Karolinino Údolí
Peklo u Raspenavy
Osada pojmenovaná Peklo vznikala z křesťanské představy o místech hrozivých muk a úpěnlivě bědujících zatracených lidí. Toto pojmenování proto nesou například hlučné mlýny v hlubokých údolích nebo hostince či osady s ne příliš lichotivou pověstí. Opakem tohoto místa jsou lokality pojmenované Nebesa nebo Ráj, která se někdy nacházejí v blízkosti Pekla.Prvotní označení lokality poblíž Raspenavy je Frowergen in Heller (pocházející z roku 1601). Posléze název přecházel přes Höllner Schafferey (1713), Höllner Meyerhof (1780), Karolinenthal nebo Carolinenthal (1784), Karolinthal (1787), Karolinsthal (1790), až po Karolinthal (1834). Tento název platil do poloviny roku 1947, kdy byl na základě vyhlášky tehdejšího československého ministra vnitra Václava Noska změněn na Peklo.(zdroj: Wikipedia)
Karolinino Údolí
V
místech, kde se Pekelský potok otáčí k západu, stávala od roku 1780
rychta čp. 11. Vletech 1834-50 v ní byla i škola, V 19. století se
změnila v oblíbený hostinec Zelené luční údo urána byla teprve v
sedmdesátých minulého století a nahradila ji nefo plechová stodola.
Zmizela také hasičská zbrojnice (vpravo); na jejím místě dnes stojí
kravín.
(zdroj: Miroslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)
Peklo v roce 1935 a 17.3.2016
Řada proměn podhůří přináší zprávu o naději a lidské vytrvalosti. Do zchátralého domu v téměř opuštěné vsí Peklo se na počátku 21. století nastěhoval citlivý člověk - grafik Petr Bíma z Liberce. Starou hospodu, nazývanou v letech 1898-1913 U Třešňové aleje, opravil a usadil se v ní natrvalo. Žádné krátké nadšení: vytrval tu a dnes dokáže o minulosti vesničky Karolintal zasvěceně vyprávět. Starý název hospody nebyl samoúčelný, pekelské třešně bývaly vyhlášené, Na jaře se chodilo za jejich květy a na počátku léta je coby pozornost pro hosty dávalí v hostinci v misce na každý stůl.
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Marek Řeháček, Petr Kurtin, 2016)