Valdštejn

15.12.2021
1899
1899
1908
1908
1910
1910
1910
1910
1915
1915
1915
1915
1923 (archiv Zdeňka Šimka)
1923 (archiv Zdeňka Šimka)
1935
1935
1941 (archiv Zdeňka Šimka)
1941 (archiv Zdeňka Šimka)
1943
1943
Valdštejn - pohlednice prošlá poštou v roce 1942. (archiv J.Peterka)
Valdštejn - pohlednice prošlá poštou v roce 1942. (archiv J.Peterka)

Valdštejn

Pokud si položíme otázku, odkud se vzali Valdštejnové, jeden z nejslavnějších českých šlechtických rodů, při hledání odpovědí nemůžeme minout hrad Valdštejn. Ale ještě než vstoupíme mezi rozvaliny tohoto starého hradního sídla v severních Čechách, krátce nahlédneme do rodové historie.

Nejprve tady byl velký rod Markvarticů. Teprve ve 13. století se z něj odštěpili páni z Valdštejna. Jako všichni Markvartici měli i Valdštejnové ve štítu původně samotného modrého Iva ve zlatém poli. Později přijali čtvrcený štít se čtyřmi poli, kde se střídají modří a zlatí lvi, kteří jsou vždy v poli opačné barvy.

Prvním významnějším předkem byl pravděpodobně Jaroslav z Hruštice, královský purkrabí na hradě Boleslavi. Gotické hradní sídlo nedaleko Turnova, které dalo tomuto rodu jméno, založil jeden z jeho synů.

Valdštejnové byli odjakživa nadšení válečníci. V této rodové tradici pokračoval i jeden z nejproslulejších vojevůdců třicetileté války a jeden z nejznámějších Valdštejnů — Albrecht z Valdštejna, vévoda frýdlantský. Jak říká historik Peter Englund v knize Nepokojná léta. Historie třicetileté války: "... bezohledný, hamižný, ale neuvěřitelně vynalézavý český šlechtic, dobrodruh, schopný vojevůdce a oportunista, který velice zbohatl na zabavených protestantských statcích v Čechách a sám vlastnil většinu z toho, co je třeba k vedení války, od pluků až po manufaktury na munici. Byl to vysoký, hubený chlap vzbuzující děs, měl zachmuřený, pronikavý pohled a často chodil nápadně oblečený do tmavých šatů a dlouhého pláště šarlatové barvy."

Přízeň císaře si Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna získal také proto, že dokázal přeběhnout z tábora moravských stavů i s plukovní pokladnou. Následovala řada povýšení, až Albrecht skončil jako Vrchní velitel císařských vojsk. Jeho způsoby však nebyly vybíravé.Jedna stížnost střídala druhou, a tak ho císař roku 1630 ze svých služeb propustil. I když ho po čase povolal zpět, hluboce dotčený Albrecht hrál na obě strany, začal být tzv. problematický, a tak dal císař souhlas k jeho likvidaci. Albrecht z Valdštejna byl zavražděný v únoru roku 1634 v Chebu. Je třeba poznamenat, že řada novodobých historiků obecně rozšířenou představu o Valdštejnově obojakosti a zradě vyvrací a nazírá na tuto mimořádnou postavu českých dějin jako na jednoho z mála Čechů, kteří získali celoevropskou proslulost, a získali ji právem.

