Štěpánka

15.12.2021
hotel U arcivévody Štěpána v Hodkovicích nad Mohelkou
hotel U arcivévody Štěpána v Hodkovicích nad Mohelkou

Rozhledna Štěpánka

Vrch Hvězda nesoucí krásnou rozhlednu Štěpanka leží ve Vilemovské hornatině strmě stoupající nad údolim řeky Jizery. Výškou 958 m n.m. se řadí k dalším třem kopcům = dominantám Přichovického hřebene, Na jihovýchodě je Bílá skála 964 m n. m., na východě Hromovka 916 m n.m na severovýchodě Kapradník 910 m n.m. Vrch Hvězda je zahrnut do KRNAPu = III. ochranné pásmo, do CHKO Jizerské hory - oblast klidu a do Ptačí oblasti Krkonoše tj. území významné pro Evropské společenství, Od roku 1963 je rozhledna zapsána do seznamu kulturních památek.

Štěpánka stojí na pevném skalnatém vrcholu Hvězdy a je postavena ve dvou stupních, z nichž dolní širší je 9 m vysoký základ ze žulových kvádrů, druhým stupněm je samotná věž z pískovce a cihel, zastřešena měděným plechem, Celková výše věže až ke špičce hromosvodu činí 24 m. Pod stře" chou je vyhlidka s osmi okny a k ní vedou točité schody z dubového dřeva.Štěpánka byla pojmenována po rakouském arcivévodovi Štěpánovi, který byl v letech 1843 až 1847 zemským správcem Čech. Jméno jí určil jeji zakladatel kníže Kamil Rohan ze starobylého francouzského šlechtického rodu, od počátku 19.století majitel Sychrova a smržovského panství, k němuž patřily i Příchovice a jejich lesnaté okolí.

Kronika vypovídá, že 20. května 1888 čtyři silně podnapilí mladíci v 1 hodinu ráno uvolnili vzpěry, kterými byla stavba vyztužena, až došlo ke zřícení části věže. V troskách jeden z mladíků zahynul a nejstarší z nich byl odsouzen k 6 měsícům žaláře. Obec Příchovice.jednalá se správou rohanovského panství na zámku Sychrov u Turnova a dosáhla toho, že jí byla ruina věže s příslušenstvím prodána 29. srpna 1888 za 400 rakouských zlatých i s pozemkem skládajícím se ze dvou katastrálních parcel. Po dalších jednáních uzavřela obec Příchovice smlouvu ze dne 13. července 1890 s Německým horským spolkem pro Ještědské a Jizerské hory s ústředím v Liberci. Smlouvou dala spolku do bezplatného a nevypověditelného užívání zříceninu I s pozemkem za účelem výstavby a udržování rozhledny sloužící turistickým účelům, pokud spolek bude existovat a věž udržovat. Obec Příchovice si současně vyhradila knihovně zapsané vlastnické právo. Spolek se zavázal vystavět věž nejpozději do roku 1893 pokud možno s použitím stávajícího zdiva jakožto historické památky a vyhradil si vybírat po dokončení věže vstupné na krytí zatím chybějící částky stavebních nákladů. Stavební materiál rozptýlený okolo věže dala obec spolku do vlastnictví k volnému použití. Spolek se zavázal udržovat věž po dokončení v řádném použitelném stavu na vlastní útraty a pověřit svou místní skupinu v Kořenově dalším prováděním prací.

Smlouva stanoví, že v případě, že spolek bude rozpuštěn, přejde rozhledna bezplatně do neomezeného vlastnictví obce Příchovice, která může nadále vybírat vstupné. Obec se zavázala dávat každému možnost použití obecní cesty vedoucí k věži a udržovat ji v řádném stavu. Stavební pozemek včetně starého základu a nalezených stavebních materiálů představoval hodnotu 3000 rakouských zlatých. Samotná stavba vyžadovala částku přibližně 5300 zlatých. Smlouvou bylo obci Příchovice doporučeno vybudovat v blízkosti rozhledny výletní hostinec, jehož provoz by vykonával spolehlivý a solidní nájemník, hostinec však s nutnými přístavbami nesmí omezovat výhled z rozhledny a přístupová cesta musí zůstat zachována. Kořenovská místní skupina německého horského spolku pak společným úsilím pod vedením předsedy Riedla zabezpečila prostředky k dostavbě rozhledny, kterou zadala staviteli Hájkovi z Rokytnice. Návrh rozhledny a jeho stavební plán, navíc stylově vhodný, vypracoval profesor Liberecké stavební průmyslovky pan Brausewetter.

