Lázně Libverda 

03.01.2022
1911
1911
https://www.akpool.de
https://www.akpool.de
Lázně Libverda v roce 1924 (zdroj: https://www.ebay.com )
Lázně Libverda v roce 1924 (zdroj: https://www.ebay.com )
Lázně Libverda v roce 1930 (zdroj: https://www.ebay.com )
Lázně Libverda v roce 1930 (zdroj: https://www.ebay.com )
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
archiv František Ošťádal - Maneo
archiv František Ošťádal - Maneo
Lázně Libverda 1932 (archiv J.Hůlka)
Lázně Libverda 1932 (archiv J.Hůlka)
Lázně Libverda  (60.léta)
Lázně Libverda (60.léta)
Lázně Libverda v roce 1929 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
Lázně Libverda v roce 1929 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de )
archiv Soka Liberec
archiv Soka Liberec
archiv Enjoy Frýdlant
archiv Enjoy Frýdlant
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Lázně Libverda (60.léta)
Lázně Libverda (60.léta)
Lázně Libverda, "Hostinec U Kamenného stolu" 1948 (archiv Luboše  Beránka)
Lázně Libverda, "Hostinec U Kamenného stolu" 1948 (archiv Luboše Beránka)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Lázně Libverda (zdroj: https://picclick.de)
Lázně Libverda (zdroj: https://picclick.de)
archiv Jan Polák
archiv Jan Polák
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
1978 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1978 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
2014 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de)
2014 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de)
Znak obce Lázně Libverda
Znak obce Lázně Libverda
vlajka obce Lázně Libverda
vlajka obce Lázně Libverda

Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňská obec na severu České republiky, v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží na severní straně Jizerských hor, asi 1 km severně od Hejnic, třináct kilometrů východně od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. V obci žije 430 obyvatel a je tu mateřská a základní škola.

Prvotní jméno obce Liebenwerde vychází z německého tvaru "auf dem Lieben werde", znamenající na milém ostrově. Název obce přecházel od Lybenwerde (zaznamenané roku 1381), přes Liewerde (1463), Libwerde (1529), Liberda (1543), Liwerde či Lywerde (1551), Liewerda (1591), Liebwerda (1601), Liewerde (1634), Liwerda (1651), Lyberda (1654), Liebwerda (1713), až po Libverda či Liebwerda (z roku 1854).

Zdeněk Šámal  · Lázně Libverda v časech 1. republiky, kinoreklama. Archiv Náprstkova muzea
Zdeněk Šámal · Lázně Libverda v časech 1. republiky, kinoreklama. Archiv Náprstkova muzea

Historie

První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou zejména od 15. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody.

O pár desetiletí později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá vojenská tažení.Samotné lázně však začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikala první léčebná zařízení a kdy byl také (roku 1785) podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen - Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 sám císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fjodorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec. V letech 1840-1843 v lázních pobýval také jazykovědec Josef Jungmann a později mimo jiné spisovatel Franz Kafka, přírodovědec Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.Ve zdejších lázních se také léčil Gustav Pfleger Moravský, který trpěl tuberkulózou, a z téže nemoci se zde kurýrovala i manželka českého spisovatele, historika a buditele Jana Erazima Vocele Barbora.

Přírodní poměry

Vývěry minerální vody jsou vázané na pramenní linie ve směru východ-západ v údolí Libverdského potoka. Souvisí s existencí tzv. libverdského poklesu, který je rovnoběžný se stykem jizerského granitu a svorových rul. Puklinami v žule stoupá oxid uhličitý a jím obohacená kyselka se akumuluje v křemenci, který tvoří jádro překocené svorové antiklinály. Vrty jímaná voda je prostá hydrouhličitanová hořečnato-vápenatá železnatá kyselka.

