Myší zámek

MYŠÍ ZÁMEK

Ostrůvek tvoří podélná nepravidelná pískovcová skála o délce 25 m, výšce nad hladinou asi 8 m a zabírající plochu 658 m². Jméno ostrůvku je snad odvozeno od staré pověsti, podle které zde stávala vodní tvrz, a jejího majitele rytíře Mikeše Pancíře sežraly z hladu myši.
Podle této pověsti žil vlastně na tvrzi na vrcholu Klůčku, kde se nacházejí příkopy a valy po dosud neznámém sídle. Když v Čechách nastala neúroda, bída a nakonec mor, velké zásoby potravin loupeživého rytíře přilákaly ke Klůčku polní i vodní myši.
Marný byl boj proti stále drzejší a dravější myší armádě. Sežraly všechno obilí i ostatní potraviny ve spižírnách a sklepích, služebnictvo se rozuteklo a Pancíř ve snaze se zachránit prchl na vodní tvrz. Myši však dokázaly překonat jezerní hladinu a hradby a vnikly do tvrze. Nakonec uhlodaly k smrti i samotného Pancíře.
Pověst může mít reálný podtext, jednak se skutečně na ostrůvku nacházejí zbytky středověké tvrze, a pak jméno Myšlín se připomíná v roce 1405 jako bezdězské léno Petra a Jana z Doks a Myšlína. Kromě toho existují domněnky, že hlavní postava pověsti odkazuje na skutečnou historickou postavu Jana Pancíře z Kosořic, boleslavského purkrabího.
zdroj: Stanislav Dulík - Doksy a okolí na starých pohlednicích, 2009