Slavnostní zahájení provozu rozhledny se konalo za přítomnosti mnoha spolků, sdružení a účasti tisíců diváků dne 14. srpna 1892. Restaurace byla postavena Klubem českých turistů na úpatí skalnatého vrcholu Hvězdy při cestě do Rejdic a dlouhou dobu v ní byla studentská společná noclehárná. Rozhledna po léta vábila a vábí turisty. Za druhé světové války však na ní německé letectvo zřídilo svou kontrolní hlásku a uzavřelo ji pro veřejnost. Československé letectvo ji po válce převzalo až do roku 1956. Po jeho odchodu byly vzniklé škody odstraněny péčí příchovické Osvětové besedy a místních obyvatel, věž byla opravena a znovu uvedena do veřejného provozu v roce 1958. Bylo dokončeno zasklení a jiné úpravy, okolí bylo opatřeno četnými směrovkami. Další fáze oprav probíhala v letech 1990 až 1991 pod vedením pana Zd. Fišery z Příchovic.

V roce 2009 byla vyměněna měděná střešní krytina.v roce 2012 došlo k vyspárování vrchní části rozhledny a výměně schodišťových oken. Zároveň byla provedena rekonstrukce přístupové cesty a úprava okolí rozhledny. Obec Kořenov jako současný vlastník rozhledny provedla rekonstrukci této památky v roce 2013.

 Současný dlouholetý provozovatel rozhledny je pan Jan Staněk z Pasek nad Jizerou.

ŠTĚPÁNKA (Color Fotočas - upraveno z čb.negativu)
ŠTĚPÁNKA (Color Fotočas - upraveno z čb.negativu)

Rozhledna ŠtěpánkaV dobách po první světové válce bylo okolí Štěpánky kompletně vykáceno. Věž tak zdravila své návštěvníky již z veliké dálky. Zvláště působivé to bylo za pořádných zim ve dvacátých letech, když rozhledna byla obalena jíním a mladé stromky připomínaly bělostné sněhuláky.zdroj: kniha Putování za Štěpánkou (autor příspěvku Jiří Peterka)

Štěpánka na skleněné desce 9x12, rok asi 1930, autor otec, oskenováno dnes-tj. 6.2.2021 (archiv Jarda Svasta)
Štěpánka na skleněné desce 9x12, rok asi 1930, autor otec, oskenováno dnes-tj. 6.2.2021 (archiv Jarda Svasta)

Známá rozhledna Štěpánka

v Jizerských horách svádí díky svému názvu v ženském rodě k tomu, že byla pojmenována podle korunní princezny Štěpánky, manželky korunního prince Rudolfa. Ve skutečnosti ale nese název podle princeznina strýce arcivévody Štěpána, od jehož úmrtí dnes uplynulo 155 let. V letech 1843 až 1847 zastával arcivévoda Štěpán funkci královského místodržícího v Čechách a z této pozice dohlížel na stavbu císařské silnice z Liberce do Trutnova, která dodnes vede v blízkosti zmíněné rozhledny. Na Liberecku je po tomto příslušníkovi habsburské dynastie pojmenován i hotel U arcivévody Štěpána v Hodkovicích nad Mohelkou a v Libereckém kraji se nachází i státní zámek Zákupy, který arcivévoda navštívil v roce 1858 (tehdy zákupský zámek patřil jeho bratranci, bývalému rakouskému císaři a poslednímu korunovanému českému králi Ferdinandovi Dobrotivému).

(autor článku státní zámek Zákupy)

arcivévoda Štěpán
arcivévoda Štěpán
Foto: @pavelbucek_photo
Foto: @pavelbucek_photo

Kamenná novogotická rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda (959 m.n.m.)

na Příchovickém hřebeni je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Pojmenování připomíná arcivévodu Štěpána, který tu pobýval při dohledu na stavbu Krkonošské silnice.
Rozhledna se počala stavět již roku 1847, ale stavební činnost záhy ustala a celá stavba byla dokončena až roku 1892. Při dostavbě byla k dolní 6 m části dostavěna štíhlá osmiboká věž z kombinace cihel a pískovce. Výška rozhledny je 24 m a výhled z ní je opravdu krásný. Jsou odtud vidět západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí.
Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Za věží jsou trosky kamenného válečného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za 2. světové války.

