Lázně Libverda
Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňská obec na severu České republiky, v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží na severní straně Jizerských hor, asi 1 km severně od Hejnic, třináct kilometrů východně od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. V obci žije 430 obyvatel a je tu mateřská a základní škola.
Prvotní jméno obce Liebenwerde vychází z německého tvaru "auf dem Lieben werde", znamenající na milém ostrově.
Název obce přecházel od Lybenwerde (zaznamenané roku 1381), přes
Liewerde (1463), Libwerde (1529), Liberda (1543), Liwerde či Lywerde
(1551), Liewerda (1591), Liebwerda (1601), Liewerde (1634), Liwerda
(1651), Lyberda (1654), Liebwerda (1713), až po Libverda či Liebwerda
(z roku 1854).
Historie
První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou zejména od 15. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody.
O pár desetiletí později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá vojenská tažení.Samotné lázně však začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikala první léčebná zařízení a kdy byl také (roku 1785) podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen - Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 sám císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fjodorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec. V letech 1840-1843 v lázních pobýval také jazykovědec Josef Jungmann a později mimo jiné spisovatel Franz Kafka, přírodovědec Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.Ve zdejších lázních se také léčil Gustav Pfleger Moravský, který trpěl tuberkulózou, a z téže nemoci se zde kurýrovala i manželka českého spisovatele, historika a buditele Jana Erazima Vocele Barbora.
Přírodní poměry
Vývěry minerální vody jsou vázané na pramenní linie ve směru východ-západ v údolí Libverdského potoka. Souvisí s existencí tzv. libverdského poklesu, který je rovnoběžný se stykem jizerského granitu a svorových rul. Puklinami v žule stoupá oxid uhličitý a jím obohacená kyselka se akumuluje v křemenci, který tvoří jádro překocené svorové antiklinály. Vrty jímaná voda je prostá hydrouhličitanová hořečnato-vápenatá železnatá kyselka.
Pamětihodnosti
- Výletní restaurace Obří sud
- Klasicistní a empírové pavilony lázní (1783-1808) hlavní areál je z roku 1964
- Dvoukřídlá kolonáda (1. polovina 19. století)
- Klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem
- Vyhlídky nad Libverdou
- Bývalá přírodní rezervace Tišina (dnes část národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny)
- Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery
- Přírodní památka Klečoviště na Smrku
- Přírodní park Peklo
- Meteorologický sloup z roku 1890
(zdroj: Wikipedia, foto z archivu R.Jelínka a https://www.portafontium.eu )
Pomník prince Karla je skulptura, která stávala v lesoparku u zámku v Lázních Libverdě ve Frýdlantském výběžku na severu České republiky. Má podobu jehlanu stojícího na soklu. Na bočních stranách horní části jsou patrné stopy po pamětních deskách oválného tvaru, jejichž autorem byl Josef Malínský. Pomník připomíná arcivévodu Karla, druhorozeného syna rakouského císaře Leopolda II. a bratra císaře Františka I., který coby vrchní velitel rakouské armády roku 1796 zabránil v bitvě u Ambergu vpádu napoleonových vojsk do Čech. Pomník nechal v roce 1802 postavit hrabě Kristián Filip Clam – Gallas. Slavnostní odhalení pomníku se uskutečnilo 31. července 1802. Na začátku 21. století je ovšem zpustlý. Součástí skulptury býval také německý nápis, jenž v překladu zní:
On, zachránce Čech, Germanie dárce míru, není oslavován jen tímto kamenem, jemu blahořečí již všechna ústa, jeho ctí každé srdce.
Po bustě a nápisu
nic nezbylo. Obelisk se pozvolna rozpadá a jeho okolí také nic moc.
