Loučná

16.12.2021
1904 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
1904 (zdroj: https://deutschboehmen.de)
1909
1909
1935
1935
1942 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1942 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
https://deutschboehmen.de
https://deutschboehmen.de
100 let školy v Loučné. Není to hluboká historie, ale pár let už také uběhlo (archiv Jany Zahurancové)
100 let školy v Loučné. Není to hluboká historie, ale pár let už také uběhlo (archiv Jany Zahurancové)
Vojenská jednotka nově zformované československé armády v Loučné 15. 4. 1919. "Milí Rodiče! Zasílám Vám mojí čumkartu s kamarádama mám se dobře na svátky nepřijedu tak se mějte hezky. S polibkem Váš Jirka." Na pohled Jirka napsal datum 17. VII. 1919, ale na otisku poštovního razítka je datum odeslání 17. IV. 1919. Správné datum bude zcela jistě 17. IV., přesnost c. a k. poštovních úředníků přetrvávala i v nově vzniklé republice. Známka v nominální hodnotě 10 h patřila společně se známkou hodnoty 5 h mezi první známky nově vzniklého Československa. Byla vydána 18.12.1918. (archiv Pavel Štok)
Vojenská jednotka nově zformované československé armády v Loučné 15. 4. 1919. "Milí Rodiče! Zasílám Vám mojí čumkartu s kamarádama mám se dobře na svátky nepřijedu tak se mějte hezky. S polibkem Váš Jirka." Na pohled Jirka napsal datum 17. VII. 1919, ale na otisku poštovního razítka je datum odeslání 17. IV. 1919. Správné datum bude zcela jistě 17. IV., přesnost c. a k. poštovních úředníků přetrvávala i v nově vzniklé republice. Známka v nominální hodnotě 10 h patřila společně se známkou hodnoty 5 h mezi první známky nově vzniklého Československa. Byla vydána 18.12.1918. (archiv Pavel Štok)
Zastavení u lavičky,Loučná nad Nisou (foto Jirka Kysela)
Zastavení u lavičky,Loučná nad Nisou (foto Jirka Kysela)

Loučná (dříve Gerštorf, německy Görsdorf) je část města Hrádek nad Nisou v okrese Liberec. Nachází se na jihozápadě Hrádku nad Nisou. Je zde evidováno 278 adres. Trvale zde žije 1016 obyvatel.

Loučná je také název katastrálního území o rozloze 4,68 km2.

Původní německý název vsi, Görsdorf, je zřejmě odvozen od jména zakladatele vesnice, tzv. lokátora, takřka jistě jakéhosi Gerharda. Se šlechtickým rodem Gersdorfů, který měl své lenní vsi také na okolním grabštejnském panství, nemá název vesnice nic společného. Protože jméno předpokládaného lokátora, Gerhard, je čistě německé, má se obecně za to, že původ vsi spadá již do období velké německé kolonizace 13. století a vlády Přemysla Otakara II. Loučná by tak patřila k nejstarším obcím Liberecka. To však nic nemění na tom, že první zmínka o obci stojí teprve na listině z 6. února 1454, kdy se Loučná uvádí mezi dalšími sídly grabštejnského panství.

(zdroj: Wikipedia)

LOUČNÁ

 ( v roce 1909 a 1935)

chata na Kohoutím vrchu, byla jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v okolí Hrádku nad Nisou.

Na druhé pohlednici z roku 1935 vidíme letní předzahrádku (majitel Adolf Peukert) zdroj: František Vydra, Vitalij Marek a Petr Prášil - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích,2005

zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
1920 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1920 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1910 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1910 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
1900 (zdroj: https://fotohistorie.cz)
Místní škola
Místní škola
když jsme u té Loučné, po válce sem přesídlila finanční stráž a v tomto domě měla úřad. Zde se nacházelo oddělení fin. stráže:  (archiv Jaroslav Beneš)
když jsme u té Loučné, po válce sem přesídlila finanční stráž a v tomto domě měla úřad. Zde se nacházelo oddělení fin. stráže: (archiv Jaroslav Beneš)

Loučná v roce 1901 a 1907

Na první pohlednici: 

celkový pohled, stará budova obecné školy, obecní úřad, Leitenbergerova textilní továrna (za 2. světové války zbrojovka Spreewerke, později Praga), lignitový důl .

Na druhé pohlednici: 

vlevo budova nové školy (otevřena v září 1904), vpravo budova staré obecné školy postavená v roce 1877. 

zdroj: Vitalij Marek , Petr Prášil a František Vydra - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005

Podstávkový dům - Okružní ulice, Loučná - Hrádek nad Nisou

(archiv Marek Prchlík)