Jablonec nad Nisou 

01.10.2022
(pohlednice z archivu Emila Karkoše)
(pohlednice z archivu Emila Karkoše)
(archiv Milan Péč)
(archiv Milan Péč)
https://www.ebay.com
https://www.ebay.com
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
(pohlednice z archivu Emila Karkoše)
(pohlednice z archivu Emila Karkoše)
archiv Lukáš Pleticha -  poznámka - Telefonka - V sokolovně u parku. Dole v suterénu. Za republiky tam byly na stolech telefony, kterými se objednávalo na baru. Proto telefonka. Ale jak je patrno, v šedesátkách už to vzal čas.
archiv Lukáš Pleticha - poznámka - Telefonka - V sokolovně u parku. Dole v suterénu. Za republiky tam byly na stolech telefony, kterými se objednávalo na baru. Proto telefonka. Ale jak je patrno, v šedesátkách už to vzal čas.
archiv Erka Bergmann
archiv Erka Bergmann
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Hotel Skrha 1910 (archiv Petr Gerhardt)
Hotel Skrha 1910 (archiv Petr Gerhardt)
Další parádní hotel... Jablonecké Paseky, naproti nádraží.. (archiv Petr Gerhardt)
Další parádní hotel... Jablonecké Paseky, naproti nádraží.. (archiv Petr Gerhardt)
1908 Smetanova u radnice (archiv Petr Gerhardt)
1908 Smetanova u radnice (archiv Petr Gerhardt)
Hotel Erlebach - dnes Corso (archiv Petr Gerhardt)
Hotel Erlebach - dnes Corso (archiv Petr Gerhardt)
100 let cechu pekařů v Jablonci - 1937 (archiv Petr Gerhardt)
100 let cechu pekařů v Jablonci - 1937 (archiv Petr Gerhardt)
DEN VELOCIPEDISTŮ a jeho oslava v Gablonz a.d. Nise roku 1933. (color Fotočas)  - dnešní Anenské náměstí
DEN VELOCIPEDISTŮ a jeho oslava v Gablonz a.d. Nise roku 1933. (color Fotočas) - dnešní Anenské náměstí
1904 viadukt pod Brandlem (archiv Petr Gerhardt)
1904 viadukt pod Brandlem (archiv Petr Gerhardt)
VZÁCNĚ STARÝ POHLED Prasklé poškozené a částečně zachráněné čb. negativní sklíčko vzácné fotografie z Petřína mezi léty 1892 a 1920. Staletí zpět, na půvabu pohledu na město nijak neubralo. (pokus o color fotočas Mirek)
VZÁCNĚ STARÝ POHLED Prasklé poškozené a částečně zachráněné čb. negativní sklíčko vzácné fotografie z Petřína mezi léty 1892 a 1920. Staletí zpět, na půvabu pohledu na město nijak neubralo. (pokus o color fotočas Mirek)

Jablonec nad Nisou (německy Gablonz an der Neiße, polsky Jabłoniec nad Nysą) je statutární město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Leží 9 km jihovýchodně od Liberce, v údolí řeky Nisy a jejích přítoků. Na ploše 31,38 km² zde žije přibližně 45 tisíc obyvatel. Město proslulo výrobou skla a bižuterie, je v něm však zastoupena i řada jiných průmyslových odvětví. Jablonec a okolí nabízejí množství sportovních i turistických aktivit (Maloskalsko, Jizerské hory). Samotný Jablonec má zhruba 44 tisíc obyvatel, de facto však vytváří souměstí s Libercem. V tomto souměstí žije téměř 150 tisíc lidí, což představuje jeden z největších městských prostorů v zemi.

Název

O původu jména existuje několik teorií, za nejpravděpodobnější je v současnosti považována ta, že jméno "Jablonec" je odvozeno od slova "jabloň" (podle pověsti, která kolovala mezi většinovým německým obyvatelstvem, Jablonec vznikl kolem zájezdního hostince na křižovatce obchodních cest, u kterého rostla jabloň - dnes křižovatka "U Zeleného stromu" s kruhovým objezdem).

Podle jiné teorie název souvisí s latinským označením "gabulum", místo, kde se vybíralo clo. Tato teorie je podporována tím, že velká část měst s podobnými názvy (Jablonné, Jablunkov) leží u hranic nebo na významných starých stezkách.

Další teorie jméno dává do souvislosti s německým "gabel" (vidlice, větvení - Jablonec leží na soutoku Novoveského potoka, Lužické a Bílé Nisy, podobně jako německý název Jablonného v Podještědí - Deutsch Gabel).

Historie


První písemná zmínka o Jablonci pochází z roku 1356, v němž byla obnovena fara a postaven kostel sv. Anny. Během husitských válek byla obec ušetřena, avšak za vlády Jiřího z Poděbrad Jablonec jako součást maloskalského panství, přívržence husitů, dne 30. srpna 1469 stejně jako obce Rýnovice, Maršovice a Jistebsko neunikl vypálení. V zemských deskách z let 1538 a 1543 se pak uvádí jako pustý.

K pozvolnému znovuosídlování došlo až v druhé polovině 16. století, především v souvislosti s podmínkami pro sklářství. V druhé polovině 17. století už sklářství zažívalo bouřlivý rozvoj a díky vývoji techniky drahokamové řezby se k němu přidal i průmysl bižuterní. K tomu hojně přispěli mistři "štajnšnajderové", kteří na této technice pracovali.[6] Během třicetileté války (roku 1643) byl Jablonec s okolními vesnicemi vypálen znovu.

V letech 1708-1710 odpor libereckých měšťanů zmařil snahy hrabat Desfoursů o povýšení Jablonce na městys. K tomu došlo císařským rozhodnutím až 21. dubna 1808. Roku 1847 Jablonec konečně spojila se světem výstavba Krkonošské silnice. V letech 1848-1850 zanikla patrimoniální správa a v Jablonci byl historicky prvním starostou zvolen exportér Josef Pfeiffer. V roce 1866 se dekretem císaře Františka Josefa I. stal Jablonec městem. Jmenovací dekret však obdržel až v roce 1906, kdy si tehdejší starosta jeho vydání u císaře údajně doslova "vyseděl". K této příležitosti byl závazně kodifikován městský znak a k jménu města připsán přívlastek "nad Nisou".

Z Jablonce se mezitím stalo světově proslulé středisko obchodu s bižuterií. V roce 1880 zde pro tyto účely založili uměleckoprůmyslovou školu a v roce 1888 bylo město napojeno na železniční síť tratí Liberec - Jablonec, zanedlouho prodlouženou z Jablonce přes Smržovku a Tanvald až do Kořenova a tam napojenou na síť tehdejších železnic pruských. To vše výrazně přispělo k rozkvětu jabloneckého průmyslu, který zase vedl k rozvoji architektury. Zdejší exportéři si stavěli domy zejména ve stylu secese. Za zmínku určitě stojí i výjimečný secesní kostel Povýšení svatého kříže. Mnoho staveb ve městě nese prvky dobového historismu, např. novorenesanční budova pošty, historizující městské divadlo se secesními interiéry či evangelický kostel ve stylu novogotiky. Stoletá voda roku 1897 zničila valnou část regionu, v následujícím desetiletí se proto začaly stavět ochranné přehrady včetně jabloneckého vodního díla Mšeno. V meziválečném období nechalo město vybudovat dvě největší funkcionalistické dominanty města - novou radnici a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Tím dalo v dobách krize práci téměř dvěma tisícům dělníků.

Jablonec utrpěl útěkem Čechů před nacismem a především nuceným odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce. Přestože byla značná část místních Němců díky sklářské odbornosti z odsunu vyňata, počet obyvatel Jablonce klesl o více než 10 tisíc. Velká část odsunutých z Jablonce a okolí našla nový domov ve městě Kaufbeuren v jižním Bavorsku, ve čtvrti jež byla roce 1952 pojmenována Neugablonz, tedy Nový Jablonec. Město (na rozdíl od sousedního Liberce) naopak tolik nepostihla okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Zasáhla ho, stejně jako celou republiku, vlna panelové výstavby, která zničila nejen historické Mšeno nad Nisou, ale i zcela změnila malebná jablonecká předměstí. Statutárním městem se Jablonec nad Nisou stal v roce 2012.

Počet obyvatel

Podle sčítání v roce 1921 zde žilo v 2283 domech 26 929 obyvatel, z nichž bylo 14 359 žen. 3 926 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 21 982 k německé a 94 k židovské. Žilo zde 20 698 římských katolíků, 2 609 evangelíků, 159 příslušníků Církve československé husitské a 801 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 2 984 domech 33 958 obyvatel. 5 602 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 27 017 k německé. Žilo zde 24 873 římských katolíků, 3 331 evangelíků, 597 příslušníků Církve československé husitské a 799 židů.

Průmysl

V bižuterii a sklářství je v Jablonci a okolí ještě dnes zaměstnáno 11 000 lidí, přičemž produkce je z velké většiny orientována exportně. Kromě bižuterie a sklářství je však v Jablonci výrazně zastoupeno také strojírenství, dřevozpracující průmysl a výroba nábytku. V Jablonci je také mincovna pro Česko s názvem Česká mincovna, založená po rozpadu Československa (mincovna pro Slovensko zůstala ve slovenské Kremnici).

Nejdůležitější sklářské podniky: EcoGlass, G&B beads, Preciosa. Společnosti Bižuterie, Česká mincovna, Ornela a Železnobrodské sklo byly součástí jedné společnosti Jablonex Group. Padesátiletá historie závodu Železnobrodské sklo v Železném Brodu na Jablonecku skončila v srpnu 2009. Další podniky společnosti Jablonex Group byly prodány nebo uzavřeny v roce 2010.

Společnost Jablotron vyrábí zabezpečovací zařízení a mobilní telefony. Firma Soliter vyrábí kovové šperky. Společnost Lucas Varity vyrábí v Jablonci a okolí autobrzdy pod jménem TRW Automotive Aftermarket CZ LUCAS Autobrzdy (převzala zařízení bývalých podniků Autobrzdy a Ateso). Dodává mimo jiné pro společnost Škoda Auto. V místní části Jablonecké Paseky sídlí tradiční český výrobce elektroinstalačního materiálu (vypínačů a zásuvek). Firma byla založena 1868 pod názvem Kramer & Löbl jako výrobce skleněných svítidel a částí svítidel. Od roku 1908 sídlí v Jabloneckých Pasekách a vyrábí elektroinstalační materiál, nyní (2015) pod značkou ABB, Elektro-Praga.

Doprava

Související informace naleznete také v článcích Tramvajová doprava v Jablonci nad Nisou, Tramvajová trať Liberec - Jablonec nad Nisou a Městská autobusová doprava v Jablonci nad Nisou. Železniční stanice Jablonec nad Nisou

Městskou dopravu v Jablonci nad Nisou tvoří síť městských autobusů. Provoz zajišťuje Jablonecká dopravní a.s. (Dříve ho zajišťoval Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou a ještě před tím ho zajišťovala firma ČSAD Jablonec). Městské autobusy zajíždějí i do přilehlých obcí - Rychnova u Jablonce nad Nisou, Janova nad Nisou, Bedřichova či Lučan nad Nisou. Do jablonecké čtvrti Lukášov zajíždí i linka č. 15 liberecké MHD.

Mezi lety 1900 až 1965 měl Jablonec svou vlastní tramvajovou síť s tratěmi do Mšena, Rychnova či Janova, dnes do města vede pouze meziměstská tramvajová trať z Liberce. Trať je unikátní svým úzkým rozchodem, který činí 1000 mm, a také tím, že je pouze jednokolejná. Do Jablonce zajíždí tramvajová linka č. 11, jejímž dopravcem je rovněž Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou.

S krajským Libercem má Jablonec silniční spojení po silnici I/14, v roce 2012 se plánovala její rekonstrukce. Silnice I/14 dále pokračuje na Tanvald. Silnice první třídy I/65 spojuje Jablonec s významnou silnicí I/35, která Jablonec míjí.

Jablonec nemá příliš dobré železniční spojení. Leží na regionální železniční trati 036 z Liberce přes Tanvald a Harrachov do Polska. Do Jablonce jezdí jen osobní vlaky linky L1 Liberec - Jablonec - Smržovka - Tanvald - Harrachov, o víkendu pak i spěšné vlaky Tanvald - Jablonec - Liberec - Drážďany. Jablonec je městskou dopravou spojen s nádražím v Rychnově u Jablonce nad Nisou, které leží na hlavní trati 030 Liberec - Hradec Králové, a kde staví všechny vlaky včetně rychlíkové linky Liberec - Pardubice, která má v Turnově přípoje na rychlíky směr Mladá Boleslav a Praha.

