Totex

Totex / Elitex Chrastava a nejen tam

sobota 27. srpna 2011

Liberecko a Jablonecko má neopakovatelný charakter průmyslové zástavby i díky tzv. "gründlerům", kteří v druhé polovině 19. století investovali do průmyslu a obchodu. Rakousko -Uhersko a zemská vláda přála těmto průmyslníkům a náš kraj se stal nejrychleji se rozvíjející aglomerací ve střední Evropě. A tak se stalo, že na cestě z Liberce do Jablonce vidíme z oken auta nebo vlaku stále nějaké tovární budovy. A není tomu jinak i na cestě do Frýdlantu v Čechách nebo do Hrádku nad Nisou...
Sami se můžete přesvědčit, že je to pravda pravdoucí. Pravdou ale je i fakt, že v současné době většina těchto úžasných secesních industriálních staveb zeje prázdnotou. Po roce 1989 byly, jak se dnes říká, vytunelovány a rozkradeny, jejich výrobky nařčeny z toho, že nebyly kvalitní a že by neobstály v konkurenci. Tato lež se dostala i do učebnic a mnozí naši občané, žel především mládež, této lži uvěřila. A tak je dnes výroba ve strojírenských a textilních továrnách zastavena a my, kdysi velmoc v této branži, kupujeme stroje konkurenční.
Snad jednou, až pojedete vlakem přes nádražní zastávku v Chrastavě, tak z okna vlaku budete hledět do komplexu bývalých budov Totexu / Elitexu, výrobce úspěšných textilních strojů. Jedním z nich byl "autosuk" (automaticky křížem soukací stroj), jehož tisícové kusové zakázky byly montovány zaměstnanci Totexu Chrastava v textilkách od Střední Ameriky až po Japonsko. Montéři těchto veleúspěšných textilních strojů nestačili vyhovět poptávce. Jedním z nich byl i Josef Polej z Bedřichovky. Tak jako jeho kamarádi, může to, co říkám potvrdit.