Kittelovo muzeum

Podzimní Krásná na Jablonecku. Kittelův Burg a Morový sloup Nejsvětější Trojice u kostela s. Josefa.

(foto Kamil Syrovátka)

Na začátku tisíciletí byl Kittelův dům na Krásné, části Pěnčína, na spadnutí. Propadla se část střechy a roubení, do objektu zatékalo a vypadalo to, že se obří budova zhroutí. Dům byl schován v houští náletu a působil nevábně, až strašidelně. A to všechno přesto, že je zapsán na seznamu kulturních památek už od roku 1963. Ani to však nezabránilo jeho chátrání a devastaci. Dnes je situace úplně jiná, Kittelův dům je ozdobou okolí.

Kittelovo úmrtí a pozůstalost.

Doktor Kittel zemřel přirozenou smrtí v listopadu toho roku, co jeho přítel, jablonecký farář. Vypravuje se, že Doktor Kittel již několik let před svým skonem oslepl. Krátce před jeho smrtí ještě byly do (šumburské) kostelní věže dodány zvony (1783). Když byly připraveny k osazení, nechal se k nim Kittel dovést, osahal si je a z jeho očí, které již pozbyly schopnost vjemu denního světla začaly stékat na tváře slzy radosti.

Na Kittelově pohřbu se sešli jeho četné děti a téměř všichni příbuzní, nalezli bohaté pohoštění a každý si vzal něco na památku. Mezi příbuznými našel se také jeden zámečník jménem Elias Kittel, prostě řečený "hloupý zámečník", který měl s vrchností neustále konflikty a placení daně odpíral.

Tento chtěl si v upomínku nějaký zvláště cenný předmět vzít a tak šmejdil po pokojích v naději, že najde Velkou knihu, v které tajné umění zaznamenána budou, nebo přinejmenším Kabát, na kterém Kittel podle pověstí mnoho cest vzduchem učinil. Ale knihy, jak je známo Kittel v Bratříkově spálil, proto aby žádného člověka víc v neštěstí přinést nemohly. Zda by kabát ještě k dispozici byl nikdo s jistotou nemohl říci, neboť nikdo ho vlastně s jistotou neznal. Nakonec nalezl zámečník v podkroví nějaký kabát v tom jistém přesvědčení, že onen hledaný by to býti měl, smotal jej pevně dohromady, rychle se pak poroučel a vydal se cestou k domovu na Jablonec.

Když dosáhl návrší u tak zvaných Křížových kamenů, odhodil kabát, napřed si ještě zapálil dýmku a teprve poté ho začal rozbalovat. Třebaže si přes sebe kabát přehodil, postavil se na něj a obracel se na všechny světové strany, kabát se nechtěl s ním do vzduchu zdvihnout. Teprve postupně dospěl k poznání, že potřebnou zaklínací formuli neví a od toho klesl na mysli.

Zavázal opět kabát do ruličky a chtěl jít dále, když z kabátu náhle vypadl poskládaný papír, který ihned strhnul vítr. S námahou se mu povedlo papír dostihnout, hned ho chytil a přece, i když ho nakonec měl, byl zlostný, když uviděl jen pár, tužkou psaných slov, jejichž smysl vůbec neuměl dát dohromady, protože umění číst a psát tehdy beztak ještě obecně v plenkách bylo. Již chtěl ten cár papíru ve zlosti roztrhat, když odkudsi mu přilétla pořádná herda do zad a neviditelný hlas volal – hlupáku!

Tu zíral on najednou, když k jeho hrůze poznal Kittelův hlas. Proto zastrčil papír a putoval plný pověrečných myšlenek domů. Až jindy vyhledal znovu ten papír s nesrozumitelnými znaky a dostal spásnou myšlenku. To kdyby šel ke katovi, který přece ta samá slova zná? Ihned se vydal na cestu do Žitavy, k tamnímu katovi, o kterém se vypravovalo, že on má povědomosti o tajných naukách…

Bylo to ale k politování, ale papír obsahoval pouze nějaký recept. Ten byl ale napsán tak, že nebylo vůbec jednoduché ho přečíst. Tehdy byly jako měrné jednotky používány funty a loty a značky, ve kterých se snad jen Kittel a čert vyznali:

Kdo ví, co nakonec kat přečetl a kovář vyráběl, některé ingredience byly dokonce původně jedovaté. Dnes se proto pro výrobu zámečnické masti používá upravené složení bez nežádoucích jedovatých složek, které obsahuje:

Oleum arborum (čirý olivový olej)
Sulphuris praecipui rubri
Přírodní žlutý vosk
Terpentýn
Kafr

Pověst O zámečnické masti dle Friedrich Maschek, Doktor Kittel. Eine nordböhmische Faustsag,

Novodobá historie Burku byla spletitá. 

Na počátku 90. letech minulého století dům získala obec jako historický majetek zpět od společnosti Metrostav, která chtěla mít z Kittelova domu rekreační středisko. 

Po sametové revoluci ale podobné plány padly. Obec neměla viditelně chátrající dům ve své moci ani rok, když jej prodala společnosti Mondirex, která hodlala dům zrekonstruovat.

"Tehdy jsem v zastupitelstvu ještě nebyl, ale vím, že zájem vypadal seriózně, společnost představila vedení obce celý záměr. Ale už po několika měsících bylo jasné, že se celá věc měla řešit jinak. Firma se dostala do finančních potíží, majitel onemocněl," vzpomněl někdejší starosta obce Pěnčín a současný ředitel Kittelova muzea Richard Hübel.

