 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
1917 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1917 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1929 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1929 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1949 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1949 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
(archiv Milan Péč)
(archiv Milan Péč)
Novoborská radnice
Novoborská radnice
Nový Bor - Haida - pohled kolem roku 1900 (archiv Miloš Halama Srvv)
Nový Bor - Haida - pohled kolem roku 1900 (archiv Miloš Halama Srvv)
Sídlo firmy Lasvit se skleněným domem
Sídlo firmy Lasvit se skleněným domem
Bývalá sklárna Egermann u vlakového nádraží
Bývalá sklárna Egermann u vlakového nádraží
Třída T. G. Masaryka, v pozadí Klíč
Třída T. G. Masaryka, v pozadí Klíč
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
1945 (archiv J.Peterka)
1945 (archiv J.Peterka)
1916 (archiv J.Peterka)
1916 (archiv J.Peterka)
cca 1900 (archiv Miloš Halama Srvv)
cca 1900 (archiv Miloš Halama Srvv)
Nový Bor 1930. (archiv J.Peterka)
Nový Bor 1930. (archiv J.Peterka)
zdroj: https://picclick.de
zdroj: https://picclick.de
Nový Bor -Haida 1941 (archiv J.Peterka)
Nový Bor -Haida 1941 (archiv J.Peterka)
Nový Bor - pohlednice,polovina 60. let 20.století. Tehdejší "Třída 1.máje", nyní "T.G.Masaryka". (archiv Rudolf Knobloch)
Nový Bor - pohlednice,polovina 60. let 20.století. Tehdejší "Třída 1.máje", nyní "T.G.Masaryka". (archiv Rudolf Knobloch)
Nový Bor v roce 1955 (zdroj: Jaroslav Hůlka )
Nový Bor v roce 1955 (zdroj: Jaroslav Hůlka )
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Nový Bor - (Haida) 1911 (archiv J.Peterka)
Nový Bor - (Haida) 1911 (archiv J.Peterka)
Nový Bor  (Archiv Mirek Gergelčík )
Nový Bor (Archiv Mirek Gergelčík )
Nový Bor v roce 1912 (zdroj: https://www.ebay.com/)
Nový Bor v roce 1912 (zdroj: https://www.ebay.com/)
1968 (archiv J.Peterka)
1968 (archiv J.Peterka)
Nový Bor  (Archiv Mirek Gergelčík )
Nový Bor (Archiv Mirek Gergelčík )
Nový Bor  (Archiv Mirek Gergelčík )
Nový Bor (Archiv Mirek Gergelčík )
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Pohled na horu Klíč od Nového Boru 1910. (archiv J.Peterka)
Pohled na horu Klíč od Nového Boru 1910. (archiv J.Peterka)

Poslední den války ještě na Českolipsku padaly bomby. Vzpomínal na to tehdy osmiletý Rudolf Hais z Nového Boru

Nový Bor 21. srpna v roce 1968 

zachytil na fotografiích známý novoborský učitel pan Ivan Lacko. Za poskytnutí snímků patří velké poděkování jeho dceři paní Kateřině Würzové (Lackové).

Crystalex

zdroj: https://pastvu.com/
zdroj: https://pastvu.com/

Česko je už odjakživa proslulé sklářským řemeslem. Pokud bychom ale měli říct, kde se nachází samotné srdce sklářského umění, pak jsou to jednoznačně severní Čechy. V 17. a 18. století se městečko Nový Bor, které najdete v Lužických horách, proměnilo v centrum sklářského umění. Tehdy se německé průmyslové technologie spojily s tradičním českým citem pro umělecké řemeslo a v náhorním regionu společně vytvořily to správné podhoubí pro rozvoj dějin českého sklářství. Ruku v ruce s tím šla snaha zavést nové výrobní procesy a udržet krok s technologickými inovacemi.

Jak šel čas, v roce 1945 místní skláři spojili své síly v národním podniku Borocrystal, který se v roce 1967 přestěhoval do prostor současného výrobního závodu. Došlo k zahájení sériové výroby, během které byly poprvé použity moderní technologické i výrobní procesy. V roce 1972 spustil Borocrystal svou první automatickou výrobní linku a o dva roky později se původní společnost přejmenovala na Crystalex. Spolu s tím také v roce 1974 došlo k expanzi na zahraniční trhy a zvýšení povědomí o značce jako takové.