Pamětihodnosti

  • Výletní restaurace Obří sud
  • Klasicistní a empírové pavilony lázní (1783-1808) hlavní areál je z roku 1964
  • Dvoukřídlá kolonáda (1. polovina 19. století)
  • Klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem
  • Vyhlídky nad Libverdou
  • Bývalá přírodní rezervace Tišina (dnes část národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny)
  • Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery
  • Přírodní památka Klečoviště na Smrku
  • Přírodní park Peklo
  • Meteorologický sloup z roku 1890

(zdroj: Wikipedia, foto z archivu R.Jelínka a https://www.portafontium.eu )


Lázně Libverda 1932 (archiv J.Peterka)
Lázně Libverda 1932 (archiv J.Peterka)
archiv Enjoy Frýdlant)
archiv Enjoy Frýdlant)
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Lázně Libverda (1906)  Prastará lípa malolistá stála nad Libverdou vlevo při silnici z Hejnic do 29. května 2007, kdy ji srazila vichřice. Vlevo za stromem vyčnívá roh tehdy ještě stojícího hotelu Zum Helm. Vpravo nad cestou, tehdy ještě prašnou a nezpevněnou, vidíme víc než 200 let starý a státem chráněný dům čp. 117, zvaný Kouzelný hmoždíř, ke kterému se váže místní pověst o muži spolčeném s ďáblem. (1906)  (zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko , 2009)
Lázně Libverda (1906) Prastará lípa malolistá stála nad Libverdou vlevo při silnici z Hejnic do 29. května 2007, kdy ji srazila vichřice. Vlevo za stromem vyčnívá roh tehdy ještě stojícího hotelu Zum Helm. Vpravo nad cestou, tehdy ještě prašnou a nezpevněnou, vidíme víc než 200 let starý a státem chráněný dům čp. 117, zvaný Kouzelný hmoždíř, ke kterému se váže místní pověst o muži spolčeném s ďáblem. (1906) (zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko , 2009)
Lázně Libverda v roce 1935 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
Lázně Libverda v roce 1935 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
1913 (zdroj: Aukro)
1913 (zdroj: Aukro)
1930 (zdroj:e-bay)
1930 (zdroj:e-bay)
meteorologická stanice a staré lázeňské domy. (archiv J.Hůlka)
meteorologická stanice a staré lázeňské domy. (archiv J.Hůlka)
1928
1928
archiv Jiří Peterka
archiv Jiří Peterka
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Lázně Libverda 1938 (archiv J.Peterka)
Lázně Libverda 1938 (archiv J.Peterka)
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Lázně Libverda  (60.léta)
Lázně Libverda (60.léta)
komentář Jana Hromádková - Jestlipak se zde pozná mladá černovlasá paní v bílé halence (první zleva)? Také asi kompars ve filmu "Hostinec u kamenného stolu," jako moje maminka a její sestra, které s ní sedí na lavičce. Rok 1948. Lázně Libverda.
komentář Jana Hromádková - Jestlipak se zde pozná mladá černovlasá paní v bílé halence (první zleva)? Také asi kompars ve filmu "Hostinec u kamenného stolu," jako moje maminka a její sestra, které s ní sedí na lavičce. Rok 1948. Lázně Libverda.
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
(foto zdroj: https://www.ebay.com )
(foto zdroj: https://www.ebay.com )
1984 (zdroj:  https://fotohistorie.cz)
1984 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
(foto zdroj: https://www.ebay.com )
(foto zdroj: https://www.ebay.com )
archiv Milan Péč
archiv Milan Péč
zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
archiv Helena Polášková
archiv Helena Polášková
Část kolonády v Lázních Libverdě 2. 9. 2009
Část kolonády v Lázních Libverdě 2. 9. 2009
Rudé právo 13.8.1953 - pochvala na Lázně Libverda (archiv R.Kittler)
Rudé právo 13.8.1953 - pochvala na Lázně Libverda (archiv R.Kittler)
Libverda 1911 (archiv J.Peterka)
Libverda 1911 (archiv J.Peterka)
foto Petr Ruprecht
foto Petr Ruprecht

LÁZNĚ LIBVERDA SE PŘEDSTAVUJÍ

Jedny z mála lázní Libereckého kraje leží v malebné kotlině v podhůří Jizerských hor. Na jedné straně kotliny jsou Hejnice a na druhé Nové Město pod Smrkem Trochu zvláštně znějící název je odvozený z německého názvu Bad Liebwerda, které zase vychází ze spojení "auf dem Lieben werde", znamenající na milém ostrově Vítejte v Lázních Libverda a pojďte je s námi objevit .

