Kořenov
1901
Dnu,
ve kterém mohl v létě 1902 přijet první vlak oblíbené "zubačky" do
Kořenova, předcházela dvě léta náročné výstavby železniční tratě z
Tanvaldu přes Desnou. Velkou slávou roku 1901 bylo proražení téměř
kilometrového tunelu z Dolního Polubného, který na kořenovské straně
vyúsťuje v místě výstižně pojmenovaném podle zdejších drsných
povětrnostních podmínek, ale navíc romanticky: Údolí sněžného krále.
Zdroj: Roman Karpaš a kolektiv - Stalo se na severu Čech 1900 / 2000, 2001
404.003 "Zubačka"
Zubačka Tanvald - Kořenov - Harrachov
Náročná
a sklonově obtížná dráha z Tanvaldu do Kořenova, kde sklony dosahují až
57 promile, je opatřena dvojitou Abtovou ozubnicí. Trať byla otevřena
1.7.1902 a lokomotivka v rakouském Floridsdorfu pro ní v roce 1901
dodala tři lokomotivy, ze kterých se zachovala jediná. Byly to tehdy
největší ozubnicové lokomotivy na světě!
Lokomotiva má kotel s plochou roštu 2,4 m2 a tlak páry 12 barů. Parní stroje jsou na lokomotivě dva, jeden pro adhezní provoz, druhý pro ozubnicový. Lokomotivy byly určeny pro smíšený provoz: na adhezních úsecích se používal jen adhezní parní stroj, na ozubnicových úsecích se výkon zvyšoval o výkon ozubnicového stroje.
Rok výroby: 1901
Výrobce: Floridsdorf
Hmotnost: 66 tun
Maximální rychlost: 25 km/h
Výkon: 650 koní (478 kW)
Zubačka dnes: https://1url.cz/@Zubacka2021
Výtopna Kořenov byla vybudována
v roce 1902 jako součást technického zázemí ozubnicové
železniční tratě z Tanvaldu do Kořenova a dále do Hirschbergu v Dolním
Slezsku (dnes Jelenia Góra).
Zubačka Tanvald - Kořenov - Harrachov
Svému účelu sloužila do roku 1987, kdy se pod tíhou sněhu zřítila střecha. Nevyužívaný objekt od té doby chátral.
https://1url.cz/@vytopnakorenov_1987
Celková
obnova výtopny proběhla mezi srpnem 2015 a červencem 2016 podle návrhu
Ivana Lejčara, který vycházel z původních plánů a výkresů.
https://1url.cz/@vytopnakorenov_predapo
Obnova
proběhla s respektem k historické hodnotě a původnímu účelu stavby, byť
za použití konstrukčních metod soudobého stavitelství, a z pohledu
památkové péče jde jednoznačně o pozitivní krok, který zanikající objekt
fakticky zachránil.
https://1url.cz/@korenovdobovefoto
(zdroj: Protržená přehrada)
Když
si odmyslíme řeku Jizeru, rozdělující Jizerské hory a Krkonoše, tak
poslední sídlo na západní straně pomyslné hranice mezi oběma pohořími je
Kořenov.
Obec vznikla na přelomu padesátých a šedesátých let
sloučením obcí Příchovice a Polubný a osad Jizerka a Rejdice. Díky své
poloze je to jedno z ideálních míst pro letní či zimní dovolenou. V
okolí najdeme mnoho známých turistických cílů. Mimoto na vlakovém
nádraží Kořenov si můžeme prohlédnout Muzeum a Výtopnu ve správě
Železniční společnosti Tanvald.
Muzeum Ozubnicové dráhy
Již
od svého vzniku v roce 2008 se stalo Muzeum ozubnicové dráhy příjemným
zpestřením v situaci, kdy vám ujede vlak nebo tipem pro zajímavý výlet
za deštivého počasí, které je v Jizerských horách velmi časté. Najdeme
tady především exponáty, které se týkají někdy i velmi pohnuté historie
naší nejstrmější Ozubnicové trati, vedoucí mezi Tanvaldem a Harrachovem.