Pamětihodnosti

  • Bývalá fara je historiky považována za nejstarší budovu celého Jablonce nad Nisou. Nachází se v Kostelní ulici naproti kostelu sv. Anny. Na zahradě je umístěno sousoší Getsemanské zahrady z roku 1829.
  • Kostel svaté Anny je nejstarším dochovaným jabloneckým svatostánkem. Stojí na místě původního dřevěného kostelíka. Současný kostel je původně barokní stavba z let 1685-1687. Věž byla přistavěna až roku 1706 a roku 1842 byla přistavěna i sakristie situovaná do svahu za kostelem. V té době byla fasáda kostela upravena v neorenesančním stylu. Kostel v současnosti neslouží bohoslužebným účelům a po letech, kdy byl v katastrofálním stavu, byl financemi města opraven a přidružen k Městskému divadlu. Dnes je využívaným místem pro kulturní události. Před kostelem jsou umístěny dvě plastiky:
    • Socha Panny Marie v naději (Panny Marie Karlovské - patronky těhotných žen a šťastných porodů) tesaná z pískovce roku 1773, na zadní straně soklu má darovací nápis a jméno autora Jana Christiana Weisse.
    • Náhrobní kříž, nazývaný někdy Smírčí kříž, z roku 1666; pískovcová náhrobní stéla s tesaným křížem a německým nápisem o smrti Hanse Kleinerta umrznutím. Po straně je signatura kameníka Georga Weisse, přemístěno od jabloneckého pivovaru.
  • Belveder - pozdně barokní dům s mansardovou střechou, poprvé zmiňovaný roku 1773. Dnes je zde umístěna část expozice, kanceláře a depozitáře Muzea skla a bižuterie.
  • Petřín - vrch nad Jabloncem, kde stojí secesní výletní restaurace s rozhlednou postavená roku 1906. Z rozhledny je výhled na Jizerské hory a na město Jablonec nad Nisou.
  • Evangelický kostel Dr. Farského. Toleranční evangelický kostel byl postaven jako jednolodní v neogotickém stylu s přilehlou farní budovou již roku 1833. Nachází se v samém centru na Náměstí Dr. Farského. V letech 1892-1896 byl přebudován na trojlodní baziliku, opět v neogotickém stylu pod vedením stavitele Arweda Thameruse. Věž o výšce 60 metrů je jednou z dominant jabloneckého panoramatu. Uvnitř jsou cenná leptaná skla (postava Martina Luthera), sklomalby z let 1896-1897 a křišťálové lustry. Kostel je od roku 1946 ve vlastnictví Církve československé husitské, stejně jako přilehlá farní budova.
  • Starokatolický kostel Povýšení svatého kříže je vzácná secesní sakrální stavba. Byl postaven v letech 1902-1906 podle návrhu Josefa Zascheho, jabloneckého rodáka. Kostel byl stavěn pro starokatolickou církev, která kostel užívá dodnes.
  • Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova byl rovněž postaven podle projektu Josefa Zascheho, který jej navrhl ještě ve stylu secesním, ale později plány upravil v tehdy aktuálním stylu funkcionalistickém. Tento trojlodní chrám byl vybudován v letech 1930-1932 a od té doby je největším kostelem Libereckého kraje. Na hlavním oltáři je umístěna bronzová socha Krista v nadživotní velikosti od vídeňského sochaře Arnolda Hartiga z roku 1930. Kostel byl rekonstruován na konci 20. století. Sídlí zde děkanský úřad.
  • Městské divadlo - stavba firmy Fellner a Helmer byla postavena v letech 1906-1907 v secesním slohu. Divadlo bylo v 90. letech 20. století nákladně zrekonstruováno. Divadlo nemá stálý divadelní soubor.
  • Stará radnice byla postavena nedlouho po povýšení Jablonce na město, v letech 1867-1869. V neorenesanční stavbě kromě městského úřadu sídlila i pošta a později i okresní úřad. Po postavení nové radnice ve třicátých letech 20. století byla do staré radnice přemístěna Městská knihovna, na kterou největší měrou přispěl dr. Anton Randa, po kterém se zde jmenuje jedno z gymnázií.
  • Nová radnice. Pětipatrová funkcionalistická budova s prvky konstruktivismu a neoklasicismu a interiérem ve stylu art deco (z něhož se dochovala malá část) byla postavena podle plánů libereckého německého architekta Karla Wintera v letech 1931-1933, tedy v letech hospodářské krize. Výstavba přinesla množství pracovních příležitostí v této těžké době. V objektu bylo od začátku umístěno kino, kavárny a restaurace. Radnici v poválečné době postihly nešťastné úpravy vnitřních prostor. Dnes je objekt sídlem městského úřadu, informačních středisek a kina. V přízemních prostorách jsou umístěny obchody a galerie My. V létě lze s průvodcem vystoupat na radniční věž, odkud je nádherný panoramatický rozhled.
  • Neysseburg - dnes zpustlá budova, která sloužila jako sídlo místní pobočky německého dobročinného a recesistického spolku Schlaraffia (říše Preciosa Iserina), postavená roku 1909 podle projektu jabloneckého architekta a stavitele Arweda Thameruse (sám byl členem spolku jako rytíř Bramante). Objekt byl po dlouholetých snahách o záchranu na základě evidentních památkových hodnot zbourán v květnu 2019 (tč. demolice probíhá za pokračujících sporů s městským úřadem).
  • Háskova vila - nejstarší ze tří významných funkcionalistických vil v Jablonci. V roce 1929 navštívil jablonecký exportér bižuterie Jaroslav Hásek výstavu Wohnung und Werkraum (WUWA) ve Vratislavi, kde jej zaujal návrh rodinného domu architekta Heinricha Lauterbacha. Vila byla vystavěna v roce 1931 a nachází se za jabloneckou přehradou v Průběžné ulici. Je považována za jednu z nejkrásnějších ukázek aerodynamického funkcionalismu vratislavské školy a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 18366/5-4788.
  • Schmelowského vila - jedna z nejhodnotnějších meziválečných staveb na severočeském území, byla postavena roku 1933 pro lékaře Friedricha Schmelowského. Jejím tvůrcem byl čelný představitel tzv. Vratislavské architektonické školy, Heinrich Lauterbach.
  • Kantorova vila - postavena v letech 1933-1934 pro rodinu chirurga Alfreda Kantora. Jejím autorem byl Heinrich Kulka, žák, spolupracovník a blízký přítel Adolfa Loose. Čtyřpodlažní vila stojí na křižovatce ulic Palackého a U přehrady a připomíná Müllerovu vilu v Praze. Rodina Alfreda Kantora musela po válce vilu opustit a odstěhovala se do Německa. Dům pak byl v roce 1960 přestavěn na bytový dům, což podstatně zasáhlo do původních dispozic Kulkova výtvoru.
  • Dům manželů Josefa Václava a Jany Scheybalových - bývalá fara proti kostelu sv. Anny, dnes památník, Galerie My a turistické infocentrum
  • Synagoga - vypálena v roce 1938
  • Muzeum skla a bižuterie, cenná secesní budova původně sídlo exportní firmy Zimmer & Schmidt;
  • Poštovní úřad - neorenesanční budova z roku 1896
  • Střelnice - stavba spolku ostrostřelců (založeného již roku 1761), společenská budova z let 1870-1871, později sportovní centrum

Přírodní zajímavosti

Jablonec nad Nisou je zasazen do nádherné přírody. Od západu sem zasahuje Žitavská pánev, v jejímž okrsku Jablonecká kotlina se rozkládá vlastní centrum města, které je ze zbývajících světových stran obklopeno Jizerskými horami (na severním okraji města jde o okrsek Tanvaldská vrchovina, na východě Černostudnický hřbet, na jihu Maršovická vrchovina). Výše položené partie Jizerských hor na severu jsou dobře přístupné i MHD, jejíž autobusy zajíždí až do Bedřichova - ráje běhu na lyžích. Při okrajích města jsou dobře přístupné dva zalesněné hřebeny - na jihovýchod od Jablonce je to Černostudniční hřeben s rozhlednou na vrcholu Černá studnice, na severozápadním okraji města pak Prosečský hřeben s rozhlednou Nad Prosečí; obě lokality skýtají možností dobrého výhledu. Nedaleko Jablonce se nachází také přírodní park Maloskalsko, malebný mikroregion s množstvím rozeklaných pískovcových skal protnutých tokem řeky Jizery.

Městem prochází rozvodí Baltského moře (povodí řeky Lužická Nisa) a Severního moře (povodí Labe), kam směřuje v Kokoníně pramenící řeka Mohelka - pravostranný přítok Jizery. Na území města je několik zajímavých geologických útvarů - Balvan s kotlem v ulici U Balvanu, Čertův kámen (kámen položený na čtyřech menších kamenech) a Schnuppstein (skalisko s vyhlídkou) v místní části Vrkoslavice, peřejnaté údolí řeky Lužická Nisa v části Brandl s říčními hrnci.

Části města

Katastrální území Jablonce nad Nisou

Město se skládá z osmi místních částí, které jsou téměř shodné s katastrálními územími (v závorce německý název):

  1. Jablonec nad Nisou (Gablonz an der Neisse). Hlavní místní část je poměrně velká, statisticky je rozdělena na 23 základních sídelních jednotek.
  2. Proseč nad Nisou (Proschwitz an der Neiße)
  3. Lukášov (Luxdorf)
  4. Rýnovice (Reinowitz). Ve druhé polovině 19. století (do roku 1897) byly spojeny s Lukášovem. V roce 1960 byly sloučeny se Mšenem nad Nisou a v roce 1962 připojeny k Jablonci nad Nisou.
  5. Mšeno nad Nisou (Grünwald an der Neiße). Část katastrálního území Mšeno nad Nisou patří k místní částí Jablonecké Paseky, místní část Mšeno nad Nisou je tak rozdělena na dvě části - na východě města má malou exklávu. Od roku 1912 bylo Mšeno městysem, v roce 1962 bylo připojeno k Jablonci nad Nisou. Počátkem 80. let 20. století bylo staré Mšeno zbouráno a nahrazeno novým sídlištěm.
  6. Jablonecké Paseky (Bad Schlag). Kromě katastrálního území Jablonecké Paseky patří k místní části Jablonecké Paseky též na severu přiléhající zastavěná část katastrálního území Mšeno nad Nisou. Původně patřily ke vsi Vrkoslavice, do roku 1904 patřily k obci Mšeno nad Nisou, poté byly samostatnou obcí, po druhé světové válce byly připojeny k Jablonci, s nímž zástavbou splynuly.
  7. Vrkoslavice (Seidenschwanz); zahrnuje sídelní celek Dobrá Voda (Guttbrunn bei Gablonz an der Neisse). V letech 1850-1898 byly spojeny s Kokonínem, od roku 1962 jsou částí Jablonce nad Nisou.
  8. Kokonín (Kukan). V roce 2012 se v souvislosti se sporem o čističku odpadních vod konalo místní referendum o osamostatnění této místní části, jeho iniciátoři však poté vyzvali k jeho bojkotu.

(zdroj: Wikipedia)

Musik-Kapelle Böhmen Tschechien 1905 (archiv Zbyněk Prokopič)
Musik-Kapelle Böhmen Tschechien 1905 (archiv Zbyněk Prokopič)
Studie, jak to vypadalo v Gablonz cca "v dobách mamutů...."😉😁  (color Fotočas)
Studie, jak to vypadalo v Gablonz cca "v dobách mamutů...."😉😁 (color Fotočas)
Zdroj: https://www.ebay.com Foto pořízeno z parčíku, dnes dětského hřiště v Kokonínské ulici, u křižovatky s ulicí Pod Hájem. Domy zde stále stojí. (komentář Čech Lands)
Zdroj: https://www.ebay.com Foto pořízeno z parčíku, dnes dětského hřiště v Kokonínské ulici, u křižovatky s ulicí Pod Hájem. Domy zde stále stojí. (komentář Čech Lands)
Zajímavé pohledy na naše město Jablonec n/N 👍😉 rok nevím, ale určitě před rokem 1930  (color Fotočas)
Zajímavé pohledy na naše město Jablonec n/N 👍😉 rok nevím, ale určitě před rokem 1930 (color Fotočas)
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
archiv Renaty Hoffmanové
Smetanova ulice (archiv Erka Bergmann)
Smetanova ulice (archiv Erka Bergmann)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Václav Honzejk
archiv Václav Honzejk
František Josef I. z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český a uherský, král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd. A 24. června 1906 navštívil i Kokonín... Nádherný záběr... (archiv Per Gerhardt)
František Josef I. z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český a uherský, král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd. A 24. června 1906 navštívil i Kokonín... Nádherný záběr... (archiv Per Gerhardt)

NÁVŠTĚVA RAKOUSKÉHO CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA LP.1906 - ku příležitosti povýšení Jablonce na město.

Roku 1852 požádali občané Jablonce císaře Františka Josefa I. o povýšení na město. Žádosti bylo 28. března 1866 vyhověno a úřední přípis byl odeslán 31. března ze státního ministerstva ve Vídni na pražské místodržitelství. Odtud šel dál služební cestou na jablonecký okresní úřad, který dopis předal 18. dubna 1866 obecní radě.
Mezitím ale vypukla prusko-rakouská válka a ta způsobila Jablonci patálie: město neobdrželo pergamenovou listinu s městským znakem. Teprve po čtyřiceti letech, roku 1906, při příležitosti mocnářovy návštěvy Jablonce, byla mu tato záležitost připomenuta a roku 1910 město konečně dokument obdrželo. Jenže listina byla chybná, neboť město bylo označeno jako Jablonec nad Nisou, zatímco správně měl být uveden Jablonec. Městská rada proto neprodleně požádala ministerstvo vnitra o změnu názvu a 20. prosince 1910 bylo suplice vyhověno. Od té doby nese město dnešní název.
Zdroj Wikipedia

Dnešní Komenská ulice v roce 1906 vyzdobená pro Františka Josefa I. (color Fotočas)
Dnešní Komenská ulice v roce 1906 vyzdobená pro Františka Josefa I. (color Fotočas)
Císař František Josef I. přijel na návštěvu 24. června 1906. Přijel si totiž prohlédnout výstavu českých Němců, která se konala v Liberci. Se zastávkou v Jablonci mu tehdy připravili jablonečané velkolepé a srdečné přijetí. Po návštěvě nedlouho nové jablonecké Střelnice jej oficiálně přivítal na hlavním, dnes Mírovém náměstí starosta A. H. Posselt.  (z textů Otokara Simma o přehradě a z knihy Jana Kašpara Jablonec nad Nisou) (color fotografie fotočas Mirek)
Císař František Josef I. přijel na návštěvu 24. června 1906. Přijel si totiž prohlédnout výstavu českých Němců, která se konala v Liberci. Se zastávkou v Jablonci mu tehdy připravili jablonečané velkolepé a srdečné přijetí. Po návštěvě nedlouho nové jablonecké Střelnice jej oficiálně přivítal na hlavním, dnes Mírovém náměstí starosta A. H. Posselt. (z textů Otokara Simma o přehradě a z knihy Jana Kašpara Jablonec nad Nisou) (color fotografie fotočas Mirek)

František Josef I. - Gablonz a.d.Nisse 1906.

Před 110 lety se konala obří výstava českých Němců. Přijel i císař

Pražská jubilejní výstava v roce 1891 se stala manifestací slovanského obyvatelstva Čech. Mezi Němci se začala rodit myšlenka uspořádat si výstavu vlastní, která by reprezentovala německy mluvící oblasti. Návrh vzešel od libereckého Živnostenského spolku v roce 1894 a následovaly několikaleté rozsáhlé přípravy.
. Největšími sumami přispělo město Liberec (padesát tisíc korun), textilní firmy Johann Liebieg & Co., Ignaz Klinger z Nového Města pod Smrkem, Ignaz Ginzkey & Co. z Vratislavic nad Nisou a Franz Schmitt z Českého Dubu (dohromady sto tisíc korun) a tiskárna bratří Stiepelů (pětadvacet tisíc korun).

Na základě získaných úpisů organizátoři obdrželi úvěr na tehdy astronomickou částku milion a půl korun.

Jako místo konání byl vybrán nezastavěný areál nad právě dokončenou přehradou. "Za výhodných podmínek jej pronajal hrabě Franz Clam-Gallas," uvedl památkář a historik umění Jaroslav Zeman.

Zahajovací ceremoniál za účasti protektora arcivévody Karla Ferdinanda se uskutečnil 17. května 1906 a vrcholem výstavy se stala 21. června návštěva císaře Františka Josefa I.

"Poctila-li hlava státu nějaké město či akci svou návštěvou, bylo to

 vnímáno jako mimořádná událost. V tomto případě cesta do Liberce představovala jistou kompenzaci za předchozí návštěvu Jubilejní výstavy v Praze s cílem podpořit a zachovat loajalitu českých Němců," vyprávěl Zeman.

Střed kompozice zabrala nika a kašna
"Aby František Josef vyvážil návštěvu výstavy, setkal se za svého libereckého pobytu i s představitelem české menšiny Václavem Šamánkem."

Císař při této příležitosti navštívil také Vratislavice nad Nisou a Jablonec nad Nisou.

