Střehomský mlýn

První zmínka o mlýně pochází z roku 1516. Mlýn koupil v roce 1849 František Opočanský, v roce 1897 ho převzal syn František a v roce 1925 vnuk Josef. Dnes patří Josefově dceři Evě Staňkové a jejímu manželovi. Mlelo se zde až do roku 1952.

Jedná se o jeden z nejznámějších mlýnů v Čechách proslavený natáčením pohádek, např. S čerty nejsou žerty. Ve mlýně je hřídel z roku 2013, kterou vyrobil František Mikyška. Dochovalo se vodní kolo, dříve byla součástí také pila. V březnu 2018 byla část mlýna poničena při požáru.

podrobná historie:

Z roku 1516 měla pocházet nedochovaná zakládací listina.

Cechovní kniha spojeného cechu pekařského, mlynářského a perníkařského v Sobotce (zal. 1592) potvrzuje, že:

V roce 1604 mlynář Matouš potvrzuje, že vyučil Jiříka, mlynáře ze Střehomi, Jiřík je přijat za mistra a v roce 1633 Řehoř mlynář ze Střehomi vyučil svého syna Řehoře.

V roce 1635 purkrechtní kniha rychty Předměstské uvádí, že po smrti svého otce získal mlýn Jiří Řehoř zv. Řehák, mlýn oceneněn na 100 kop grošů míš., Jiřík musel vyplatit sourozence, poslední splátka v roce 1648.

V roce 1682 mlýn získává rod Žofků. Nejdříve je mlynář Jiří Žofka, po něm Adam Žofka a do roku 1738 Jan Žofka. V roce 1738 po smrti Jan Žofky koupil Václav Řehák za 230 zl. Vybudoval nový jez na Šimůnkově louce, za což musel Šimůnkovi odvádět seno - 1 vůz o senách a 1/2 vozu o otavách.

V roce 1770 převzal mlýn Jan Řehák za 310 zl. V roce 1774 ho prodal Karlu Náhlovskému za 1250 zl. Ten v roce 1777 prodal bratru Antonínu Náhlovskému. V roce 1792 převzal mlýn syn František Náhlovský za 800 zl.

V roce 1802 převzal syn Josef Náhlovský, v roce 1837 Ignác Dix.

v roce 1845 za 5 250 zl. zakoupil Josef Štembera z Libštátu, panství kumburského a platí vrchnosti k sv. Jiří a sv. Havlu 11 zl. 49 kr., odvádí 2 korce a 2 věrtele ovsa, povinen 2 1/2 dne roboty týdně, z panského přediva 1 a1/4 štuky příze napříst nebo namísto toho jinou práci konat.

V roce 1849 prodal mlýn Františku Opočenskému a jeho ženě Kateřině za 5440 zl. ve stříbře.

V roce 1897 převzal syn František Opočenský ml. (1856-1939) s manželkou Annou. Syn Václav se oženil až po smrti rodičů (1939) s o 14 let mladší Annou Královou z Karlova Vrchu u Mladé Boleslavii.

Za války zde byl vydán zákaz mletí, nicméně se občas načerno mlelo, za to byl mlynář vězněn na gestapu v Jičíně. S pomocí uprchlých anglických zajatců, ukrývajících se v jeskyni, kopány základy a stavěna opěrná zeď pro poválečné rozšíření mlýna (k tomu však nedošlo)

V září 1945 povoleno mletí, avšak  v roce 1953 ukončen provoz

(zdroj:https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/83-strehomsky-mlyn , Wikipedia)

Od natáčení legendární pohádky S čerty nejsou žerty, bez které by se neobešly žádné Vánoce, uplynulo už 38 let. Pohádkou provází krásný příběh Petra Máchala, který musí čelit několika svým protivníkům, aby ve finále zvítězilo dobro a láska. Redakce eXtra.cz pro vás našla zajímavosti, o kterých jste možná ani netušili. V galerii se můžete s aktuálními fotografiemi vydat na místa, kde se pohádka natáčela.
Od natáčení legendární pohádky S čerty nejsou žerty, bez které by se neobešly žádné Vánoce, uplynulo už 37 let. Pohádkou provází krásný příběh Petra Máchala, který musí čelit několika svým protivníkům, aby ve finále zvítězilo dobro a láska. Redakce eXtra.cz pro vás našla zajímavosti, o kterých jste možná ani netušili. V galerii se můžete s aktuálními fotografiemi vydat na místa, kde se pohádka natáčela.
Historickou památku, která se v roce 2001 dostala v nákladu 900 tisíc kusů i na poštovní známky, postihla v roce 2018 velká tragédie: roubenka až do základů vyhořela, a v plamenech zemřel i nebohý majitel, senior Josef S. (†78), na kterého místní vzpomínali jako na "pohádkového dědečka". Jeho předkové z rodu Opočenských mlýn koupili v 18. století a v rodině si ho od té doby drželi, dědil se z generace na generaci. Pana Josefa, který tam bydlel, ale zlobilo, že na domě nesmí dělat žádné větší úpravy.