Zdejší minerální prameny s léčivými účinky jsou známé už z dob třicetileté války, kdy si ji na svá válečná tažení nechal posílat slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Samotné lázně ovšem vznikly až ve druhé polovině 18. století. Nejstarším pramenem byla Boží voda, další postupně získávaly jména členů rodiny Clam-Gallasů. Proto se prameny jmenují: Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův Lázně navštívili například císař Josef II., Carl Maria von Weber, Josef Jungmann či Franz Kafka.

 A jak je to s lázněmi v dnešních časech? Samozřejmě stále fungují, specializují se na léčbu kardiovaskulárních chorob, vysokého tlaku a nemocí pohybového aparátu i wellness pobyty. Koupele v minerální vodě, bohaté na železo a kysličník uhličitý, doplňují minerální pitné režimy a další procedury. V lázních ale můžeme i jen tak relaxovat a prohlédnout si kolonádu i klasicistní a empírové lázeňské pavilony.

Nad lázněmi se nachází ještě jedno lákadlo - výletní restaurace Obří sud. Pro lázeňské hosty byl postaven již v roce 1931. Pozoruhodná stavba ve tvaru sudu o délce 14,15 m, výšce 11,4 m a šířce 10,5 m vznikla podle projektu Stefana Hausmanna. Vydat se k němu můžete po schodech, jež začínají nedaleko kolonády. A mimochodem, není to jediná budova s takto zvláštním tvarem. Ještě jeden obří sud naleznete nedaleko Liberce na vrchu Javorník.

Kam se vydat na výlet v okolí! To je jasné, na nejvyšší horu Jizerek, na SMRK. A nadmořskou výškou 1 124 metrů se tyčí nad všemi vrcholky široko daleko! Lehčí výlety doporučujeme na vycházkových cestách kolem lázní. Objevíte celou řadu vyhlídek s dřevěnými sochami, zajímavým výletním cílem je poutní areál s bazilikou Navštívení Panny Marie v Hejnicích.

Už jsme Vás k návštěvě nalákali? Že ještě ne? Více informací najdete na webech www.laznelibverda.cz, samozřejmě na webu turistické destinace Jizerské hory - https://www.jizerky.cz/ Foto: AZ fotky, Matyáš Gál

foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Toni Vlček
foto Toni Vlček
Lázeňská kolonáda s budovou ředitelství lázní a lázeňským penzionem Moravěnka
Lázeňská kolonáda s budovou ředitelství lázní a lázeňským penzionem Moravěnka
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
Na kolonádě v Lázních Libverda v Jizerských horách (foto Vojtěch Klimt)
Na kolonádě v Lázních Libverda v Jizerských horách (foto Vojtěch Klimt)
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
foto Toni Vlček
foto Toni Vlček
foto Toni Vlček
foto Toni Vlček
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Lázně Libverda - lázeňská kolonáda, dnes v "rekonstrukci".... (archiv J.Kutílek)
Lázně Libverda - lázeňská kolonáda, dnes v "rekonstrukci".... (archiv J.Kutílek)
Lázně Libverda - centrum (archiv J.Kutílek)
Lázně Libverda - centrum (archiv J.Kutílek)
archiv M.Gergelčík
archiv M.Gergelčík
Lázně Libverda - lázeňský dům - dnes Restaurant & Café Balustráda (archiv J.Kutílek)
Lázně Libverda - lázeňský dům - dnes Restaurant & Café Balustráda (archiv J.Kutílek)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Lázně Libverda z přelomu 60. a 70.let (Leporelo Liberecko)
Lázně Libverda z přelomu 60. a 70.let (Leporelo Liberecko)

Lázeňské prameny

Eduardovo vřídlo (zdroj: Aukro)
Eduardovo vřídlo (zdroj: Aukro)

Altán Eduardova pramene na kolonádě v Lázních Libverda

archiv Tomáš Špáta
archiv Tomáš Špáta

Centrum Lázní Libverda tvoří malý areál vlastní lázeňské kolonády, parčíku, altánů, kašny a přilehlých budov. Jsou v něm i objekty, skrývající překvapení – menší budova, v níž je dnes občerstvení Lázeňské oplatky bývala dle Památkového katalogu původně altánem Eduardova pramene.

Pavilon Eduardova zřídla reprezentuje lázeňskou architekturu 1. poloviny 19. století. Trojdílná stavba ve střední části vyšší na střeše s kohoutem, který byl podle místní pověsti objevitelem prvního minerálního pramene, je otevřena k nejstaršímu dochovanému lázeňskému domu.