Hrad Valdštejn, nebo také Waldenstein, lze označit jako kolébku rodu Valdštejnů. Jde o jeden z nejstarších hradů v Českém ráji. Stojí na třech pískovcových skalních masivech, jež byly pospojovány soustavou padacích mostků a lávek. Hrad byl trvale osídlený až do 16. století a vystřídalo se na něm mnoho odlišných majitelů. Ve funkci hradního pána tu vystupoval Jindřich z Vartemberka nebo hejtman sirotků Jan Čapek ze Sán, a tak se po určitou dobu stal Valdštejn významnou oporou kališníků. Přebýval tu Jan Talfůs z Ostrova, ale také známí loupežníci jako dvojice lapků Kryštof Šof zvaný z Helfenburka a jeho druh Švejkar, kteří se stali skutečným postrachem kraje. Řádění loupeživých band bylo ukončeno až v roce 1440 dobytím hradu. Jedním z dalších majitelů byl Zikmund Smiřický ze Smiřic. V polovině 16. století, za panování Smiřických, hrad vyhořel, což ovšem pranic nevadilo bývalému varhaníkovi, baroknímu skladateli a básníkovi Václavu Karlovi Holanovi Rovenskému, který se v hradních rozvalinách usadil jako poustevník.

Po potlačení stavovského povstání hrad získal Albrecht z Valdštejna.

Za Valdštejnů byl v hradním areálu vybudovaný barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého, přibyly také dva kamenné mosty, které spojily předhradí s prvním nádvořím. Na jeden z těchto mostů byly přeneseny barokní sochy světců od bratří Jelínků z Kosmonos. Později byla dostavěná také vstupní brána a hostinec. Podle starých obrazů původního hradu vznikl nový pseudogotický palác a konírna, a mezi druhým a třetím nádvořím bylo postaveno kamenné schodiště. Na místě bývalé poustevny stojí výklenková kaple, kde je možné prohlédnout si na čelní stěně obraz sv. Jana Křtitele. Traduje se, že jde o portrét Karla Hynka Máchy, jednoho z mnoha ctitelů tohoto místa i zdejšího kraje. Totéž tvrdí i Svatopluk Čech v básni Na Valdštýně, kde říká, že z obrazu na něj hledí sám velký Jan Křtitel české poezie.

O hradu Valdštejn se zmiňuje také Václav Vladivoj Tomek, který však staví do popředí zájmu spíše než fakta příběhy více či méně smyšlené: "Od památného hradu Valdštejna u Turnova až k Hrubé Skále táhne se obrovská skupina skal, která právem nadmíru jest obdivována i slavně vyhlášena a nazývá se Skalním městem. Jednotlivé skalní balvany, které se co do výše s mnohými věžemi měřiti mohou, stojí tu ojediněle a jsou na svém vrcholku v závratné výši porostlé borovicemi a všemi možnými směry rozeklány. V otvorech a dutinách skal hnízdí nesčetné množství kavek, vran, divokých holubův a dravého ptactva, které tu má útulek přímo pohádkový. Prastará pověst vypravuje nám, že tu vytáhl národní světec náš, svatý Prokop, čerta, jenž z mnoha ran strašlivě krvácel a o tyto divoké a srázné skály se řádně odřel a ve svém zmítání otiskl prý na nich i ruku a zadek svůj s ohonem." Dodnes prý v jedné z roklí nedaleko hradu lze na vlastní oči spatřit na skalní stěně červenavý otisk čertovy pazoury. 

zdroj: Magdalena Wagnerová - Tajemná historie hradů v Čechách a na Moravě, 2012

archiv Renata Hoffmanová
archiv Renata Hoffmanová
archiv Renata Hoffmanová
archiv Renata Hoffmanová
1965
1965
2008 (archiv Vladimír Dvořák)
2008 (archiv Vladimír Dvořák)
Foto: Josef Podzimek.
Foto: Josef Podzimek.
romantický palác
romantický palác
vstupní nádvoří s bývalou restaurací a hotelem
vstupní nádvoří s bývalou restaurací a hotelem
kaple sv. Jana Nepomuckého ze zadní strany.
kaple sv. Jana Nepomuckého ze zadní strany.
zdroj: Hrad Valdštejn, oficiální stránky
zdroj: Hrad Valdštejn, oficiální stránky
Valdštejn (Waldstein) je zřícenina v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.Nyní je Valdštejn v držení města Turnova.


Historie


Zakladatel

Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové.Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, svatořečená v roce 1995.