Střed kompozice zaujímala třiapadesát metrů vysoká centrální hala s kupolí, velkou nikou a kašnou od sochaře Franze Metznera. U přehrady vznikla síť cest, podél nichž byly rozestaveny výstavní budovy, od malých kiosků po reprezentativní pavilony renomovaných firem a navržené také vesměs renomovanými architekty.

https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/vyroci-vystavy-ceskych-nemcu-v-liberci.A160520_083627_liberec-zpravy_tm?

Dříve neslo Mírové náměstí v Jablonci název Adof-Hitler-Platz (archiv Dan Novák)
Dříve neslo Mírové náměstí v Jablonci název Adof-Hitler-Platz (archiv Dan Novák)
Tělocvikář a válečný zločinec Konrad Henlein se svou "hitlerjugend" pochoduje už v roce 1939 po Jablonci... (Color Fotočas)
...................
Vůdce sudetských Němců pocházel ze smíšeného manželství - byl synem úředníka, Němce Konrada Henleina a Češky Hedwigy (rozené Dvořáčkové). Absolvoval německou obchodní akademii v Jablonci a v roce 1916 se přihlásil do armády. Bojoval na italské frontě a byl zajat, přičemž se domů vrátil až v roce 1919. Poté pracoval jako bankovní úředník a od roku 1925 jako učitel tělocviku v Aši. Velmi aktivně se angažoval v tzv. turnerském hnutí (založeném Friedrichem Ludwigem Jahnem v první polovině 19 století, přičemž v tomto tělocvičném hnutí byl kladen důraz na národní - německou - soudržnost podobně jako u později založeného českého Sokola). I díky tomu se stal ve městě populární osobností. V říjnu roku 1933 založil politické hnutí Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), které se později (1935) přeměnilo na Sudetendeutsche Partei (SdP). Postupně získal podporu nacistického vedení v Německu a díky kontaktům na západní politické kruhy dosáhl mezinárodní diskuse nad sudetoněmeckou otázkou. S Adolfem Hitlerem se setkal poprvé v srpnu roku 1935. Přestože vedle českých agrárníků byla SdP nejsilnější politickou stranou, zůstala v opozici, v níž jí chtěli čeští a ostatní němečtí politici izolovat. To však SdP umožnilo nadále vystupovat z pozice kritika koalice, což jí v době, kdy ještě stále panovala v pohraničí vysoká nezaměstnanost a bída, umožnilo nadále zvyšovat počet svých příznivců. Heinlein zpočátku vycházel ze skutečnosti, že v SdP byly různé názorové proudy a on sám se přikláněl k požadavku autonomie v rámci Československa. Plně se s plány nacistů ztotožnil až v roce 1937, kdy se také stal fanatickým stoupencem Hitlera. Navíc mu imponoval vůdcovský princip, kterým odstranil diskuse ve straně. V roce 1938 se SdP dala plně do služeb nacistického Německa a pracovala na rozbití Československa zevnitř. Po zákazu SdP v polovině září Henlein uprchl do Německa a postavil se do čela ozbrojených oddílů Freikorps, které se dopouštěly násilností v pohraničních oblastech. Po zabrání Sudet byl jmenován gruppenführerem SS, župním vedoucím (SdP se sloučila s NSDAP) a poslancem říšského sněmu. Po 15. březnu 1939 se stal říšským místodržícím v Sudetské župě. Ačkoli zastával vysoké funkce, jeho vliv byl omezený, což ostatně platilo až na několik výjimek i pro další sudetoněmecké funkcionáře. V květnu 1945 byl zajat americkou armádou u Lokte a uvězněn v Plzni. 10. května si ve vězení podřezal žíly.
Pochod před Gablonz-hotelem Koruna... Od Ivánka Procházky fotka taky historická, ale traumatická...!  recolor Fotočas
Pochod před Gablonz-hotelem Koruna... Od Ivánka Procházky fotka taky historická, ale traumatická...! recolor Fotočas
Foceno zhruba na dnešní křižovatce Jugoslávské a Komenského.
Foceno zhruba na dnešní křižovatce Jugoslávské a Komenského.
15.11.1954 - Pohled od dnešního Centrálu, vykukuje budova s prodejnou mobilů.
15.11.1954 - Pohled od dnešního Centrálu, vykukuje budova s prodejnou mobilů.
21.5.1955 - Pohled od parkoviště Billa.
21.5.1955 - Pohled od parkoviště Billa.
Promenáda německé armády, datováno 10.10.1938. 

Někteří (včetně mě) se domnívali, že pochodují přes dnešní Mírové náměstí. Není tomu tak. Fotografie byly pořízeny na rohu a před dnes již neexistující budovou hotelu Koruna. Pro lepší orientaci přidávám plánek a tři fotografie demolice nádavkem.Zdroj SOA Litoměřice, ČÚZK a Václav Vostřák.

autor Ivánek Procházka

Budovy vlevo jsou prodejna mobilů a za ní Dům Vína. V dálce rohový dům v místě dnešního parkoviště pro Billu. Pokud o něm někdo víte víc, budu rád za info.
Budovy vlevo jsou prodejna mobilů a za ní Dům Vína. V dálce rohový dům v místě dnešního parkoviště pro Billu. Pokud o něm někdo víte víc, budu rád za info.
Stav roku 1946.
Stav roku 1946.

Letos by se oslavovalo 156 let od vzniku společnosti
10. 6. 2008
---------------------


Základy firmy vznikly již v předminulém století, před 140 lety v roce 1868, kdy se v našem městě obklopeném přírodou Jizerských hor sešli dva mladí pánové Kramer a Löbl a založili svoji firmu. Zpočátku se jejich podnik zaměřoval na skleněné výrobky a polotovary pro bižuterní prů-mysl a poté na lustry a lampy složené ze skleněných ověsů.

Na přelomu 19. a 20. století se začala firma specializovat i na drobný elektroinstalační materiál. S jeho rozvojem ale podnik po první světové válce postupně výrobu svítidel zastavil. Při vývoji nového elektroinstalačního materiálu držel krok s rozvojem techniky a díky této strategii firma Kramer a Löbl získala v republice výrazný tržní podíl a své výrobky úspěšně exportovala téměř do celého světa. Ve třicátých letech firma přišla s úplnou novinkou - namísto dosavadních izolačních dílů z keramiky, porcelánu Fayenc nebo steatitu použila výlisky z bakelitu, což se později ukázalo jako velmi prozíravé řešení, neboť v této době se jednalo o materiál budoucnosti. V době těsně před druhou světovou válkou katalog firmy Kramer a Löbl obsahoval ucelenou nabídku, schopnou uspokojit veškeré požadavky trhu.

Druhá světová válka ovšem znamenala konfiskaci prosperujícího podniku - majetek úspěšných židovských vlastníků přešel do rukou německého obchodníka z Liberce, Hanse Büllmanna. Nacistický režim zde v roce 1940 zrušil civilní výrobu a vše bylo podřízeno válečnému průmyslu.

Když byla po válce oblast Sudet začleněna zpět do Československé republiky, do firmy Kramer a Löbl byla jmenována národní správa a při obnově výroby bylo rozhodnuto navázat na předválečný sortiment. Už od srpna 1945 byla firma schopna opět vyrábět běžný elektroinstalační materiál. V roce 1946 prošel podnik procesem znárodnění, stal se národním podnikem Elektro-Praga Jablonec nad Nisou a po sloučení s dalšími podniky podobného charakteru se ve svém oboru stala monopolním výrobcem v celém tehdejším Československu.

Podnik se pak dále rozvíjel a výroba se zvyšovala, vznikla zde i vlastní vývojová kancelář. K základním výrobkům patřily domovní spínače, spínače pro spotřebiče a schodišťové časové spínače, objímky žárovek, mikrospínače, zásuvky a vidlice atd. Řadu z nich si určitě pamatujete nebo se s nimi stále setkáváte. Ať už se jedná o téměř legendární průmyslové spínače Tahem zapni/stiskem vypni, či řady domovních spínačů různých tvarů přes typy s malými páčkami až po první velkoplošné typy – hranaté a šedivé.

Po listopadu 1989 došlo k privatizaci státního podniku a v roce 1993 se Elektro-Praga stala součástí světového koncernu ABB.

color Fotočas

PŮVODNÍ RECOLOROVANÉ POHLEDNICE STARÉHO GABLONZ a.d.NISE

Fotografie byly některé zažloutlé a zašlé časem, proto jsem se rozhodl je malinko zrestaurovat a nabídnout vám je, i když je většina z vás už viděla. (archiv Fotočas Mirek)

L U K Á Š O V

a jeho historické exteriéry se školou jako hlavní dominantou snímku.
Foto není datováno, takže si ani netroufnu v kterém roce dvacátého století byl snímek pořízen. Možná někdo...
(color Fotočas)
1932 - prostor pro budoucí učiliště a Jablotron (archiv J.Peterka)
1932 - prostor pro budoucí učiliště a Jablotron (archiv J.Peterka)
Záměr fotografa tenkrát byl vytvořit panorama z osmi složených jednotlivých fotek, a to se mu podařilo.! Bravo neznámý mistře, pokusil jsem se tvé dílo malinko posunout, doufám že se nebudeš zlobit. Moc děkujeme za krásnou památku na Jablonec 1800+, je to neskutečná nádhera a poklad pro další generace. Fotočas Mirek
Scheibler vila/Jablonec nad Nisou/80.léta foto archiv Prokop Paul
Scheibler vila/Jablonec nad Nisou/80.léta foto archiv Prokop Paul
I město Jablonec nad Nisou má svoje "Liebiegovo městečko"...SCHEIBLEROVY DOMY..

(foto Matyáš Gál.)

Rezidence exportéra Richarda Haasise, už dostavěná.
Rezidence exportéra Richarda Haasise, už dostavěná.

Výstavná rezidence exportéra Richarda Haasise

 byla situovaná ve dvorním traktu exportního domu Haasis v Podhorské ulici. Výstavné sídlo, obklopené parkově upravenou zahradou, se vyznačovalo elegantními neorenesančními formami v duchu přísného historismu. Dům tak byl zřejmě nejhonosnějším a nejnáročnějším reprezentantem individuální historizující zástavby v rámci Jablonce. Dominantním prvkem byla nárožní schodišťová věž, umožňující přístup do jednotlivých podlaží a provozně spojená s vestibulem. Poměrně atypické bylo funkční rozdělení interiéru, kde se stírá rozdíl mezi privátní a reprezentativní částí domu, což bylo zapříčiněno blízkým exportním domem, kde bylo možné ubytovat hosty. Ústředním komunikačním uzlem byla úzká střední chodba, na kterou navazovaly jednotlivé místnosti. Směrem do dvora provozní místnosti jako kuchyň, spíž a pokoj služebné, do zahrady pak obytné místnosti a velký obývací pokoj s trojbokým arkýřem. Netradičně řešená pak byla zahrada, spojená s vilou skrze osově situovaný můstek přes Nisu před zahradním průčelím. Ten zároveň představuje jediný, in situ dochovaný, a stále patrný relikt vily. V roce 1963 byl dlouhou dobu neudržovaný objekt pro schátralost barbarsky zbořen.

(autor příspěvku Zbyněk Prokopič)

Z interiéru rezidence exportéra Richarda Haasise
Z interiéru rezidence exportéra Richarda Haasise
Krásy nového jabloneckého parku a okolí v jeho počátcích 😁✋ (color Fotočas)
Krásy nového jabloneckého parku a okolí v jeho počátcích 😁✋ (color Fotočas)
Zahradní ulice (archiv Petr Gerhardt)
Zahradní ulice (archiv Petr Gerhardt)
Jak se rodí silnice... Dříve jen zahrádky a trávníky, zanedlouho spojovací silnice s dnešním Dolním náměstím a pokračováním nahoru na severní horizont Jablonce a na Janov. 🙂 (color Fotočas)
Jak se rodí silnice... Dříve jen zahrádky a trávníky, zanedlouho spojovací silnice s dnešním Dolním náměstím a pokračováním nahoru na severní horizont Jablonce a na Janov. 🙂 (color Fotočas)
Velká zelená plocha je Tyršův park, most v předu je u Městských Lázní (dnes přes něj jezdí tramvaj), ulice uprostřed do kopce je asi Pasířská a ta bílá budova s mnoha okny za mostem se skosenou střechou s komínem na štítové straně je na místě dnešní otočky tramvaje... foceno zhruba z místa dnešních lázní ulice Budovatelů směr "Poršák" (archiv Petr Gerhardt)
Velká zelená plocha je Tyršův park, most v předu je u Městských Lázní (dnes přes něj jezdí tramvaj), ulice uprostřed do kopce je asi Pasířská a ta bílá budova s mnoha okny za mostem se skosenou střechou s komínem na štítové straně je na místě dnešní otočky tramvaje... foceno zhruba z místa dnešních lázní ulice Budovatelů směr "Poršák" (archiv Petr Gerhardt)
Gablonz a. d. Neisse 20/30 tá léta minulého století na Gebirgsstrasse před dnešním kostelem dr.Farského. (color Fotočas)
Gablonz a. d. Neisse 20/30 tá léta minulého století na Gebirgsstrasse před dnešním kostelem dr.Farského. (color Fotočas)
Dnešníí ul. Komenského, vzadu vlevo, dnešní rest. Radnice (archiv Prokopič)
Dnešníí ul. Komenského, vzadu vlevo, dnešní rest. Radnice (archiv Prokopič)
roh horské silnice a Steingasse. Budova pochází z roku 1870. Dům ve Steingasse byl postaven v roce 1813. (archiv O.Musil)
roh horské silnice a Steingasse. Budova pochází z roku 1870. Dům ve Steingasse byl postaven v roce 1813. (archiv O.Musil)

Fotka pořízena koncem 19-tém století.