I přes veškerou snahu památkářů i vedení obce objekt dále chátral. V roce 2003 dostal majitel několikasettisícovou pokutu za zanedbání památky. V listopadu téhož roku se po několikaletých soudních sporech nakonec Obecnímu úřadu v Pěnčíně podařilo získat Kittelův dům do své správy.

Dům ale byl už v kritickém stavu. Roubená konstrukce byla výrazně narušena hnilobou a biologickými škůdci, částečně také napadena houbou. Jižní obvodová stěna v horní části objektu zcela chyběla. Také dřevěné stropní konstrukce přízemí i patra a konstrukce krovu byly značně narušené. Deformace krovu byla způsobena pokleslou obvodovou konstrukcí. Většina podlah a omítek roubených stěn byla narušena nebo zcela chyběla, stejně jako truhlářské detaily.

Záchrana na poslední chvíli

Začala záchrana. "Nejdříve jsme střechu zabalili do obří modré celty, aby více nezatékalo. Primárně se musela řešit statika, takže byla patra vykůlována, aby držela. Protože kdyby se provalily klenby do sklepa, byl by asi úplný konec," popsal Hübel.

Rekonstrukce nakonec trvala dlouhých 15 let, každoročně podpořena Ministerstvem kultury ČR, Libereckým krajem a samotnou obcí Pěnčín. Možná by trvala ještě dnes, nebýt 24milionové dotace z projektu Slow tourism v Euroregionu Nisa - Spojení kultury s přírodou. Stavba za ta léta spolkla celkem na 65 milionů korun. "Obec se do oprav domu pustila v roce 2004. Bylo to vyčerpávající a mnohdy velmi složité," poznamenal starosta Pěnčína Ivan Matějček.

O rekonstrukci se v posledních letech staral někdejší kastelán státního hradu Grabštejn Jan Sedlák. Podle něj celé Kittelovsko stojí na odkazu legendárního zakladatele. "Burk samotný, to je jen starý barák. A každý takový dům i hrad prostě musí mít příběh, nějakou historickou postavu. Frýdlant má Valdštejna, Krásná Kittela. Burk je ale i stavebně velice zajímavý, nic podobného neznám. Velikost je naprosto impozantní, zajímavý je i tvar střechy," připomněl Sedlák. Burk je dlouhý 28 metrů, široký 13,2 metru a vysoký 15 metrů. Impozantní stavba na malinké vesnici.

Do Burku se po rekonstrukci přestěhovalo Kittelovo muzeum, které bývalo v jednom z blízkých domků. Spolu s muzeem vzniklo v Burku infocentrum či reprezentativní zasedací místnost. Pořádají se tu workshopy a dílničky na různá témata. "Chceme, aby se Burk stal turistickým centrem obce, kde lidem ukážeme další turistické zajímavosti v okolí. Chceme tady turisty na chvíli zdržet," vysvětlil Ivan Matějček.

Faust Jizerských hor

Jan Josef Antonín Eleazar Kittel žil na Krásné (tehdy Šumburk) v 18. století a jeho lékařské úspěchy byly tak pronikavé, až o něm kolovaly mezi lidmi pozoruhodné legendy. Třeba ta o kouzelné knize nebo o létajícím plášti. Ne nadarmo získal i přízviska jako ďábelský doktor či Faust Jizerských hor. Jisté je, že to nebyl jen lékař, ale i významný donátor, který v Krásné financoval jak stavbu kostela, tak školy i fary. A samozřejmě Burku.

V majetku rodiny Kittelů byl dům do roku 1817, kdy jej manžel Kittelovy vnučky prodal Franzi Römischovi, bratru majitele maloskalského panství. Römischové jej vlastnili do konce 80. let 19. století, poté se majitelé rychle střídali. Do roku 1974 sloužil objekt k nájemnímu bydlení.

v druhé polovině 18. století, kdy se sem sjížděli pacienti z širokého okolí. V roce 1779 se tu stavil i tehdejší císař Rakouska-Uherska Josef II. Další slávu dům zažívá od roku 2019, kdy byly prostory opět zpřístupněny a otevřeno bylo Kittelovo muzeum.
Proč chátral: chátral již za ČSSR, nejvíce však po sametové revoluci, kdy se dostal do soukromých rukou

zdroj:https://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/kitteluv-dum-krasna-zachrana.html

Morový sloup Nejsvětější Trojice

 je umístěn mezi farou a kostelem. Na kruhovém podstavci je nápis svědčící o tom, že sochu zbudovali v roce 1772 pražský sochař Josef Leder a kameník Godefrid Lawacz z podnětu Josefa Kittela. Jedná se o významnou barokní uměleckou památku. Na kruhovém podstavci spočívá tříboký jehlan. Podstavec vybíhá ve tři mohutné konsoly se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Vojtěcha. Mezi konsolami jsou umístěny další plastiky sv. Šebestiána, P. Marie a sv. Rocha. V poslední třetině sousoší dominuje plastika Nejsvětější Trojice.

zdroj: https://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/4970-kostel-sv-josefa-v-krasne.html

Barokní jednolodní kostel 

má cenný oltář a Svaté schody a na pravé straně rokokovou výzdobu. Do areálu patří i fara z druhé poloviny 18. století, pískovcová barokní socha sv. Josefa, která byla bohužel v roce 2001 odcizena, morový sloup z roku 1772, kaple nad studánkou vedle kostela z roku 1773 a především původní Kittelův dům.