O kostelích, věžích a Mariánském sloupu
O frýdlantských kostelech a věžích
Kdo najde zalíbení ve starých věžích, dalekých výhledech, zaprášených schodech pokrytých bílým trusem a pírky, v holubích hrobkách v oblacích, nemá to dnes lehké, Většina věží je přísně nepřístupná, nezbývá než přemlouvat faráře, vkrádat se do přízně kostelníků a vloupávat se do uzavřených rozhleden. Mnoho úsilí pro chvíli letu nad krajem, příliš zbytečná námaha pro pár bláznů a podivínů.
Nejkrásnější
věž ve Frýdlantě má děkanský chrám Nalezení sv. Kříže, vysoko
postavenou z cihel a místního černého čediče. Tento kostel byl dokončen
v roce 1551 na místě staré kaple sv. Barbory ze 13. století. Vnitřní
vybavení je velmi cenné, nejpřitažlivější jsou dva redernovské náhrobky
nalevo od hlavního oltáře. Epitaf Bedřicha z Redernu, jeho manželky
Salomeny a syna Bedřicha je z bělavého pískovce, náhrobek Melchiora,
Kateřiny a Kryštofa pak spojením kovu a mramoru. Tento monument, jehož
autorem je vratislavský Kryštof Heinrich, byl i ve své době stavbou
velmi nákladnou. Bílý mramor byl tehdy přivezen z raspenavských lomů,
červený a zelený až ze Slezska a Anglie.
Redernové
za místo svého posledního odpočinku zaplatili tolik, kolik dali 50 let
předtím za celé panství, tak strašně toužili zde zanechat po sobě
památku. Jako by věděli, jak smutný osud vyhnanců postihne zanedlouho
jejich rod. Když byl Frýdlant roku 1945 bombardován, dopadlo několik
pum i v blízkosti kostela, tlaková vlna tehdy vyrazila všechna malovaná
okna, skleněné obrazy svatých se rozletěly na statisíce střepů, ještě
dlouho po nich pak lidé šlapali. Z původního hřbitova, který se okolo
kostela rozkládal, zůstalo jen několik pískovcových náhrobků s
nečitelným jmény a jeden nádherný kovaný barokní kříž. Nový frýdlantský
hřbitov, dnes zarostlá zahrada mrtvých, byl zaJožen roku 1878 vysoko
nad měste a je využíván dodnes. Kostel sv, Máří Magdaleny ve Vět rově
byl postaven roku 1533, ale již za dob Třicetileté války přestal
slouŽit svému účelu a zpustl.
Až na začátku 18. století byl poopraven a roku 1886 pak získal svoji dnešní podobu. Hlavní oltář věnoval hrabě František Gallas, postranní je renesanční skvost od libereckého sochaře Friče, dar zámeckého vrchního Platze z Ehrenthah, postrachu všech okolních sedláků. Třetím frýdlantským kostelem je bývalý evangelický chrám využívaný dnes Církví československou husitskou. Je to nejmladší církevní stánek ve městě, neboť byl podle plánu bonnského architekta Rolfse postaven až v letech 1902 - 1904. Roku 1903 do něj byly nainstalovány pozoruhodné Schustrovy varhany, které věnovala paní Kellerová na památku své sestry Berty. Nedaleká fara pak pochází z let 1912 - 1913. V povídání o frýdlantských věžích nesmí chybět zmínka o rozhledně na Resselově vrchu. Stejně jako místní kostely je i ona postavena pro potěchu duše a radost z dalekých výhledů. Původní dřevěná rozhledna byla na kopci nad městem postavena již roku 1890 a sloužila návštěvníkům více než patnáct let. Když musela být pro celkovou zchátralost roku 1905 odstraněna, rozhodl se frýdlantský Pěstitelský a okrašlovací spolek postavit na jejím místě stavbu bytelnější. Tak se také stalo, nová cihlová rozhledna byla předána návštěvníkům a do její zdi byla zasazena Antonu Dresslerovi, po kterém bylo pojmenováno i místo okolo rozhledny Dresslerova výšina, pamětní deska jako dík za jeho iniciativu při stavbě rozhledny. Po druhé světové válce byla rozhledna využívaná pro telekomunikační účely nepřístupná, o její znovuzrození se postarali až frýdlantští turisté.
(zdroj: Marek Řeháček - Frýdlant - ohlédnutí, 1996)
Frýdlant-Mariánský sloup 1934.
Při
severní straně frýdlantského kostela Nalezení sv. Kříže se tyčí
mariánský sloup, který se pyšní mj. tím, že je největší památkou svého
druhu na celém Frýdlantsku. Jedná se o barokní památku z roku 1723,
která původně stávala u staré radnice na Horním náměstí (dnes náměstí
T.G.M.) a byla vztyčena místní rodinou Stracke. Na svém současném
stanovišti se tak tento pískovcový sloup poprvé objevil až v roce 1898.