První nemocnice v Jablonci n. N. byla otevřena 5. března 1875 na místě dnešního Gymnázia U Balvanu.
V areálu, kde se nachází dodnes, byla zprovozněna jako Všeobecná okresní nemocnice o 18 let později,v roce 1893. (archiv Fotočas Mirek)
1738 Když byl náš Jablonec ještě malou osadou (color Fotočas)  zdroj: Zbyněk Prokopič
1738 Když byl náš Jablonec ještě malou osadou (color Fotočas) zdroj: Zbyněk Prokopič
Jak se rodilo naše město, náš Jablonec....🧐🥹  (color Fotočas)
Jak se rodilo naše město, náš Jablonec....🧐🥹 (color Fotočas)
1907 foceno z ulice Karolíny Světlé a Na vyhlídce (archiv Petr Gerhardt)
1907 foceno z ulice Karolíny Světlé a Na vyhlídce (archiv Petr Gerhardt)
archiv Zbyněk Prokopič
archiv Zbyněk Prokopič
archiv David Pavlis
archiv David Pavlis
archiv Danča Zerzánová
archiv Danča Zerzánová
Pohled na Jablonec z Pasek.. 1910 (archiv Petr Gerhardt)
Pohled na Jablonec z Pasek.. 1910 (archiv Petr Gerhardt)
Pohlednice byla odeslána 1930 a foceno bude pravděpodobně kolem roku 1928-29 kdy ještě kostel na Horním náměstí nestál. (archiv J.Peterka)nestál.
Pohlednice byla odeslána 1930 a foceno bude pravděpodobně kolem roku 1928-29 kdy ještě kostel na Horním náměstí nestál. (archiv J.Peterka)nestál.
Foceno pravděpodobně z křižovatky Nemocniční a 28. října. (archiv Zbyněk Prokopič)
Foceno pravděpodobně z křižovatky Nemocniční a 28. října. (archiv Zbyněk Prokopič)
archiv Zbyněk Prokopič
archiv Zbyněk Prokopič
Záběr z vily Raisova 1 (archiv Petr Gerhardt)
Záběr z vily Raisova 1 (archiv Petr Gerhardt)
Domy v popředí-Janáčkova ul., další ul., která je vidět-konec Dlouhé a nezastavěná Lesní stezka. (archiv David Pavlis)
Domy v popředí-Janáčkova ul., další ul., která je vidět-konec Dlouhé a nezastavěná Lesní stezka. (archiv David Pavlis)
to je na sídlišti Vysoká: Viditelný dům vpravo je Dětský domov v Pasecké ulici, úplně vlevo, křižovatka ulic Pasecká a Jitřní, vysoká hranatá budova z leva skoro uprostřed dnes restaurace U Medvěda 🙂(archiv David Pavlis)
to je na sídlišti Vysoká: Viditelný dům vpravo je Dětský domov v Pasecké ulici, úplně vlevo, křižovatka ulic Pasecká a Jitřní, vysoká hranatá budova z leva skoro uprostřed dnes restaurace U Medvěda 🙂(archiv David Pavlis)
archiv Zbyněk Prokopič
archiv Zbyněk Prokopič
zima 1923 (archiv Petr Gerhardt)
zima 1923 (archiv Petr Gerhardt)
Pohled směrem na Náměstí Boženy Němcové Malý domek úplně vpravo na kraji uprostřed nad fabrikou je na konci Mlýnské ulice, už tam jsou jen obvodové zdi zarostlé v náletech... (archiv David Pavlis)
Pohled směrem na Náměstí Boženy Němcové Malý domek úplně vpravo na kraji uprostřed nad fabrikou je na konci Mlýnské ulice, už tam jsou jen obvodové zdi zarostlé v náletech... (archiv David Pavlis)
rok 1866, Jablonec nad Nisou z Bártlova vrchu první fotografie, vše do té doby pouze malba nebo dřevoryt (archiv David Pavlis)
rok 1866, Jablonec nad Nisou z Bártlova vrchu první fotografie, vše do té doby pouze malba nebo dřevoryt (archiv David Pavlis)
1931 (archiv J.Peterka) - pohled na komín Jägerovny , dnešní PRECIOSA. Dům v popředí je v ulici Máchová - Větrná. Dneska je tam Ochranovský sbor při Českobratrské církvi evangelické.
1931 (archiv J.Peterka) - pohled na komín Jägerovny , dnešní PRECIOSA. Dům v popředí je v ulici Máchová - Větrná. Dneska je tam Ochranovský sbor při Českobratrské církvi evangelické.
Horská, Lesní nebo Kokonínská ulice, bude jednou v budoucnu tahle polní cesta od domku do svahu, směrem k budoucímu Petřínu ? 🙄👌  (color Fotočas)
Horská, Lesní nebo Kokonínská ulice, bude jednou v budoucnu tahle polní cesta od domku do svahu, směrem k budoucímu Petřínu ? 🙄👌 (color Fotočas)
Nad Podhorskou, vlevo kostel, dlouhá budova dříve Autobrzdy vývoj. Železniční trať na Paseky (archiv Zbyněk Prokopič)
Nad Podhorskou, vlevo kostel, dlouhá budova dříve Autobrzdy vývoj. Železniční trať na Paseky (archiv Zbyněk Prokopič)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
J A B L O N E C pod JIZERKAMI sedmdesátých let (archiv Fotočad Mirek)
J A B L O N E C pod JIZERKAMI sedmdesátých let (archiv Fotočad Mirek)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv J. Peterka
archiv J. Peterka
Jablonec 1973 (archiv J.Peterka)
Jablonec 1973 (archiv J.Peterka)
U nás v Jablonci n. N.( Gablonz ann dee Neiße) v roce 1935 (archiv O.Musil)
U nás v Jablonci n. N.( Gablonz ann dee Neiße) v roce 1935 (archiv O.Musil)
foto Pepino Hurta
foto Pepino Hurta
POHLEDY Z MINULOSTI Pohled na Jablonec odněkud z LETOHRADSKÉ ulice v letech.. ? (to budou vědět nejspíše ti, kteří ten pohled odtamtud znají ..) 😃 (color Fotočas)
POHLEDY Z MINULOSTI Pohled na Jablonec odněkud z LETOHRADSKÉ ulice v letech.. ? (to budou vědět nejspíše ti, kteří ten pohled odtamtud znají ..) 😃 (color Fotočas)
Plno nezastavěných ploch, tak 1932 a dál…….
Plno nezastavěných ploch, tak 1932 a dál…….
S E N O S E Č   v Jablonci  čtyřicátých let +- (color Fotočas)
S E N O S E Č v Jablonci čtyřicátých let +- (color Fotočas)
tipuji ze asi tu..jen trochu stranou-do leva.kde dnnes stojej Domy/Vily ise Stromy-tudiz je pohled jiny....ta Stran mezi Kokoninskou a Pod Haji.. (archiv Radi Radek S.)
tipuji ze asi tu..jen trochu stranou-do leva.kde dnnes stojej Domy/Vily ise Stromy-tudiz je pohled jiny....ta Stran mezi Kokoninskou a Pod Haji.. (archiv Radi Radek S.)
Hana Ullmannová Bude to jistě roh Kokonínské a Pod Hájem. Dům vpravo je Kokonínská 19/2719, vlevo jsou domy Kokonínská 20/ 2363 a 20a/2060 (ten už je vlastně v ulici Pod Hájem). Kokonínská 19 a 20
Hana Ullmannová Bude to jistě roh Kokonínské a Pod Hájem. Dům vpravo je Kokonínská 19/2719, vlevo jsou domy Kokonínská 20/ 2363 a 20a/2060 (ten už je vlastně v ulici Pod Hájem). Kokonínská 19 a 20
Panenský  J A B L O N E C n / N  40/50-sátých  let.  🧐 (color Fotočas)
Panenský J A B L O N E C n / N 40/50-sátých let. 🧐 (color Fotočas)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Jablonecký Manhattan (autor Michal.Shiro.Eigl)
Jablonecký Manhattan (autor Michal.Shiro.Eigl)
archiv David Pavlis
archiv David Pavlis
foto Jiří Kouřil
foto Jiří Kouřil
GABLONZ a.d.Nisse - 1938
pozorování balónu Zeppelin v prosinci 1938 nad jabloneckými střechami.
----------------------
Balón nad Jabloncem v prosinci 1938 je událostí, která se odehrála ve složitém období evropských dějin, těsně po anexi Sudet nacistickým Německem v důsledku Mnichovské dohody ze září 1938.

K incidentu s balónem došlo 16. prosince 1938. Byl to propagandistický balón, který přelétal nad městem Jablonec nad Nisou (tehdy součást Třetí říše) a shazoval propagandistické letáky. Tento balón pocházel z Polska, což bylo vyjádřením protestu proti anexi Sudet a akcím Třetí říše.

Jedná se o méně známou událost, která však dokonale ilustruje napětí, které tehdy v regionu probíhalo. Posílání balónků s letáky bylo jedním z mála způsobů, jak vyjádřit odpor k nacistické politice, protože přímá konfrontace byla tehdy kvůli převládajícím silám nemožná.

color Fotočas
Rok 1914, Liberecká ulice v Jablonci n./N. Napravo je pošta ✉ která zde funguje dodnes.  (archiv Protržená přehrada)
Rok 1914, Liberecká ulice v Jablonci n./N. Napravo je pošta ✉ která zde funguje dodnes. (archiv Protržená přehrada)
JABLONECKÁ NEMOCNICE-AREÁL Nemocnice v Jablonci n. N. byla otevřena 5. března 1875 na místě dnešního Gymnázia U Balvanu. V areálu, kde se nachází dodnes, byla zprovozněna jako Všeobecná okresní nemocnice v roce 1893 (Color Fotočas)
JABLONECKÁ NEMOCNICE-AREÁL Nemocnice v Jablonci n. N. byla otevřena 5. března 1875 na místě dnešního Gymnázia U Balvanu. V areálu, kde se nachází dodnes, byla zprovozněna jako Všeobecná okresní nemocnice v roce 1893 (Color Fotočas)
Krása secesních nových domů na dnešním Anenském náměstí v dobách předtramvajových.. (color Fotočas)
Krása secesních nových domů na dnešním Anenském náměstí v dobách předtramvajových.. (color Fotočas)
v ulici Pasířská ...nestojí už ani jeden dům, v prostoru před paneláky, částečně v ulici Nová Pasířská přes travnaté plochy, blíže k lázním, v pozadí je vidět věž kostela sv.Anny (archiv David Pavlis)
v ulici Pasířská ...nestojí už ani jeden dům, v prostoru před paneláky, částečně v ulici Nová Pasířská přes travnaté plochy, blíže k lázním, v pozadí je vidět věž kostela sv.Anny (archiv David Pavlis)
Ještě celých 42 let chybí, abych do této (žluté) školy nastoupil do šesté třídy i já.. 😃 (ccolor Fotočas)
Ještě celých 42 let chybí, abych do této (žluté) školy nastoupil do šesté třídy i já.. 😃 (ccolor Fotočas)
V Luzích 49 (koloroval Zbyněk Prokopič)
V Luzích 49 (koloroval Zbyněk Prokopič)
Expozitura České eskomptní banky (Böhmische Escompte-Bank) v Jablonci nad Nisou (archiv Pavel Killian)
Expozitura České eskomptní banky (Böhmische Escompte-Bank) v Jablonci nad Nisou (archiv Pavel Killian)
Starý pasecký šenk, který stával na rohu dnešních ulic Podhorské a Chelčického. Objekt byl zbourán v r. 1959. (archiv J.Peterka)
Starý pasecký šenk, který stával na rohu dnešních ulic Podhorské a Chelčického. Objekt byl zbourán v r. 1959. (archiv J.Peterka)
Jiráskova ulice (archiv Zbyněk Pokopič)
Jiráskova ulice (archiv Zbyněk Pokopič)
myslím Pavle že je to špatně popsané....a je to ve Svatopluka Čecha, ten kolonial....(Fotočas Mirek)
myslím Pavle že je to špatně popsané....a je to ve Svatopluka Čecha, ten kolonial....(Fotočas Mirek)
Stará nemocnice (archiv O.Musil)
Stará nemocnice (archiv O.Musil)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Pamatujete na starou Pasířskou a na oblíbenou hospodu KUŽELNU ? Tak tady pořádají jablonečtí hasiči zrovna své veřejné cvičení, aby to měli potom všichni jen kousek na pívo... 😃 (color Fotočas)
Pamatujete na starou Pasířskou a na oblíbenou hospodu KUŽELNU ? Tak tady pořádají jablonečtí hasiči zrovna své veřejné cvičení, aby to měli potom všichni jen kousek na pívo... 😃 (color Fotočas)
Jablonecko / Vrkoslavický horizont minulého století. Pohled na směr od Jablonce...  (color Fotočas)
Jablonecko / Vrkoslavický horizont minulého století. Pohled na směr od Jablonce... (color Fotočas)
Ještě něco z mého archivu bez datace a popisu. Třeba někdo pozná místo. edit: vchod do zahrady Ertlovy vily z Tovární ulice. Odhaduji tak 20. léta. (archiv J.Peterka)
Ještě něco z mého archivu bez datace a popisu. Třeba někdo pozná místo. edit: vchod do zahrady Ertlovy vily z Tovární ulice. Odhaduji tak 20. léta. (archiv J.Peterka)
Jaran Quinto Super. Dnes bohužel takto:
Jaran Quinto Super. Dnes bohužel takto:
Jablonecká botanická zahrada. (Ta křižovatka vzadu dole je gen. Mrázka a Máchova.) (archiv Zbyněk Prokopič)
Jablonecká botanická zahrada. (Ta křižovatka vzadu dole je gen. Mrázka a Máchova.) (archiv Zbyněk Prokopič)

JABLONEC MĚL I SVOU BOTANICKOU ZAHRADU

Vedle cesty do dvorního traktu dnes již nefunkční budovy Telekomu stojí zajímavý strom. Jedná se o liliovník tulipánokvětý, který je poslední připomínkou jablonecké botanické zahrady. Ta byla součástí zdejšího městského muzea.
Městské muzeum jabloneckého Řemeslného spolku bylo otevřeno 25. března 1904 a patronát nad ním převzal muzejní výbor spolku. Jeho předseda - učitel Karl R. Fischer - se později stal jabloneckým starostou. Muzeum tehdy sídlilo v budově dívčí obecné a měšťanské školy, zvané dle fasády Zelená. Expozice se nacházela ve dvou přízemních místnostech.
Sbírky muzea byly rozděleny do tří oddělení: etnografického, průmyslového a vlastivědného. A protože se neustále rozrůstaly, přestaly po čase prostory stačit. Muzeum však obdrželo od města renovovaný dům s pozemkem ve Školní ulici 9 (dnes Generála Mrázka). Slavnostní otevření nové expozice se konalo 29. října 1911.
Muzeum i botanická zahrada přečkaly bez větší úhony druhou světovou válku. V nesnadné situaci po válce ale péče o zahradu upadla.
Otevřením nového jabloneckého muzea, shodou okolností v budově bývalé exportní firmy Zimmer & Schmidt, upadl celý prostor do zapomnění a likvidace zvolna pokračovala. V polovině 70. let zde byla postavena budova Telekomu a rozsáhlé zemní práce zdevastovaly celý prostor až k bývalému hotelu Praha.
color Fotočas
S použitím materiálů J. Kobra.
Václav Vostřák

Jablonec nad Nisou / tornádo v roce 1929 !

