Novoměstská kyselka 

29.10.2021

Novoměstská kyselka

Na pohlednici vidíme starý původní altánek, který byl nad vývěrem novoměstské kyselky zbudován po roce 1903, kdy skončily smírem spory mezi Novým Městem pod Smrkem a hraběcí lesní správou o přístup k prameni. [en divoce vyvěral v lesích v údolí Ztraceného potoka, stejně jako dva další menší nad ním. Kalcium-bikarbonátová, slabě mineralizovaná kyselka byla totiž u obyvatel velice oblíbená a chodili sí pro ni (a dodnes chodí) z města s lahvemi a - podle zdání lesníků - asi při tom trochu i poškozovali tehdy pečlivě obhospodařované lesy. V roce 1937, již po prvorepublikové "reformě", která hraběte Franze Clam-Gallase zbavila lesů, byl nad vývěrem postaven větší altán, okolí bylo upraveno a opatřeno lavičkami. Blízká chata U Kyselky, která stála na kraji lesa, sice vyhořela již roku 1945, ale cesta k prameni, dnes turisticky značená, dosud vede a je hojně využívaná.

Nové Město pod Smrkem (archiv Jaroslav Hůlka )
Nové Město pod Smrkem (archiv Jaroslav Hůlka )
archiv Jaroslava Hůlky
archiv Jaroslava Hůlky
Novoměstská kyselka v roce 1909 a 9.11.2000
Novoměstská kyselka v roce 1909 a 9.11.2000

Nové Město pod Smrkem, 1-ní a 2-hý pramen Kyselky

(Archiv: Vlastimír Hájek )

Pramen železitouhličité vody objevil kolem roku 1780 horní kovář J. N. Legler.
Dlouhá léta zabraňovala vrchnost novoměstským přístup k pramenům (rušení lesní zvěře), až na základě několika protestních akcí a průvodů jim byl přístup umožněn a pramen byl v roce 1907 zastřešen. V roce 1937 byl přístřešek rozšířen a byly tu postaveny lavičky. Pramen byl naposledy geologicky prozkoumán a upraven v roce 1983,61 osvěžující železitá kyselka však poté výrazně ztratila na chuti i síle. Místo je pro svou dostupnost častým cílem vycházek obyvatel města. (zdroj: https://dspace.tul.cz/

 )

Novoměstská kyselka v roce 1909 a 9.11.2000

V údolí Ztraceného potoka, na úpatí kopce nazývaného Měděnec, objevil v roce 1780 novoměstský kovář Johann Nepomuk Legler pramea chutné minerální vody. Místo brzy vešlo ve známost u obyvatel a postupně se stále častěji stávalo i cílem turistických vycházek. Proto byl v roce 1904 nad nejsilnějším vývěrem postaven jednoduchý altánek. Poblíž byly nalezeny ještě dva méně vydatné prameny. Místo, kde novoměstská kyselka vyvěrá, je dodnes pečlivě udržováno, ale i přesto se velká návštěvnost projevuje negativně na okolí studánky.

( zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Otokar Simm - František Mrva - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)

Novoměstské prameny.

(foto Matyáš Gál)