V roce 2009 koupil Crystalex současný majitel a za tu dobu si firma vydobyla pověst jednoho z největších světových výrobců sklenic, pohárů i váz. Značka Crystalex v dnešní době patří k silné a stabilní společnosti, která si svou přízeň získává především kvalitou i moderním přístupem.

1930 (archiv J.Peterka)
1930 (archiv J.Peterka)
stavba kostela (zdroj: https://deutschboehmen.de)
stavba kostela (zdroj: https://deutschboehmen.de)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Nový Bor požár kostela /Evangelický kostel Krista spasitele v roce 1983 (archiv M.Péč)
Nový Bor požár kostela /Evangelický kostel Krista spasitele v roce 1983 (archiv M.Péč)
Nový Bor foto rok 1982 🔥🔥🔥Kostel po uhašení požáru /Evangelický kostel Krista spasitele / archiv M.Péč
Nový Bor foto rok 1982 🔥🔥🔥Kostel po uhašení požáru /Evangelický kostel Krista spasitele / archiv M.Péč

Evangelický kostel a.v. Nový Bor

Evangelický sbor a.v. vznikl v Novém Boru, tehdejší Heidě, roku 1873, v důsledku německého přestupového hnutí, jako filiální luterského sboru ve vzdálené Habřině na Litoměřicku. V roce 1906 se ustavil farní sbor, od roku 1919 v rámci Německé evangelické církve (DEK) a spolu s ní po roce 1945 zanikl.

Evangelický kostel byl postaven v letech 1901-1902 na nároží dnešních ulic Masarykovy a Husovy, slavnostně byl otevřen 8. září 1902. Podélná budova s pravoúhlou zúženou apsidou měla v průčelí čtyřbokou věž, v rozích se čtyřmi věžičkami (nápodobou věží na mnoha gotických kostelech - sr kostely sv. Ducha v Telči, sv. Petra a Pavla v Čáslavi, P. Marie v Chrudimi). Po roce 1945, v užívání Církve československé (husitské), stavba postupně chátrala. V roce 1982 vyhořela a v únoru 1983 byla zbourána. Na pozemcích stojí dnes panelový dům.

zdroj: https://mistareformace.cz/cs/m/evangelicky-kostel-av-novy-bor#

1902 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1902 (zdroj: https://fotohistorie.cz)

Lesní hřbitov v Novém Boru je zahradou starých sklářských rodů.

Lesní hřbitov byl založen roku 1909 přímo v lesním porostu. Mezi vzrostlými stromy jsou umístěny hroby i hrobky starých sklářských rodů. Je zde i sedm hrobů popravených účastníků Rumburské vzpoury z roku 1918. Popraviště se nachází nedaleko za hřbitovní zdí.

zdroj: https://picclick.de
zdroj: https://picclick.de
1935 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1935 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
(1930) zdroj: https://fotohistorie.cz
(1930) zdroj: https://fotohistorie.cz

V rozsáhlou barevnou zahradu se hřbitov mění v měsících květnu a červnu. Nevšední pietní areál byl založen už v letech 1907 až 1909 a dnes patří mezi jedny z nejkrásnějších a nejromantičtějších aktivních pohřebišť u nás.

Lesní hřbitov v Novém Boru tak není jen místem posledního odpočinku, ale i cennou lokalitou z hlediska dendrologického a krajinářského. Proto byl vyhlášen v roce 1994 jako registrovaný významný krajinný prvek. Autorem hřbitova byl Rudolf Schlegel. Dominantou jsou tři rodinné hrobky významných německých podnikatelských rodin, které vznikly v období první republiky.

