Česká Ves

26.10.2021
Jablonné v Podještědí  (1936) Pohled z České Vsi směrem na Zámeckou se zámkem Nový Falkenburk. V dolní části České Vsí je továrna na smaltování, která se ve 30. letech specializovala na dopravní značky, číselníky, jmenovky a díky nově zřízené tiskárně na keramiku získala i na kvalitě. Továrna zaměstnávala  přes 30 osob.   (zdroj: Renata Černá  - Jablonné v Podještědí na starých pohlednicích, 2021)
Jablonné v Podještědí (1936) Pohled z České Vsi směrem na Zámeckou se zámkem Nový Falkenburk. V dolní části České Vsí je továrna na smaltování, která se ve 30. letech specializovala na dopravní značky, číselníky, jmenovky a díky nově zřízené tiskárně na keramiku získala i na kvalitě. Továrna zaměstnávala přes 30 osob. (zdroj: Renata Černá - Jablonné v Podještědí na starých pohlednicích, 2021)
Česká Ves Tato pohlednice zachycuje jižní část Jablonného a Českou Ves od bývalého pivovaru. Uprostřed obrázku je vidět továrna před mostem přes Panenský potok a za ní je patrná špička evangelického kostela. V pozadí je hora Tlustec. (archiv https://www.luzicke-hory.cz)
Česká Ves Tato pohlednice zachycuje jižní část Jablonného a Českou Ves od bývalého pivovaru. Uprostřed obrázku je vidět továrna před mostem přes Panenský potok a za ní je patrná špička evangelického kostela. V pozadí je hora Tlustec. (archiv https://www.luzicke-hory.cz)
archiv Jarča Budská
archiv Jarča Budská
archiv Zdena Veštšíková
archiv Zdena Veštšíková
archiv Jarča Budská
archiv Jarča Budská
Česká Ves  v roce 1909 Znovu otevřená restaurace U Buřtu čp. 36 Anny a Antona Riegera st. K otevření je inspirovali jejich synové Anton a Karl, kteří si roku 1906 založili společnost a v blízkosti restaurace postavili první malou továrnu na smaltování. (zdroj: Renata Černá  - Jablonné v Podještědí na starých pohlednicích,  2021)
Česká Ves v roce 1909 Znovu otevřená restaurace U Buřtu čp. 36 Anny a Antona Riegera st. K otevření je inspirovali jejich synové Anton a Karl, kteří si roku 1906 založili společnost a v blízkosti restaurace postavili první malou továrnu na smaltování. (zdroj: Renata Černá - Jablonné v Podještědí na starých pohlednicích, 2021)
Evangelický kostel
Evangelický kostel
Restaurace u hlavní silnice 4. srpna 2016
Restaurace u hlavní silnice 4. srpna 2016
Typické bytové domy
Typické bytové domy

Česká Ves (něm. Böhmischdorf) je jižní předměstí města Jablonné v Podještědí, s nímž je i historicky úzce spjata. Rozkládá se na severním úpatí kopce Kočičí vrch (něm. Katzen Berg) v nadmořské výšce 320-340 m n. m. Při sčítání lidu roku 2001 měla Česká Ves 38 domů a 125 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o České Vsi pochází již z roku 1391, při dělení panství Jablonné mezi pány z Lemberka a Berky z Dubé, nepochybně však existovala již před tím. Vznikla jako osada slovanského obyvatelstva v tehdy převážně německém Jablonném. Počátkem 15. století došlo k dalšímu dělení panství Jablonné tentokrát mezi Berky z Dubé a pány z Vartenberka, Česká Ves dále zůstala pánům z Dubé.

Během 16. století došlo opět k několika výměnám majitele, ale pouze uvnitř rodu Berků z Dubé. Od roku 1554 měli obyvatelé České Vsi a dalších obcí v okolí právo svobodného odkazu svého majetku testamentem, za což museli odvádět vrchnosti jednu bečku soli. Od roku 1558 byla obyvatelům České Vsi a Markvartic zmírněna robota. Roku 1599 prodali Berkové Jablonné v Podještědí i s Českou Vsí Markétě a Vladislavu Hazlovským z Liběchova a avšak v roce 1619 patří opět pánům z Dubé.

