Jablonecké Paseky
Pasecká křižovatka
První
písemná zmínka o vsi, s dnešním názvem Jablonecké Paseky, pochází z
roku 1615. Tehdy se tato ves, pod jménem Džbánov, stala součástí kupní
smlouvy mezi Jindřichem Otou z Vartemberka a tehdy nejbohatším
šlechticem zemí Koruny České a budoucím vůdcem českého protihabsburského
povstání, Albrechtem Janem Smiřickým ze Smiřic. Touto smlouvou prodal
Jindřich Ota z Vartemberka, za 38 250 kop grošů českých, Albrechtu Janu
Smiřickému ze Smiřic panství Malou Skálu, čtvrtinu města Turnova a asi
40 dalších vesnic na sever od Jizery, až po Jablonecko. Mezi výčtem
obcí, příslušejících ke smlouvě, jsou rovněž obce Jablonec a Džbánov
(později přejmenován na Bad Schlag a nyní Jablonecké Paseky).
Archiv Jiří Peterka
Jablonec nad Nisou, U Staré lípy č.p. 10/9
Dům je charakteristický svým svislým bedněním s krycími lištami a dvoupatrovými štíty, které jsou rovněž bedněné. Západní štít je ozvláštněn malou zvoničkou pod sedlovou stříškou. K východnímu průčelí byla přistavěna garáž a malý přístavek, oba s pultovou střechou. Okenní výplně jsou lemovány dřevěnými šambránami s klasicistními vlivy. Jižní zděné průčelí obsahuje vstup krytý sedlovou střechou a několik okenních os. Severní průčelí je rozděleno na část světnice s pavláčkou, která slouží jako veranda, a část chléva, vyzděného z kvádrů.
Interiér domu je rozdělen na síň s žulovou dlažbou, světnici s trámovým stropem a prkennou podlahou, a hospodářské prostory včetně chléva. Světnice byla později upravena na tři místnosti, z nichž kuchyně obsahuje secesní kachlový sporák s dekoracemi zobrazujícími ženu s hrozny vína. V domě se nachází také sklepy s valenou klenbou a odvětráním.
Císařská lípa na Pasekách
je památný strom, který roste v ulici U Staré lípy v současné čtvrti
Jablonce nad Nisou (Jablonecké Paseky) v blízkosti památkově chráněné
roubené chalupy (u nového domu č. 14)
Slavným
dnem se stal 26. červen 1766, kdy Jablonecké Paseky navštívil při své inspekční
cestě severními Čechami císař Josef II. Přijel sem s družinou od Liberce
přes Kunratice a Mšeno a pokračoval ke Smržovce, odkud se sem téhož dne
večer vrátil. Dopoledne spočinul před domem č. 10, kde požádal zde
bydlícího Petera Feixe o skývu chleba. Sedlák - aniž by tušil jak
vysokého hodnostáře hostí - namazal krajíc máslem a tvarohem. Byl za to
odměněn čtyřmi stříbrnými dvacetníky. Až později se Feix dověděl, kdo u
něho posnídal. Na památku slavného dne byla na tomto místě roku 1778
vysazena lípa. Památný strom dosud stojí před starobylou chalupou a
statečně zde bojuje o život. Zasluhoval by nejvyšší péči a ochranu.
(Text Otokar Simm)
Historie lázní jabloneckých Pasek "BAD SCHLAG"
...Základní kámen k sanatoriu položili k příležitosti návštěvy proslulého faráře a léčitele Sebastiána Kneippa, jehož léčebné metody v sanatoriu využívali. Od roku 1894 mohla obec Paseky používat název Bad Schlag, tedy Lázně Paseky. Lázeňské domy v 90. letech 19. století postavil Emilian Herbig.
Dne 12. dubna 1893 navštívil Paseky farář Sebastian Kneipp. Při příležitosti jeho návštěvy byl položen základní kámen k sanatoriu, kde bylo později využíváno jeho léčebných metod. Zakladatelem lázní, ale i řady dalších budov (např. bývalého Nádražního hotelu) byl Adolf Tischer. Dík jeho činům mohla obec od roku 1894 používat název Bad Schlag, tedy Lázně Paseky. V roce 1899 převzal vedení sanatoria Dr. Georg Glettler a o čtyři roky později zařízení odkoupil. Za jeho působení byl založen lázeňský park s promenádními cestami, v hlavní budově se nacházely restaurační místnosti, čtenářský a hudební pavilon a dokonce bazén s umělým vlnobitím! Později byly založeny i tenisové kurty. Okolo sanatoria vedla/de cesta na Kynast. Odtud byl tehdy nádherný rozhled po Jizerských horách. Toho využívali jak lázeňští hosté, tak turisté. Dr. Glettler proslavil Paseky široko daleko, vedl zařízení až do roku 1945. Zemřel 20. října 1958 v Drážďanech ve věku 90 let.V současnosti se v budově bývalého sanatoria nachází domov důchodců.
zdroj: © 2021 Domov důchodců Jablonecké Paseky.
(color Fotocas)
Na lázeňsko-pasecké lesní promenádě 1931
tudy se kdysi procházeli lázeňští hosté, dnes jen asfalt a neudržovaný les všude kolem.
