Jizerské hory očima fotografů
Jizerské hory očima Matyáše Gála
Bedřichovské výhledy. Vyhlídkový okruh okolo Bedřichova
(autor příspěvku Matyáš Gál)
Jizerké hory očima Tomáše Exnera
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)
Naši předkové věřili, že je mlok pekelné zvíře stvořené z plamenů, a ve svých pověrách mu přisuzovali zvláštní moc. Tradovalo se, že když mlok vyleze na strom, otráví na něm všechno ovoce, a pokud spadne do studny, otráví vodu. Lidé také věřili, že když mloka vhodí do ohně, uhasí ho tím.
(autor příspěvku Tomáš Exner)
HEJNICE & FERDINANDOV.
.Nádherně dechberoucí scenérie zrcadlení kouzelně malebného nebe na hladině, která vysílá naprostý klid, harmonii, pokoru, vděčnost. Uvědomění si být tady a teď. Tiše sedět, naslouchat zvukům přírody, cítit vůni vody...uvolnění těla i duše, kterou žlutá barva kosatců rozradostňuje, nalévá do mysli pozitivní náladu, spoustu energie, absolutní pohodu.
Pytlácké kameny
(foto Tomáš Exner)
Vodopády Jizerských hor (foto Jaroslava Jechová)
Na podzim se Jizerské hory rozehrávají všemi barvami a člověk se nestačí divit vší té nádheře. (foto Tomáš Exner)
Víkendové putování v okolí Hejnic. Zažili jsme déšť, sluníčko, sníh i mráz. Je to parádní místo na výlety i na fotografování.
foto Pavla Bičíková
Zimní Vodopád
Miluju Ladovskou zimu v Jizerkách, proto jsem neodolal a šel zvěčnit tuto podmanivou atmosféru.Děkuji za nahlédnutí a přeji všem příjemný víkend.
https://www.instagram.com/kupec.tomas/
I tuto fotku můžete mít doma na zdi v podobě fotoobrazu.
2024@All Rights Reserved
Tomáš Kupec - fotografie
Jizerský krasavec...
Nedávno jsem se prošel za slunného dne pěkně ve stínu bučin podél vody a zastavil se u tohoto krásného nepojmenovaného vodopádu.´
autor příspěvku Tomáš Kupec
Jizera
foto Jan Pešek
Ořešník
Ořešník (něm. Nußstein) je významný vrchol Smědavské hornatiny, nacházející se ve vzdálenosti dvou kilometrů jižním směrem od města Hejnice ve Frýdlantském výběžku na severu České republiky. Vrchol má podobu nesouměrné vrcholové skály z porfyrické žuly až granodioritu. Zvedá se na severozápadním konci plochého hřbetu mezi údolím Velkého Sloupského potoka a okrajovými svahy Jizerských hor.
Ořešník je převážně zalesněn, a sice bučinami až suťovými lesy s kleny, jedlemi nebo tisy červenými. Ve zbylých částech se nacházejí smrčiny. Nalézt je tady možné jedince mléčivce alpského (Cicerbita alpina).
Lokalita je součástí národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Z vrchu se nabízejí rozhledy do okolí.
Ocelové zábradlí na vyhlídce pochází z roku 1898, roku 2000 bylo rekonstruováno Jizersko-ještědským horským spolkem.
(zdroj: Wikipedia)
Bílý Štolpich
Bílý Štolpich, někdy pojmenovávaný též Malý Štolpich nebo Malý Sloupský potok, je vodní tok na severu České republiky, ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje. Pramení na úbočí Hřebínku, jenž se nachází na západním úbočí Holubníku v severních partiích Jizerských hor.
Odtud teče severním směrem zpočátku mělkým údolím, ale u Bílé Kuchyně se prudce zahloubí a vytváří divokou skalnatou rokli o délce 3,5 kilometru. Výškový rozdíl, který na této vzdálenosti potok překonává, dosahuje 400 metrů. Asi v polovině této části toku padá voda přes výraznější skalní stupeň, čímž vytváří vodopád. Jižně od Ferdinandova se potok stáčí k severozápadu a udržujíce tento směr obtéká po jižním okraji vlastní vesnici. Za ní, západně od vrchu Na Chatkách, se stéká s Černým Štolpichem a vytváří tak Sloupský potok.
Název vodoteče je odvozen od štol (německy Stollenbach), ve kterých se v okolí toku těžila chudá železná ruda
(zdroj: Wikipedia)
Vodopády Černé Desné jsou novou přírodní památkou v Jizerkách
Jizerské hory mají novou přírodní památku. Leží na oblíbené trase z Desné k přehradě Souš. Červená turistická trasa kopíruje tok říčky Černá Desná a zhruba v polovině se nacházejí vodopády, které byly od 1. července vyhlášeny přírodní památkou.