Kdysi to mohlo být zajímavé a hezké místo, ke kterému se procházelo
alejí. Ještě na začátku aleje jsou schůdky a kamenné osazení. Stezka je
stále schůdná a od obce to je necelých deset minut chůze.
zdroj: Wikipedia
LÁZNĚ LIBVERDA SE PŘEDSTAVUJÍ
Jedny z mála lázní Libereckého kraje leží v malebné kotlině v podhůří Jizerských hor. Na jedné straně kotliny jsou Hejnice a na druhé Nové Město pod Smrkem Trochu zvláštně znějící název je odvozený z německého názvu Bad Liebwerda, které zase vychází ze spojení "auf dem Lieben werde", znamenající na milém ostrově Vítejte v Lázních Libverda a pojďte je s námi objevit .
Zdejší minerální prameny s léčivými účinky jsou známé už z dob třicetileté války, kdy si ji na svá válečná tažení nechal posílat slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Samotné lázně ovšem vznikly až ve druhé polovině 18. století. Nejstarším pramenem byla Boží voda, další postupně získávaly jména členů rodiny Clam-Gallasů. Proto se prameny jmenují: Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův Lázně navštívili například císař Josef II., Carl Maria von Weber, Josef Jungmann či Franz Kafka.
A jak je to s lázněmi v dnešních časech? Samozřejmě stále fungují, specializují se na léčbu kardiovaskulárních chorob, vysokého tlaku a nemocí pohybového aparátu i wellness pobyty. Koupele v minerální vodě, bohaté na železo a kysličník uhličitý, doplňují minerální pitné režimy a další procedury. V lázních ale můžeme i jen tak relaxovat a prohlédnout si kolonádu i klasicistní a empírové lázeňské pavilony.
Nad lázněmi se nachází ještě jedno lákadlo - výletní restaurace Obří sud. Pro lázeňské hosty byl postaven již v roce 1931. Pozoruhodná stavba ve tvaru sudu o délce 14,15 m, výšce 11,4 m a šířce 10,5 m vznikla podle projektu Stefana Hausmanna. Vydat se k němu můžete po schodech, jež začínají nedaleko kolonády. A mimochodem, není to jediná budova s takto zvláštním tvarem. Ještě jeden obří sud naleznete nedaleko Liberce na vrchu Javorník.
Kam se vydat na výlet v okolí! To je jasné, na nejvyšší horu Jizerek, na SMRK. A nadmořskou výškou 1 124 metrů se tyčí nad všemi vrcholky široko daleko! Lehčí výlety doporučujeme na vycházkových cestách kolem lázní. Objevíte celou řadu vyhlídek s dřevěnými sochami, zajímavým výletním cílem je poutní areál s bazilikou Navštívení Panny Marie v Hejnicích.
Už jsme Vás k návštěvě nalákali? Že ještě ne? Více informací najdete na webech www.laznelibverda.cz, samozřejmě na webu turistické destinace Jizerské hory - https://www.jizerky.cz/ Foto: AZ fotky, Matyáš Gál
Lázeňské prameny
Altán Eduardova pramene na kolonádě v Lázních Libverda
Centrum Lázní Libverda tvoří malý areál vlastní lázeňské kolonády,
parčíku, altánů, kašny a přilehlých budov. Jsou v něm i objekty,
skrývající překvapení – menší budova, v níž je dnes občerstvení Lázeňské
oplatky bývala dle Památkového katalogu původně altánem Eduardova
pramene.
Pavilon Eduardova zřídla reprezentuje lázeňskou architekturu 1.
poloviny 19. století. Trojdílná stavba ve střední části vyšší na střeše s
kohoutem, který byl podle místní pověsti objevitelem prvního
minerálního pramene, je otevřena k nejstaršímu dochovanému lázeňskému
domu.
Pavilon Eduardova zřídla je situován východně od pavilonu Kristiánova zřídla, v jihovýchodní části lázeňského areálu. K navrtání Eduardova pramene došlo v roce 1818 a nedlouho poté vznikl pavilon, který pramen chrání.
zdroj:https://www.cokolivokoli.cz/63359-altan-eduardova-pramene-na-kolonade-v-laznich-libverda/
Pověsti o uzdravujících vlastnostech
libverdského pramene se donesly až na drážďanský dvůr saského panovníka a
kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal z Libverdy dovézt
několik soudků léčivé vody.