------------------------------------Domy vlevo nahoře jsou Alešova 19 a 21 a ten větší v pravé polovině je U Brusíren 17, první dům na fotce už nestojí, ten druhý za ním by mohl být U Brusíren 1, foceno z náspu železniční trati asi v místě bývalé vlečky.(color Fotočas)

Už vím, podle čeho dostala své jméno jablonecká ulice Budovatelů.. Dům napravo byl v 70-tých letech zbourán, dnes je na rohu ten za ním, s tou věžičkou.. (color Fotočas)🧐
Už vím, podle čeho dostala své jméno jablonecká ulice Budovatelů.. Dům napravo byl v 70-tých letech zbourán, dnes je na rohu ten za ním, s tou věžičkou.. (color Fotočas)🧐
Autobusové nádraží v Jablonci z konce 50tých let... (color Fotočas)
Autobusové nádraží v Jablonci z konce 50tých let... (color Fotočas)
archiv Pavel Killian
archiv Pavel Killian
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Přechod z autobusů ŠKODA RTO 706 na legendární KAROSA 11 v Jablonci n. N. (odstavná plocha AN Jablonec n. N., nedatováno) (archivVladislav Purchard)
Přechod z autobusů ŠKODA RTO 706 na legendární KAROSA 11 v Jablonci n. N. (odstavná plocha AN Jablonec n. N., nedatováno) (archivVladislav Purchard)
Už odjeli, šel jsem dopoledne kolem... 😮 (color Fotočas)
Už odjeli, šel jsem dopoledne kolem... 😮 (color Fotočas)
G U M Á K "Autobusák" v Jablonci, koncem padesátých a začátkem 60-tých let, jak si ho pamatuju. Jezdil jsem odtud k babičce do Chuchelny sám, už jako 10ti letý kluk. V Železném Brodě jsem přestupoval ještě do semiláku, autobusu s čumákem, jak jsem tomu dycky říkal. Stál přesně vedle brodského pomníku na náměstí. Jj, to byly časy, dnes by už rodiče takhle malý kluky asi nemohli pouštět sami.. 🙁 (color Fotočas)
G U M Á K "Autobusák" v Jablonci, koncem padesátých a začátkem 60-tých let, jak si ho pamatuju. Jezdil jsem odtud k babičce do Chuchelny sám, už jako 10ti letý kluk. V Železném Brodě jsem přestupoval ještě do semiláku, autobusu s čumákem, jak jsem tomu dycky říkal. Stál přesně vedle brodského pomníku na náměstí. Jj, to byly časy, dnes by už rodiče takhle malý kluky asi nemohli pouštět sami.. 🙁 (color Fotočas)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
pohled na křižovatku ulic Palackého a Větrná z kostela na horním náměstí - po roce 1930 (archiv David Pavlis)
pohled na křižovatku ulic Palackého a Větrná z kostela na horním náměstí - po roce 1930 (archiv David Pavlis)
archiv Ladislav Vacek
archiv Ladislav Vacek
Jablonecké "mrakodrapy" starší, nežli autobusové nádraží...👍🙂 Jablonecké mrakodrapy jsou nejen architektonicky zajímavé, ale také se staly symbolem města a jeho historie.  color Fotočas
Jablonecké "mrakodrapy" starší, nežli autobusové nádraží...👍🙂 Jablonecké mrakodrapy jsou nejen architektonicky zajímavé, ale také se staly symbolem města a jeho historie. color Fotočas
zdroj: https://picclick.de/
zdroj: https://picclick.de/
zdroj: https://picclick.de/
zdroj: https://picclick.de/
zdroj: https://picclick.de/
zdroj: https://picclick.de/
archiv Erka Bergmann
archiv Erka Bergmann
JABLONEC nad NISOU Dříve "OVOCNÝ TRH" kde se obchodovalo, veřejnost v zimě i bruslila, dnes  autobusové nádraží.   Jablonecké "mrakodrapy" které mají své základy pod úrovní dnešní Podhorské ulice, odtud vypadají vskutku monumentálně.. ! Autobusové nádraží spolu s přiléhající zpevněnou plochou poskytuje něco přes 8 000 m². Na jižní straně je ohraničován zelenou zónou řeky a severním směrem navazuje na zástavbu s převažujícím bydlením. Dominantu zde tvoří již zmiňované tzv. jablonecké mrakodrapy. S městem tuto část území spojují ulice Luční, dále pěší průchod v podobě schodů směrem k náměstí Dr. Farského a rovněž podchod pod domem č.p. 30 v Podhorské ulici.  (color Fotočas)
JABLONEC nad NISOU Dříve "OVOCNÝ TRH" kde se obchodovalo, veřejnost v zimě i bruslila, dnes autobusové nádraží. Jablonecké "mrakodrapy" které mají své základy pod úrovní dnešní Podhorské ulice, odtud vypadají vskutku monumentálně.. ! Autobusové nádraží spolu s přiléhající zpevněnou plochou poskytuje něco přes 8 000 m². Na jižní straně je ohraničován zelenou zónou řeky a severním směrem navazuje na zástavbu s převažujícím bydlením. Dominantu zde tvoří již zmiňované tzv. jablonecké mrakodrapy. S městem tuto část území spojují ulice Luční, dále pěší průchod v podobě schodů směrem k náměstí Dr. Farského a rovněž podchod pod domem č.p. 30 v Podhorské ulici. (color Fotočas)
Lokalita tkzv. "Ovocného trhu" v Jablonci nad Nisou. Dnes autobusové nádraží.  (color Fotočas)
Lokalita tkzv. "Ovocného trhu" v Jablonci nad Nisou. Dnes autobusové nádraží. (color Fotočas)
Pohled na Rýnovice z dnešní Olbrachtovy ulice. Silnička na pozadí je onou silnicí, která dnes vede z křižovatky ulice Boženy Němcové dolů k dnešnímu Penny. A Penny stojí přibližně v místech domečku vlevo dole...😁 (color Fotočas)
Pohled na Rýnovice z dnešní Olbrachtovy ulice. Silnička na pozadí je onou silnicí, která dnes vede z křižovatky ulice Boženy Němcové dolů k dnešnímu Penny. A Penny stojí přibližně v místech domečku vlevo dole...😁 (color Fotočas)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Jablonečtí bruslaři na "autobusáckém" kluzišti...
Jablonečtí bruslaři na "autobusáckém" kluzišti...
škola v Rýnovicích (archiv Miroslav Matějček)
škola v Rýnovicích (archiv Miroslav Matějček)
Rýnovice (archiv J.Peterka) komentář Marek Řeháček - Tento dům kupodivu stále stojí mezi halami a moc se nezměnil. Klasický podstavkový dům
Rýnovice (archiv J.Peterka) komentář Marek Řeháček - Tento dům kupodivu stále stojí mezi halami a moc se nezměnil. Klasický podstavkový dům
Rýnovické zátiší s kostelem na pozadí.. 🙂 (color Fotočas)
Rýnovické zátiší s kostelem na pozadí.. 🙂 (color Fotočas)
Jablonecká zákoutí a zkratky. ................ Schodiště téměř z centra města přímo k autobusovému nádraží "NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ" (color Fotočas)  zdroj : Georg Kutek
Jablonecká zákoutí a zkratky. ................ Schodiště téměř z centra města přímo k autobusovému nádraží "NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ" (color Fotočas) zdroj : Georg Kutek
historický výhled na strážské jezero směrem k Ještědu (ten je v dálce). Vedle tuším kozí vrchy nebo jelení vrchy (po pravé straně). (archiv Fotočas Mirek)
historický výhled na strážské jezero směrem k Ještědu (ten je v dálce). Vedle tuším kozí vrchy nebo jelení vrchy (po pravé straně). (archiv Fotočas Mirek)
Dnes autobusák (archiv Zbyněk Prokopič)
Dnes autobusák (archiv Zbyněk Prokopič)
Ovocný trh [ kluziště ], dnešní autobusák.. Ovocný trh byl tržištěm i kluzištěm Ovocný trh sloužil jako tržní místo už před první světovou válkou. Ne nadarmo se místu říkalo Obstmarkt, tedy Ovocný trh. O tom, že tržnice zde byla již začátkem století, svědčí i název ulice, která na něj navazuje – Tržní. V zimním období se volné rovné prostranství využívalo jako kluziště. Tehdejší bruslařský spolek získal kluziště do svého vlastnictví od Antonína Zascheho na jaře 1890 a v prosinci téhož roku už se bruslilo. „ V.Vostřák  (color Fotočas)
Ovocný trh [ kluziště ], dnešní autobusák.. Ovocný trh byl tržištěm i kluzištěm Ovocný trh sloužil jako tržní místo už před první světovou válkou. Ne nadarmo se místu říkalo Obstmarkt, tedy Ovocný trh. O tom, že tržnice zde byla již začátkem století, svědčí i název ulice, která na něj navazuje – Tržní. V zimním období se volné rovné prostranství využívalo jako kluziště. Tehdejší bruslařský spolek získal kluziště do svého vlastnictví od Antonína Zascheho na jaře 1890 a v prosinci téhož roku už se bruslilo. „ V.Vostřák (color Fotočas)
Rýnovice,kruhák (archiv Zbyněk Prokopič)
Rýnovice,kruhák (archiv Zbyněk Prokopič)
Tenkrát u nás: Rýnovice (Reinowitz) - Leopold Riedel Hütte , Mšeno (Grünwald)- Herzig Fabrik 1928 (archiv O.Musil)
Tenkrát u nás: Rýnovice (Reinowitz) - Leopold Riedel Hütte , Mšeno (Grünwald)- Herzig Fabrik 1928 (archiv O.Musil)
Rýnovice původně statek, potom sídlo JZD.,...(archiv Miroslav Janík)
Rýnovice původně statek, potom sídlo JZD.,...(archiv Miroslav Janík)
foceno z Lidické ulice - A.Chvojky, tam, kde je Skleněnka (color Fotočas)
foceno z Lidické ulice - A.Chvojky, tam, kde je Skleněnka (color Fotočas)
Jestlipak víte, že na dnešním místě nové budovy Jablotronu v Rýnovicích/Lukášově stála kdysi dávno velká hospoda Jozefa Wagnera, která sloužila i jako poslední/první zastávka na trasách koňských dostavníků, při cestách z Jablonce do Liberce a nazpět. 🧐🤭 zde : https://www.google.cz/.../data=!3m6!1e1!3m4... (color Fotočas)
Jestlipak víte, že na dnešním místě nové budovy Jablotronu v Rýnovicích/Lukášově stála kdysi dávno velká hospoda Jozefa Wagnera, která sloužila i jako poslední/první zastávka na trasách koňských dostavníků, při cestách z Jablonce do Liberce a nazpět. 🧐🤭 zde : https://www.google.cz/.../data=!3m6!1e1!3m4... (color Fotočas)
Vrkoslavice a Petřín. (archiv J.Peterka)
Vrkoslavice a Petřín. (archiv J.Peterka)
Jablonec nad Nisou -  Vrkoslavice (zdroj: Aukro)
Jablonec nad Nisou - Vrkoslavice (zdroj: Aukro)
archiv Dan Novák
archiv Dan Novák
archiv Dan Novák
archiv Dan Novák
Vrkoslavice - Kokonín (archiv Renata Hoffmanová)
Vrkoslavice - Kokonín (archiv Renata Hoffmanová)

V R K O S L A V I C E
pokládání základního kamene vrkoslavické školy 1901.

.........................................................................
Ves s libozvučným českým názvem Vrkoslavice vznikla na rozvodí Severního a Baltského moře.
K jejímu založení došlo snad koncem 16. století. Nejstarší známá zmínka je spojována s rokem 1608 a s vartenberským urbářem. První domky měly být postaveny při prastaré obchodní stezce, která přicházela od Železného Brodu přes Maršovice a Kokonín, a která pokračovala úbočím Bártlova vrchu dál do Jablonce nad Nisou. U této cesty, blízko někdejšího pivovaru, stávala zvláštní památka připomínající rok 1666, kdy tady umrzl jakýsi Hans Kleinert. Tak zvaný Křížový kámen byl později přemístěn a dnes se nachází u jabloneckého kostela svaté Anny.
Svérázné pojmenování obce nedalo v minulosti spát regionálním badatelům. Jedni se domnívali, že souvisí s dodnes rozšířeným příjmením Vrkoslav, druzí ho spojovali s ptákem brkoslavem, který k nám tu a tam zalétá v zimě ze severu. Vlastní jméno bylo poněkud neobratně přeloženo do němčiny a tak vznikl název Seidenschwanz.
Při pohledu na katastrální mapu Vrkoslavic nás zaujme podivně protáhlý a nepravidelný tvar, který souvisí s historickým vývojem obce. Sahá od Dobré Vody až k Jabloneckým Pasekám. V minulosti sem přináležely i Paseky, ty se však v roce 1838 odloučily. Naopak Dobrá Voda byla dodatečně připojena, když předtím patřila k Rádlu. Dodnes ještě rozlišujeme část zvanou Malé Vrkoslavice, zatímco dříve používaný název Velké Vrkoslavice již není běžný.
Na území Vrkoslavic se nacházejí dvě mimořádné přírodní zajímavosti. Jednou z nich je pověstmi opředený, blízko hřbitova stojící Čertův kámen. Jeho neobyčejný tvar býval symbolem Vrkoslavic. Druhým přírodním výtvorem je skalka zdobená křížem, zvaná Vyhlídka. Její zvláštností není jen rozhled, který se z ní poutníkovi naskytne. Pozoruhodná je zejména geologická odlišnost skály od okolí. Odborníci přišli na to, že se jedná o pozůstatek pradávného břidličnatého příkrovu této části Jizerských hor. Jablonecký horský spolek zde nechal již v roce 1902 zřídit schody a vyhlídkovou plošinu se zábradlím.
Ke stavebním pamětihodnostem Vrkoslavic patří římsko-katolický kostelík Svatého Jana Nepomuckého, který byl postaven na základech starší kaple v letech 1867 až 1871. Avšak již v roce 1735 zde nechal zámožný občan Wenzel Hübner vystavět kamennou kapli. Ta sloužila až do roku 1811, kdy ji Hübnerův vnuk Franz nahradil novou kapličkou, která tu stála další desítky let. Stávající kostelík byl naposledy renovován po první světové válce a dnešní jeho stav volá po další opravě.
Malá zvonička stávala také v Malých Vrkoslavicích. Také ta byla postavena na místě starší dřevěné kaple. Když byla roku 1882 dokončena, zasvětili ji Archandělu Michaelovi. V kronice Vrkoslavic, kterou napsal zdejší učitel Hugo Simm v roce 1935, je ještě uváděna jako místní zajímavost, avšak do dnešních dnů z ní nezůstalo nic zachováno. Stávala při hlavní silnici.
Vrkoslavické děti docházely dříve do školy v Kokoníně. Roku 1903 zde dokončili vlastní školní budovu ta slouží svému účelu až do dnešních dnů. Po roce 1918 byla postavena také dvoutřídní škola pro české děti; dnes tady nalezneme mateřskou školku. U hlavní školy stojí žulový pomník, který byl odhalen před první světovou válkou k poctě zakladatele německého tělocvičného hnutí Friedricha Ludwiga Jahna (žil v letech 1778 až 1852). Později byl přeměněn na památku Julia Fučíka a dnes je věnován naposledy vzniklé samostatné obci Vrkoslavice. Také památník odhalený v roce 1926 v parku nad školou na počest vrkoslavických obětí světové války, byl po roce 1945 pozměněn. Nejprve byl postaven "na hlavu" a poté byl věnován památce osvoboditelů. V roce 2001 došlo k opravě pietního místa a na žulový obelisk byla připevněna deska, připomínající památku obětí obou světových válek.
Dominantou Vrkoslavic se v roce 1906 stalo pohostinství s rozhlednou, zvané dříve Nickelkoppe, dnešní Petřín. V devadesátých letech uplynulého století pohostinství značně zchátralo. Až koncem minulého století bylo velkoryse rekonstruováno novým majitelem a od roku 2000 zase slouží svému účelu.
Nejdůležitější zdejší stavbou však býval pivovar. Byl vystavěn v letech 1833 až 1835 tehdejším majitelem panství Johannem Römischem. "Liberecko-vratislavicko-jablonecký pivovar" byl významným zdrojem daňových příjmů do obecní pokladny. Nad pivovarem byly v letech 1882 až 1899 postupně založeny tři rybníky. Pro pivovarské potřeby se tady těžil v zimních měsících led. Roku 1922 bylo na horním rybníku otevřeno koupaliště.
V roce 1850 se v souvislosti s novým zemským upořádáním Vrkoslavice staly součástí Kokonína. Až v roce 1898 se znovu osamostatnily. Ke spojení s Jabloncem nad Nisou došlo v roce 1962.
Text: Otokar Simm
děkujeme pane Simm....
(color Fotočas)

Jsou to Vrkoslavice  a je to tam i německy napsané. Znamená to ptáka brkoslava, ale někde v minulosti nastala chyba v zápisech. V některých dobách se psalo v češtině "v", jako v azbuce, tedy "b". Zdroj: Blanka Peskova, komentář Zbyněk Prokopič

Vrkoslavické rybníky 1920...