Roman Lang

Z historie hřbitova:

1918
3. březen
- Podepsání mírových smluv v Brestu-Litevsku mezi zástupci německého a rakousko- uherského velení a sovětské vlády.
březen - květen - Návrat propuštěných zajatců z Ruska a opětné začleňování do kmenových útvarů, rovněž do 7. střeleckého pluku z Plzně se sídlem v Rumburku.
20. květen - Rozkaz o snížení dávky chleba a ustavení pochodové roty na frontu z rumburské posádky.
21. květen (6 hod. ráno) - Nástup třetí roty na dvoře dívčí školy proti rozkazu se zbraněmi. Incident s hejtmanem Františkem Klöpferem: Počátek vojenské vzpoury v rumburské posádce. Obsazení nádraží, pošty a úřadů. Opatření vůči důstojnickému sboru. Výzva Františka Nohy k tažení na Prahu. Zapojení desátníka-aspiranta Stanislava Vodičky do vzpoury.
(8:15 hod.) - Hlášení zemskému velitelství o nepokojích v posádce.
(po 10. hod.) - Odchod vzbouřenců z města (kolem 670 mužů) směrem na Krásnou Lípu. Výzva Stanka Vodičky pod Dýmníkem k setrvání v odporu a rozdělení velitelských úkolů. Obsazení vlaku v Krásné Lípě a odjezd první skupiny směrem na Jedlovou. Střet s četníky v Rybništi - jejich útok odražen. Další srážka na nádraží v Jedlové: část vzbouřenců pozatýkána, zbytek pokračuje pěšky přes Svor do Boru u Č. Lípy. Pěší pochod druhé skupiny z Krásné Lípy na Chřibskou, Falknov (zabrání nákladního auta), Polevsko a Arnultovice, rovněž do Boru.
(17 hod.) - Srážky levé křídelní části na severním okraji Boru s pochodovou setninou 18. pluku a pravé části poblíž Skalky u Arnultovic.
(18 hod.) - Po drobných přestřelkách obsazení Boru vzbouřenci. Zajištění kasáren na Poštovní třídě a porada o dalším postupu. Přemístění pronásledovatelů do okolí Chotovického kopce a do týla vzbouřenců (velitel hejtman Flibor).
(19 hod.) - Pokračování v pochodu vzbouřenců na Českou Lípu. Výzva hejtmana Flibora ke kapitulaci odmítnuta. Po krátké přestřelce zajímání a odzbrojení předvoje. Neorganizovaný ústup a následně potlačení vzpoury ve městě a okolí. Padlí na straně vzbouřenců: František Schuss, civilista Růžička a Vojtěch Krumpas (zemřel na následky zranění v okresní nemocnici v Boru).
22. květen - Vyhlášení stanného práva - patroly zatýkají vzbouřence, rozprchlé po okolí. Uvěznění zatčených v Rumburku, v Boru, v České Lípě a v Jablonném v Podještědí.
25. květen - V Rumburku zahájen soud s pěti hlavními vůdci: Vodičkou, Nohou, Kovářem, Plassem a Zelenkou.
28. květen - Tři rozsudky smrti u rumburského soudu. Večer ve 22:30 potvrzeny justičními úřady.
29. květen (3 hod. ráno) - V soudní síni přečteny rozsudky smrti Vodičkovi, Nohovi a Kovářovi.
(5. hod.) - Odvedení odsouzenců na popraviště.
(po 6 hod.) - Vykonání rozsudku v Rumburku. V bývalém hotelu U zlatého orla v Boru skončeno přelíčení s 21 účastníky. Z nich sedm odsouzeno k trestu smrti, čtrnáct na pět až deset let těžkého žaláře.
(21:30 hod.) - Poprava sedmi odsouzených v Boru za lesním hřbitovem a přenesení do márnice.
31. květen - Pohřeb popravených bez rakví v zadní části hřbitova bez účasti veřejnosti.

1919-1938 - Pravidelné každoroční pietní připomenutí památky padlých rumburských hrdinů v Boru u České Lípy za účasti žijících účastníků vzpoury, české menšiny a Čsl. obce legionářské.

1940 - Zničení pomníku na lesním hřbitově nacistickou správou a zakopání jeho zbytků poblíž hlavního vchodu na hřbitov.

1948 - Obnovení pomníků u hrobů i na popravišti při národní pouti.

1968 - Oslavy 50. výročí rumburské vzpoury v Novém Boru v průběhu tzv. pražského jara za přítomnosti presidenta Ludvíka Svobody a Josefa Smrkovského.

