Novoměstské kostely  

Evangelický kostel v Novém Městě pod Smrkem je stavba vybudovaná v letech 1911 až 1912 na západním okraji města. Autorem jeho projektu byl německý architekt Otto Bartning (1883 - 1959) z Berlína. Stavba patří k jeho raným dílům.

Budova je situovaná v západních partiích města (v Blahoslavově ulici) a od města je oddělena železniční tratí z Frýdlantu do Jindřichovic pod Smrkem. Od 10. února 2009 je chrám společně s farou chráněn jako kulturní památka České republiky.

Stavba kostela nesla název "Lutherův hrad". Toto označení pravděpodobně odkazovalo na píseň Martina Luthera "Hrad přepevný je Pán Bůh náš"

Historie

O výstavbě kostela bylo rozhodnuto v roce 1910. Stavba byla 30. dubna 1911 svěřena Rudolfu Hamplovi z Frýdlantu, který hned v květnu se stavbou začal. Zahájení výkopových prací se uskutečnilo 8. května a již 15. června 1911 došlo k slavnostnímu položení základního kamene. Ani ne za měsíc (12. července) se kladla střecha na faře a sborovém sále a 1. srpna i na kostele. Stavba byla za významných finančních příspěvků z Německa dokončena v roce 1912. K jejímu vysvěcení došlo 11. srpna 1912. Autorem zvonu vážícího 122 kg je Gustav Adolf. Vysvěcen byl v roce 1927. A roku 1929 byly na věž instalovány hodiny.

Celá stavba včetně úpravy pozemku a příjezdové silnice ke kostelu (dnešní Blahoslavovy ulice) stála 84 000 rakouských korun. Na stavbu významnějšími částkami přispěli:

• spolek Dílo Gustava Adolfa z Německa
• Evangelický svaz v Německu
• zdejší firma Klinger
• hrabě František Clam-Gallas (majitel frýdlantského panství)
• mateřský evangelický sbor ve Frýdlantu, jehož byl sbor v Novém Městě pod Smrkem kazatelskou stanicí

Po druhé světové válce (v roce 1945) kostel získala Českobratrská církev evangelická. Areál však od té doby chátral, protože na něm nebyly dělány významnější opravy. K nim se přistoupilo až na začátku 21. století.[3][6]

Popis budovy

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské je sakrální stavba postavená v Novém Městě pod Smrkem ve Frýdlantském výběžku na severu Libereckého kraje České republiky. Objekt je kulturní památkou České republiky.

Historie

Původní evangelický (protestantský) kostel v renesančním slohu byl založen majitelkou zdejšího panství Kateřinou z Redernu roku 1607. Po bitvě na Bílé hoře (1620) ovšem museli Redernové své zdejší majetky opustit a vlastníkem místního panství se stává Albrecht z Valdštejna a po něm Gallasové. Ti vyznávali katolickou víru a proto byl roku 1652 kostel římskokatolicky konsekrován.

Na konci 17. století (1693) získala stavba hranolovou věž navrženou architektem italského původu Markem Antonínem Canevallem. Protože ale objekt zchátral, byl roku 1821 z větší části stržen a do roku 1829 přestavěn. V závěru téhož století (1890-1891) získal kostel vyšší věž a stavba prošla dalšími úpravami.

Popis

Kostel je jednolodní stavbou s obdélníkovým půdorysem zakončeným polokruhovým presbytářem, která má navíc po stranách čtvercové sakristie. V patře objektu se nachází oratoř. Na západní straně kostela stojí hranolová věž. Strop presbytáře je tvořen konchou s lunetami, naopak loď kostela má strop plochý a kruchta, mající tři ramena, je podepírána pilíři a je podklenuta křížovou klenbou.

V interiéru se nacházejí předměty především z 19. století. Na hlavním oltáři, pocházejícím ze třicátých let 19. století, je umístěn ústřední obraz z roku 1822 zachycující svatou Kateřinu. Jeho autorem je malíř Josef Führich. Kazatelna vpředu je vytvořena v období pozdního rokoka (1778) a křtitelnice pochází z roku 1821.

Varhany

Pro kostel zbudoval roku 1724 varhanář Johan Christian Maywald malý přenosný pozitiv. Ještě před tím, v roce 1718 opravoval zdejší staré kostelní varhany Johann Jakub Josef Richter a roku 1750 J. H. Neumann. Ke konci 18. století (v roce 1798) postavili pro kostel nové dvoumanuálové varhany bratři Ambrož a Franz Tauchmanové, přičemž řezbářskou výzdobu nástroje svěřili Franzi Suskemu z Mimoně. Celková cena za nástroj se vyšplhala do výše 508 zlatých a 45 krejcarů.

Roku 1825 byl nástroj pod vedením Johana Michaela Nasse ze Zákup přemístěny do nového novoměstského kostela. Zároveň o jednu oktávu snížil oba rejstříky Principal. Vlivem toho musel redukovat počet rejstříků z původních čtrnácti na dvanáct. Navíc naopak varhany obohatil o pedálovou spojku, jež se údajně stalo prvním zařízením svého druhu na území Čech.  V roce 1887 postavil pro kostel Emanuel Štěpán Petr nový mechanický nástroj vybavený kuželkovou vzdušnicí.

U kostela stojí dům číslo popisné 2, jenž je katolickou farou. Vybudován byl na přelomu 18. a 19. století. Stavba je patrová a má obdélníkový půdorys. Její okna jsou obdélníkového tvaru a nad vchodem se nachází stříšková římsa.

Před kostelem stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1770 a dále tepaný kříž na klasicistním podstavci pocházející z roku 1816. Oba prvky jsou památkově chráněné. Východně od kostela je umístěn obelisk, upomínající na Gottfrieda Menzela.Severovýchodně od kostela navíc roste památný buk lesní (Fagus sylvatica) pojmenovaný "Buk u kostela svaté Kateřiny".

(zdroj: Wikipedia)