Josef Škoda

Josef Škoda - český vlastenec

legionář, řídící učitel, aktivní člen Sokola a Československé obce legionářské, rodák z Proseče pod Ještědem.

Narodil se 25. dubna 1892 v Proseči pod Ještědem. Matka Karla byla učitelkou a neteří významné české spisovatelky Karoliny Světlé, otec Josef byl listonošem. Malý Josef vychodil v Proseči obecnou školu a měšťanku v Turnově. Následně absolvoval učitelský ústav v Jičíně a stal se pedagogem ve Vrtkách a v Pěnčíně. Byl aktivní v hornopaseckém Sokole, což jen podtrhovalo, že byl po celý život českým vlastencem. To se pravděpodobně promítlo i do toho, že když byl na začátku první světové války mobilizován do rakousko-uherské armády a odveden k 10. zeměbraneckému pěšímu pluku, neobdržel jako ostatní absolventi učitelských ústavů automaticky hodnost jednoročního dobrovolníka, ale stal se prostým vojínem. Ostatně, v armádě podunajské monarchie mnoho času nestrávil - již 29. srpna 1914 padl do ruského zajetí u Komarova.
V zajetí se dozvěděl o existenci samostatného československého vojska, tzv. legie, do kterého si podal přihlášku. Nejprve pomáhal s náborem do legie, od října 1917 se stal příslušníkem 5. československého střeleckého pluku "Pražského - T. G. Masaryka". Brzy se však u něj projevila těžká žaludeční choroba, která ho vyřadila z veškeré činnosti. Lékařskou komisí byl uznán neschopným další služby, a tak se v roce 1919 vrátil jedním z prvních lodních transportů legionářů-invalidů do vlasti. V září 1919 demobilizoval, podrobil se operaci žaludku a vrátil se k učitelskému řemeslu.
Krátce působil v Českém Dubu, poté v Proseči a od roku 1926 na české škole ve Filipově u Rumburku. Po třech letech se vrátil do rodné Proseče, kde se stal řídícím učitelem. Po celou dobu byl velice aktivní ve společenském dění. V roce 1920 založil v Proseči sokolskou jednotu, pro kterou získal pozemek na zabraném velkostatku, na kterém do roku 1926 vystavěl s bratry moderní sokolovnu. V jejím sousedství vybudoval prostranné letní cvičiště (nazývané "V Borovičkách") s jedinečným památníkem na padlé

spolubojovníky z první světové války. Josef Škoda zastával v sokolské jednotě funkci náčelníka, byl ale také jednatelem, pokladníkem, vzdělavatelem a zároveň to byl on, kdo založil a vedl kroniku oddílu. Později byl i náčelníkem V. okrsku a župním místonáčelníkem. Pořádal mnoho akcí, například odhalení pomníku Karoliny Světlé v roce 1931 ve Světlé, plesy, zábavy a cvičení. Členové prosečské jednoty Sokola se v hojném počtu účastnili všech pražských všesokolských sletů. Jako bývalý legionář byl Josef Škoda také aktivním členem Jednoty Československé obce legionářské v Českém Dubu. Od roku 1935 byl členem správního výboru Mladoboleslavské župy ČsOL a byl též zástupcem u Republikového výboru ČsOL. Dále působil v obecním zastupitelstvu a místním sboru dobrovolných hasičů.Josef Škoda však měl i další zájmy. Již v roce 1919 stál spolu s dalším učitelem Václavem Havlem u zrodu Podještědského muzea Karoliny Světlé v Českém Dubu. Do jeho sbírek tehdy věnoval literární pozůstalost Karoliny Světlé, která dodnes patří k největším v republice, a svou rozsáhlou mineralogickou sbírku z oblasti Podještědí. Byl také velkým milovníkem přírody, takže přispíval do rodící se sbírky botanické zahrady a zároveň se zasloužil o ochranu přírodních krás okolí Ještědu. Svými články přispíval do různých periodik.Není divu, že se jej mnichovské události roku 1938 velmi dotkly. Dne 4. září se ještě podílel na pořádání dožínek, ale 24. listopadu již byla oblast obsazena německou armádou a většina českého obyvatelstva musela pohraničí opustit. Josef Škoda odešel do Modřišic u Turnova, kde byl také řídícím učitelem. Jako významný legionářský a sokolský funkcionář byl 31. října 1941 zatčen a několik měsíců vězněn v Praze. Z pankrácké věznice ho 1. května 1942 převezli do koncentračního tábora v Osvětimi. Zde obdržel číslo 34.609 a zdejší otřesné podmínky opět rozvinuly jeho žaludeční nemoc. Navíc se objevila epidemie tyfu a úplavice, kterým již jeho slabý organismus nebyl schopný čelit a 15. srpna 1942 zemřel.Na počest Josefa Škody byla v srpnu 1945 odhalena na zdi prosečské sokolovny pamětní deska s jeho jménem.

Zdroj: Československá obec legionářská