PhDr. Vladislav Jindra

Zpracováno podle údajů Jana Fialy - Rumburská vzpoura, kronikářských zápisů obcí Arnultovice a Bor, zápisky K. Würfela a d. Obrazové materiály z majetku autora.

V zadní části hřbitova se nachází pomník hrdinům rumburské vzpoury. Byl odhalen 27. května 1923, jeho autorem je ak. sochař Karel Dvořák. Pomník byl postaven ze sbírek a darů veřejnosti a české menšiny pod patronací "Kroužku pro postavení pomníku obětem rumburské vzpoury v Boru u České Lípy" (hlavní iniciátor František Pála, propagátorka v tisku Marie Majerová). Motto na pomníku: Běda člověku, který nemá zač by zemřel. (L. N. Tolstoj).

zdroj: https://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/5391-lesni-hrbitov-v-novem-boru.html

CZ Plakát z akce na podporu republiky z roku 1937 z Arnultovic u Nového Boru.

Zajímavý artefakt z doby, kdy hnědé síly sílily a snily o nové Evropě, ale stále proti nim stáli ještě demokraté. Dnes si už asi málokdo umí, nebo chce, představit tu napjatou atmosféru doby, tu prakticky všudypřítomnou nenávist. (autor příspěvku Jaroslav Beneš)

Honza Műller - Tato fotografie byla pořízena nejdříve v roce 1925 lokomotiva již nese Kryšpínovo číslování zavedené od 1.1.1925. V tomto konkrétním případě se jedná o lokomotivu řady 354.1 zvaná též všudybylka.
Honza Műller - Tato fotografie byla pořízena nejdříve v roce 1925 lokomotiva již nese Kryšpínovo číslování zavedené od 1.1.1925. V tomto konkrétním případě se jedná o lokomotivu řady 354.1 zvaná též všudybylka.

Nádraží v Novém Boru

První vlak dorazil do Haidy, jak se Nový Bor dříve nazýval, 16. ledna 1869. Česká severní dráha, neboli Bóbmische Nordbahn, BNB, tehdy zprovoznila svou trať z České Lípy do Rumburku, navazující na o dva roky starší úsek z Bakova nad Jizerou do České Lípy. V Novém Boru postavila podle projektu inženýra BNB Josefa Pavlovského výpravní budovu stejného tvpu jako v Bělé pod Bezdězem, Doksech, Jedlové nebo Krásné Lípě. Roku 1910 se ob'ekt dočkal rozšíření o přízemní přístavek a kryté nástupiště. Česká severní dráha se nezastavila v rozletu a brzy uvádí do provozu tratě do Děčína a Varnsdorfu, v letech 1884—1905 buduje celou síť lokálek v Lužických horách a Šluknovském výběžku. Zestátnění společnosti proběhlo 1. ledna 1908. Cestující čekající na vlak a při tom dychtivě pózující pořizovateli našeho snímku však již dávno vozí vlaky Československých drah. Provozovatelé se mění, jen nezaměnitelná silueta Klíče, tyčícího se do výšky 759 m n. m., zůstává stále stejná. 

zdroj: kalendář Z Liberce všemi směry na dobových pohlednicích, 2014

Vlakové neštěstí v Novém Boru (archiv Milan Péč)
Vlakové neštěstí v Novém Boru (archiv Milan Péč)

Srovnávačky Václava Víška

Nový Bor, Dvořákova
Nový Bor, Dvořákova
Nový Bor, T.G. Masaryka
Nový Bor, T.G. Masaryka
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, Kalinova
Nový Bor, Kalinova
Nový Bor, Kalinova
Nový Bor, Kalinova
Nový Bor, Sloupská
Nový Bor, Sloupská
Nový Bor, Wolkerova
Nový Bor, Wolkerova
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, náměstí Míru
Nový Bor, Kalinova
Nový Bor, Kalinova
Nový Bor, Kalinova
Nový Bor, Kalinova
Nový Bor, Křižíkova
Nový Bor, Křižíkova

