Domaslavice (Bílá)
Domaslavice je malá vesnice, část obce Bílá v okrese Liberec. Nachází se asi 2,5 km na severozápad od Bílé, při potoce Rašovka. Je zde evidováno 8 adres. Nezjištěn počet obyvatel.
Domaslavice leží v katastrálním území Vlčetín u Bílé o výměře 4,15 km2
(zdroj: Wikipedia)
Domaslavice
Nevelká obec v mělkém údolí říčky Rašovky. Vznikla v okolí panského dvora, který zde nechal vybudovat v roce 1590 Jan z Oprštorfu a připojil jej ke svému dubskému panství. Později jej získali Smiřičtí a v 17. století tak i Albrecht z Valdštejna; ten věnoval Domaslavice svému důstojníkovi de Jacobovi. Silnice z Českého Dubu sem byla postavena až v letech 1891-92. Ve zdejším mlýně zvaném Dolanský se odehrává děj románu Karoliny Světlé z roku 1868, Kříž u potoka. Kaplička na pohlednici pochází z roku 1723 a je spojena i s dalším románem této spisovatelky, Nemodlenec (1873). Vedle kapličky stojí pískovcový, asi 85 cm vysoký kříž zvaný Maltézský nebo Smírčí. Možná, že se jedná jen o prastarý hraniční kámen.
Cestáři na počátku 20. století
Dlouho jsem váhal, co k této fotografii napsat. Hovoří totiž sama za sebe. Pochází z roku 1915 od silnice kdesi mezi Českým Dubem a Hodkovicemi nad Mohelkou. Hovoří o tom, jak těžký byl v nedávné minulosti úděl neprivilegovaných, zejména žen. Těžko si dnes představit, že by žena vykonávala tak těžkou práci, a přesto tomu tak běžně bylo. Jistě, dnes už máme techniku, jsou zcela jiné sociální podmínky, celá společnost se proměnila. Je však důležité si uvědomovat, že to není samozřejmost. Že ženy mohou u nás volit až od roku 1919 a muž na snímku užíval v době jeho pořízení volebního práva pouhých osm let. Jistě totiž nepatřil mezi šlechtu, průmyslníky, statkáře ani měšťany. Že to, co dnes máme, nepřišlo samo od sebe, a pokud lidé chtějí zlepšit svůj úděl, musejí se o to porvat. (zdroj: kalendář Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi po zemi, na vodě I vzduchem)
Stavba silnice z Českého Dubu do Bohumilče v roce 1937
Kombinace lomenicového štítu roubeného venkovského stavení a parního válce v plné práci není na fotografiích právě častá. Pozoruhodný snímek pochází z Českodubska roku 1937, kdy byla upravována silnice z Českého Dubu do Bohumilče. Podle všeho se nejedná o žádný jiný stroj než proslulý Mamut z produkce pražské ČKD. Parní válec se podobá lokomobile - sdružuje v sobě funkce parního kotle a parního stroje, který je vybaven mohutným setrvačníkem. Jeho kryt je vidět na levé straně za strojníkem. Parní stroj poháněl dvě zadní kola, provádějící spolu s běhounem vepředu vlastní hutnění. Válec se pohyboval závratnou rychlostí 7 km/h, ale to nebylo to hlavní. Důležitý ukazatel představovala hmotnost, a ta činila úctyhodných 16 tun. Prozradíme, že tento nádherný stroj můžete spatřit v činnosti i dnes. Vlastní jej sdružení Výtopna Zlíchov.zdroj: kalendář Libereckým krajem s dobovými pohlednicemi po zemi, na vodě I ve vzduchu, 2013
