Karolinino Údolí

Peklo u Raspenavy

Peklo

 leží v údolí mezi Pekelským vrchem (487 m, Hóllberg, také Heideberg) na západě (podle něj se tamnímu panskému dvoru říkalo lidově Hollenhof, Pekelný dvůr) a východním Dubovým vrchem (474 m), který odděluje Peklo od Libverdy. Jižní výběžek Dubového vrchu se nazývá Gottschberg. Do osady byla řádná silnice přivedena až roku 1926. V údolí potoka byl roku 1986 vybudován rybník Petr. (odesl. 1947)

(zdroj: Miroslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)

Název Peklo se nelíbil majiteli panství Clam-Gallasovi a osadu, vzniklou roku 1780 rozdělením pozemků panského dvora z roku 1601, nazval o čtyři roky později na počest své manželky Karolinino Údolí. Fotograf pohlednice stál na hřebeni Dubového vrchu v tzv. "Nebíčku", Zachytil jarní tvář této odlehlé osady, která patřila do území Lužce. Zleva se do údolí potoka sklánějí severní svahy Pekelského vrchu. (odesl. 1926)

(zdroj: Miroslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)

Střed Pekla - Karolinina Údolí - 

přes Dubový vrch k Jizerským horám. Větší dům vpravo je bývalá škola, dnes hostinec Diana. Druhý dům na opačné straně silnice je bývalý hostinec čp. 407 z roku 1893. Do roku 1913 se jmenoval U Třešňové aleje, od roku 1925 U Čerstvého pramene. Dnes je obytným domem. Nalevo od středu pohlednice byla v provozu v letech 1887-1904 porcelánka Adolfa Roslera, jediný průmyslový podnik v obci. (odesl. 1943)

(zdroj: Miroslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)

Karolinino Údolí

V místech, kde se Pekelský potok otáčí k západu, stávala od roku 1780 rychta čp. 11. Vletech 1834-50 v ní byla i škola, V 19. století se změnila v oblíbený hostinec Zelené luční údo urána byla teprve v sedmdesátých minulého století a nahradila ji nefo plechová stodola. Zmizela také hasičská zbrojnice (vpravo); na jejím místě dnes stojí kravín.

(zdroj: Miroslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)

Dle wikipedie" V domě čp. 407 postaveném roku 1893 existovala od roku 1898 až do roku 1913 restaurace, která se jmenovala "U třešňové aleje". Pak zanikla, ale ve stejném objektu otevřel roku 1925 Hermann Krause jiné pohostinství, tentokrát pod názvem "U čerstvého pramene". Po jejím zrušení je z objektu obytný dům, jenž na počátku 21. století rekonstruoval Petr Bíma z Liberce. Po určitou dobu měl být v objektu také nevěstinec a po druhé světové válce se měl využívat též k podnikovým rekreacím. Druhý pekelský hostinec se jmenoval "V zeleném lučním údolí" (dle jiného zdroje "Zelené luční údolí"). Sídlil v objektu bývalé rychty poté, co její prostory opustila škola. Budova byla zbourána až během sedmdesátých let 20. století a nahradila ji plechová stodola. 

(archiv Jaroslav Chmelík, komentář Čech Lands)

Porcelánka Adolf Rösler 

založená 1887, kde dělali užitkový porcelán převážně pro Vídeň a Petrohrad. Až do noci 4.května 1907, kdy to všechno vyhořelo.

(autor příspěvku Jaroslav Chmelík)