Dolní Světlá

11.04.2021
Dolní Světlá
Dolní Světlá
Dolní Světlá Domky v horní části osady. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Domky v horní části osady. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Stará hospoda na křižovatce v centru osady. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Stará hospoda na křižovatce v centru osady. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Dům s břidlicí obloženým patrem. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Dům s břidlicí obloženým patrem. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Poloroubený dům s podstávkou a hrázděným štítem s cihlovou výplní. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Poloroubený dům s podstávkou a hrázděným štítem s cihlovou výplní. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Kaplička na severním konci osady. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Kaplička na severním konci osady. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Tato pohlednice ze 30. let 20. století zachycuje domky v dolní části obce pod bývalou školou. V pozadí je hora Luž. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Tato pohlednice ze 30. let 20. století zachycuje domky v dolní části obce pod bývalou školou. V pozadí je hora Luž. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Tato poválečná pohlednice zachycuje domy v okolí křižovatky ze stráně pod Plešivcem. Vlevo dole je bývalý hotel Schäfer, za nímž stoupá vzhůru silnice do Horní Světlé. Vpravo vyčnívá velká budova hotelu Adler a za ní na obzoru je hora Luž. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Tato poválečná pohlednice zachycuje domy v okolí křižovatky ze stráně pod Plešivcem. Vlevo dole je bývalý hotel Schäfer, za nímž stoupá vzhůru silnice do Horní Světlé. Vpravo vyčnívá velká budova hotelu Adler a za ní na obzoru je hora Luž. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Na této pohlednici vidíme horní část obce z jihozápadní strany. Nejvýraznější budova vpravo od středu je bývalý hotel Adler, z lesa vlevo na obzoru vyčnívají Krkavčí kameny. Pohlednice ze sbírky Jaroslava Beneše.
Dolní Světlá Na této pohlednici vidíme horní část obce z jihozápadní strany. Nejvýraznější budova vpravo od středu je bývalý hotel Adler, z lesa vlevo na obzoru vyčnívají Krkavčí kameny. Pohlednice ze sbírky Jaroslava Beneše.
Dolní Světlá Na pohlednici z poloviny 30. let 20. století vidíme domky v horní část vsi. Blízko středu obrázku je patrová budova bývalého celního úřadu a vlevo od ní věžička kaple. Všechny domy za ní byly koncem 50. let zbořeny. Nad lesem vlevo vyčnívá skalní věž Falkenstein a střecha bývalého hostince „Rabenstein“ na Krkavčích kamenech. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Na pohlednici z poloviny 30. let 20. století vidíme domky v horní část vsi. Blízko středu obrázku je patrová budova bývalého celního úřadu a vlevo od ní věžička kaple. Všechny domy za ní byly koncem 50. let zbořeny. Nad lesem vlevo vyčnívá skalní věž Falkenstein a střecha bývalého hostince „Rabenstein“ na Krkavčích kamenech. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Tato světlotisková pohlednice z 1. poloviny 20. století zobrazuje tehdejší hotel Schäfer, jehož vnější vzhled se do dnešní doby příliš nezměnil. Na obzoru vyčnívá vrchol Luže. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Tato světlotisková pohlednice z 1. poloviny 20. století zobrazuje tehdejší hotel Schäfer, jehož vnější vzhled se do dnešní doby příliš nezměnil. Na obzoru vyčnívá vrchol Luže. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá (archiv J.Freier)
Dolní Světlá (archiv J.Freier)
Dolní Světlá 1934 - Hotel Schaefer Mocker, dnes Stará hospoda
Dolní Světlá 1934 - Hotel Schaefer Mocker, dnes Stará hospoda
Vratislav Stopař Rejzek - Cca před 50lety.
Vratislav Stopař Rejzek - Cca před 50lety.
Dolní Světlá (archiv J.Freier)
Dolní Světlá (archiv J.Freier)
Dolní Světlá, 1965
Dolní Světlá, 1965
Dolní Světlá Na této pohlednici vidíme hotel „Deutsches Haus“ již s novou přístavbou. Budova dodnes stojí v horní části obce a slouží jako penzion. Pohlednice ze sbírky Tomáše Nováka.
Dolní Světlá Na této pohlednici vidíme hotel „Deutsches Haus“ již s novou přístavbou. Budova dodnes stojí v horní části obce a slouží jako penzion. Pohlednice ze sbírky Tomáše Nováka.
Dolní Světlá Tato pohlednice představuje interiér bývalého hotelu „Deutsches Haus“. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Tato pohlednice představuje interiér bývalého hotelu „Deutsches Haus“. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá, škola (archiv J.Freier)
Dolní Světlá, škola (archiv J.Freier)
Pohlednice z Dolní Světlé okolo roku 1930 (archiv Adam Novák)
Pohlednice z Dolní Světlé okolo roku 1930 (archiv Adam Novák)
Dolní Světlá, na úbočí statek s výhledem na Soví vrch, okolo 1930 (archiv j.Freier)
Dolní Světlá, na úbočí statek s výhledem na Soví vrch, okolo 1930 (archiv j.Freier)
Dolní Světlá, okolo 1930 (archiv J.Freier)
Dolní Světlá, okolo 1930 (archiv J.Freier)