Množství textů, fotografií nebo modely různých druhů ozubnice a další
technické zajímavosti i o nejbližších železničních tratích, včetně
spojení do polské Sklarzske Poreby na jednom místě. Nejen všem fanouškům železnice můžu vřele doporučit.
Výtopna Kořenov
V roce 2016 byla otevřena i nově zrekonstruovaná výtopna kořenov.
Najdeme ji v západní části areálu nádražní stanice. Samotná stavba z
roku 1903 sloužila svému účelu až do druhé poloviny 80. let minulého
století. V zimě 1987 došlo pod náporem sněhu k prolomení střechy a od té
doby výtopna chátrala. Dle původních plánů došlo k postupnému obnovení
objektu.
Výtopna před a po rekonstrukci:
Dnes slouží k deponaci historických vozidel, které využívá Železniční společnost Tanvald k pořádání nostalgickych jízd Během komentované prohlídky se dozvíme mnoho zajímavých informací, které doplní znalosti, získané při návštěvě muzea. Posledním unikátním exponátem ve výtopně je vagón který jezdil v muzejním provozu až do roku 2008 na Jungfraubahn ve Švýcarsku.
Prohlídka
Muzea a Výtopny je během konání nostalgických jízd individuální. Bývá
tu velké množství lidí. Když sem zavítáme jindy, je tady mnohem větší
klid, ale zase se připravíme o krásný zážitek z projížďky po krásném
kraji historickým vlakem
Všechny podrobnosti ohledně otevírací doby, výše vstupného nebo termíny jízd historického ozubnicového vlaku lze najít na:
https://1url.cz/@Zubacka
Autor textu: Martin Pišín
https://1url.cz/@MPkamsevyda
Železniční stanice Kořenov (Grünthal)
se nachází na trati Tanvald – Kořenov – Harrachov. Původní železniční trať byla postavena v letech 1900–1902 a zahrnovala ozubnicové úseky, několik tunelů, mostů a areál železniční stanice Kořenov s výtopnou. Ta sloužila jako koncová stanice ozubnicové trati Liberecko-jablonecko-tanvaldské dráhy (RGTE) z Tanvaldu do Kořenova, která spojovala Jablonecko a Liberecko s uhelnými pánvemi ve Slezsku. Na necelých sedmi kilometrech své délky trať překonává výškový rozdíl 235 metrů. V Kořenově se napojovala na trať Královské Pruské dráhy (KPEV), která pokračovala do města Jelenia Góra (Hirchsberg). Dnes trať Českých drah končí v Harrachově. Součástí staničního obvodu v Kořenově je hlavní staniční budova, vodárna, točna, depo čp. 806, dílny a bývalá ubytovna celníků čp. 803. Budova lokomotivního depa (výtopny) byla v železniční stanici Kořenov postavena v roce 1903. Stanici vyprojektoval architekt Eduard Krammer pro Liberecko-jablonecko-tanvaldskou dráhu a Císařské pruské dráhy. Od roku 1945 do roku 1987 výtopna sloužila Československým státním dráhám. V roce 1987 se pod náporem sněhu zřítila střecha a budova chátrala. Koruny zdí byly poté částečně sanovány a vznikla projektová dokumentace na obnovu a opětovné zastřešení výtopny. V roce 2015 se spolku místních nadšenců podařilo získat finanční prostředky s podporou grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska na projekt Zubačka – unikátní živé kulturní dědictví Jizerských hor a Krkonoš. Obnova zahrnovala nové zastřešení, sanaci kamenného zdiva a repliku vrat. Bývalá výtopna slouží jako depo funkčních historických ozubnicových lokomotiv, opravárenské dílny a nachází se v ní muzejní sbírka historických železničních vozidel. V roce 2016 byla obnova výtopny oceněna zvláštní cenou Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro a o tři roky později byla Výtopna Kořenov oceněna v soutěži Karla Hubáčka, stavba Libereckého kraje, druhým místem v kategorii občanské a průmyslové stavby. Staniční budova, vodárna se studnou, výtopna, točna, váha a obrysnice jsou zapsány v seznamu kulturních památek.
