Jindřichovice pod Smrkem a zaniklá železniční trať do Polska
![Jindřichovice pod Smrkem v roce 1910 a 20.4.1999](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200005290-ed619ed61a/Jind%C5%99ichovice%20pod%20Smrkem%20v%20roce%201910%20a%2020.4.1999.png?ph=d655cbe8f0)
![1902 (archiv Otto Novotný)](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200005344-550e2550e3/5-387.jpg?ph=d655cbe8f0)
![1938 (archiv Otto Novotný)](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200005345-d1068d106a/6-159.jpg?ph=d655cbe8f0)
![interier nádražní restaurace (archiv Otto Novotný)](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200005348-68cf968cfa/9-817.jpg?ph=d655cbe8f0)
Jindřichovice pod Smrkem v roce 1910 a 20.4.1999
Podobně jako jiná sídla ležící severně od Jizerských hor změnily se i Jindřichovice pod Smrkem ve druhé polovině 19. století v průmyslovou obec. Bylo proto třeba zajistit jejich dopravní spojení s vnitrozemím i se sousedním Německem. Již roku 1899 byla vytyčena trasa železniční dráhy a po dvou letech se 10. dubna 1901 započalo s její stavbou. Provoz na trati z Frýdlantu byl zahájen 2. srpna 1902. Význam Jindřichovic ještě vzrostl poté, když bylo 4. září 1904 zprovoaněno železniční napojení do pruského Friedebergu (dnes polský Mirsk).
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, František Mrva, Petr Kurtin, 2001)
![1915 (archiv Otto Novotný)](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200005342-2087420876/3-62.jpg?ph=d655cbe8f0)
![1935 (archiv Otto Novotný)](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200005343-8fbf38fbf4/4-317.jpg?ph=d655cbe8f0)
![jízdní řád 1918 (archiv Otto Novotný)](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200005346-b1be8b1be9/7-08.jpg?ph=d655cbe8f0)
![1910 (archiv Otto Novotný)](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200005347-775c4775c5/8-060.jpg?ph=d655cbe8f0)
![(archiv Otto Novotný)](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200005349-bc722bc723/10-78.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Jindřichovice pod Smrkem, vlak. nádraží. Archiv Vlastimír Hájek](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200007930-6ec306ec31/12-82.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Jindřichovice pod Smrkem, vlak. nádraží. Archiv Vlastimír Hájek](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200007932-9e23b9e23c/14-70.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Mapa trati mezi Jindřichovicemi pod Smrkem a Mirskem Autor: geoportal.gov.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009450-be7fabe7fc/36-80.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Stanice Jindřichovice pod Smrkem na dobové pohlednici](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009376-8066e80670/1-45.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Jeden ze dvou motorových vozů řady M 120.5 ve vlastnictví Frýdlantských okresních drah. Motoráky M 120.501 a M 120.502 byly v Československu ojedinělé konstrukce, třínápravové s elektrickým přenosem výkonu. Jedna náprava byla hnací, dvě běžné v podvozku. Výrobcem byla Královopolská továrna na stroje a vagony. Autor: sbírka Petra Vidnera, archiv Frýdlantských okresních drah](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009378-e25e0e25e1/2-428.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Německá lokomotiva v Jindřichovicích pod Smrkem v létě 1936. Lokomotiva má na sobě olympijské kruhy na počest olympiády v Berlíně. GPS: 50.9588258N, 15.2541261E Autor: sbírka Petra Vidnera, archiv Frýdlantských okresních drah](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009380-5283052831/3-53.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Pohled na výpravní budovu v Jindřichovicích pod Smrkem, léto 1936 GPS: 50.9588258N, 15.2541261E Autor: sbírka Petra Vidnera, archiv Frýdlantských okresních drah](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009382-7ed4a7ed4b/4-15.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Jeden z motorových vozů M120.5 Frýdlantských okresních drah ve stanici Jindřichovice pod Smrkem GPS: 50.9587236N, 15.2539639E Autor: archiv Frýdlantských okresních drah](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009384-8310583106/5-759.