Počátkem 17. století již Česká Ves částečně patří Jablonnému. V třicetileté válce byla v roce 1632 zpustošena Švédy a o něco později Sasy. Po skončení války bylo napočítáno 24 usedlostí, ale pouze 13 obydlených. Následný rozvoj vsi byl prakticky nemožný a to díky tzv. mílovému právu města Jablonné v Podještědí. Nesměli se zde usazovat řemeslníci a na trhy se muselo jen do města.

V 18. století byla Česká Ves důležitým zemědělským zázemím Jablonného. Zaznamenáno bylo 34 hospodářů pěstujících převážně obilí. V roce 1778 došlo ke krvavé bitvě na okolních polích a to ve válce o bavorské dědictví.

Později, v 19. století doposud převažující zemědělství se v obci přeorientovalo na dobytkářství a lesní hospodářství. Vliv Jablonného na rozvoj České Vsi byl tak silný, že zde nevznikala tradiční řemesla jako kovář, truhlář, krejčí apod. Do roku 1850 byla v České Vsi rychta. Dne 3. října 1850 je konaly první volby do obecního zastupitelstva, které bylo 6členné a od roku 1855, kdy se obec Pole připojila k České Vsi, osmičlenné. V roce 1872 zasáhl obec velký požár. Shořelo 22 domů a bez přístřeší, či s velkými škodami na majetku, zůstalo na 50 rodin. V roce 1879 byl ve vsi ustanoven spolek hasičů.

Začátkem 20. století byl zaznamenán rozvoj obce v souvislosti s rozvojem turistiky v Lužických horách. Jednalo se zejména o služby ubytovací a pohostinské.

V roce 1910 byla obec částečně elektrifikována a začal se budovat vodovod. 1. světová válka práce přerušila, ale v roce 1920 byla elektrifikace dokončena a obec měla kanalizaci a dvě požární nádrže.

Restaurace u hlavní silnice

Rozvoj obce byl opět přerušen 2. světovou válkou. Většina obyvatel České Vsi se postavila za Československou republiku. Někteří narukovali do armády, jiní se podíleli na opevňovacích pracích (24 občanů se účastnilo zákopových prací u Pertoltic). Dne 9. října 1938 ves obsadila nacistická armáda a místní muži byli odvedeni do války. Chybějící muži byli v zemědělství nahrazeni francouzskými zajatci, kteří byli ubytováni v hostinci v Poli. V roce 1942 byl v České Vsi zrušen Obecní úřad a obec byla připojena k Jablonnému. Po válce bylo toto opatření jako akt okupační správy zrušeno, ale ve skutečnosti zůstala Česká Ves pod správou Místního národního výboru v Jablonném v Podještědí.

Po odsunu německého obyvatelstva se populace v obci zmenšila asi na polovinu. V roce 1947 Česká Ves jako samostatná obec definitivně zanikla a stala se součástí Jablonného v Podještědí. V roce 1948 byl sloučen Hasičský sbor Česká Ves se sborem Jablonném a v roce 1957 bylo JZD Česká Ves připojeno ke Státnímu statku Jablonné v Podještědí.

K 1. lednu 2007 bylo Jablonné i s připojenými vesnicemi vč. České Vsi přesunuto do dopravně bližšího okresu Liberec. Předtím bylo v okrese Česká Lípa.

Osady

V minulosti k České Vsi patřila také osada, respektive samota Myší Dolík (něm. Mäusegründel), zaniklá po druhé světové válce. Tvořilo ji několik domků, jež ležely jižně až jihovýchodně od České Vsi při cestě (dnes silničce) do osady Pole, v okolí místa se souřadnicemi 50.7511000N a 14.7658300E. Na mapách je tato oblast dodnes označena pomístním jménem Myší dolík. Jméno osady nepochybně souviselo s již zmíněným nedalekým Kočičím vrchem, což bylo původně jméno návrší na jižním okraji České Vsi (v okolí autobusové zastávky Jablonné v Podještědí, SÚS), kde ovšem nejpozději v 19. století také vyrostlo několik samot, v poválečném období zlikvidovaných a nahrazených rozsáhlým hospodářským areálem, jenž mj. využívala či ještě využívá Správa údržby silnic. I Kočičí Vrch je v aktuálních mapách vyznačen jako osada.

