Tanvaldský špičák

Začátky stavby rozhledny Tanvaldský Špičák

Turistů přibývalo, jejich požadavky rostly a tak se albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory, rozhodla zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit zde rozhlednu. Po počátečních problémech s pozemky byl stavbou pověřen již zkušený stavitel rozhleden architekt Robert Hemmrich z Jablonce.
Se stavbou bylo započato roku 1908, v tom to roce se v Rakousku-Uhersku konaly oslavy 60 let vlády Františka Josefa I. Spolek se proto rozhodl rozhlednu pojmenovat Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa

(color Fotočas)

Tanvaldský Špičák v roce 1965 a 18.6.2016

Pohlednice prošlá poštou v roce 1910

... patří mezi ty nejznámější v Jizerských horách. Už proto, že se nachází na vrcholu známého a oblíbeného lyžařského areálu. Kromě výhledu do širokého okolí čeká návštěvníky také příjemné posezení a občerstvení v přilehlé chatě. Celý objekt pochází z roku 1909.
Samotná věž je vysoká 18m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer Panorama - pořad ČT. K rozhledně na vrcholu Špičáku se pohodlně dostanete lanovkou z obce Jiřetín pod Bukovou. Vrcholová stanice sedačkové lanovky stojí přímo u rozhledny. Z Jiřetína vede na vrchol také zelená turistická značka.

(archiv Protržená přehrada)

Š P I Č Á K
Blýskání na lepší časy nastalo v roce 1904, kdy došlo k dohodě s vlastníky pozemků a tak na Špičáku vyrostla dřevěná výletní chata s restaurací, tzv. Stará bouda. Jen během první sezóny zde návštěvníci vypili 64 hl piva. Špičák se dostal opět do povědomí turistů. Bohužel, období slávy Staré boudy bylo velice krátké, neboť 3. listopadu 1905 z neznámých důvodů vyhořela.

Výstavbu osmnáctimetrové rozhledny, kterou navrhnul jablonecký architekt Robert Hemmrich, komplikovaly mnohé nesnáze. Jedním z nich byl nedostatek vody, která se sem musela vynášet ve vědrech. Mnoho změn bylo provedeno ve stavebním plánu - např. vyhlídka měla být jen z oken věže. Přesto byla nakonec rozhledna 30. června 1909 zkolaudována a následující neděli, 4. července slavnostně otevřena pro veřejnost.
V poválečných letech prodělal Špičák řadu změn. V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929-1930 byly výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu navázaly. Kromě dvou prostorných hostinských místností, verandy a sálu zde návštěvník našel i osm pokojů pro hosty a místnost pro uložení sportovního náčiní. Objekt byl elektrifikován. Na svazích Špičáku v té době vyrostla sáňkařská dráha, kde se konaly závody. Stavební úpravy z těchto let jsou také posledními, které Špičák prodělal a jeho dnešní podoba je právě z roku 1930.

Zdroj :  https://www.tanvaldskyspicak.cz

(color Fotočas)

ZE SKLENĚNÉHO NEGATIVU
pod Špičákem a Ještědem... (archiv Fotočas Mirek)

Chata na Špičáku v Albrechticích (1908)