Novoměstská kyselka

Novoměstská kyselka
Na pohlednici vidíme starý původní altánek, který byl nad vývěrem novoměstské kyselky zbudován po roce 1903, kdy skončily smírem spory mezi Novým Městem pod Smrkem a hraběcí lesní správou o přístup k prameni. [en divoce vyvěral v lesích v údolí Ztraceného potoka, stejně jako dva další menší nad ním. Kalcium-bikarbonátová, slabě mineralizovaná kyselka byla totiž u obyvatel velice oblíbená a chodili sí pro ni (a dodnes chodí) z města s lahvemi a - podle zdání lesníků - asi při tom trochu i poškozovali tehdy pečlivě obhospodařované lesy. V roce 1937, již po prvorepublikové "reformě", která hraběte Franze Clam-Gallase zbavila lesů, byl nad vývěrem postaven větší altán, okolí bylo upraveno a opatřeno lavičkami. Blízká chata U Kyselky, která stála na kraji lesa, sice vyhořela již roku 1945, ale cesta k prameni, dnes turisticky značená, dosud vede a je hojně využívaná.









Nové Město pod Smrkem, 1-ní a 2-hý pramen Kyselky
(Archiv: Vlastimír Hájek )
Pramen železitouhličité vody objevil kolem roku 1780 horní kovář J. N. Legler.
Dlouhá léta zabraňovala vrchnost novoměstským přístup k pramenům (rušení lesní zvěře), až na základě několika protestních akcí a průvodů jim byl přístup umožněn a pramen byl v roce 1907 zastřešen. V roce 1937 byl přístřešek rozšířen a byly tu postaveny lavičky. Pramen byl naposledy geologicky prozkoumán a upraven v roce 1983,61 osvěžující železitá kyselka však poté výrazně ztratila na chuti i síle. Místo je pro svou dostupnost častým cílem vycházek obyvatel města. (zdroj: https://dspace.tul.cz/






Novoměstská kyselka v roce 1909 a 9.11.2000
V údolí Ztraceného potoka, na úpatí kopce nazývaného Měděnec, objevil v
roce 1780 novoměstský kovář Johann Nepomuk Legler pramea chutné
minerální vody. Místo brzy vešlo ve známost u obyvatel a postupně se
stále častěji stávalo i cílem turistických vycházek. Proto byl v roce
1904 nad nejsilnějším vývěrem postaven jednoduchý altánek. Poblíž byly
nalezeny ještě dva méně vydatné prameny. Místo, kde novoměstská kyselka
vyvěrá, je dodnes pečlivě udržováno, ale i přesto se velká návštěvnost
projevuje negativně na okolí studánky.
( zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Otokar Simm - František Mrva - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)

Novoměstské prameny.
(foto Matyáš Gál)