Dolní Světlá je malebné letovisko, ležící v údolí horního toku Svitávky asi 2,5 km jihovýchodně pod Luží a 3 km severně od Mařenic, k nimž dnes administrativně patří. V roce 2001 měla ves 97 domů a trvale v ní žilo 47 obyvatel.
Osada patrně vznikla při kolonizaci českého pohraničí ve 14. století na místě lesa, vyklučeného středověkými skláři, kteří zde působili nedlouho předtím. Stopy po činnosti sklářských hutí, datované do doby kolem roku 1300, byly nalezeny například v okolí domů č.p. 120 a 136 uprostřed obce, a další hutě měly stát na Brazilce nebo v sedle pod Kamenným vrchem. Způsob vzniku vsi připomíná i její původní název Lichtenwald, označující světlý vykácený les. Poprvé se Dolní i Horní Světlá připomínají jako "Lychtemwaldy oba, swrchnie y doleynie" v roce 1391, kdy patřily k milštejnskému panství Berků z Dubé. To bylo roku 1532 připojeno k panství zákupskému a jeho součástí pak obce zůstaly až do správní reformy v polovině 19. století.
Roku 1560 je v Dolní Světlé doložen obilní mlýn a pila, kterou provozoval rychtář z Petrovic. Po skončení třicetileté války ve vsi žili 2 sedláci, 17 chalupníků a 6 domkařů, jejichž počet se ale později výrazně zvyšoval. V roce 1706 postavil Christoph Watzel uprostřed obce další mlýn a roku 1735 k němu přibyl ještě třetí mlýn, postavený Johannem Adamem Ramischem na jižním konci vsi. Tento mlýn ale zpočátku patřil k Mařenicím. Roku 1754 stálo v Dolní Světlé 106 domů, v nichž žili 3 sedláci, 17 chalupníků a 84 domkařů. Protože zemědělské hospodaření moc nevynášelo, živili se hlavně prací v lese, obchodem se dřevem a ve velké míře se tu rozšířilo podomácku provozované přadláctví a tkalcovství, které se udrželo až do poloviny 19. století. Ve vsi byla také škola. Zpočátku se učilo v různých soukromých domech a v letech 1824-25 byla postavena školní budova č.p. 144, na které bylo později přistavěno patro pro druhou třídu, otevřenou 13. září 1879. Až do správní reformy v roce 1850 měla obec vlastní rychtu a poté přešla pod správu Horní Světlé, od níž se roku 1874 opět oddělila. V letech 1855-1860 vzniklo v Dolní Světlé několik niťáren bavlněné příze, které většinou zanikly ještě před rokem 1874. O něco déle pracovala snad jen niťárna v domě č.p. 78 za pozdější celnicí. Na místě niťárny č.p. 149 při cestě do Waltersdorfu byla v roce 1869 postavena pila, přestavěná roku 1877 na česárnu bavlněné příze, a další česárna vznikla přestavbou nejstaršího mlýna č.p. 41 v horní části vsi. Roku 1883 zřídil Josef Winkler v nejsevernější části vsi také barvírnu, která fungovala asi do 1. světové války.

Zdejší věřící chodili do kostela v Mařenicích, protože ve vsi byla jen malá kaple a hřbitov, založený někdy kolem roku 1886. V roce 1880 měla Dolní Světlá 165 domů a 935 obyvatel. S rozvojem průmyslové textilní výroby ve městech ale domácí tkalcovství postupně upadalo a část lidí odešla za prací do větších obcí a měst. Ještě před koncem 19. století se ale Světlá stala oblíbeným turistickým letoviskem. Ve vsi vzniklo 7 hostinců a řada lidí si přivydělávala ubytováváním hostů v soukromí. V roce 1910 byl v obci zřízen vodovod a roku 1922 sem byla zavedena elektřina, která vedla k zániku posledních přežívajících provozů na vodní pohon. V bývalém mlýně uprostřed vsi vznikla před rokem 1928 mechanická tkalcovna, pracující ale jen do hospodářské krize ve 30. letech. Nejstarší mlýn č.p. 41 přestavěl Franz Winkler na hotel a dolní mlýn č.p. 161 byl přeměněn na brusírnu mramoru, v níž Josef Schönstein vyráběl až do 2. světové války mramorové, aragonitové a onyxové popelníky, psací soupravy, stojací hodiny a další ozdobné předměty.
V meziválečné době vzrostla také obliba zimních sportů, pro které se už před 1. světovou válkou využívaly stráně pod Luží. Vyhledávaná byla lyžařská sjezdovka Na třináctce (Hang Dreizehn), u níž členové varnsdorfské sekce turistického spolku Přátelé přírody vybudovali v roce 1924 chatu. Další chatu postavili o 8 let později na východní straně vsi pod Plešivcem.

Ještě roku 1939 žilo ve vsi 627 lidí, ale po 2. světové válce byli původní němečtí obyvatelé odsunuti a místo nich sem přicházeli noví čeští osídlenci. Chudý kraj pro ně ale nebyl zajímavý a řada z nich proto brzy odešla jinam. Obec se ještě nějaký čas po válce nazývala Dolní Lichtenvald a teprve v polovině roku 1946 byla přejmenována na Dolní Světlou. V roce 1950 už tu žilo jen 136 lidí a řada domů zůstala opuštěná. 24. února 1950 proto byly Dolní a Horní Světlá sloučeny do jedné obce, nazvané Světlá pod Luží.
V roce 1954 bylo podél státní hranice zřízeno hraniční pásmo, začínající za parkovištěm u kapličky, a asi 25 domů, které v něm stály, bylo v následujících letech zbořeno. Materiál z nich se používal na dalších stavbách a podle lidové tradice se vozil až na Slovensko. Zanikla také řada opuštěných domů uvnitř vsi a mnoho dalších lidových staveb zachránil před zánikem rozvoj chalupářství v 60. letech.
V roce 1960 byla Světlá připojena ke Krompachu, jehož místní národní výbor se pak přestěhoval do Juliovky. Dolnosvětelská škola zůstala po válce v domě č.p. 144, kam chodily i děti z Horní Světlé. V roce 1952 se přestěhovala do bývalé celnice a roku 1963 byla zrušena. Místní hřbitov po válce zpustl, v roce 1962 byl srovnán se zemí, a roku 1971 byla zbořena i hřbitovní kaple. V té době měla Dolní Světlá už jen 85 obyvatel, a protože i v Krompachu lidí ubývalo, byly v roce 1981 osady Krompach, Dolní a Horní Světlá připojeny k Mařenicím. V pozdějších letech už Světlá sloužila hlavně k rekreaci a dodnes sem zejména v letní sezóně míří mnoho turistů. Zimní rekreaci bohužel uškodilo zrušení lyžařských vleků na jihovýchodním svahu Luže v roce 2014.

Ve vsi se dodnes dochovala řada typických přízemních nebo patrových poloroubených domů s podstávkou. Některé z nich mají hrázděné patro a štítové zdi, zakryté někdy prkny nebo ozdobným břidlicovým obkladem. Dům č.p. 25 ve střední části vsi má břidlicí obložené celé patro, domy č.p. 5 a 7 mají hrázděné štíty s výplní z červených cihel.
U parkoviště na severním konci obce stojí nevelká čtvercová kaple s věžičkou, postavená někdy po roce 1836 v sousedství starší dřevěné kapličky, která byla později zbořena. Po 2. světové válce byla kaple vykradena, ale roku 1996 ji obec nechala obnovit a v roce 2003 byla znovu rekonstruována a vysvěcena. Asi o 50 m níže stojí u silnice velká patrová budova bývalé celnice z let 1912-1913, využívaná dnes jako penzion. V zahradě za ní roste asi 28 m vysoký jilm, prohlášený 2. června 2015 za památný strom.
Naproti bývalé škole č.p. 144 uprostřed vsi stojí pomník obětem 1. světové války, zrenovovaný v roce 2008. Štíhlý kamenný obelisk stojí na širším pískovcovém soklu, do něhož je vytesáno 35 jmen padlých vojáků. Z drobných památek je zajímavý kříž, stojící po levé straně silnice do Horní Světlé u odbočky cesty k vodárně. V roce 1758 tu nechal Georg Knobloch z domu č.p. 95 postavit barokní sochu Panny Marie, která ale byla po 2. světové válce zničena. Roku 2004 byl dochovaný pískovcový sokl opraven a místo sochy na něm byl osazen jednoduchý kovaný kříž.