V letech 1882 až 1899 byly nad pivovarem postupně založeny tři "pivovarské" rybníky. V zimních měsících se na nich těžil led využívaný pro chladírenské účely. V roce 1922 bylo na horním rybníku otevřeno koupaliště, které však také již před delší dobou zaniklo.
Nedaleko našeho zastavení se odehrála 20. 4. 1890 zajímavá příhoda. V prvních jarních dnech si na okolních loukách hrála početná skupina 31 místních dětí, které překvapila náhlá bouřka s prudkým deštěm. Všechny děti se před deštěm schovaly pod veliký smrk. Po nějaké chvíli, když voda začala stékat mezi větvemi, rozutekly se směrem domů. Ještě nebyly ani sto kroků od místa, když do skupiny stromů sjel blesk. Nejvíce byl rozštípnut právě smrk, pod kterým byly ještě před chvílí děti schované.
V následujících dnech přicházely na toto místo stovky lidí, neboť obyvatelé byli přesvědčeni, že jen boží zázrak děti zachránil před neštěstím. Později zde byl z podnětu jabloneckého faráře Josefa Ressela postaven pamětní kámen, na kterém býval umístěn železný kříž. Od té doby se místu začalo říkat "U Křížku".
Okolí bývalých pivovarských rybníků je v současné době neupravené. Nezbývá než doufat, že vodní plocha nalezne v budoucnu využití třeba jako místo odpočinku a rekrace. 


autor příspěvku Fotočas Mirek

Ano, i já ještě trochu koupaliště pamatuju, a když už to nebylo koupaliště, chodil jsem tam s punčochou na tyčce rybičkám lovit mšice...  color Fotočas
Ano, i já ještě trochu koupaliště pamatuju, a když už to nebylo koupaliště, chodil jsem tam s punčochou na tyčce rybičkám lovit mšice... color Fotočas
Posseltův hostinec v roce 1920 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
Posseltův hostinec v roce 1920 (zdroj: https://deutschboehmen.de)

Sluneční léčebné lázně v Kokoníně ....

se nacházely v novorenezanční vile čp. 293, která dosud stojí v jihovýchodní části obce (tzv. "Zámeček"). Po 1 světové válce provozovala lázně paní Sofie Rößlerová.

Na území Kokonína se nacházelo několik pramenů, kterým byly přisuzovány léčivé účinky. Kokonín, hlavně jeho jižní stráň, je bohatý na množství pramenů a studní, vč. vodojemů, které sloužili k napájení místního vodovodu, který se počal budovat před rokem 1900 a do provozu byl dán roku 1903.V lesoparku po krátké době však vytryskl mohutný pramen vody těsně pod zdemolovaným vodojemem (dnes Schindlerův pramen).(color Fotočas)

Mnoho informací o lazeňstvi v Kokoníně není. Pod vlivem světoznámého německého léčitele a

propagátora Sebastiána Kneippa vznikly "lázně" v Kokoníně. Slunící a koupací zařízení, lázně byly ve vile čp.

293 (vila Endler, dnes zvaná "zámeček"). V roce vila patřila Franzemu Peukertovi. Po I. světové válce

provozovala paní Sofie Rösslerová.

Krásný žánrový snímek senoseče nad Horním i Dolním KOKONÍNEM, na protilehlé stráni. 👍😉  color Fotočas
Krásný žánrový snímek senoseče nad Horním i Dolním KOKONÍNEM, na protilehlé stráni. 👍😉 color Fotočas

Termotron:

 Statek s krásnou architekturou, ke kterému patřil i mlýn s pilou, vznikl pravděpodobně v polovině 16. stol. Prošel několika stavebními úpravami. Po r. 1866 došlo k postupnému úpadku mlýna, od r. 1894 tu byla brusírna skla a mlýnský provoz byl zastaven. Poslední přestavba kolem r. 1904-05 setřela ráz starobylého mlýna. V letech 1960-90 bylo stavení začleněno do Jabloneckých výrobních a opravárenských závodů. Po r. 1991 je továrnička v soukromých rukou.

autor komentáře Pavel Polda

Bývalá sklárna Franze Ulbricha v dolnim Kokoníně.

Dnes firma R O N ...??? , (jestli to není, nebyl JABLOTRON).

color Fotočas

zdroj: https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/5252-dolni-mlyn?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR2VaAR99gnZqz4UcWjiuEY2XV_bF6tqTPp6V_8Wd4zmnrDeV88A9KANIuc_aem_AUOKkGx5z4UYvKvG5aSVwQOmSZRhzJ5YX5r2QKva_stWAuyS8iVcereaGm5V2-7AJlpEzc432G-eh_97mHu8ON68

JABLONECKÝ SPORTOVNÍ STADION

První zmínky o stadionu jsou již z 19. století, kde na místě dnešního stadionu zřídil své sportoviště střelecký klub Jablonec. Střelnice se v průběhu času stala nejvýznamnějším sportovištěm v Jablonci nad Nisou. Avšak dnešní podobu začal stadion nabírat až v roce 1955, kdy byla vybudována hlavní tribuna, která sloužila svému účelu až do roku 2002. (color Fotočas)

JABLONECKÝ SPORTOVNÍ STADION První zmínky o stadionu jsou již z 19. století, kde na místě dnešního stadionu zřídil své sportoviště střelecký klub Jablonec. Střelnice se v průběhu času stala nejvýznamnějším sportovištěm v Jablonci nad Nisou. Avšak dnešní podobu začal stadion nabírat až v roce 1955, kdy byla vybudována hlavní tribuna, která sloužila svému účelu až do roku 2002.  (color Fotočas)
JABLONECKÝ SPORTOVNÍ STADION První zmínky o stadionu jsou již z 19. století, kde na místě dnešního stadionu zřídil své sportoviště střelecký klub Jablonec. Střelnice se v průběhu času stala nejvýznamnějším sportovištěm v Jablonci nad Nisou. Avšak dnešní podobu začal stadion nabírat až v roce 1955, kdy byla vybudována hlavní tribuna, která sloužila svému účelu až do roku 2002. (color Fotočas)
Jablonec n.N. - původní dřevěná tribuna na Střelnici (archiv Všichni Čermáci)
Jablonec n.N. - původní dřevěná tribuna na Střelnici (archiv Všichni Čermáci)
archiv Zbyněk Prokopič
archiv Zbyněk Prokopič
Sportovní areál Na Střelnici v Jablonci nad Nisou v roce 1975
Sportovní areál Na Střelnici v Jablonci nad Nisou v roce 1975
fotbal na Střeláku (archiv Věra Nová)
fotbal na Střeláku (archiv Věra Nová)
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
Spartakiáda (archiv Věra Nová)
Spartakiáda (archiv Věra Nová)
Spartakiáda (archiv Věra Nová)
Spartakiáda (archiv Věra Nová)
Flašinetář u "Zlatého půlměsíce" v Soukenné ulici. Rok nedatován...(archiv Fotočas Mirek)
Flašinetář u "Zlatého půlměsíce" v Soukenné ulici. Rok nedatován...(archiv Fotočas Mirek)
Liberecká ulice (archiv Jiří Peterka)
Liberecká ulice (archiv Jiří Peterka)
SOUKENNÁ ulice u hospůdky "Zlatý půlměsíc". Jablonecký flašinetář patřil ke koloritu Jablonce dvacátých, třicátých let a byl v každé ulici velkou atrakcí hlavně pro děti... ....................................... FLAŠINETÁŘ : Jednalo se zejména o invalidy, vysloužilé vojáky a chudé vdovy. Flašinetáři obcházeli poutě, lidové zábavy a tržiště, byli běžně k vidění v městech na ulicích, kde hráli za drobné mince od kolemjdoucích, jejich produkce nebyla považována za žebrotu. Hrály se nejen tzv. kramářské písně, ale i díla uznávaných autorů a mezi lidmi byli velmi oblíbení.  (color Fotočas)
SOUKENNÁ ulice u hospůdky "Zlatý půlměsíc". Jablonecký flašinetář patřil ke koloritu Jablonce dvacátých, třicátých let a byl v každé ulici velkou atrakcí hlavně pro děti... ....................................... FLAŠINETÁŘ : Jednalo se zejména o invalidy, vysloužilé vojáky a chudé vdovy. Flašinetáři obcházeli poutě, lidové zábavy a tržiště, byli běžně k vidění v městech na ulicích, kde hráli za drobné mince od kolemjdoucích, jejich produkce nebyla považována za žebrotu. Hrály se nejen tzv. kramářské písně, ale i díla uznávaných autorů a mezi lidmi byli velmi oblíbení. (color Fotočas)
JABLONEC NAD NISOU 1970  Stará Liberecká ulice, v pozadí šedá jablonecká, tkzv."Zvláštní škola" 😉 (color Fotočas)
JABLONEC NAD NISOU 1970 Stará Liberecká ulice, v pozadí šedá jablonecká, tkzv."Zvláštní škola" 😉 (color Fotočas)
Hasičské cvičení na ulici Wienerstrasse (Pražské), pod Střelnicí... (color Fotočas)
Hasičské cvičení na ulici Wienerstrasse (Pražské), pod Střelnicí... (color Fotočas)
Zajímavá podívaná pro jablonečáky v letech 1923 . (color Fotočas)
Zajímavá podívaná pro jablonečáky v letech 1923 . (color Fotočas)

Zelené Údolí

zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
1886 / Jablonecké VLAKOVÉ NÁDRAŽÍ ještě bez kolejí.
1886 / Jablonecké VLAKOVÉ NÁDRAŽÍ ještě bez kolejí.
GRUNWALD (MŠENO) Původní černobílé krásné foto tramvajového překladiště ve Mšeně u Jablonce nad Nisou z alby Jirky Peterky. Podle mého odhadu tak v letech 1915+-.  (color Fotočas)
GRUNWALD (MŠENO) Původní černobílé krásné foto tramvajového překladiště ve Mšeně u Jablonce nad Nisou z alby Jirky Peterky. Podle mého odhadu tak v letech 1915+-. (color Fotočas)
Tramvajová výhybna a překladiště ve Mšeně.
Tramvajová výhybna a překladiště ve Mšeně.
1979 _ J A B L O N E C nad Nisou Ulice 5. května__"doba před-bulvárová"  (color Fotočas) U JBC hlavní nádraží
1979 _ J A B L O N E C nad Nisou Ulice 5. května__"doba před-bulvárová" (color Fotočas) U JBC hlavní nádraží
archiv Zbyněk Prokopič, komentář Miroslav Janik -  Pohled od nádraží,dole pomník obětem 1.svět.války. Tramvaje k nádraží pamatuji.
archiv Zbyněk Prokopič, komentář Miroslav Janik - Pohled od nádraží,dole pomník obětem 1.svět.války. Tramvaje k nádraží pamatuji.
archiv Jan Tichý
archiv Jan Tichý
archiv M.Gergelčík)
archiv M.Gergelčík)
archiv O.Musil - Jablonecké nádraží - 25.10.2023 oslavilo 135 let od uvedení do provozu.
archiv O.Musil - Jablonecké nádraží - 25.10.2023 oslavilo 135 let od uvedení do provozu.
archiv Čech Lands
archiv Čech Lands
Určitě ještě dost z nás pamětníků pamatujeme na jabloneckou nádražní pilu... (color Fotočas)
Určitě ještě dost z nás pamětníků pamatujeme na jabloneckou nádražní pilu... (color Fotočas)
Jablonecké vlakové nádraží, za ním ještě prázdný Žižkův vrch.. 😮 (color Fotočas)
Jablonecké vlakové nádraží, za ním ještě prázdný Žižkův vrch.. 😮 (color Fotočas)
Vítání rakouského císaře Franz J. I. na rychnovském nádraží roku 1906, který dále pojede se svou družinou navštívit GABLONZ a.d.Nise ku příležitosti povýšení Jablonce na město. (color Fotočas)
Vítání rakouského císaře Franz J. I. na rychnovském nádraží roku 1906, který dále pojede se svou družinou navštívit GABLONZ a.d.Nise ku příležitosti povýšení Jablonce na město. (color Fotočas)
1 9 7 6 ( autor fotografie Jarda Svasta) ................ Malebné jablonecké nádražíčko na směru Liberec/Tanvald z mostu vedle Gymnasia. Pohled je situován směrem na Žižkův vrch, kde zcela nedávno vyrostlo nové "panelákové" zátiší" které v těch dobách rostlo po Jablonci téměř všude...  (color Fotočas)
1 9 7 6 ( autor fotografie Jarda Svasta) ................ Malebné jablonecké nádražíčko na směru Liberec/Tanvald z mostu vedle Gymnasia. Pohled je situován směrem na Žižkův vrch, kde zcela nedávno vyrostlo nové "panelákové" zátiší" které v těch dobách rostlo po Jablonci téměř všude... (color Fotočas)
Prosečský železniční viadukt rok cca 1920/30 (color Fotočas)
Prosečský železniční viadukt rok cca 1920/30 (color Fotočas)
Viadukt u Brandlu- (archiv J.Peterka)
Viadukt u Brandlu- (archiv J.Peterka)
Stavba viaduktu v Zeleném údolí. (archiv Z.Prokopič)
Stavba viaduktu v Zeleném údolí. (archiv Z.Prokopič)
Viadukt v Zeleném údolí ZDROJ: JIŘÍ PETERKA (archiv Z.Prokopič (Ti lidé jsou asi komparz a cesta je počítačově upravená,neboť takovou nikdo nepamatuje...komentář: Petr Fríďa Freidrich)
Viadukt v Zeleném údolí ZDROJ: JIŘÍ PETERKA (archiv Z.Prokopič (Ti lidé jsou asi komparz a cesta je počítačově upravená,neboť takovou nikdo nepamatuje...komentář: Petr Fríďa Freidrich)
Dnes Havlíčkova ulice, za republiky Kornerstrasse, je to u vlakového nádraží, za rozpadlým, ohořelým baráčkem doprava... 😃 (color Fotočas)
Dnes Havlíčkova ulice, za republiky Kornerstrasse, je to u vlakového nádraží, za rozpadlým, ohořelým baráčkem doprava... 😃 (color Fotočas)
archiv Oldřich Plíva
archiv Oldřich Plíva
Tuhle starou hasičárnu v Librecké ulici na Brandlu určitě pamatuje mnoho mých přátel... 😃  (color Fotočas)
Tuhle starou hasičárnu v Librecké ulici na Brandlu určitě pamatuje mnoho mých přátel... 😃 (color Fotočas)
1872 Ustavena plynárenská akciová společnost a postavena plynárna na BRANDLU. Její nevětší rozmach datován k roku 1885. Od roku 1990 zásobuje plynem i Jablonecké Paseky a Vrkoslavice a od roku 1905 i Mšeno a Rýnovice. foto - překladiště uhlí a koksu. (color Fotočas )
1872 Ustavena plynárenská akciová společnost a postavena plynárna na BRANDLU. Její nevětší rozmach datován k roku 1885. Od roku 1990 zásobuje plynem i Jablonecké Paseky a Vrkoslavice a od roku 1905 i Mšeno a Rýnovice. foto - překladiště uhlí a koksu. (color Fotočas )
1872 Karel Liebscher, Brandl, kvaš, konec 19. století. Ustavena plynárenská akciová společnost a postavena plynárna. Její nevětší rozmach datován k roku 1885. 1891 Postavena elektrárna na Brandlu. (autor příspěvku Pavel Killian)
1872 Karel Liebscher, Brandl, kvaš, konec 19. století. Ustavena plynárenská akciová společnost a postavena plynárna. Její nevětší rozmach datován k roku 1885. 1891 Postavena elektrárna na Brandlu. (autor příspěvku Pavel Killian)
Gerontík Hrošík - Vzpomínám si na ještě funkční plynárnu. Jezdili jsme jako kluci zírat na vyklápění koksových baterií - byla to pro nás úžasná podívaná na ty bloky doběla rozpáleného koksu...- zejména v zimě. Mimochodem, tím koksem tehdy v zimě sypali silnice a ulice a bylo to pěkné svinstvo, protože se zplynovalo hnědé uhlí.😁 (archiov Miroslav Matějček)
Gerontík Hrošík - Vzpomínám si na ještě funkční plynárnu. Jezdili jsme jako kluci zírat na vyklápění koksových baterií - byla to pro nás úžasná podívaná na ty bloky doběla rozpáleného koksu...- zejména v zimě. Mimochodem, tím koksem tehdy v zimě sypali silnice a ulice a bylo to pěkné svinstvo, protože se zplynovalo hnědé uhlí.😁 (archiov Miroslav Matějček)