V roce 1593 zkoumal vlastnosti
libverdského pramene Paul Luther, syn známého náboženského reformátora a
jeho osobní lékař. Sám Luther uznal léčivé schopnosti a nechal vodu
pravidelně do Drážďan dovážet. Později si tuto zázračnou vodu nechal
posílat také Albrecht z Valdštejna, od roku 1622 majitel Frýdlantského
panství.
První zpráva o léčivosti pramene byla vypracována v roce 1601. Učinil tak fysikus města Hirschbeku, slezský lékař Caspar Schwenkfeld, který ji na základě svých výzkumů doporučoval konzumovat při různých onemocněních. Ve své zprávě uvádí, že zdejší pramen minerální vody s léčivými účinky byl znám již od konce 14.století a hejnickými poutníky nazýván "Boží voda" nebo "Bierwasser" či "Bierborn". Pramen byl opatřen obrubou z dutého lipového kmene. Na základě tohoto hodnocení se stala základem koupelí tehdejších majitelů panství.
roce 1784 byla provedena minerální analýza původního libverdského
pramene, a to doktorem Josephem Heinrichem Bauerem. Na základě této
analýzy bylo zahájeno zasílání léčivé vody stáčené do lahví do Prahy pod
obchodním názvem "Chabeso" (což byl nealkoholický nápoj na bázi
kyseliny mléčné s přísadou ovocných šťáv pocházejících z Tyrol). V Praze
byla prodávána v domě č.p. 555 v Jesuitengasse, dnes č.p. 160, stojícím
přímo na Královské cestě na rohu Karlovy a Husovy ulice. Zpráva z roku
1785 uvádí: "Voda má blahodárný účinek na mozek, nervovou soustavu,
povzbuzení ducha, zrychlení tepu, oživení činnosti tělesných orgánů a
odstraňuje nepořádek v nervovém systému."
V roce 1785 byl odkryt
nový mohutný pramen, který byl nazván "Stahlbrunn" podle zjevně železité
vody zjevně totožné s dnešním Mariánským pramenem. Téhož roku byl
podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen, tedy Boží voda (patrně též
podle zakladatele lázní zvaný Christiansbrunnen). Ten byl opatřen malou
kamennou krytou stavbou. V roce 1794 byl však zaplaven divokou vodou,
zkalen a stal se nepoužitelným. Následně byl zasypán. V letech 1786,
1793, 1805 a 1818 byly podchyceny další prameny, které vyvěraly přímo u
lázeňských budov. Pojmenovány byly po členech rodiny Clam-Gallasů:
Mariin, Vilemínin (1805), Josefínin (1805), Eduardův (1818), Bierbon a
Hubertův.
Poslední dva lázeňské prameny, Kyselka a Nový vrt, byly navrtány 1952.
Analýza
libverdské vody v roce 1990 provedená Referenční laboratoří pro
přírodní léčivé zdroje v Mariánských lázních, ji klasifikuje jako
přírodní, prostou, železnatou kyselku
hydrogenuhličitano-hořečnato-vápenatého typu se zvýšeným obsahem
kyseliny křemičité. Minerálka je hypotonická, studená a má příjemnou
svěží chuť. Voda je zcela bez zápachu se železitou příchutí.
zdroj: https://www.lazne-libverda.cz/cz/prameny/
Lázně Libverda 1926 – Pomník padlých v 1. světové válce
Pomník
byl u místního hřbitova odhalen 24. října 1926 v 10 hodin dopoledne.
Návrh a realizaci pomníku převzala firma A. Möller z Varnsdorfu.
autor příspěvku Petr Krause
Léčba
Kyselka
oplatky