Další vývoj

Valdštejnové zde zůstali 100 let. Je např. znám Zdeněk z Valdštejna, dvořan krále Jana Lucemburského, Hynek z Valdštejna, který se roku 1336 zúčastnil vojenské výpravy českého krále do Litvy, a Jan z Valdštejna, jenž půjčil 1500 kop grošů markraběti Karlovi, pozdějšímu králi Karlovi IV.

Koncem 14. století sídlo získal rod Vartenberků, který patřil rovněž k rodu Markvarticů. S Jindřichem z Vartenberka se rozhodl vyřídit své účty husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, který na jaře 1424 přitáhl s vojskem k Turnovu, dobyl jej, vyvrátil tamní klášter a dobyl i Valdštejn. Pak jej svěřil panu z Valečova, svému příteli, který zde roku 1427 uvěznil na rok prince Zikmunda Korybutoviče, kandidáta českého trůnu. V roce 1431 byl na hradu další přívrženec husitů Rameš Rozvoda ze Stakor (pak z Hrádku).

V letech 1438-1439 se hradu (i nedalekého sídla Kavčiny) zmocnily tlupy loupežníků a proto je oba v roce 1440 dobyla zemská hotovost. Střídání majitelů pokračovalo. Žili zde Šofové z Helfenburka a od roku 1514 Smiřičtí ze Smiřic. Kolem roku 1550 hrad při požáru lehl popelem.

Na sklonku 17. století se v zřícenině usadil poustevník Václav Holan Rovenský a začali sem docházet různí poutníci. Majitelé zdejšího panství Valdštejnové (vlastníci z let 1620-1821) a po nich i Aehrenthalové (1821-1945) ze zřícenin vybudovali romantické poutní místo. V roce 1713 vznikly kamenné schody, 1722 byla na prvním nádvoří vybudována kaple sv. Jana Nepomuckého a brzy poté i řada soch, roku 1817 pak vznikla kaplička sv. Jana Křtitele. Roku 1836 byla postavena vstupní brána za kamenným mostem, osazeným řadou soch.

Restauraci na hradě měla v nájmu rodina Čihulkova od roku 1923 do roku 1949. Poté byla zařazena do sokolského družstva Vzlet. Od druhé světové války centrum pro horolezce.

Zajímavosti

  • Hrad se německy nazýval Waldstein, v českém překladu tedy Lesní kámen.
  • Obraz světce v kapličce je možná jedinou existující podobiznou Karla Hynka Máchy. Autorem malby z roku 1836 je František Mašek (Maschek, 1790-1862).
  • Na Valdštejně složil skladatel Josef Bohuslav Foerster oratorium Sv. Václav a Pátou symfonii.
  • V letech 1954 až 1958 zde působil spisovatel a básník Eduard Petiška.

(zdroj: Wikipedia, https://fotohistorie.cz )