"Podívej v tom baráku až nejsou ani okna.

No ti to teda vybydleli," pronesl v tramvaji číslo 11 muž středního věku k partnerce a mírně se ušklíbl. Právě na trase z Jablonce do Liberce dopravní prostředek vyjížděl ze zastávky Zelené údolí. "Prej jim všem dali náhradní byty," dodala žena.
Oba domy skutečně vypadají podstatně hůře než před pár lety. Radnice do nich investovat nechce, ba právě naopak. Chystá se je poslat k zemi. "Jsou i demoliční výměry," potvrdila mluvčí radnice Markéta Hozová, že příliš náhradních bytů se nerozdává.
"Oni ti nájemníci tak nějak vysublimovali," řekla mluvčí s nadsázkou. Řada lidí tu byla u příbuzných bez platné smlouvy a museli se postarat sami. Ostatním skončila nájemní smlouva tak jako tak, protože ji tu měli na dobu určitou. Radost z toho nemají moc lidé v Kokoníně, kam několik rodin přesídlilo.
Z místa se nechce dobrovolně hnout tedy jen jedna rodina. Jak se Deníku podařilo zjistit, požadují od radnice jako jednu z variant byt na Mírovém náměstí v Jablonci. "Všechno běží. Oba domy by měly do zimy padnou," dodala náměstkyně primátora Soňa Paukrtová. Na jejich místě se s další výstavbou už nepočítá.
Zdroj: https://www.denik.cz/liberecky-kraj/dve-barabizny-do-zimy-zmizi-20131010-fwok.html

Jablonecká plynárna Brandl , data chybí m řekl bych rok tak 1930+- (color Fotočas)
Jablonecká plynárna Brandl , data chybí m řekl bych rok tak 1930+- (color Fotočas)

Soubor dvou starých nájemních domů č. p. 146 a 148

umístěných ve strmé zákrutě silnice a tramvajové tratě na Jablonec ze směru Liberce. Místo mělo zajímavou atmosféru v panoramatu zalesněných kopců Prosečského hřebene. V domech bydleli romští nájemníci. Tyto domy patřily městu Jablonec nad Nisou. Vzhledem k odloučenosti od města byla tato enkláva označována jako romské ghetto. Novému vedení města se nelíbila tato separace Romů a přálo si jejich integraci. Proto rozhodlo o vystěhování romských nájemníků z "ghetta" a přestěhovalo je do města. Zároveň bylo rozhodnuto o demolici těchto domů, ačkoliv jejich technický stav nebyl nejhorší.

zdroj:https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/3127-ghetto-zelene-udoli-jablonec-nad-nisou

1.5.2007 (zdroj: https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/3127-ghetto-zelene-udoli-jablonec-nad-nisou)
1.5.2007 (zdroj: https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/3127-ghetto-zelene-udoli-jablonec-nad-nisou)
Zelené údolí u Jablonce nad Nisou. Domy jsou již několik let zbourány. (archiv Všichni Čermáci)
Zelené údolí u Jablonce nad Nisou. Domy jsou již několik let zbourány. (archiv Všichni Čermáci)
archiv O.Musil
archiv O.Musil
Dnes Finanční správa, před tím sídlo KSČ v Jablonci, potom Komerční banka a dávno před tím vším obyčejný baráček s prodejnou v přízemí...😁✋ (color Fotočas)
Dnes Finanční správa, před tím sídlo KSČ v Jablonci, potom Komerční banka a dávno před tím vším obyčejný baráček s prodejnou v přízemí...😁✋ (color Fotočas)
Křižovatka ulic V Pustinách a K Hlavnímu městu (archiv Zbyněk Prokopič)
Křižovatka ulic V Pustinách a K Hlavnímu městu (archiv Zbyněk Prokopič)
Začátek osmdesátek, rekonstrukce Mírového náměstí v Jablonci... 😮 (color Fotočas)
Začátek osmdesátek, rekonstrukce Mírového náměstí v Jablonci... 😮 (color Fotočas)
Dnes Finanční správa, před tím sídlo KSČ v Jablonci, předtím Komerční banka a dávno před tím vším tenhle obyčejný baráček s prodejnou v přízemí...😁✋ (color Fotočas)
Dnes Finanční správa, před tím sídlo KSČ v Jablonci, předtím Komerční banka a dávno před tím vším tenhle obyčejný baráček s prodejnou v přízemí...😁✋ (color Fotočas)
Zlatá / V Luzích - Schneiderova vila  (archiv Zbyněk Prokopič)
Zlatá / V Luzích - Schneiderova vila (archiv Zbyněk Prokopič)
archiv Lubomír Soukup
archiv Lubomír Soukup
Reichsstrasse (archiv Petr Gerhardt)
Reichsstrasse (archiv Petr Gerhardt)
Josef Pfeifferstrasse.. (archiv Petr Gerhardt)
Josef Pfeifferstrasse.. (archiv Petr Gerhardt)
Dnes Komenského (archiv Zbyněk Prokopič)
Dnes Komenského (archiv Zbyněk Prokopič)
28.Října -Opletalova (archiv Petr Gerhardt)
28.Října -Opletalova (archiv Petr Gerhardt)
Pohled na město z Kynastu  (archiv Petr Gerhardt)
Pohled na město z Kynastu (archiv Petr Gerhardt)
Známá hospůdka starého Jablonce Kdo nepamatuje špeluňku "Starou kuželnu" v Pasířské ulici, nemá v životě zatím na co vzpomínat... 😃. Jeden čas tam byl hospodský můj strejda Karel Olah.. (color Fotočas)
Známá hospůdka starého Jablonce Kdo nepamatuje špeluňku "Starou kuželnu" v Pasířské ulici, nemá v životě zatím na co vzpomínat... 😃. Jeden čas tam byl hospodský můj strejda Karel Olah.. (color Fotočas)
TADY BYL JEŠTĚ KRÁSNÝ... Tak tento domeček nebo místo, všichni dobří rodáci z Jablonce určitě dobře poznají 🙂 (color Fotočas)
TADY BYL JEŠTĚ KRÁSNÝ... Tak tento domeček nebo místo, všichni dobří rodáci z Jablonce určitě dobře poznají 🙂 (color Fotočas)
Je 16. května 1973 a takhle vypadá likvidace obytných domků na Liberecké ulici, aby ustoupili výstavbě panelových domů takzvané "Abecedy". V pozadí na tom plácku je vidět ještě bývalá čerpací stanice na Liberecké. (color Fotočas)
Je 16. května 1973 a takhle vypadá likvidace obytných domků na Liberecké ulici, aby ustoupili výstavbě panelových domů takzvané "Abecedy". V pozadí na tom plácku je vidět ještě bývalá čerpací stanice na Liberecké. (color Fotočas)
archiv Michal Schwab
archiv Michal Schwab
Hauptstrasse (Komenská), v Jablonci, která byla vždy centrální ulicí města v letech řekl bych třicátých, tj, ale jen můj odhad. (archiv Fotočas)
Hauptstrasse (Komenská), v Jablonci, která byla vždy centrální ulicí města v letech řekl bych třicátých, tj, ale jen můj odhad. (archiv Fotočas)
roh dnešní Smetanovy a Nad Mlýnem,vlevo dole rohový dům v Mlýnské stojí,tento domek pamatuji cca před 10 -12ti lety byl hrozně zarostlý někdo tam bydlel (štěkal tam pes)pak domek vyhořel (bezdomovci) a krátce poté zbořen i s roubenkou přes ulici, (color Fotočas Mirek)
roh dnešní Smetanovy a Nad Mlýnem,vlevo dole rohový dům v Mlýnské stojí,tento domek pamatuji cca před 10 -12ti lety byl hrozně zarostlý někdo tam bydlel (štěkal tam pes)pak domek vyhořel (bezdomovci) a krátce poté zbořen i s roubenkou přes ulici, (color Fotočas Mirek)
VINÁRNA V E N U Š E který letitý jablonečák by ji neznal.. 🙃 (color Fotočas)
VINÁRNA V E N U Š E který letitý jablonečák by ji neznal.. 🙃 (color Fotočas)
DNEŠNÍ PALACKÉHO ulice v JABLONCI Kdyby domek uměl vyprávět co se za cca 100 let kolem něho událo, bylo by to určitě hodně zajímavé..  (color Fotočas)
DNEŠNÍ PALACKÉHO ulice v JABLONCI Kdyby domek uměl vyprávět co se za cca 100 let kolem něho událo, bylo by to určitě hodně zajímavé.. (color Fotočas)
1908 (archiv O.Musil)
1908 (archiv O.Musil)
Balvan U Balvanu (archiv David Pavlis)
Balvan U Balvanu (archiv David Pavlis)
Křižovatka Pražské a Revoluční ulice, foceno ze střechy domu Na hranici čp.9. Komentář Lenča Lenka: Stále mám před očima tu hrůzu, která se tam stala a já šla zrovna ze školy. Přímo před očima 28.9.1970. Náklaďák tam najel do lidí, před hospodou naproti zelenině. Místo hospody je dnes prodejna kol. Těla auto rozhodilo a i znetvořilo, oddělilo... Šílené.. Tolik mrtvých a známých.. Vždy u toho baráku se lidé zastavili a povidali si.
Křižovatka Pražské a Revoluční ulice, foceno ze střechy domu Na hranici čp.9. Komentář Lenča Lenka: Stále mám před očima tu hrůzu, která se tam stala a já šla zrovna ze školy. Přímo před očima 28.9.1970. Náklaďák tam najel do lidí, před hospodou naproti zelenině. Místo hospody je dnes prodejna kol. Těla auto rozhodilo a i znetvořilo, oddělilo... Šílené.. Tolik mrtvých a známých.. Vždy u toho baráku se lidé zastavili a povidali si.
ulice Turnovská a U Balvanu cca.1890 (archiv David Pavlis)
ulice Turnovská a U Balvanu cca.1890 (archiv David Pavlis)
Ta kulová špička je šapitó cirkusu. Jezdili tam na plácek až do 20. let, kdy se rozšiřovala remiza o nové dílny.(archiv David Pavlis, komentář Lukáš Pleticha)
Ta kulová špička je šapitó cirkusu. Jezdili tam na plácek až do 20. let, kdy se rozšiřovala remiza o nové dílny.(archiv David Pavlis, komentář Lukáš Pleticha)
Křižovatka Pražská / V Aleji / Sadová. (archiv Zbyněk Prokopič)
Křižovatka Pražská / V Aleji / Sadová. (archiv Zbyněk Prokopič)
Křžovatka ulic Lipanská a Kamenná - dům uprostřed je Kamenná 16 - naproti tržnici (archiv David Pavlis)
Křžovatka ulic Lipanská a Kamenná - dům uprostřed je Kamenná 16 - naproti tržnici (archiv David Pavlis)
Kamenná (archiv Zbyněk Prokopič)
Kamenná (archiv Zbyněk Prokopič)
Kdo ještě takhle pamatuje Loučnou, ten do školy už dlouho nechodí... 😃  (color Fotočas)
Kdo ještě takhle pamatuje Loučnou, ten do školy už dlouho nechodí... 😃 (color Fotočas)

křižovatka Podhorská a Smetanova

horní fotografie je o pár let mladší nežli spodní, pže je focena z vysokého domu co teď stojí 'za bývalou Rybárnou', na spodní fotografii ještě nestojí...