"Pouze trámy, mezi kterými je provázaná žitná sláma, a na nich naplácaný jíl, jsou na nic. V zimě musím topit i v noci, jinak bych tu zmrznul. Rád bych chalupu zateplil, jenomže památkáři mi to nedovolí," stěžoval si v roce 2016. Nakonec právě to se mu stalo osudným. Jak potvrdil mluvčí hasičů, hořet začalo v souvislosti s elektrickým přímotopem a vznícením hořlavých materiálů. Škoda byla vyčíslena na 150 tisíc korun, majetek za 2,5 milionu byl zachráněn. Ztráta lidského života je však ztrátou nejbolestivější...

"Je to strašná tragédie, byla jsem tady u toho. Chodívá sem hodně turistů a nyní jich je ještě víc. Pan domácí sem tam v létě pustil vodní kolo, a na dětský den dokonce dětem vyprávěl různé pohádky a příběhy," popsala v březnu 2018 Blesku místní obyvatelka Pavla Smolíková (38). Jistě dal k dobru i celou řadu vtipných historek z natáčení. To bylo totiž velice napínavé, tři čerty například musela ze scén "z pekla", co vznikaly v uměle vyhloubených pískovcových jeskyních nedaleko České Lípy, odvézt sanitka. Od pekelných ohňů chytly kostýmy. Ty byly tehdy ušity z hořlavých materiálů!

Představitel čerta Vraníka alias Janka, kterého si zahrál Ondřej Vetchý (58), mezi nimi naštěstí nebyl. Místo toho si užil složitých natáčecích scén s koňmi. On v sedle strávil celkem 27 hodin, představitel Petra, tedy Vladimír Dlouhý (†52), pak 13 hodin. Známý herec, co svýma modrýma očima lámal dámská srdéčka, natáčel mimochodem bez kaskadéra, a aby ve scéně, která v pohádce trvá jenom minutu a půl, přemohl celou gardu vojáků, co přišli jeho hrdinu zatknout, musel tvrdě dřít v tělocvičně. Konkrétně šlo o 11 dní a celkem 42 hodin šermířského a zápasnického tréninku, a také nácviku bojové choreografie.

S čerty nejsou žerty z roku 1984 je doslova milionová pohádka. Jedním z nejnákladnějších míst filmu bylo samotné peklo Lucifera, kterého ztvárnil Karel Heřmánek. Rozpočet pohádky činil na tu dobu neuvěřitelných 7,2 milionu korun, přičemž průměrná hrubá mzda tehdy činila necelé tři tisíce. Kdybychom tak měli spočítat, na kolik by vyšla pohádka S čerty nejsou žerty dnes, dostali bychom se k částce zhruba 85 milionů korun.

Zajímavosti k filmu S čerty nejsou žerty

 Konkurzu na roli princezny Angelíny se zúčastnily také Dagmar Patrasová, Zlata Adamovská a Ivana Andrlová. Roli nakonec získala Dana Bartůňková. Její sestru Adélku ztvárnila Monika Pelcová, pro kterou to byla jediná filmová role.

Během natáčení pohádky došlo k požáru. Kostýmy čertů byly ušity z hořlavé látky a stačil jeden nešikovný pohyb, který zapálil látku obleku. Herci byli následně převezeni do nemocnice. V nemocnici kvůli vzplanutí kostýmu skončil i Ondřej Vetchý, který si zahrál čerta Janka.

Tvůrci pohádky si dali zejména záležet na podobě čertů. Proto režisér Hynek Bočan poprosil svého syna, který navštěvoval základní školu, aby jeho spolužáci nakreslili, jak podle nich vypadá čert. Podle dětských kreseb se pak vyhotovovaly kostýmy a masky.
Režisér Hynek Bočan nechal přebarvit hnědé koně na černo, a to z důvodu, že si přál pekelně černé koně.

Místa natáčení

Pokud byste chtěli navštívit filmové lokace na vlastní oči, Máchalův mlýn najdete nad rybníkem Komorník u obce Střehom poblíž Sobotky. Schody, které vedly do pekla, spatříte na skalním hradě Sloup, vstup do pekla leží u zříceniny Rotštejn v Klokočských skalách a princezna Adélka zpívala Petrovi u okna žaláře na hradu Kost.

Pohádkové peklo se točilo v podzemním pískovcovém labyrintu zvaném Pekelné doly mezi obcemi Velenice a Svitava na Českolipsku. Tehdy ho měla zabraný sovětská armáda, která v něm skladovala brambory. Štáb je nechal vyvézt a zasypat pískem, protože neskutečně páchly. Místo je dnes oblíbeným cílem motorkářů i pěších turistů. Detaily filmových lokací popsal portál ČSFD.

(zdroj: https://www.extra.cz,  https://www.blesk.cz/ )