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Staniční budova v Jindřichovicích pod Smrkem je sice bez provozu, její stav ale zatím není katastrofální. GPS: 50.9588258N, 15.2541261E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009388-1ab161ab17/7-755.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Stanice Jindřichovice pod Smrkem na dobové pohlednici GPS: 50.9587236N, 15.2539639E Autor: archiv Frýdlantských okresních drah](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009392-46f5346f54/9-419.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Původní točna Frýdlantských okresnách drah ve stanici Jindřichovice pod Smrkem, prosinec 1996 GPS: 50.9589458N, 15.2558911E Autor: Aleš Filip](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009396-e4cbde4cbe/11-9640.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Konec sjízdné koleje ve směru do Polska. Vpravo je poslední československý kilometrovník, dále se trať číslovala od Greiffenbergu, resp. Gryfówa Slaskiego. GPS: 50.9591300N, 15.2563042E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009400-6c26b6c26c/13-49.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Zápis o stavu tratě mezi stanicí Jindřichovice pod Smrkem a státní hranicí z roku 1957 vyvrací polskou legendu o tom, že Čechoslováci uloupili v Pobiedně šest německých lokomotiv a vytrhali za sebou koleje. Autor: sbírka Miroslava Fogla](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009404-2945629457/15-29.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Tento úsek trati používaly ČSD jako výtažnou kolej, dnes je beznadějně zarostlý. GPS: 50.9590047N, 15.2584069E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009410-6d4bf6d4c0/18-55.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Stanice Meffersdorf (Pobiedna) na dobové pohlednici GPS: 50.9525736N, 15.3075061E Autor: Ogólnopolska Baza Kolejowa](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009414-98f8798f88/20-93.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Stanice Pobiedna (Meffersdorf) GPS: 50.9525956N, 15.3075194E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009420-0d3960d397/22-13.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Zastávka Volkersdorf (Wolimierz) na dobové pohlednici GPS: 50.9537631N, 15.3194689E Autor: Ogólnopolska Baza Kolejowa](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009424-40ece40ecf/24-66.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Zbytek ocelového mostu přes Czarny potok mizí pod nájezdy nenechavců. GPS: 50.9569833N, 15.3519717E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009430-d4b50d4b51/26-72.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Pruská souprava ve stanici Friedeberg (Mirsk) GPS: 50.9569833N, 15.3519717E Autor: mirsk.eu](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009434-0f63b0f63c/28-07.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Nádraží ve Friedebergu (Mirsku) na pohlednici z roku 1937 GPS: 50.9569833N, 15.3519717E Autor: Polska na fotografii](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009438-487a9487aa/30-59.jpg?ph=d655cbe8f0)
ZANIKLÉ TRATĚ: Dráhu z Jindřichovic Polsko po válce neobnovilo. Teď lituje
Zaniklé tratě nás zavedou na česko-polské, respektive pruské pomezí, do Frýdlantského výběžku. Zaměříme se na přeshraniční úsek Pruských královských drah, který osiřel s koncem druhé světové války. Prozkoumáme dráhu z Jindřichovic pod Smrkem do polského Mirsku.
Na pruské straně hranic se s budováním železnice začalo mnohem dřív než na české. Už v roce 1884 státní dráhy zprovoznily úsek z Greiffenbergu do Friedebergu, podle dnešních polských názvů z Gryfówa Śląskiego do Mirsku. V roce 1897 byl zprovozněn úsek z Friedebergu do Meffersdorfu, tedy z Mirsku do Pobiedny.
V
Rakousku-Uhersku se rozhoupaly Frýdlantské okresní dráhy až na přelomu
století. V roce 1900 společnost získala koncesi ke stavbě
normálněrozchodné železnice z Frýdlantu v Čechách do Jindřichovic pod
Smrkem. Do dvou let se po ní musely vlaky rozjet, což se taky stalo.
V Jindřichovicích museli cestující, většinou turisté, po celou dobu existence přeshraničního spojení přestupovat. Proč? Němci k nám posílali těžké parní lokomotivy, na které ovšem nebyla česká trať stavěná.