1915
1915
1915
1915
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
1918
1918
1923 (archiv Zdeňka Šimka)
1923 (archiv Zdeňka Šimka)
1923
1923
1926
1926
1940
1940
1946 (archiv Zdeňka Šimka)
1946 (archiv Zdeňka Šimka)
archiv Renata Hoffmanová
archiv Renata Hoffmanová
archiv Renata Hoffmanová
archiv Renata Hoffmanová
hrad Valdštejn, letecký pohled
hrad Valdštejn, letecký pohled
nádvoří hradu
nádvoří hradu
Valdstejn & Trosky (foto Ondřej Holas)
Valdstejn & Trosky (foto Ondřej Holas)
kaple sv. Jana Nepomuckého
kaple sv. Jana Nepomuckého
foto Miroslav Vavřich
foto Miroslav Vavřich
zdroj: Hrad Valdštejn, oficiální stránky
zdroj: Hrad Valdštejn, oficiální stránky
Hrad Valdštejn. foto: Jiří Částka, www.MediaFoto.cz HOŠI V KOŠI - lety balónem, www.hosivkosi.cz
Hrad Valdštejn. foto: Jiří Částka, www.MediaFoto.cz HOŠI V KOŠI - lety balónem, www.hosivkosi.cz
zdroj: Hrad Valdštejn, oficiální stránky
zdroj: Hrad Valdštejn, oficiální stránky
zdroj: Hrad Valdštejn, oficiální stránky
zdroj: Hrad Valdštejn, oficiální stránky
Ozdobou hradu je bezesporu Slavnostní sál klasicistního domu s portrétní galerií posledních majitelů Valdštejna, šlechtického rodu Lexů z Aehrenthalu
Ozdobou hradu je bezesporu Slavnostní sál klasicistního domu s portrétní galerií posledních majitelů Valdštejna, šlechtického rodu Lexů z Aehrenthalu
Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého je nejznámější dominantou Valdštejna⛪️ Její nádherný interiér si můžete rovněž prohlédnout v našich virtuálních prohlídkách 🧐🧡 https://www.hrad-valdstejn.pano3d.cz/
Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého je nejznámější dominantou Valdštejna⛪️ Její nádherný interiér si můžete rovněž prohlédnout v našich virtuálních prohlídkách 🧐🧡 https://www.hrad-valdstejn.pano3d.cz/
Virtuální prohlídky Valdštejna jsou tady stále pro Vás 👍😉 Vedle exteriérů se můžete podívat i do interiérů, např. Rytířského sálu v Romantickém paláci 🧡🧐 https://www.hrad-valdstejn.pano3d.cz/
Virtuální prohlídky Valdštejna jsou tady stále pro Vás 👍😉 Vedle exteriérů se můžete podívat i do interiérů, např. Rytířského sálu v Romantickém paláci 🧡🧐 https://www.hrad-valdstejn.pano3d.cz/
🕌HRADOZÁMECKÉ ODPOLEDNE NA VALDŠTEJNĚ 13.8.2022
🕌HRADOZÁMECKÉ ODPOLEDNE NA VALDŠTEJNĚ 13.8.2022

200 let Aehrenthalů na hradě (1821-2021)

I. díl - Jan Antonín Lexa (1733-1824) Naši novou středeční rubriku zahajujeme u Jana Antonína Lexy - zakladatele rodu. Narodil se v Kralovicích na Plzeňsku a byl synem hospodského a řezníka. O jeho osobním životě nejsou dodnes známé informace. Údajně měl být ženatý s Janou Nepomucenou Scherovou, se kterou vychoval celkem čtyři děti. Během své kariéry pracoval ve službách hraběte Šporka, dále jako berní úředník v Hradci Králové, a později se stal stavovským daňovým registrátorem. Jeho životní úroveň rostla, čímž si mohl dovolit koupit dům na Koňském trhu v Praze, který přestavěl na palác. Za své zásluhy získal roku 1790 od syna Marie Terezie, císaře Leopolda II., povýšení do šlechtického stavu. Jan Antonín si zvolil přídomek "z Aehrenthalu", což lze přeložit jako klasové údolí. Nebyla to náhoda, neboť Jan Antonín původně zbohatl prodejem obilí, nejprve za sedmileté války, a později za válek napoleonských. Obilné dodávky pro rakouskou armádu vynesly Janu Antonínovi i znak pro rodový erb, což byl polcený žluto-modrý štít se třemi obilnými klasy. Heslo rodu znělo následovně: "Im Glück nicht jubeln, im Sturm nicht zagen" (Ve štěstí se neradujte, v boji neváhejte). V roce 1821 koupil devadesátiletý Jan Antonín od hraběte z Valdštejna panství Hrubá Skála, Svijany a část města Turnov. Čtvrtého února roku 1824 Jan Antonín vydechl naposledy a byl uložen v rodinné hrobce v Doksanech. Hruboskalsko, včetně hradu Valdštejn, připadlo jeho mladšímu synovi.Zdroj informací: Jana Klimešová - Architektonická činnost šlechtického rodu Aehrenthalů

(zdroj: Hrad Valdštejn, oficiální stránky)