Otevírací doba: duben PO-NE 10:30 - 17:30, květen - červen ÚT-NE 10:30 - 17:30, červenec - srpen PO-NE 10:30 - 18:00, září - říjen ÚT-NE 10:30 - 17:30, listopad - prosinec PO-NE 10:30 - 17:30. Vstupné je 10 Kč.
K rozhledně můžete vyjet autem. U chaty Hvězda je placené parkoviště.
zdroj: České hory .cz

1905 Stephanshöhe (Verlag d. Gebirgsvereines, Wurzelsdorf) (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
1905 Stephanshöhe (Verlag d. Gebirgsvereines, Wurzelsdorf) (archiv Radek 'habendorf' Kudela )
SKLENĚNÉ NEGATIVY Rozhledna Štěpánka – nejstarší rozhledna Jizerských hor  Novogotická Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor stojící na vrcholu Hvězda. Její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Krkonošské silnice, jejímž patronem byl arcivévoda Stephan – Štěpán, který na vrch vystoupil. (color Fotočas)
SKLENĚNÉ NEGATIVY Rozhledna Štěpánka – nejstarší rozhledna Jizerských hor Novogotická Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor stojící na vrcholu Hvězda. Její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847. V tomtéž roce probíhala dole v údolích stavba císařské Krkonošské silnice, jejímž patronem byl arcivévoda Stephan – Štěpán, který na vrch vystoupil. (color Fotočas)
cca 1925 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
cca 1925 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
Foto: Łikendowicz na tropie
Foto: Łikendowicz na tropie
1943 (archiv Lubomír Soukup)
1943 (archiv Lubomír Soukup)
1967 (archiv Jany Zahurancové)
1967 (archiv Jany Zahurancové)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Třída základní školy v Desné před rozhlednou Štěpánka, kolem roku 1929 . Archiv Marie Zubíkové, která je na snímku v pravém dolním rohu. Upraveno pro lepší kontrast a ostrost. (archiv J.Peterka)
Třída základní školy v Desné před rozhlednou Štěpánka, kolem roku 1929 . Archiv Marie Zubíkové, která je na snímku v pravém dolním rohu. Upraveno pro lepší kontrast a ostrost. (archiv J.Peterka)
1976 (archiv Jany Zahurancové)
1976 (archiv Jany Zahurancové)
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
Rozhledna Štěpánka 1926 (archiv J.Peterka)
Rozhledna Štěpánka 1926 (archiv J.Peterka)
rozhledna Štěpánka. Pohlednice prošlá poštou v roce 1899. (archiv Kamil Syrovátka)
rozhledna Štěpánka. Pohlednice prošlá poštou v roce 1899. (archiv Kamil Syrovátka)
1940 (zdroj: https://fotohistorie.cz/)
1940 (zdroj: https://fotohistorie.cz/)
1930 (archiv Zdeňka Šimka)
1930 (archiv Zdeňka Šimka)
Stephansbaude. Štěpánka, pohlednice čistá, nedatována (archiv Kamil Syrovátka).
Stephansbaude. Štěpánka, pohlednice čistá, nedatována (archiv Kamil Syrovátka).
archiv Jakub Schindler
archiv Jakub Schindler
foto Vojtěch Klimt
foto Vojtěch Klimt

rozhledna Štěpánka jako maják

Kamenná novogotická rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda (959 m.n.m.) na Příchovickém hřebeni je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Pojmenování připomíná arcivévodu Štěpána, který tu pobýval při dohledu na stavbu Krkonošské silnice.
Rozhledna se počala stavět již roku 1847, ale stavební činnost záhy ustala a celá stavba byla dokončena až roku 1892. Při dostavbě byla k dolní 6 m části dostavěna štíhlá osmiboká věž z kombinace cihel a pískovce. Výška rozhledny je 24 m a výhled z ní je opravdu krásný. Jsou odtud vidět západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí.
Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Za věží jsou trosky kamenného válečného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za 2. světové války.

Historie: https://1url.cz/@historieStepanka


https://1url.cz/@IG_pavelbucek_photo

foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
Česko z nebe
Česko z nebe
foto Jirka Jiroušek Jizerské hory - Příchovice letecky. Začátek března 2022. Rozhledna Štěpánka.
foto Jirka Jiroušek Jizerské hory - Příchovice letecky. Začátek března 2022. Rozhledna Štěpánka.
Foto Ondřej Holas
Foto Ondřej Holas
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál