Štěpánka

Rozhledna Štěpánka

Vrch Hvězda nesoucí krásnou rozhlednu Štěpanka leží ve Vilemovské hornatině strmě stoupající nad údolim řeky Jizery. Výškou 958 m n.m. se řadí k dalším třem kopcům = dominantám Přichovického hřebene, Na jihovýchodě je Bílá skála 964 m n. m., na východě Hromovka 916 m n.m na severovýchodě Kapradník 910 m n.m. Vrch Hvězda je zahrnut do KRNAPu = III. ochranné pásmo, do CHKO Jizerské hory - oblast klidu a do Ptačí oblasti Krkonoše tj. území významné pro Evropské společenství, Od roku 1963 je rozhledna zapsána do seznamu kulturních památek.

Štěpánka stojí na pevném skalnatém vrcholu Hvězdy a je postavena ve dvou stupních, z nichž dolní širší je 9 m vysoký základ ze žulových kvádrů, druhým stupněm je samotná věž z pískovce a cihel, zastřešena měděným plechem, Celková výše věže až ke špičce hromosvodu činí 24 m. Pod stře" chou je vyhlidka s osmi okny a k ní vedou točité schody z dubového dřeva.Štěpánka byla pojmenována po rakouském arcivévodovi Štěpánovi, který byl v letech 1843 až 1847 zemským správcem Čech. Jméno jí určil jeji zakladatel kníže Kamil Rohan ze starobylého francouzského šlechtického rodu, od počátku 19.století majitel Sychrova a smržovského panství, k němuž patřily i Příchovice a jejich lesnaté okolí.

Kronika vypovídá, že 20. května 1888 čtyři silně podnapilí mladíci v 1 hodinu ráno uvolnili vzpěry, kterými byla stavba vyztužena, až došlo ke zřícení části věže. V troskách jeden z mladíků zahynul a nejstarší z nich byl odsouzen k 6 měsícům žaláře. Obec Příchovice.jednalá se správou rohanovského panství na zámku Sychrov u Turnova a dosáhla toho, že jí byla ruina věže s příslušenstvím prodána 29. srpna 1888 za 400 rakouských zlatých i s pozemkem skládajícím se ze dvou katastrálních parcel. Po dalších jednáních uzavřela obec Příchovice smlouvu ze dne 13. července 1890 s Německým horským spolkem pro Ještědské a Jizerské hory s ústředím v Liberci. Smlouvou dala spolku do bezplatného a nevypověditelného užívání zříceninu I s pozemkem za účelem výstavby a udržování rozhledny sloužící turistickým účelům, pokud spolek bude existovat a věž udržovat. Obec Příchovice si současně vyhradila knihovně zapsané vlastnické právo. Spolek se zavázal vystavět věž nejpozději do roku 1893 pokud možno s použitím stávajícího zdiva jakožto historické památky a vyhradil si vybírat po dokončení věže vstupné na krytí zatím chybějící částky stavebních nákladů. Stavební materiál rozptýlený okolo věže dala obec spolku do vlastnictví k volnému použití. Spolek se zavázal udržovat věž po dokončení v řádném použitelném stavu na vlastní útraty a pověřit svou místní skupinu v Kořenově dalším prováděním prací.

Smlouva stanoví, že v případě, že spolek bude rozpuštěn, přejde rozhledna bezplatně do neomezeného vlastnictví obce Příchovice, která může nadále vybírat vstupné. Obec se zavázala dávat každému možnost použití obecní cesty vedoucí k věži a udržovat ji v řádném stavu. Stavební pozemek včetně starého základu a nalezených stavebních materiálů představoval hodnotu 3000 rakouských zlatých. Samotná stavba vyžadovala částku přibližně 5300 zlatých. Smlouvou bylo obci Příchovice doporučeno vybudovat v blízkosti rozhledny výletní hostinec, jehož provoz by vykonával spolehlivý a solidní nájemník, hostinec však s nutnými přístavbami nesmí omezovat výhled z rozhledny a přístupová cesta musí zůstat zachována. Kořenovská místní skupina německého horského spolku pak společným úsilím pod vedením předsedy Riedla zabezpečila prostředky k dostavbě rozhledny, kterou zadala staviteli Hájkovi z Rokytnice. Návrh rozhledny a jeho stavební plán, navíc stylově vhodný, vypracoval profesor Liberecké stavební průmyslovky pan Brausewetter.