Legendy o konci provozu
Na konci druhé světové války provoz mezi Friedebergem a Jindřichovicemi utichl. Trať sice byla poškozená, ale ne natolik, že by se nedala brzy opravit. Německé území přešlo do polských rukou a podle české legendy neměli Poláci zájem na tom spojení obnovit.
Polská legenda je ale výrazně zajímavější. Češi prý v prvních dnech svobody pod rouškou noci ukradli ze stanici Pobiedna, donedávna Meffersdorf, šest německých lokomotiv. A aby zabránili jejich vrácení do Polska, vytrhali za sebou koleje.
Dokument o stavu tratě mezi Jindřichovicemi a státní hranicí z roku 1957 ale mluví o tom, že koleje jsou položeny v celé délce. Začaly se likvidovat teprve na jaře téhož roku. Maximálně, že by odbojní železničáři v roce 1945 vytrhali koleje ještě na cizím území.
V každém případě Poláci začali nedávno obnovovat úsek trati
mezi stanicemi Gryfów Śląski, Mirsk a Świeradów-Zdrój. Hodně mluví
taky o tom, že by rádi obnovili provoz i do Jindřichovic. Pro
Frýdlantsko by to bylo požehnání, tak uvidíme, jak to dopadne.
Pátráme i za hranicemi
Na pátrání po stopách zaniklé tratě se vydáváme z nádraží v Jindřichovicích pod Smrkem. Tam jsme objevili základy historické točny Frýdlantských okresních drah, ale taky zajímavé pražce, které měly předvrtané otvory i pro rozměr 750 mm.
Na dalším čtvrt kilometru tratě jsou ještě pořád položené koleje, některé jsou staré více než 110 let. Objevujeme také první z mnoha pruských kilometrovníků, ostatně doprovázejí nás až do stanice Pobiedna.
Zdroj: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-dil-53-jindrichovice-pod-smrkem-mirsk.A220303_163314_po-cesku_vrja
![Německý osobní vlak v Jindřichovicích pod Smrkem v létě 1936. Lokomotiva má na sobě olympijské kruhy na počest olympiády v Berlíně. GPS: 50.9588258N, 15.2541261E Autor: sbírka Petra Vidnera, archiv Frýdlantských okresních drah](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009386-b5680b5681/6-44.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Motorový vůz M244.0 ve stanici Jindřichovice pod Smrkem GPS: 50.9587431N, 15.2542792E Autor: Archiv Frýdlantských okresních drah](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009390-73d7073d71/8-10.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Poslední výhybka v Jindřichovicích, pohled po kolejích směrem do Německa. Vpravo odstavený tendr parní lokomotivy na krátké koleji za točnou. Léto 1936 GPS: 50.9590183N, 15.2560842E Autor: sbírka Petra Vidnera, archiv Frýdlantských okresních drah](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009394-555e7555e8/10-998.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Některé pražce v kolejišti stanice Jindřichovice pod Smrkem jsou předvrtány i na rozměr 750 mm. S největší pravděpodobností byly dříve na splítce před výtopnou ve Frýdlantu v Čechách GPS: 50.9591061N, 15.2561969E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009398-d9b78d9b79/12-425.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Motorový vůz M131.1441 v roce 2002 za stanicí Jindřichovice pod Smrkem směrem na Pobiednu. Dnes už je i tento úsek nesjízdný a zarostlý. GPS: 50.9591694N, 15.2568714E Autor: Miroslav Fogl](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009402-c01dcc01dd/14-87.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Betonový kilometrovník Pruských královských drah. Podél zaniklé trati jich je stále poměrně dost. Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009406-75b5d75b5e/16-381.jpg?ph=d655cbe8f0)