Pamětihodnosti

Za zmínku stála malá hasičská zbrojnice připomínající kapličku, která byla v roce 2018 zbourána. Stále se zde nachází několik křížků a pomníčků.

V okolí vsi rovněž najdeme několik památných stromů - Markvartický dub zhruba 1,25 km severovýchodně a Dub u Františkova zhruba 850 m jihozápadně.

(zdroj: Wikipedia, foto Pavel Hrdlička)

Česká Ves v roce 1945  V posledním domě čp. 64 na pravé straně s silnice směrem na Mimoň se do roku 1945 nacházelo zámečnictví Josefa Janocha, které bylo po válce přiděleno Františku Kuncovi, národnímu správci, jež pózuje s rodinou před domem.  (zdroj: Renata Černá - Jablonné v Podještědí na starých pohlednicích, 2021)
Česká Ves v roce 1945 V posledním domě čp. 64 na pravé straně s silnice směrem na Mimoň se do roku 1945 nacházelo zámečnictví Josefa Janocha, které bylo po válce přiděleno Františku Kuncovi, národnímu správci, jež pózuje s rodinou před domem. (zdroj: Renata Černá - Jablonné v Podještědí na starých pohlednicích, 2021)
Silnice II. třídy 270 v České Vsi, části Jablonné v Podještědí
Silnice II. třídy 270 v České Vsi, části Jablonné v Podještědí
Postranní silnice
Postranní silnice
Domy u křižovatky
Domy u křižovatky

Nově vybudované tůně a jejich okolí v mokřadech Česká Ves už obsazuje nový život.

(autor příspěvku Jan Korytář)

Pole

Dům čp. 1 v osadě Pole, části Jablonné v Podještědí
Dům čp. 1 v osadě Pole, části Jablonné v Podještědí
Felden Ranch – chov koní
Felden Ranch – chov koní

Pole (něm. Felden) je malá vesnice, část města Jablonné v Podještědí v okrese Liberec. Nachází se asi 2,5 km na jih od Jablonného v Podještědí. Je zde evidováno 9 adres. Trvale zde žije 12 obyvatel.

Pole leží v katastrálním území Česká Ves v Podještědí o výměře 5,7 km2.

Vesnička byla připojena k Jablonnému před rokem 1950. K 1. lednu 2007 byla spolu s ním administrativně přeložena z okresu Česká Lípa do dopravně bližšího okresu Liberec.

Historie

Do roku 1946 nesla obec název Felden.

Východně od osady stával při cestě k silnici č. 270 panský dvůr Neuhof (tj. Nový Dvůr) (v místě se souřadnicemi 50.7427603N a 14.7641133E), na jehož místě dosud stojí jakési stavení bez čísla popisného.

Pamětihodnosti a zajímavosti

  • Bezejmenný rybník jižně od osady, původně zvaný Neuhöfer Teich (Novodvorský rybník)
  • Jižně od Neuhöfer Teichu býval druhý, větší rybník, zvaný Fiebich Teich, v současnosti již neexistuje a připomínají jej pouze mokřiny.
  • V severní části Pole funguje v čp. 5 statek s chovem koní, jehož název Felden Ranch navazuje na původní jméno osady.
  • (zdroj: Wikipedia)

Stodola u čp. 4
Stodola u čp. 4
Hospoda U Hólzelova lesa čp. 11 v osadě Pole, kde byli během války ubytováni francouzští zajatci, kteří u místních sedláků pracovali na poli jako náhrada za odvedené muže. Název hospody pochází od historického názvu tamního zalesněného návrší Hólzelwald, majitele Holzela.  (zdroj: Renata Černá - Jablonné v Podještědí na starých pohlednicích, 2021 )
Hospoda U Hólzelova lesa čp. 11 v osadě Pole, kde byli během války ubytováni francouzští zajatci, kteří u místních sedláků pracovali na poli jako náhrada za odvedené muže. Název hospody pochází od historického názvu tamního zalesněného návrší Hólzelwald, majitele Holzela. (zdroj: Renata Černá - Jablonné v Podještědí na starých pohlednicích, 2021 )
Silnice k osadě
Silnice k osadě