Slavnostní zahájení provozu rozhledny se konalo za přítomnosti mnoha spolků, sdružení a účasti tisíců diváků dne 14. srpna 1892. Restaurace byla postavena Klubem českých turistů na úpatí skalnatého vrcholu Hvězdy při cestě do Rejdic a dlouhou dobu v ní byla studentská společná noclehárná. Rozhledna po léta vábila a vábí turisty. Za druhé světové války však na ní německé letectvo zřídilo svou kontrolní hlásku a uzavřelo ji pro veřejnost. Československé letectvo ji po válce převzalo až do roku 1956. Po jeho odchodu byly vzniklé škody odstraněny péčí příchovické Osvětové besedy a místních obyvatel, věž byla opravena a znovu uvedena do veřejného provozu v roce 1958. Bylo dokončeno zasklení a jiné úpravy, okolí bylo opatřeno četnými směrovkami. Další fáze oprav probíhala v letech 1990 až 1991 pod vedením pana Zd. Fišery z Příchovic.

V roce 2009 byla vyměněna měděná střešní krytina.v roce 2012 došlo k vyspárování vrchní části rozhledny a výměně schodišťových oken. Zároveň byla provedena rekonstrukce přístupové cesty a úprava okolí rozhledny. Obec Kořenov jako současný vlastník rozhledny provedla rekonstrukci této památky v roce 2013.

 Současný dlouholetý provozovatel rozhledny je pan Jan Staněk z Pasek nad Jizerou.

Rozhledna ŠtěpánkaV dobách po první světové válce bylo okolí Štěpánky kompletně vykáceno. Věž tak zdravila své návštěvníky již z veliké dálky. Zvláště působivé to bylo za pořádných zim ve dvacátých letech, když rozhledna byla obalena jíním a mladé stromky připomínaly bělostné sněhuláky.zdroj: kniha Putování za Štěpánkou (autor příspěvku Jiří Peterka)

Kamenná novogotická rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda (959 m.n.m.)

na Příchovickém hřebeni je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Pojmenování připomíná arcivévodu Štěpána, který tu pobýval při dohledu na stavbu Krkonošské silnice.
Rozhledna se počala stavět již roku 1847, ale stavební činnost záhy ustala a celá stavba byla dokončena až roku 1892. Při dostavbě byla k dolní 6 m části dostavěna štíhlá osmiboká věž z kombinace cihel a pískovce. Výška rozhledny je 24 m a výhled z ní je opravdu krásný. Jsou odtud vidět západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí.
Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Za věží jsou trosky kamenného válečného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za 2. světové války.

Otevírací doba: duben PO-NE 10:30 - 17:30, květen - červen ÚT-NE 10:30 - 17:30, červenec - srpen PO-NE 10:30 - 18:00, září - říjen ÚT-NE 10:30 - 17:30, listopad - prosinec PO-NE 10:30 - 17:30. Vstupné je 10 Kč.
K rozhledně můžete vyjet autem. U chaty Hvězda je placené parkoviště.
zdroj: České hory .cz

rozhledna Štěpánka jako maják

Kamenná novogotická rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda (959 m.n.m.) na Příchovickém hřebeni je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Pojmenování připomíná arcivévodu Štěpána, který tu pobýval při dohledu na stavbu Krkonošské silnice.
Rozhledna se počala stavět již roku 1847, ale stavební činnost záhy ustala a celá stavba byla dokončena až roku 1892. Při dostavbě byla k dolní 6 m části dostavěna štíhlá osmiboká věž z kombinace cihel a pískovce. Výška rozhledny je 24 m a výhled z ní je opravdu krásný. Jsou odtud vidět západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí.
Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Za věží jsou trosky kamenného válečného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za 2. světové války.
Historie: https://1url.cz/@historieStepanka
https://1url.cz/@IG_pavelbucek_photo