Jeho autorem je sochař Andreas Dubke, tedy Ondřej Doubek ze Zákup.
autor příspěvku J.Peterka
Mariánský sloup
Barokní sloup byl umístěn v roce 1723 na náměstí, ke kostelu byl přemístěn při rekonstrukci náměstí v roce 1898. Pískovcový sloup zhotovil sochař Ondřej Doubek. Na vrcholu je socha Panny Marie, pod ní sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Anny, sv. Jáchyma a sv. Jana Nepomuckého.
(archiv J.Kutílek)
Mariánský sloup
se nachází ve středu Kostelního náměstí, v bezprostřední blízkosti kostela Nalezení sv. Kříže.
Původně
tento morový sloup stával na náměstí, kde ho nechali vztyčit frýdlanští
měšťané Tobiáš Stracke a jeho syn Josef Stracke jako dar lidem, kteří
přežili morové epidemie. Sloup byl přemístěn v roce 1898.
Samotné
dílo vytvořil zákupský sochař Andreas Dubke v duchu vrcholného baroka v
roce 1723. Sochy jsou podobiznami sv. Anny, sv. Jáchyma, sv. Josefa a
sv. Jana Evangelisty. Na postament navazuje vysoký štíhlý dřík s
kompozitní hlavicí, na které stojí samotná socha Immaculaty (Panny
Marie).
(autor příspěvku Enjoy Frýdlant)
Kašna v Děkanské ulici
Hana Ismanická - jako malá jsem tam chodila pro vodu, tenkrát fungovaly všechny kašny bohužel v této době už ne, velká škoda (archiv Enjoy Frýdlant)
kostel Nalezení sv.Kříže
Kolem kostela Nalezení sv. Kříže chodíme někteří v podstatě denně, ale víme o něm vůbec něco?
Celková stavba kostela byla dokončena v roce 1551. Je směsicí několika slohů, kvůli spoustě přestaveb, které v minulosti podstoupil.
Ukrývá v sobě nejcennější monumentální pohřební kapli s rodinnou hrobkou rodu Redernů. Hrobku nechala vystavět Kateřina z Redernu. Náhrobek Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z Redernu, postavený mezi léty 1605-1610 Heinrichem z Amsterodamu. Pohřben je tu však jen Melchior.
Kolem kostela se do roku 1710 rozkládal městský hřbitov. Jeho pozůstatkem je kamenná zeď kolem kostela. Ohradní zeď zdobí částečně dochovaná zastavení křížové cesty. (autor příspěvku Enjiy Frýdlant)
Frýdlant-Kostel Nalezení svatého Kříže (kolem roku 1949)
Děkanský kostel je po hradu nejvýznamnější historickou památkou ve Frýdlantu, neboť je svědkem celých jeho dějin.Z vnitřního vybavení je nejznámější a nejcennější monumentální pohřební kaple s rodinnou hrobkou Redernů z roku 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Náhrobek Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z Redernu byl postaven mezi léty 1605-1610 G.Heinrichem z Amsterodamu a je překrásnou ukázkou vratislavského manýrismu. (autor příspěvku Jiří Peterka)
Evangelický kostel Krista Spasitele
postavený v letech 1902-1903 dle návrhu
bonnského architekta Julia Rolffse. Fara postavena v roce 1911. Od roku
1945 zde sídlí Církev československá husitská. Největší rozkvět
znamenal pro farnost příchod pana faráře Ivo Šimůnka, který se zasloužil
o vznik Domova U Spasitele v roce 1993. Od roku 1996 působí v
Radonicích nad Ohří (autor příspěvku Josef Kutílek)
V červnu 2024 uplyne 120 let od první slavnostní bohoslužby v kostele Krista Spasitele ve Frýdlantě v Čechách. S laskavým dovolením pana učitele Luďka Antoše z frýdlantského gymnázia si budete moci postupně prohlédnout sadu starých pohlednic z jeho sbírky týkající se našeho kostela. Několik fotografií i s komentářem bylo již k vidění v březnovém a dubnovém vydání Frýdlantského zpravodaje.
(zdroj: Nocčsh Frýdlant
Kostel Krista Spasitele ve Frýdlantě
Evangelický
kostel je situovaný při Vrchlického ulici na vyvýšené jižní části
města. Postaven byl v letech 1902–1903 dle návrhu bonnského architekta
Julia Rolffse frýdlantskou stavební firmou Appelt a Hampel. Finančně se
na jeho výstavbě podílela Jednota Adolfa Gustava. Od roku 1945 zde sídlí
Církev československá husitská.
Po
cestě, vedle kostela, můžete po modré turistické značce dojít až na
Křížový vrch, kde lze projít Křížovou cestu skrz na skrz, ta navazuje
také na lesní naučnou stezku, která vás zavede až k Pivovar Albrecht, kde určitě rádi ochutnáte místní piv.
autor příspěvku Enjoy Frýdlant
zdroj: Nocčsh Frýdlant