Pivovar hrabat Kinských v Pihelu v roce 1906

Pivovar pod Pihelským vrchem v Dolním Pihelu, dnes součásti Nového Boru, je poprvé opisován roku 1607 jako součást vrchnostenského dvora na sloupském panství, patřícím pánům z Dubé. Jeho součástí byla také vinopalna, mlýn a ovčín. Příchod Kinských do Sloupu přinesl velkou prosperitu i pivovaru. Roku 1726 se ujímá panství Josef Maxmilián Kinský, schopný hospodář a organizátor koncentrované a rozptýlené manufaktury. Roku 1757 císařovna Marie Terezie povýšila na jeho popud vesnici Hajdu - dnešní Nový Bor - na tržní městečko, čímž byl položen základ prosperity borsko-šenovské sklářské obchodní oblasti. Pivovar zaniká v roce 1935, kdy jeho vlastník, Várečenská společnost hostinských, již není schopen konkurovat větším a modernějším pivovarům.
(zdroj: Za pivem Libereckým krajem na dobových pohlednicích, 2015)
Pihel (archiv Milan Péč)
Pihel (archiv Milan Péč)
Modlivý důl - pohlednice 1916

Původně neslo údolí jméno Smolný důl (Pechgraben), protože zde uhlíři měli své milíře a smolné pece, v nichž vařili kolomaz. O místním dole se tradovalo několik pochmurných pověstí, jejichž motivem byla láska a smrt. V roce 1704 proto čeledín z blízkého statku pověsil v údolí obrázek Panny Marie a Ježíše. V roce 1760 sem pomocník sládka ze svojkovského pivovaru pověsil obrázek nový, již vysvěcený. Místo postupně začali navštěvovat pocestní a začali šířit pověsti o zázracích. Roku 1772 zbožná hraběnka Cervelliová (paní Czerwelli ze Svojkova) nechala postavit dřevěnou kapličku a do ní pověsit proslulý obrázek. Koncem 18. století tuto původní kapličku nechala hraběnka Alžběta Kinská nahradit kapličkou vytesanou ve skále

(autor příspěvku Jiří Peterka)

Historická pohlednice (z doby kolem roku 1914) zachycuje průběh bohoslužby ve skalní kapli v Modlivém dolu u Svojkova. Takovéto obřady zde byly dříve poměrně časté. (archiv J.Peterka)
Historická pohlednice (z doby kolem roku 1914) zachycuje průběh bohoslužby ve skalní kapli v Modlivém dolu u Svojkova. Takovéto obřady zde byly dříve poměrně časté. (archiv J.Peterka)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Pohled kolem roku 1900 (archiv Miloš Halama Srvv)
Pohled kolem roku 1900 (archiv Miloš Halama Srvv)

  SKALICKÝ VRCH

Skalický vrch nepatří mezi Lužické sedmistovky a dokonce ani šestistovky. Je totiž vysoký pouhých 484 metrů, ale to rozhodně neznamená, že by si vaši pozornost nezasloužil. Kopce nemusí být žádní giganti, aby měly co nabídnout. Skalický vrch je pravidlem, který to potvrzuje. V 18. století tu dokonce stávala poustevna, ve které žil i známý místní poustevník Samuel Görner po svém odchodu ze Sloupu.

Poustevnu časem vystřídal srub a vyhlídka. V roce 1927 srub vyhořel a o pár let později tu byla vystavěna Ferdinandova bouda, kde bývala i restaurace. Po 2. světové válce zanikla, ale na její pozůstatky můžete narazit dodnes. Z čedičového vrchu je výhled hlavně na jižní straně na Českou Lípu, Pihel, Kokořínsko. Na úpatí Skalické vrchu dodnes stojí uzavřený pískovcový kamenolom, kde se přestalo těžit před koncem 19. století.

Chodby lomu dnes slouží jako filmové kulisy – třeba v pohádce Z pekla štěstí. Pro veřejnost je lom uzavřený a od roku 2012 je prohlášen za přírodní památku, zimuje v něm několik druhů netopýrů. Na Skalický vrch se dostanete po žluté turistické značce ze Skalice u České Lípy. Ve Skalici si ostatně můžete výlet poněkud prodloužit, třeba po naučné stezce Po památkách Skalice, která vede mimo jiné i okolo skalních sklepů nebo daňčí obory. Dohromady to vyjde na pohodových cca 6 kilometrů

Foto: Petr Germanič

Region Liberec