Rozhledna

12.12.2021

Frýdlant v roce 1902

První rozhlednu, pouze dřevěnou, postavil nad Frýdlantem již v roce 1890 okrašlovací spolek to zejména díky finanční podpoře občana A. Dresslera. Na jeho počest byla Resselova výšina, na které rozhledna stála, přejmenována na Dresslerovu. Dnes se výšina nazývá Frýdlantská. Rozhledna vysoká 14 m musela být pro zchátralost v roce 1905 stržena.
(zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009)
foto leden 2024 Matyáš Gál
foto leden 2024 Matyáš Gál
archiv J.Kutílek
archiv J.Kutílek


Roku 1889 vznikl ve Frýdlantě okrašlovací a zvelebovací spolek pro naše město. Jeden z jejich nejdůležitějších úkolů byla stavba dřevěné opláštěné vyhlídkové věže na Resselově kopci.
Na stavbě se významně podílel místní podnikatel v truhlářství Josef Haupt - pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je na východní straně věže. 15 metrů vysoká věž byla otevřena v červnu roku 1890 a sloužila až do jara 1906, kdy ji museli pro zchátralost strhnout.Základní kámen nynější rozhledny vysoké 21 metrů, byl položen již v květnu roku 1906. Je postavena z tvrdě pálených cihel a žulových kvádrů. Celá stavba byla v dobré kvalitě, za cenu tehdejších 9000 korun.
Slavnostní otevření proběhlo 30. dubna 1907. (autor příspěvku Enjoy Frýdlant)

Rozhledna Frýdlantská výšina (399 m.n.m) (Foto z kalendáře Matyáše Gála)
Rozhledna Frýdlantská výšina (399 m.n.m) (Foto z kalendáře Matyáše Gála)

Rozhledna Frýdlant v Čechách v roce 1907

Rozhledna stojí na Frýdlantské výšině vypínající se do výše 399 m n. m., která leží v severních částech města Frýdlantu. Vrchol je součástí Frýdlantské pahorkatiny.


Historie:
Dne 25. října 1889 vznikl německý "Okrašlovací a zvelebovací spolek pro město Frýdlant" (v německém originále Anpflanzungs und Verschönerungs Vereine). Ten si dal za jeden ze svých úkolů zbudovat rozhlednu. K její stavbě vybrali členové spolku čedičový vrchol Frýdlantské výšiny (dříve Resselberg, 399 m n. m.), nacházející se severně od města. Na něm vybudovali a 6. července 1890 zpřístupnili dřevěnou trámovou opláštěnou rozhlednu o výšce 14 metrů. Říkalo se jí "Dresslerova výšina", a to podle Antona Dresslera, člena Spolku, jenž se jak osobně, tak finančně o vystavění rozhledny zasloužil. Tvůrcem vyhlídkové věže byl místní truhlář Josef Haupt, který se stal později předsedou Spolku. U paty rozhledny fungovalo přes léto jednoduché pohostinství.

Na jaře roku 1905 ovšem musela být rozhledna pro svou zchátralost stržena, neboť nevydržela odolávat zdejším klimatickým podmínkám. Hned příští rok se ale započalo se stavbou nové. Dne 17. května 1906 došlo k položení základního kamene pro rozhlednu stavěnou na žulových základech a budovanou z červených, dvakrát pálených cihel dle projektu frýdlantského stavitele Rudolfa Hampla. Její výstavbu prováděla společnost Appel & Hampel. Náklady na vybudování věže se vyšplhaly na 9000 korun, přičemž téměř čtvrtinu z této částky složil Anton Dressler. Některé zdroje však uvádějí Dresslerův příspěvek nižší, a to ve výši 1000 korun.Poslední dubnový den následujícího roku (1907) proběhlo za velkého zájmu veřejnosti zpřístupnění rozhledny, během kterého se otevřela i blízká restaurace s dřevěnou verandou. Tento přízemní objekt byl zbudován ze žlutých cihel dovezených sem z kunratické cihelny. Místu se pak na počest donátora rozhledny až do druhé světové války říkalo Dresslerova výšina. Postupně se ovšem frýdlantský okrašlovací spolek dostával do hospodářských těžkostí, které vyvrcholily 2. května 1940 dražbou, během níž rozhlednu získal Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV).

Turisté na rozhlednu chodili až do roku 1945. Po druhé světové válce věž chátrala, ale stále zůstávala v provozu, byť si zájemci o vyhlídku nejprve museli půjčit klíče od vstupních dveří rozhledny v blízkém obytném domě.Pohostinství u věže ovšem zůstalo od války uzavřené. Během padesátých let 20. století okolí rozhledny ožívalo při květnových slavnostech, kdy zde na svažité louce vyrostlo divadlo v přírodě, betonový taneční parket (tančilo se na něm i za lampiónového osvětlení), dále stánky a houpačky pro děti. Posléze tady přechodně vznikl také pionýrský tábor a správa rozhledny připadla Městskému domu pionýrů a mládeže. Tou dobou se vrch, na kterém vyhlídková věž stojí, začal zalesňovat. Od roku 1958 se ale rozhledna opět uzavřela, neboť začala sloužit jako převaděč televizního vysílání a ve zděné části rozhledny fungovalo zařízení pro navigaci dopravních letadel letících směrem na Varšavu, Stockholm nebo Moskvu. Nacházel se zde všesměrový radiomaják D-VOR s identifikačním znakem "OKX".Tak tomu bylo až do podzimu roku 1979, během něhož se telekomunikační systémy přestěhovaly na novou kovovou věž zbudovanou téhož roku poblíž rozhledny. Přemístilo se i letecké navigační zařízení, a to na maják vystavěný na loukách u Dětřichova.

Během roku 1980 předalo město rozhlednu i s blízkým okolím tělovýchovné jednotě (TJ) Slovan Frýdlant a jejímu turistickému odboru. Ten sice původně s ohledem na technický stav věže uvažoval o jejím odstřelu, nakonec ale zvolil zachování vyhlídkové věže a provedl generální rekonstrukci stavby, na níž se podíleli členové odboru turistiky, kteří odpracovali 2500 brigádnických hodin, spolu s pracovníky Stavokombinátu. Otevření rozhledny a přilehlého areálu po provedené obnově se uskutečnilo 6. listopadu 1982.

V roce 1992 se frýdlantský odbor Klubu českých turistů (KČT) zaregistroval jako samostatný Klub turistů Frýdlant (KTF) a s tělovýchovnou jednotou Slovan Frýdlant uzavřel smlouvu o dlouhodobém pronájmu areálu U rozhledny. Provoz rozhledny tak od té doby zajišťuje frýdlantský Klub turistů. Během léta roku 2000 proběhla rekonstrukce objektu, a v průběhu roku 2014 se objevily plány na její zvýšení, aby umožňovala rozhled přes současnou vzrostlou vegetaci. Tyto plány ovšem zamítli památkáři a věž se tak zvyšovat nebude.

(zdroj: Wikipedia, https://ansichtskarten-lexikon.de )

foto Radka Caltová
foto Radka Caltová
fotoi Matyáš Gál
fotoi Matyáš Gál