zdroj: https://rail4v4v.com/cs/rail4v4-sites/vytopna-korenov/
V
neděli 5.srpna 1945 vykolejila ve vysoké rychlosti německá parní
lokomotiva pod příchovickou zastávkou a převrhla se ze stráně, kde pak
po nějaký čas po válce ležela. Lokomotiva sjížděla z Kořenova na nátlak
sovětských důstojníků, ačkoliv na takto prudký spád sama nesměla.
(Foto a popisek z knihy "Horská železnice Liberec-Jelenia Góra na starých pohlednicích")
autor příspěvku Všichni Čermáci
V Kořenově na Zubačce 1.7.2023
(foto Matyáš Gál)
Kořenov
Obec Kořenov se nachází ve východní části Jizerských hor a její území zasahuje až do oblasti Krkonošského národního parku. Patří mezi největší horské obce České republiky. Málo se dnes už ví, že zde byly v minulosti vyhlášené lázně.
Kout plný zajímavostí a krás
Obec Kořenov tvoří Horní a Dolní
Kořenov, Polubný, Příchovice s osadou Rejdice a malebná osada Jizerka.
Kořenov od jara do podzimu nabízí bohaté turistické vyžití a v zimě se
mění v ráj lyžařů. Kromě upravených sjezdovek v okolí je obec výchozím
místem pro milovníky bílé stopy. Pro své návštěvníky má obec připraveno
nejedno překvapení. Jedním z nich je známá železnice zubačka, která svůj
provoz na trati Tanvald – Kořenov – Jelení Hora zahájila již v roce
1902. Současná trať končí ve stanici Harrachov-Mýtiny. Historií zubačky
provází Muzeum ozubnicové dráhy, které je umístěno v budově kořenovského
nádraží. Zajímavostí je také výjimečná církevní památka, bílými stěnami
do daleka zařící osmiboká evangelická tesařovská kaple. Veřejnosti není
běžně přístupná, je otevřena pouze v červenci a srpnu, v době konání
nedělních bohoslužeb. Další známou církevní stavbou je v části obce
Polubný kostel sv. Jana Křtitele. Magnetem Kořenova je však bezesporu
malebná osada Jizerka, ležící pod vrchem Bukovcem. Bývalou sklářskou
osadu tvoří typická stará stavení, mezi kterými se nachází muzeum
umístěné v budově staré školy či Hnojový dům s množstvím kuriozit, který
obýval cestovatel a dobrodruh Gustav Ginzel. Prostory dalších budov
slouží jako ubytovací zařízení a restaurace. Osadou protéká říčka
Jizerka a Safírový potok, který býval vyhlášeným nalezištěm drahých
kamenů a rájem jejich hledačů. Jizerka, krásné a klidné místo je jako
stvořené pro intenzivní odpočinek.
Zpátky do minulosti
Kořenov vznikl sloučením několika obcí v roce 1960. Obec byla kdysi známá jako Lázně Kořenov, které se specializovaly na léčbu pohybového aparátu. K léčbě byly využívány jak zdejší léčivé prameny, tak rašelina z kořenovských luk. Největšímu věhlasu se lázně těšily od 19. století po období první republiky. Jejich úpadek nastal po 2. sv. válce a v provozu byly do 50. let 20. století. Další zajímavostí, která zůstala propadlišti času, bylo vyhlášené Lesní divadlo, na jehož letní scéně vystupovali místní ochotníci i divadelní soubory z celé republiky.