Základní kámen k sanatoriu položili k příležitosti návštěvy proslulého faráře a léčitele Sebastiána Kneippa, jehož léčebné metody v sanatoriu využívali. Od roku 1894 mohla obec Paseky používat název Bad Schlag, tedy Lázně Paseky. Lázeňské domy v 90. letech 19. století postavil Emilian Herbig. Součástí sanatoria byla restaurační zařízení, čtenářský i hudební pavilon a dokonce bazén s vlnobitím. Budovy obklopoval lázeňský park s promenádními cestami, třemi rybníky a později tenisovými kurty, které v areálu vybudovali. "Okolo sanatoria vedla cesta na Kynast. Odtud byl tehdy nádherný rozhled po Jizerkách. Toho využívali jak lázeňští hosté, tak turisté. Dřív lidé vyhlídku udržovali, dnes je místo zarostlé tak, že není vidět prakticky nic. Hlavní budova kdysi velmi proslulých lázní slouží v současné době jako dům pro seniory". (color Fotočas)
Za střed obce bylo dříve možné považovat okolí dnešního Paseckého náměstí. Centrum bylo tvořeno zejména školou, která byla postavena roku 1883 a tělocvičnou vybudovanou v letech 1881 až 1883, ale též hospodou zvanou Schlagschänke, která patřila ke zdejším nejstarším stavením (na jednom z nosných trámů byl vytesán letopočet 1771).(Text Otokar Simm)
Výstavní hotel na paseckém nádraží
Bára Běželová - Je
to v Pasekach u nádraží. Byl to krásný dům, ale bohužel pak dost
chátral. Škoda, že tu není fotka před rekonstrukcí. Myslím, že všichni
můžeme být rádi, že nespadl nebo nebyl zbořen. Dostal moderní podobu,
což však neznamená, že je zprzněn... Naopak je dnes výjimkou, že některé ozdobné prvky byly udělaný i při rekonstrukci, což rozhodně není běžné.
Jablonecké PASEKY - BAD SCHLAG
..................................
Dne 12. dubna 1893 navštívil Paseky farář Sebastian Kneipp. Při příležitosti jeho návštěvy byl položen základní kámen k sanatoriu, kde bylo později využíváno jeho léčebných metod. Zakladatelem lázní, ale i řady dalších budov (např. bývalého Nádražního hotelu) byl Adolf Tischer. Dík jeho činům mohla obec od roku 1894 používat název Bad Schlag, tedy Lázně Paseky. V roce 1899 převzal vedení sanatoria Dr. Georg Glettler a o čtyři roky později zařízení odkoupil.
Za jeho působení byl založen lázeňský park s promenádními cestami, v hlavní budově se nacházely restaurační místnosti, čtenářský a hudební pavilon a dokonce bazén s umělým vlnobitím! Později byly založeny i tenisové kurty. Dr. Glettler, který proslavil Paseky široko daleko, vedl zařízení až do roku 1945. Zemřel 20. října 1958 v Drážďanech ve věku 90 let. V současnosti se v budově bývalého sanatoria nachází domov důchodců.
V
místech, kde se rozkládají dnešní Paseky, se ještě v 17. století
nacházel neschůdný les. První zmínka o nich pochází z roku 1687, kdy se
uvádí název "beym Schlag", tedy u paseky, či mýtiny. Z toho se dá téměř s
jistotou usuzovat, že Paseky vznikly na vymýceném místě.
(Text Otokar Simm)
V
nejstarší době Paseky přináležely k hutnímu statku Mšeno a k obci
Vrkoslavice a byly součástí Maloskalského panství. V červnu r. 1838 byly
Paseky odpojeny od poměrně vzdálených Vrkoslavic a byly přičleněny ke
Mšenu. V roce 1871 získaly Paseky vlastní zastupitelstvo, zůstaly však
ještě částí Mšena. Až v roce 1904 se splnil dlouholetý sen zdejších
obyvatel a Paseky se staly samostatnou obcí.
(Text Otokar Simm)
Stejné místo, stejná kaplička v dobách socialistických , a dnes
Jablonecké Paseky - Tichá ulice (Fotočas Mirek)
Jablonecké Paseky
Vždycky jsem si myslela, že Kynast je jméno vzniklé v dobách budování
socialismu podle nějakého národního podniku. Kdepak! Hostinec pana
Rudolfa Noswitze dostal své jméno podle hřebene, na němž leží. A jméno
Kynast nebolí Chojnik je zároveň jménem hradu v polských Krkonoších.
Chata Kynast zažila slavné časy jako výletní hostinec v dobách, kdy v
Jabloneckých Pasekách prosperovaly přírodní lázně Dr. Glettera. Škoda,
že II. světová válka přerušila jejích slibný rozvoj. Názory Dr. Glettera
na zdravý životní styl by našly svoje uplatnění i dnes.
zdroj: kalendář V neděli do Jizerek s Klárou Hoffmannovou a dobovými pohlednicemi,. 2012
K Y N A S T
Cesta od pasecké železniční stanice vzhůru na Kynast nabízí jeden z nejkrásnějších výletů do bezprostředního okolí Jablonce. Lesy, skály a nahoře - daleké výhledy!
