Smržovský viadukt
Smržovský viadukt Mohutný devítiobloukový most postavený ze žuly zkušenými italskými mostaři roku 1894. Jeden z nejkrásnějších mostů svého druhu v ČR. Výška 26,5 m, délka 123,5 m.
Železniční viadukt ve Smržovce
Jeden z nejkrásnějších železničních viaduktů v Česku byl postaven v letech 1893-94. Stavebním materiálem je žula, která zajistila, že první oprava v historii mostu proběhla až v roce 2008.Viadukt má celkem 9 oblouků a jeho délka včetně opěr je 123,5 metru. Vlastní přemostění činí 116,5 metru s výškou 26,5 metru. Volná výška nad terénem je pak 23,25 metru
(autor příspěvku Michael Kalfeřt )
Nový SMRŽOVSKÝ V I A D U K T 1893-1894.
Jeden
z nejkrásnějších železničních viaduktů v České republice. Již za
hlavním smržovským nádražím je hluboké údolí, které viadukt přemosťuje.
Nabízí se oku lahodící pohled na výjimečnou vyváženost umělé stavby s
okolní krajinou.
Stavba byla zahájena v roce 1893 a dokončena v roce
1894. Použita byla kvalitní žula splňující potřebné nároky pevnosti a
vzhledu. Kvalitu práce tehdejších stavitelů, zkušených italských mostařů
a tunelářů, prokázal čas. První oprava viaduktu od jeho uvedení do
provozu proběhla v roce 2008.
Viadukt má celkem 9 otvorů
přemostěných půlkruhovými kamennými klenbami a jeho délka včetně opěr je
123,5 metru. Vlastní přemostění je 116,5 metru a výška 26,5 metru.
Volná výška nad terénem je 23,25 metru, nad silnicí 21,4 metru, nad
vodotečí 23,5 metru.
Vzdušné vedení je pod klenbou číslo 3. Viadukt nesoucí kolejové lože má šířku k ose koleje 4,9 metru a poloměr 180 m.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/.../zeleznicni-viadukt-ve-smrzovce
(color Fotočas)
Už víc, jak 130 LET ŽELEZNICE V JABLONCI NAD NISOU (color Fotočas)
Neúnavným propagátorem železnice do Jablonce byl tehdejší jablonecký starosta Josef Pfeiffer, který se jí ale nedožil. Dne 1. 7. 1875 alespoň vznikla železnice Železný Brod-Tanvald podle jednotných předpisů jako Pardubicko-liberecká dráha. Kategorie místních drah v té době neexistovala, a to byl problém pro Jablonec. V komplikovaném horském terénu železnice podle tehdejších podmínek představovala četné neufinancovatelné umělé stavby.
Situaci změnil roku 1880 nový zákon o železnicích nižšího řádu, který zaváděl technické i provozní úlevy pro místní dráhy, zároveň finanční podporu státu na jejich budování. Do dalších aktivit za železnici se vložil i jablonecký starosta Adolf Heinrich Posselt, ale stále se i přes vyhlášenou veřejnou sbírku nepodařilo zajistit potřebné finance. Až akciová společnost místní dráhy Liberec-Jablonec nad Nisou-Tanvald (Reichenberg-Gablonz-Tannwalder Eisenbahn, RGTE) zahájila práci s kapitálem, který nestačil, ale v polovině září 1887 došlo k uzavření smlouvy mezi c. k. Zemskou bankou a stavebním podnikatelem, vrchním inženýrem Sternem. 4. října 1887 tak byl proveden slavnostní výkop a tento den je počátkem budování naší železnice.
Vznikala jako typická místní dráha s maximálním možným přizpůsobením trasy terénu, s oblouky o poloměru 150 metrů, ale přesto se nevyhnula umělým stavbám. Z těch větších to jsou most v Zeleném údolí a tunel pod Žižkovým Vrchem o délce 68 metrů. První úsek trati z Liberce do Jablonce se stavěl zhruba jeden rok a slavnostní okamžik otevření přišel 25. listopadu 1888, kdy byl v 9 hodin vypraven vlak z Jablonce nad Nisou do Liberce. Následující den začal veřejný provoz, který zajišťovala společnost Pardubicko-liberecká dráha.
Už
první rok bylo dosaženo extrémně vysokých výkonů, čistý výnos šokoval, a
tím naše železnice získala první místo mezi tehdejšími místními drahami
v monarchii. Díky tomu ministerstvo obchodu rozhodlo, že v rámci
prodloužení dráhy do Tanvaldu bude vybudována také odbočka ze Smržovky
do Josefova Dolu.
Další úseky tratí byly dokončeny a otevřeny: 12. 7. 1894 z Jablonce do Lučan nad Nisou, 11. 10. 1894 Lučany-Smržovka-Tanvald, 15. 10. 1894 Smržovka-Josefův Důl a 30. 6. 1902 Tanvald-Kořenov. 1. 10. 1902 dorazil do dnešního Kořenova z druhé strany od říšské hranice první pruský vlak. Mezinárodní spojení výrazně zkrátilo přepravní vzdálenost pro vývoz textilních a sklářských výrobků, dráha přitom umožnila přímý dovoz surovin pro sklárny a na Liberecko a Jablonecko proudilo levnější a přitom kvalitnější uhlí z hornoslezské pánve, které přispělo k výraznému růstu zdejšího průmyslu.
Dne
7. 2. 1900 vzniklo zajímavé tramvajové propojení jabloneckého nádraží s
nádražím v Rychnově u Jablonce n. N. díky zahájení provozu tramvaje z
dnešního Mírového náměstí do Rychnova a cca 400 metrové odbočce k
jabloneckému nádraží Nádražní ulicí. Rovněž jablonecké dolní nádraží,
tehdy Jablonec Brandl, získalo tramvajové napojení, když 2. 4. 1900
přijela k mostu přes Nisu u Brandlu tramvaj z dnešního Mírového náměstí a
5. 9. 1900 vznikla nákladní tramvajová trať od Brandlu do Rýnovic.
Předtím byla 5. 5. 1900 prodloužena tramvajová trať až na nádraží
Jablonec Brandl, kde od 19. 9. 1903 začalo sloužit překladiště mezi
železnicí a tramvají, fungující téměř šest desetiletí.
Lukáš Pleticha, Jindřich Berounský