Koryto Černé Desné je plné typických peřejí, kaskád, kotlů a především větších či menších vodopádů, které vodní proud vymodeloval do fantaskních tvarů. Cestu k nim si lze naplánovat v rámci pěšího výletu z Desné po červené na soušskou přehradu a zpět po modré (tj. ve směru proti proudu). Postupně minete vodopád Plotnový, za kterým následuje vodopád Dlouhý, Bukový a nakonec i Hrncový. Černá Desná má v tomto úseku značný spád. Převýšení na chráněném 100metrovém úseku činí asi 600 metrů.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/vodopady-cerne-desne-jsou-novou-prirodni-pamatkou
Vodopády Černé Desné
Černá Desná pramení východně od hory Jizery. Na svém relativně krátkém
toku nabere velké množství vody díky vysoké odtokovosti Jizerských hor.
Výtok z přehrady Souš je regulovaný a velká část vody je odkloněna mimo koryto.
I přesto má Černá Desná pod přehradou, kde začíná mít velký sklon, mimořádný průtok, který se pohybuje kolem 500 l/s.
Při takto velkém průtoku na Černé Desné jde o jeden z nejvyšších vodopádů v Jizerských horách.
Není proto divu, že celá dolní část Černé Desné s řadou vodopádů a kaskád byla v roce 2013 vyhlášena přírodní památkou.
První vodopád se objevuje 100 metrů od místa, kde se k říčce připojí červená turistická trasa.
Po mnoha kaskádách a menších vodopádech v následujících 200 metrech se říčka zklidňuje. Žádný stupeň na tomto dlouhém úseku nepřesahuje výšku 1,5 metru. Další výrazný stupeň se objevuje až po 750 metrech. Je zde esovitá skluzavka zakončená vodopádem vysokým 3 metry. Skluzavka plynule přechází ve vodopád, který je sám o sobě částečně ukloněný. Celková výška je tedy přibližná, protože ve skluzavce nelze stanovit začátek vodopádu. Oba stupně dohromady mají výšku 5 metrů, ale sklon pouze 30°. Vedle vodopádu je vidět učebnicově dokonalý obří hrnec u průměru 60 cm, podle kterého dostal vodopád jméno - Hrncový vodopád.
Další plotna se objevuje po 100 metrech. Je dlouhá 20 metrů a je zakončená Plotnovým vodopádem, který má tentokrát výraznou hranu. Jeho výšku lze tedy dobře určit.
zdroj: https://www.vodopady.info/cz/jizerky/Jizerky.php?page=cernadesna
Další vodopád je o 30 metrů dále v místě, kde se proud rozděluje na dvě hlavní části. Pravé rameno padá přes 2 metry vysoký schod, zatímco levé protéká kaskádami.
Deset metrů za kaskádou se objevuje hrana Bukového vodopádu.
Pod velkým vývařištěm Bukového vodopádu (10 x 15m) začíná úsek mnoha kaskád, který je dlouhý více než 50 metrů. Kaskády jsou na pevné skále, některé i na balvanech a mnohé se svou výškou blíží vodopádům. Po dalších 50 metrech se ze skalního podloží stává jedna mohutná plotna dlouhá přibližně 40 metrů. Ta na svém konci postupně začíná klesat a přechází v nejvyšší vodopád Černé Desné - Dlouhý vodopád. Jeho výšku je velmi těžké přesně stanovit, protože hrana vodopádu není zřejmá. Nejvyšší sklon má při výšce 4 metrů. Většinou se uvádí výška až 7 metrů. Při takové výšce vodopád dělá čest svému jménu a je delší než vyšší. Jeho sklon je pak
Vodopády na Černé Desné
Naberte
pořádně dech. Úzká stezka podél takzvané "Soušské kaskády" vám dá
zabrat. Kousek za "Heleštajnem" začíná kaskáda "Plotnovým vodopádem". Na
jednom balvanu v řečišti je křížek devítiletého Otty Fuchse, který se
tu utopil. Následuje 11 metrů vysoký "Dlouhý vodopád". Nad ním se voda
veselí v četných peřejích a kaskádách. První mohutné buky na březích
signalizují, že se blížíme k vodopádu "Bukovému". A hned nad ním je asi 3
metry vysoký "Hrncový vodopád", pojmenovaný po obřím skalním hrnci.
Nakonec prudké stoupání a jsme u Soušského mlýna, tudíž mezi lidmi, kde
se o nás už jistě někdo rád postará.
zdroj: kalendář V neděli do Jizerek s Klárou Hoffmanovou a dobovými pohlednicemi, 2012