(archiv David Pavlis)

A jedna z centra (archiv Petr Gerhardt)
A jedna z centra (archiv Petr Gerhardt)
Základní škola v Horním Kokoníně v minulém století...😊 (color Fotočas)
Základní škola v Horním Kokoníně v minulém století...😊 (color Fotočas)
BEJVÁVALO... Památník Franz Jozefa I. v exteriérech dnešního stadionu Střelnice v Jablonci n.N. (color Fotočas)
BEJVÁVALO... Památník Franz Jozefa I. v exteriérech dnešního stadionu Střelnice v Jablonci n.N. (color Fotočas)
archiv Fotočas Mirek
archiv Fotočas Mirek

Náhodné WINDOW do minulosti...Dominantou města je bezesporu Tyršův park. Podmáčený pozemek v údolní nivě byl roku 1884 zakoupen místním okrašlovacím spolkem.(color Fotočas)

TYRŠŮV PARK
TYRŠŮV PARK
pohled do ulice Sokolí, vpředu křižovatka s ulicí Růžová... dům s vysokým komínem na křižovatce stále stojí a v pravém horním rohu velká budova je základní škola v Sokolí (archiv Zbyněk Prokopič, komentář: David Pavlis)
pohled do ulice Sokolí, vpředu křižovatka s ulicí Růžová... dům s vysokým komínem na křižovatce stále stojí a v pravém horním rohu velká budova je základní škola v Sokolí (archiv Zbyněk Prokopič, komentář: David Pavlis)
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
Rok 1926/7 Pasířská ulice - první dům po pravé straně č.2-stodůlka před domem později zbourána. Vpravo část budovy Okresního úřadu. (color Fotočas)
Rok 1926/7 Pasířská ulice - první dům po pravé straně č.2-stodůlka před domem později zbourána. Vpravo část budovy Okresního úřadu. (color Fotočas)
U Nisy (archiv Zbyněk Prokopič)
U Nisy (archiv Zbyněk Prokopič)
Lidická ulice (archiv Zbyněk Prokopič)
Lidická ulice (archiv Zbyněk Prokopič)
Budova porodnice od roku 1968 (archiv David Pavlis) první porodnice v Jablonci byla zhruba na rohu Průmyslová-Bezručova. Přez roh, co bývala hospoda Na Růžku. (autor komentáře Jiřina Smetanová - Verychová)
Budova porodnice od roku 1968 (archiv David Pavlis) první porodnice v Jablonci byla zhruba na rohu Průmyslová-Bezručova. Přez roh, co bývala hospoda Na Růžku. (autor komentáře Jiřina Smetanová - Verychová)
P Ř E S T A V B A  v Jablonci - ABECE-da (color Fotočas)
P Ř E S T A V B A v Jablonci - ABECE-da (color Fotočas)
STARÁ KOVÁRNA
STARÁ KOVÁRNA
Časy nově otevřené a populární jablonecké tržnice jsou už dávno přikryté "prachem času". Nezbylo nic, ani tenhle baráček hned vedle ní...🤨🤔 (color Fotočas)
Časy nově otevřené a populární jablonecké tržnice jsou už dávno přikryté "prachem času". Nezbylo nic, ani tenhle baráček hned vedle ní...🤨🤔 (color Fotočas)
Tenkrát Gurtlergasse, dnes Pasířská ulice. Domek zvaný  "Alte Preissler" č.p. 103 - dnes už dávno nestojí. (color Fotočas)
Tenkrát Gurtlergasse, dnes Pasířská ulice. Domek zvaný "Alte Preissler" č.p. 103 - dnes už dávno nestojí. (color Fotočas)
Škola 5. května a  na konci nalevo ještě bývalá Vojenská správa(archiv Jiřina Smetanová - Verychová)
Škola 5. května a na konci nalevo ještě bývalá Vojenská správa(archiv Jiřina Smetanová - Verychová)
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
"O L E J O M A L B A" - Jablonec nad Nisou 1981 (color+Photoshop fotočas Mirek)
"O L E J O M A L B A" - Jablonec nad Nisou 1981 (color+Photoshop fotočas Mirek)
Gablonz - Café Habsburg. (archiv J.Peterka)
Gablonz - Café Habsburg. (archiv J.Peterka)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv Zbyněk Prokopič
archiv Zbyněk Prokopič

hospoda  Zum Schwan

archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka

Zajímavý byl hotel Zum Schwan (známý ještě dnes pod názvem U Švánů), později jen Schwan, (č. p. 3025) na rohu ulic Růžová 2 a SNP 5a, jehož majitelem byl Heinrich Schwan. Zásluhou Ernsta Hollmanna zde bylo otevřeno již v roce 1908 první jablonecké kino, kde se promítaly němé filmy (autor příspěvku Pavel Killian)

Historický pohhled do Růžové ulice. Po pravé straně kousek budovy kterou známe pod pojmem "hospoda SCHWAN" (u Švánů).
Historický pohhled do Růžové ulice. Po pravé straně kousek budovy kterou známe pod pojmem "hospoda SCHWAN" (u Švánů).
1908 - Slavné doby hotelu "SCHWAN" v Jablonci (color Fotočas)
1908 - Slavné doby hotelu "SCHWAN" v Jablonci (color Fotočas)
Chaloupka zanedlouho ustoupí nové škole. (ulice 5.května - vzadu vykukuje hospoda Schwan)
Chaloupka zanedlouho ustoupí nové škole. (ulice 5.května - vzadu vykukuje hospoda Schwan)
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
Ulice " MALÁ - "70/80-tá léta, když roubená chaloupka stála ještě na svém místě ..!
Ulice " MALÁ - "70/80-tá léta, když roubená chaloupka stála ještě na svém místě ..!
Villa Marta (1917) - razitko Jablonec nad Nisou (zdroj: Ebay)
Villa Marta (1917) - razitko Jablonec nad Nisou (zdroj: Ebay)
hotel Koruna/die Schenke - malba z roku 1800
hotel Koruna/die Schenke - malba z roku 1800
původní domek v ulici Horská zvaný "Tischlerei"
původní domek v ulici Horská zvaný "Tischlerei"

pár domků z minulosti Jablonce

(archiv David Pavlis)

ulice Komenského původní domek zvaný "Honzejk" - 1880
ulice Komenského původní domek zvaný "Honzejk" - 1880
původní domek v ulici Lipanská za autobusovým nádražím dům v pozadí napravo minulý rok zbořen
původní domek v ulici Lipanská za autobusovým nádražím dům v pozadí napravo minulý rok zbořen
původní domek v ulici Pod Skalou - stále stojí 🙂
původní domek v ulici Pod Skalou - stále stojí 🙂
v ulici Budovatelů vpravo odbočka do Malířské
v ulici Budovatelů vpravo odbočka do Malířské
v ulici Kamenná zhruba naproti ulici Antonína Chvojky
v ulici Kamenná zhruba naproti ulici Antonína Chvojky
na křižovatce ulic Vodní a Havlíčkova
na křižovatce ulic Vodní a Havlíčkova
ulice Budovatelů, vlevo do ulice U Nisy, vzadu u vysokého domu napojeni do ulice Liberecká, ten vysoký dům stále stojí  (archiv David Pavlis)
ulice Budovatelů, vlevo do ulice U Nisy, vzadu u vysokého domu napojeni do ulice Liberecká, ten vysoký dům stále stojí (archiv David Pavlis)
Restaurace 'Dobrá Voda' okolo r.1900
Restaurace 'Dobrá Voda' okolo r.1900
Hostinec 'Zlatý Jelen' v původní podobě r.1905-10
Hostinec 'Zlatý Jelen' v původní podobě r.1905-10
Korejská a Opletalova ulice (1925 - archiv J.Peterka)
Korejská a Opletalova ulice (1925 - archiv J.Peterka)
rovně je ulice Budovatelů vpravo odbočka do ulice Malířská (už neexistuje) (archiv Zbyněk Prokopič)
rovně je ulice Budovatelů vpravo odbočka do ulice Malířská (už neexistuje) (archiv Zbyněk Prokopič)
na křižovatce ulic Jitřní a Na Šumavě
na křižovatce ulic Jitřní a Na Šumavě
v ulici U Balvanu
v ulici U Balvanu
Dvorská ulice
Dvorská ulice
Vlaštovčí ulice (archiv David Pavlis)
Vlaštovčí ulice (archiv David Pavlis)
Hotel 'Zlatý Lev'
Hotel 'Zlatý Lev'
Palackého ulice - křižovatka s Mánesovou (archiv J.Peterka)
Palackého ulice - křižovatka s Mánesovou (archiv J.Peterka)
Toto místo kde asi bylo už nikdo nepoznáme, ale je to z kolekce fotek ze starého Gablonz. Kdyby to někdo uhodl nebo věděl, byla by to paráda.. 🙂  (color Footočas) Komentář Lukáš Pleticha - Zkusme na to přijít: Nalevo bude Jihovýchod až jihozápad. Je to na kopci, za tím domem v průčelí už je svah dolů. A v tom průhledu je taky střechs chalupy. Pod ní bude nějaký dolík. Doba tak 1890-1910. Tipuju, že by to mohlo být někde kolem Sv. Čecha
Toto místo kde asi bylo už nikdo nepoznáme, ale je to z kolekce fotek ze starého Gablonz. Kdyby to někdo uhodl nebo věděl, byla by to paráda.. 🙂 (color Footočas) Komentář Lukáš Pleticha - Zkusme na to přijít: Nalevo bude Jihovýchod až jihozápad. Je to na kopci, za tím domem v průčelí už je svah dolů. A v tom průhledu je taky střechs chalupy. Pod ní bude nějaký dolík. Doba tak 1890-1910. Tipuju, že by to mohlo být někde kolem Sv. Čecha
archiv O.Musil
archiv O.Musil
archiv Zbyněk Prokopič
archiv Zbyněk Prokopič
Jestlipak byste poznali na fotce focené koncem 50 tých let místo, kde jsem bydlel s mamkou asi 2 roky, když mě bylo něco přes rok ?   Tatík byl na vojně a my jsme šlapali schody nahoru a dolů s maminkou a představte si, že si na to i pamatuju. Nechtěl jsem se prý nosit a furt jsem chtěl " já šám", mamka tiše trpěla a musela prý čekat i s kbelíkem uhlí nebo popela v ruce, nežli si to dolů sejdu sám... 🙂 (color Fotočas)
Jestlipak byste poznali na fotce focené koncem 50 tých let místo, kde jsem bydlel s mamkou asi 2 roky, když mě bylo něco přes rok ? Tatík byl na vojně a my jsme šlapali schody nahoru a dolů s maminkou a představte si, že si na to i pamatuju. Nechtěl jsem se prý nosit a furt jsem chtěl " já šám", mamka tiše trpěla a musela prý čekat i s kbelíkem uhlí nebo popela v ruce, nežli si to dolů sejdu sám... 🙂 (color Fotočas)
dvůr domu naproti poště, divadlu. Libereckául. s Leninovou, dnes Poštovní. (archiv Fotočas Mirek)
dvůr domu naproti poště, divadlu. Libereckául. s Leninovou, dnes Poštovní. (archiv Fotočas Mirek)
archiv O. Musil
archiv O. Musil
Domy nalevo i napravo stojí, chalupu zbourali někdy ve 20 tých létech 20 století a postavili činžák s prodejnou na koupelny a instalace, ulice Dlouhá (komentář Jiří Mašek) (kolorováno Fotočas Mirek)
Domy nalevo i napravo stojí, chalupu zbourali někdy ve 20 tých létech 20 století a postavili činžák s prodejnou na koupelny a instalace, ulice Dlouhá (komentář Jiří Mašek) (kolorováno Fotočas Mirek)

Jablonec n.N. a vzducholodě

(archiv Ladislav Vacek)

foto : Kaffe B E L L E V U E kdysi ve 30-tých letech ...
.................................
Vila Bellevue existuje dodnes, poskytuje jedinečný výhled na město, klid, soukromí a možnost relaxace v těsné blízkosti lesa.
V mezonetovém apartmánu s terasou a zahradou nalezne každý z hostů svoje oblíbené místo. Ložnice se nacházejí každá v jiném patře, ubytování je vhodné pro dva páry, ale i pro rodiče s dětmi. V obývacím pokoji je menší pohovka, kde může přespat další z návštěvníků. Ubytování je určeno pro milovníky přírody, architektury, prosvětlených prostor a nevšedních zážitků. Ve vile kromě obývacího pokoje spojeného s kuchyní a jídelnou najdete 2 ložnice, prostornou koupelnu s vanou, sprchou, WC, bidetem. Dále WC zvlášť, šatnu, předsíň, balkón, místo na práci a relax. K dispozici je posezení a plynový gril na terase. Vítejte!
Hostitel: Jakub
Mým zájmem jsou spokojení hosté, kteří se budou rádi vracet.
Dům je prakticky součástí lesa, ale přitom nedaleko centra a jablonecké přehrady. Za 10 minut se dostanete autem do Jizerských hor a v Českém ráji jste za 20 minut. Okolí Jablonce je plné turistických stezek, cyklostezek a singletreků. V zimě vás přivítají běžecké tratě i nedaleké sjezdovky (Špičák, Malinovka, Severák).
(color Fotočas)

Kavárna BELLEVUE ("Pěkný výhled-Lesní terasa") v Gablonz a.d.N

Pasecké lázně Dr. Glettlera, na samém počátku 20. století velmi oblíbené a široko daleko proslulé jako Bad Schlag, se z podhorské krajiny doslova vypařily se skončením druhé světové války. Rozsáhlý lázeňský areál, rozkládající se v údolí i na svazích kopce nad současnou železniční stanicí Jablonecké Paseky a končící až bývalou výletní restaurací Bellevue nad dnešní Letohradskou ulicí (autor příspěvku Fotočas Mirek)

tady stojí....
tady stojí....
Růžová - archiv Jiřina Smetanová - Verychová
Růžová - archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
Už to tady i bylo, možná někdo neviděl. Tohle známe asi všichni mimo "novorozeňat" 😃 (color Fotočas)
Už to tady i bylo, možná někdo neviděl. Tohle známe asi všichni mimo "novorozeňat" 😃 (color Fotočas)
archivJ.Peterka
archivJ.Peterka
Lidická ulice (archiv Zbyněk Prokopič)
Lidická ulice (archiv Zbyněk Prokopič)
Růžová ulice (archiv Zbyněk Prokopič)
Růžová ulice (archiv Zbyněk Prokopič)
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
archiv Jiřina Smetanová - Verychová
Josef-Pfeifferstrasse - (28.října) rok 1911 (archiv J.Peterka)
Josef-Pfeifferstrasse - (28.října) rok 1911 (archiv J.Peterka)
Hašlerka nad Janovem (archiv Josef Paldus)
Hašlerka nad Janovem (archiv Josef Paldus)
mšenská škola na Palackého čp. 59 (archiv Zbyněk Prokopič)
mšenská škola na Palackého čp. 59 (archiv Zbyněk Prokopič)
Okresní zdravotní a sociální pojišťovna, dnes poliklinika - Vchod byl tehdy z Liberecké ulice (Reichenberger Strasse). (archiv Z.Prokopič)
Okresní zdravotní a sociální pojišťovna, dnes poliklinika - Vchod byl tehdy z Liberecké ulice (Reichenberger Strasse). (archiv Z.Prokopič)
Střelecká, dnes mateřská škola (archiv Z.Prokopič)
Střelecká, dnes mateřská škola (archiv Z.Prokopič)
Budování ulice "V Áleji" v roce 1898 (archiv Fotočas Mirek)
Budování ulice "V Áleji" v roce 1898 (archiv Fotočas Mirek)