Tanvaldský špičák












Začátky stavby rozhledny Tanvaldský Špičák
Turistů
přibývalo, jejich požadavky rostly a tak se albrechtická sekce
Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory, rozhodla
zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit zde
rozhlednu. Po počátečních problémech s pozemky byl stavbou pověřen již
zkušený stavitel rozhleden architekt Robert Hemmrich z Jablonce.
Se
stavbou bylo započato roku 1908, v tom to roce se v Rakousku-Uhersku
konaly oslavy 60 let vlády Františka Josefa I. Spolek se proto rozhodl
rozhlednu pojmenovat Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa
(color Fotočas)
Tanvaldský Špičák v roce 1965 a 18.6.2016
(zdroj: Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes - třetí kniha, 2016)






Pohlednice prošlá poštou v roce 1910
...
patří mezi ty nejznámější v Jizerských horách. Už proto, že se nachází
na vrcholu známého a oblíbeného lyžařského areálu. Kromě výhledu do
širokého okolí čeká návštěvníky také příjemné posezení a občerstvení v
přilehlé chatě. Celý objekt pochází z roku 1909.
Samotná věž je
vysoká 18m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné
vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer Panorama - pořad ČT. K rozhledně na vrcholu Špičáku se pohodlně dostanete lanovkou z obce Jiřetín pod Bukovou. Vrcholová stanice sedačkové lanovky stojí přímo u rozhledny. Z Jiřetína vede na vrchol také zelená turistická značka.
(archiv Protržená přehrada)
Š P I Č Á K
Blýskání
na lepší časy nastalo v roce 1904, kdy došlo k dohodě s vlastníky
pozemků a tak na Špičáku vyrostla dřevěná výletní chata s restaurací,
tzv. Stará bouda. Jen během první sezóny zde návštěvníci vypili 64 hl
piva. Špičák se dostal opět do povědomí turistů. Bohužel, období slávy
Staré boudy bylo velice krátké, neboť 3. listopadu 1905 z neznámých
důvodů vyhořela.
Výstavbu
osmnáctimetrové rozhledny, kterou navrhnul jablonecký architekt Robert
Hemmrich, komplikovaly mnohé nesnáze. Jedním z nich byl nedostatek vody,
která se sem musela vynášet ve vědrech. Mnoho změn bylo provedeno ve
stavebním plánu - např. vyhlídka měla být jen z oken věže. Přesto byla
nakonec rozhledna 30. června 1909 zkolaudována a následující neděli, 4.
července slavnostně otevřena pro veřejnost.
V poválečných letech
prodělal Špičák řadu změn. V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech
1929-1930 byly výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu
navázaly. Kromě dvou prostorných hostinských místností, verandy a sálu
zde návštěvník našel i osm pokojů pro hosty a místnost pro uložení
sportovního náčiní. Objekt byl elektrifikován. Na svazích Špičáku v té
době vyrostla sáňkařská dráha, kde se konaly závody. Stavební úpravy z
těchto let jsou také posledními, které Špičák prodělal a jeho dnešní
podoba je právě z roku 1930.
Zdroj : https://www.tanvaldskyspicak.cz
(color Fotočas)

ZE SKLENĚNÉHO NEGATIVU
pod Špičákem a Ještědem... (archiv Fotočas Mirek)



Chata na Špičáku v Albrechticích (1908)
V roce 1889 byly vrcholové žulové kameny upraveny tak, aby se na ně mohlo bezpečně vystoupit. Tehdy vznikla myšlenka postavit zde rozhlednu. Místo ní tu vyrostl horský výčep, který v roce 1905 vyhořel. Na jeho místě byla 15. července 1907 otevřena horská bouda, která měla svým výdělkem částečně krýt náklady na stavbu rozhledny. To se sice nepodařilo, ale členové místní sekce horského spolku se zadlužili, rozhlednu postavili a 4. července 1908 slavnostně otevřeli. Za rok ke kamenné věži přistavěli chatu se secesními okny. Dnešní podoba chaty na Špičáku je dána rozsáhlou přestavbou z let 1929—1930.zdroj: kalendář Jizerské hospody na dobových pohlednicích s texty Kláry Hoffmannové, 2014