V Dolní Světlé se narodil doktor pedagogiky a filosofie Eduard Burger (*1872), který se roku 1922 stal Zemským školním inspektorem města Vídně. Vynikajícím hráčem na heligón byl Wenzel Weikert, který prý neměl konkurenci v žádném z tehdejších severočeských orchestrů.

zdroj:https://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=obdsvec

Dolní Světlá Památný jilm u penzionu Celnice. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Památný jilm u penzionu Celnice. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Pomník padlým v 1. světové válce. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Pomník padlým v 1. světové válce. Foto: Jiří Kühn.
Dolní Světlá Na pohlednici z doby před druhou světovou válkou vidíme střední část obce s Luží v pozadí. Zcela vpravo je zřetelná budova bývalého hotelu Adler a o něco blíže vlevo od ní je vidět tehdejší hotel Schäfer. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Na pohlednici z doby před druhou světovou válkou vidíme střední část obce s Luží v pozadí. Zcela vpravo je zřetelná budova bývalého hotelu Adler a o něco blíže vlevo od ní je vidět tehdejší hotel Schäfer. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Na této pohlednici vidíme střed obce s tehdejším hotelem Schäfer, stojícím u odbočky silnice, stoupající mezi poli do Horní Světlé. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Na této pohlednici vidíme střed obce s tehdejším hotelem Schäfer, stojícím u odbočky silnice, stoupající mezi poli do Horní Světlé. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Tato pohlednice zachycuje horní část obce se silničkou vedoucí k hraničnímu přechodu Wache a do Waltersdorfu. Dominantou obrázku je hora Luž, pod kterou je na kraji lesa nezřetelně vidět bývalý penzion „Neu Brasilien“. Pohlednice ze sbírky Jaroslava Beneše.
Dolní Světlá Tato pohlednice zachycuje horní část obce se silničkou vedoucí k hraničnímu přechodu Wache a do Waltersdorfu. Dominantou obrázku je hora Luž, pod kterou je na kraji lesa nezřetelně vidět bývalý penzion „Neu Brasilien“. Pohlednice ze sbírky Jaroslava Beneše.
Dolní Světlá Tato pohlednice zachycuje střední část obce s budovou bývalé školy (vpravo) a obchodem se smíšeným zbožím Heinricha Warzela (uprostřed). Pohlednice ze sbírky Tomáše Barvy.
Dolní Světlá Tato pohlednice zachycuje střední část obce s budovou bývalé školy (vpravo) a obchodem se smíšeným zbožím Heinricha Warzela (uprostřed). Pohlednice ze sbírky Tomáše Barvy.
Dolní Světlá Na této pohlednici vidíme ve výřezu pod celkovým pohledem na obec bývalý hostinec „Zum Kaiser v. Österreich“ (U císaře rakouského), který stál u dnešního parkoviště na severním konci obce. Ve 30. letech se hostinec jmenoval „Lindenhof“, po roce 1945 ještě nějaký čas sloužil k ubytování vojáků a v 50. letech byl spolu s dalšími domy v hraničním pásmu zbořen. Pohlednice ze sbírky Tomáše Nováka.
Dolní Světlá Na této pohlednici vidíme ve výřezu pod celkovým pohledem na obec bývalý hostinec „Zum Kaiser v. Österreich“ (U císaře rakouského), který stál u dnešního parkoviště na severním konci obce. Ve 30. letech se hostinec jmenoval „Lindenhof“, po roce 1945 ještě nějaký čas sloužil k ubytování vojáků a v 50. letech byl spolu s dalšími domy v hraničním pásmu zbořen. Pohlednice ze sbírky Tomáše Nováka.
Dolní Světlá Na historické zimní pohlednici z roku 1947 je bývalý hotel Schäfer, stojící u odbočky do Horní Světlé. V pozadí vlevo vyčnívá štít bývalého hotelu Adler. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Na historické zimní pohlednici z roku 1947 je bývalý hotel Schäfer, stojící u odbočky do Horní Světlé. V pozadí vlevo vyčnívá štít bývalého hotelu Adler. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Tato pohlednice zachycuje interiér bývalého hotelu Schäfer. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Tato pohlednice zachycuje interiér bývalého hotelu Schäfer. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá, Stará hospoda, býv. hotel Schäfer, rok 1986. (archiv Jaroslav Beneš)
Dolní Světlá, Stará hospoda, býv. hotel Schäfer, rok 1986. (archiv Jaroslav Beneš)
Dolní Světlá (archiv J.Freier)
Dolní Světlá (archiv J.Freier)
Dolní Světlá Na této pohlednici vidíme bývalý hotel Adler, který stával kousek nad odbočkou silnice do Horní Světlé. Budova hotelu i menší obytný dům vlevo po 2. světové válce zchátraly a v 50. letech byly zbořeny, neudržované hospodářské stavení v pozadí se zřítilo až v zimě roku 2005. Pohlednice ze sbírky Tomáše Barvy.
Dolní Světlá Na této pohlednici vidíme bývalý hotel Adler, který stával kousek nad odbočkou silnice do Horní Světlé. Budova hotelu i menší obytný dům vlevo po 2. světové válce zchátraly a v 50. letech byly zbořeny, neudržované hospodářské stavení v pozadí se zřítilo až v zimě roku 2005. Pohlednice ze sbírky Tomáše Barvy.
Dolní Světlá Tato pohlednice zachycuje bývalý hotel „Deutsches Haus“ (Německý dům) ještě v jeho dřívější podobě před rozšířením. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Dolní Světlá Tato pohlednice zachycuje bývalý hotel „Deutsches Haus“ (Německý dům) ještě v jeho dřívější podobě před rozšířením. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola.
Interiér hostince "Deutsches Haus" na Dolní Světlé (archiv J.Freier)
Interiér hostince "Deutsches Haus" na Dolní Světlé (archiv J.Freier)
Dolní Světlá (archiv J.Freier)
Dolní Světlá (archiv J.Freier)
Dolní Světlá
Dolní Světlá
1935 (https://fotohistorie.cz/)
1935 (https://fotohistorie.cz/)
Dolní Světlá čp.32, okolo 1930 (archiv J.Freier)
Dolní Světlá čp.32, okolo 1930 (archiv J.Freier)
Dolní Světlá, okolo 1930 (archiv J.Freier)
Dolní Světlá, okolo 1930 (archiv J.Freier)
Dolní Světlá, okolo 1930 (archiv J.Freier)
Dolní Světlá, okolo 1930 (archiv J.Freier)