Pavilon Eduardova zřídla je situován východně od pavilonu Kristiánova zřídla, v jihovýchodní části lázeňského areálu. K navrtání Eduardova pramene došlo v roce 1818 a nedlouho poté vznikl pavilon, který pramen chrání.

zdroj:https://www.cokolivokoli.cz/63359-altan-eduardova-pramene-na-kolonade-v-laznich-libverda/

Pověsti o uzdravujících vlastnostech libverdského pramene se donesly až na drážďanský dvůr saského panovníka a kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal z Libverdy dovézt několik soudků léčivé vody.
V roce 1593 zkoumal vlastnosti libverdského pramene Paul Luther, syn známého náboženského reformátora a jeho osobní lékař. Sám Luther uznal léčivé schopnosti a nechal vodu pravidelně do Drážďan dovážet. Později si tuto zázračnou vodu nechal posílat také Albrecht z Valdštejna, od roku 1622 majitel Frýdlantského panství.

První zpráva o léčivosti pramene byla vypracována v roce 1601. Učinil tak fysikus města Hirschbeku, slezský lékař Caspar Schwenkfeld, který ji na základě svých výzkumů doporučoval konzumovat při různých onemocněních. Ve své zprávě uvádí, že zdejší pramen minerální vody s léčivými účinky byl znám již od konce 14.století a hejnickými poutníky nazýván "Boží voda" nebo "Bierwasser" či "Bierborn". Pramen byl opatřen obrubou z dutého lipového kmene. Na základě tohoto hodnocení se stala základem koupelí tehdejších majitelů panství.

roce 1784 byla provedena minerální analýza původního libverdského pramene, a to doktorem Josephem Heinrichem Bauerem. Na základě této analýzy bylo zahájeno zasílání léčivé vody stáčené do lahví do Prahy pod obchodním názvem "Chabeso" (což byl nealkoholický nápoj na bázi kyseliny mléčné s přísadou ovocných šťáv pocházejících z Tyrol). V Praze byla prodávána v domě č.p. 555 v Jesuitengasse, dnes č.p. 160, stojícím přímo na Královské cestě na rohu Karlovy a Husovy ulice. Zpráva z roku 1785 uvádí: "Voda má blahodárný účinek na mozek, nervovou soustavu, povzbuzení ducha, zrychlení tepu, oživení činnosti tělesných orgánů a odstraňuje nepořádek v nervovém systému."
V roce 1785 byl odkryt nový mohutný pramen, který byl nazván "Stahlbrunn" podle zjevně železité vody zjevně totožné s dnešním Mariánským pramenem. Téhož roku byl podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen, tedy Boží voda (patrně též podle zakladatele lázní zvaný Christiansbrunnen). Ten byl opatřen malou kamennou krytou stavbou. V roce 1794 byl však zaplaven divokou vodou, zkalen a stal se nepoužitelným. Následně byl zasypán. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchyceny další prameny, které vyvěraly přímo u lázeňských budov. Pojmenovány byly po členech rodiny Clam-Gallasů: Mariin, Vilemínin (1805), Josefínin (1805), Eduardův (1818), Bierbon a Hubertův.
Poslední dva lázeňské prameny, Kyselka a Nový vrt, byly navrtány 1952.
Analýza libverdské vody v roce 1990 provedená Referenční laboratoří pro přírodní léčivé zdroje v Mariánských lázních, ji klasifikuje jako přírodní, prostou, železnatou kyselku hydrogenuhličitano-hořečnato-vápenatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité. Minerálka je hypotonická, studená a má příjemnou svěží chuť. Voda je zcela bez zápachu se železitou příchutí.

zdroj: https://www.lazne-libverda.cz/cz/prameny/

Lázně Libverda před rokem 1924 (zdroj: https://www.portafontium.eu )
Lázně Libverda před rokem 1924 (zdroj: https://www.portafontium.eu )

Lázně Libverda 1926 – Pomník padlých v 1. světové válce

Pomník byl u místního hřbitova odhalen 24. října 1926 v 10 hodin dopoledne. Návrh a realizaci pomníku převzala firma A. Möller z Varnsdorfu.

autor příspěvku Petr Krause

Léčba

Kyselka

oplatky