![V terénu stále leží původní německé kolejnice. Tato byla vyrobena v Bochumi v roce 1908. Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009408-6ab946ab96/17-174.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Trať připomíná spíše polní cestu. GPS: 50.9579058N, 15.2793992E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009412-3707237073/19-475.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Stanice Pobiedna (Meffersdorf) GPS: 50.9525956N, 15.3075194E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009416-3829b3829c/21-34.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Ocelový most přes říčku Łuźyci GPS: 50.9510189N, 15.3139594E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009422-dfe35dfe36/23-05.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Místo, kde stávala zastávka Volkersdorf (Wolimierz). GPS: 50.9537800N, 15.3195169E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009426-6de766de77/25-58.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Nádraží ve Friedebergu (Mirsku) na dobové pohlednici GPS: 50.9569833N, 15.3519717E Autor: Polska na fotografii](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009432-70bdf70be0/27-913.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Nádraží ve Friedebergu (Mirsku) na dobové pohlednici GPS: 50.9569833N, 15.3519717E Autor: Polska na fotografii](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009436-5d9075d908/29-9.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Stanice Friedeberg (Mirsk) GPS: 50.9731122N, 15.3807089E Autor: Jakub Vrána, iDNES.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009440-5f0d85f0d9/31-51.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Jízdní řád tratě z Frýdlantu do Jindřichovic z roku 1900 Autor: zelpage.cz](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009442-ccacbccacc/32-26.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Jízdní řád tratě z Greiffenbergu přes Friedeberg do Jindřichovic z roku 1926 Autor: Timetable World](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009444-e24f4e24f5/33-24.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Jízdní řád tratě z Greiffenbergu přes Friedeberg do Jindřichovic z roku 1939 Autor: Timetable World](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009446-7cefe7cf00/34-57.jpg?ph=d655cbe8f0)
![Jízdní řád PKP tratě z Legnice přes Mirsk do Pobiedny z roku 1947. Koncový úsek je bez provozu Autor: Timetable World](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200009448-a45f9a45fa/35-7.jpg?ph=d655cbe8f0)
![](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200014903-b0a44b0a45/57-14.jpg?ph=d655cbe8f0)
![](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200014907-5581555816/59-125.jpg?ph=d655cbe8f0)
Střípky z Jizerek:
Pověsti o kostele sv. Jakuba, o pokladu i neklidné duši poustevníka
Slyšeli jste někdy o vesničce zvané Jindřichovice v Horách? Víska o patnácti chalupách se kdysi rozprostírala kolem dnešních pozůstatků kostela sv. Jakuba na loukách mezi Jindřichovicemi pod Smrkem a Dětřichovcem. Vesnici vypálili a zničili husité. Někteří obyvatelé si zachránili svůj život útěkem do lesních houštin. Všechny domy byly vypáleny a vesnici dnes připomínají pozůstatky kostela. Několik desetiletí poté vznikla nedaleko tohoto místa vesnice nová, dnešní Obec Jindřichovice pod Smrkem. Dlouhá desetiletí zříceniny kostela přitahovaly svou pozornost zdejších obyvatel. Lidem se údajně zdálo, že země u kostela zní jako by byla dutá a tak se začaly šířit pověsti o zdejším pokladu. Historka byla po letech obohacena o zvěst, že poklad hlídá mocný duch, kterého dokáže překonat jen podplacený čert. Jednoho dne se opravdu našli odvážlivci, kteří se rozhodli čerta podplatit a vyzrát nad mocným duchem. Podplatit čerta však nebylo snadné, žádal duši nemanželského nemluvněte. Když odvážlivci dítě donesli na místo a začali kopat, dítě začalo hlasitě plakat a kopáči se zalekli hněvu strážného ducha a utekli. Stopy po kopání však bylo možné rozeznat ještě řadu let poté. Další pověst vypráví o poustevníkovi, který se nastěhoval do rozvalin kostela sv. Jakuba. Jednoho dne byl zavražděn a protože nenašel po smrti pokoje, jeho duch stále obchází po okolních lukách. Říká se, že kdo ducha v kápi spatřil, oslepl. Objevte další pověstmi opředený kout Jizerek a vydejte na výlet do Jindřichovic pod Smrkem, čeká vás tu překrásná příroda a klid.
foto Matyáš Gál
zdroj: Region Liberec, freedlantsko.eu, Enjoy Frýdlant
![](https://d655cbe8f0.clvaw-cdnwnd.com/ecae0f6ac8a3fe5779bfc7af0cd664d0/200014905-cf8cecf8cf/58-18.jpg?ph=d655cbe8f0)