V nedávné době jsem sem dal dvě fotografie z pozůstalosti četnického strážmistra Jarého, který sloužil ve 30. letech minulého století v Dolní Světlé. Z důvodu úrazu byl ze Světlé přeložen na četnickou pátračku do Hradce Králové a díky tomu se dostal i do výborného seriálu Četnické humoresky. Málo se to ví, ale seriál má tak určité sepětí i s naším krajem. Přikládám nyní poslední fotografii z pozůstalosti četnického strážmistra Jarého. Je focená v Dolní Světlé, podle mě vlevo za Jarým vykukuje dům čp. 91. Za Jarým je tedy cesta od Staré Hospody k celnici a kapličce u parkoviště.
Jarý absolvoval v letech 1929 až 1930 školu četníků na zkoušku v Praze a poté sloužil na četnických stanicích v Choustníkově Hradišti, Hradci Králové, Frýdlantě v Čechách, opět v Hradci Králové a Tesařově (část obce Kořenov). Z Tesařova byl Jarý převelen na četnickou stanici do Dolní Světlé (Dolní Lichtenwald), kde nastoupil službu 14. října 1933. Jarý bydlel s manželkou Věrou v Dolní Světlé v domě č.p. 178 v podnájmu u rodiny truhláře Antona Goldhammera. Ve Světlé se jim i 20. července 1936 narodil syn. V květnu 1936 byl strážmistr Jarý povolán z Dolní Světlé na zvláštní četnické cvičení, které se odbývalo na vojenské střelnici ve Strašicích v Brdech, okres Rokycany. Zde byl bohužel těžce zraněn. Zranění nešlo zcela vyléčit a Jarý tak již nemohl vykonávat běžnou pořádkovou službu v terénu. Ke dni 12. listopadu 1936 byl proto převelen z četnické stanice Dolní Světlá na četnickou pátrací stanici do Hradce Králové na funkci kancelářského pomocníka. Skončilo tak jeho tříleté působení v Lužických horách. Začala však jeho služební dráha "na pátračce".
V roce 2012 mi ve vlastivědném sborníku českolipského musea Bezděz vyšel článek o Jarém a jeho působení v Lužických horách.

(archiv Jaroslav Beneš)