(color Fotočas)
Fiedlerova vyhlídka nad Pasekami
Cesta od pasecké železniční stanice vzhůru na Kynast nabízí jeden z nejkrásnějších výletů do bezprostředního okolí Jablonce. Lesy, skály a nahoře – daleké výhledy!
Cesta od pasecké železniční stanice vzhůru na Kynast nabízí jeden z nejkrásnějších výletů do bezprostředního okolí Jablonce. Lesy, skály a nahoře – daleké výhledy!
Ačkoliv tak úplně nepůsobí, je ta strmá lesní silnička vlastně jabloneckou ulicí nazvanou Pod Kynastem. Od budov bývalého sanatoria Dr. Glettlera, sloužících dnes domovu důchodců, stoupá hustými smrkovými porosty k několika osamělým domkům. Ty prý kdysi bývaly lidově nazývány Drachenviertel neboli Dračí čtvrť. Toto pojmenování ovšem nemá žádnou souvislost s pohádkovými příšerami, ale mělo vzniknout od hašteřivých povah obyvatelek domků, které prý měly mít tak ostré jazyky, že se jim přezdívalo dračice. Všechny domky – původně dřevěné chalupy – zde vyrostly někdy na počátku 19. století a okolo nich pak vznikly rozsáhlé pastviny, dnes už zase vesměs zarostlé smrčinami.
Za posledním z domků ční z lese nalevo od cesty velká žulová skála. Na jaře působí mohutněji, poté ji však z velké části pohltí bujné houštiny. Vysekaná plocha pro tabuli a zrezavělé zbytky zábradlí dávají tušit, že tento skalní blok byl z nějakého důvodu kdysi upraven lidmi. Dlouhá léta se přitom tradovalo, že tato skála na cestě k horskému hostinci Kynast byla upravena jako vyhlídkové místo nazvané Fiedlerhöhe čili Fiedlerova výšina; a stalo se tak roku 1926, kdy zemřel dlouholetý pasecký obecní představený Anton Fiedler. Zajímavé ovšem je, že existuje stará fotografie nové vyhlídky, na níž jsou dobře patrné turistky v oblečení tak elegantním, jaké se dnes nosí tak do divadla či na ples. Takto ale chodívali do přírody výletníci v dobách starého mocnářství, tedy mnohem dříve, než mělo výletní místo nad paseckým sanatoriem vzniknout. Navíc jsem ve starých jabloneckých novinách našel článek z června 1912, v němž jistý W. K. Zimmermann líčí krásy okolí Jabloneckých Pasek včetně skály na Fiedlerově výšině. Takže je jisté, že toto místo bylo pojmenováno a turisticky využito již před první světovou válkou. Spojení skály s památkou starosty Fiedlera ale sedí. Anton Fiedler byl mnoho let oblíbeným představitelem Jabloneckých Pasek. Když se roku 1904 tehdejší vesnice Schlag oddělila od vsi Grünwaldu, čili Mšena, a stala se samostatnou obcí, stanul v jejím čele právě on. Ovšem již předtím byl Antonín Fiedler, mimo jiné nadšený dobrovolný hasič, místním představeným pasecké správy, která sice podléhala té mšenské, ale přesto měla od roku 1871 nějaké vlastní rozhodovací pravomoci. Anton Fiedler se na konci 19. století osobně podílel na značném rozvoji Jabloneckých Pasek. Kupříkladu roku 1893 byl při poklepání na základní kámen Glettlerova sanatoria, kde velkolepě prohlásil: "Kde voda z pramene prýští, tam ze země i zdravý život tryská." Fiedler řídil obec dlouhých dvacet dva let, skutečně až do roku 1926. Historická fotografie vyhlídky pochází podle některých názorů z roku 1905. Zřízení a pojmenování skály by tedy mohlo spíše odkazovat na značnou zásluhu Antona Fiedlera při vzniku samostatných Jabloneckých Pasek, což byl pro zdejší obyvatele velký krok.
Místo měl zvelebit zdejší okrašlovací spolek a asi to ani nebylo příliš náročné. Do stěny žulového skaliska byla jen vytesána mělká obdélníková nika a do ní byl na bílý podklad vepsán ozdobnými písmeny černý nápis Fiedler-Höhe. Pod něj byly umístěny dvě lavičky. A to bylo všechno. Později ještě přibyl vpředu kus víceméně zbytečného železného zábradlí. Vyhlídka na Jablonec tak byla hotova. Chodívali sem pak nahoru s oblibou turisté i pasečtí lázeňští hosté; u skály byl proto k občerstvení zřízen i malý stánek. Kde je mu dnes konec. I sama vyhlídka je dávno opuštěná, zarostlá a počmáraná sprejery. Ale novější lesnický průsek ve smrčině pod ní dává jistou naději v oživení fantastického výhledu na Jablonec a jeho okolí. A když lesníci obnoví výhled, jistě se brzy najde i někdo, kdo se postará o vzkříšení staré Fiedlerovy vyhlídky.
Marek Řeháček