Více zde: https://www.region-krkonose.cz/obce/korenov/Lesní chata
Nedovedete si představit, kolik práce mi dala tahle pohlednice. Lesní chata je i dnes, po nedávné rekonstrukci, kouzelné místečko v náruči lesa, kde se nemusíte bát vypustit dítě nebo psa. Kolem nevede žádná silnice, auta sem dojedou pěkně pomaloučku úzkou polní cestou a zastaví na parkovišti. Ale právě tahle odlehlost mi ztěžovala práci. Ať jsem pátrala sebevíc, nenašla jsem pamětníka, který by přispěl nějakou pikantností. "To bylo daleko," řekl mi každý. Takže, jestli vám nepostačí procházka lesem, vydejte se cestičkou, která vás dovede na nádraží do Zeleného údolí. Tam se v železničním muzeu už jistě nějaká zajímavost najde.
Zdroj: kalendář V neděli do Jizerek s Klárou Hoffmanovou a dobovými pohlednicemi, 2012Historické foto chaty Sport Ski Kořenov
Chata Sport Ski leží v osadě, která se nazývala Hoffnungsthal, dnes česky Údolí naděje.
V průběhu posledních 300 let se ocitla postupně ve čtyřech státech Rakousko, Prusko, Polsko a Česko, přesto, že svoji polohu nezměnila.
Do roku 1710 patřila osada Hoffnungsthal k jilemnickému panství Harrachů. V 18. století se stala jednou z částí rozlehlé slezké obce Schreiberhau, dnešní Sklářské Poreby. Po 2. světové válce připadlo toto území Polsku a v osadě měli polští pohraničníci kasárna.
Aby mohlo být obnoveno spojení s Harrachovem na bývalé mezinárodní železniční trati mezi českým Tanvaldem a pruským Petersdorfem z roku 1902 došlo v roce 1958 k vzájemné výměně českého a polského území.
Údolí naděje a blízké Mýtiny /se stanicí Harrachov/ se tak ocitly po 250 letech znovu v Čechách. Po opravě 25m vysokého viaduktu přes Jizeru a 280m dlouhého tunelu byl provoz znovu zahájen roku 1963. Dál do Polska z Harrachova vlaky nejezdily. Úsek mezi Tanvaldem a Kořenovem je nejstrmější tratí a jedinou zubačkou v Česku.
Údolí naděje vzniklo jako sklářská osada. Sklárna zde pracovala v letech 1793 - 1868 a využívala okolní lesy nejen jako topidlo, ale i pro přípravu potaše nezbytné pro výrobu skla. Opuštěná huť shořela 1884, poté se zde pálilo dřevěné uhlí. Osada se pak stala významným pruským letoviskem. Hostinec Ferninanda Hoyera tehdy proslul podávaním pstruhů ulovených v Jizeře. Hrabě Schaffgotsch nechal v roce 1888 postavit most přes tehdejší hraniční řeku Jizeru a turisticky pak propojil pruské Údolí naděje se sousedním českým Martinským údolím.
(zdroj: https://www.chata-sport-ski.cz )
Řidiči, kteří holdují alkoholu, jsou přímými škůdci budování socialismu v naší vlasti!
Jedním z takových je i řidič Poustecký z jablonecké provozovny ČSAD, který v den svátku pracujících, Prvního máje, svojí neodpovědností zničil autobus. Před odjezdem na linku Jablonec n. N - Harrachov vypil určité množství alkoholu a potom v Kořenově nezvládl řízení a autobus převrátil se strmé stráně do řeky Jizery. Na štěstí vezl pouze tři cestující, z nichž jeden utrpěl lehčí zranění. Zato na vozidle způsobil škodu přes půl milionu Kčs.
Článek z 1. máje 1952Text laskavě poskytl ze své sbírky Oskar Holata z Desné.
Josef Průcha
Autobus jel po staré silnici směrem na Mýto a nehoda se stala níž, než je dnes Kořenovský most. Jizera v té době tvořila hranici mezi Československou republikou a Polskem
Pavel Balatka: "když tam spadl ten autobus, tak levá strana po proudu byla polská a hranicí byla Jizera. Poláci tam dlouho nechtěli naše pustit, aby ten bus vytáhli, to mi vyprávěl můj otec silničář."zdroj: Protržená přehrada