Jablonec nad Nisou a jeho proměny - 2.část
do ulice Generála Mrázka - směrem k divadlu
(archiv David Pavlis)
Nižší školství ve druhé polovině 19. století
Po roce 1869 došlo díky reformě, která vyčlenila školy z dohledu církve, k velkému rozvoji školství. Také v Jablonci ho významně podporovalo okresní i městské zastupitelstvo a celá veřejnost. Velmi brzy bylo rozhodnuto o stavbě nové školní budovy. Již 16. června roku 1870 byl položen základní kámen budoucí chlapecké obecné a měšťanské školy, tzv. žluté, ve Školní ulici (Schulgasse, dnes ul. Generála Mrázka). První žáci zasedli v jejich lavicích na podzim následujícího roku. Vedením ústavu byl nejprve pověřen Karl Wanka a v roce 1881 ho na ředitelském postu vystřídal Karl Güttler. Osudy této školy jsou také spojeny se jménem pozdějšího starosty Jablonce Karla R. Fischera. V letech 1883 - 1886 byl jejím žákem a po absolvování učitelského ústavu v Litoměřicích od roku 1890 členem učitelského sboru
. Zdroj https://www.mestojablonec.cz/cs/mesto/jablonecky-mesicnik/11-2007/z-historie-jabloneckeho-skolstvi.html?fbclid=IwAR1L0SjXfRMN5D4uMqlvOp4kiI4U-c_KA8H2Nf0pVgsh3syBihZrzrsdQ1s
Zelená škola z ulice Liberecká
(archiv David Pavlis)
U Balvanu / dnes Nová Pražská - starý most postaven 1894 současně s prodloužením železnice z Jablonce do Tanvaldu
(archiv David Pavlis)
Rohový secesní krásný dům - bývalá "Masná - i NUCENÝ VÝSEK" na křižovatce ulic Nádražní / U Balvanu.
V 70/80 letech při přestavbě celého Jablonce dům padl a dnes zde stojí panelové domy, krabice bez duše a stavebnického umění. (color Fotočas)
na křižovatce Sadová a U Balvanu
(archiv David Pavlis)
K O T E L N Í kámen
Ke
známým jabloneckým kamenům patřil v dřívějších dobách balvan
nacházející se v dnešní ulici U Balvanu. Byla po něm i pojmenována.
Stával u křižovatky cest uprostřed polí, kousek nad někdejším rybníkem.
Odedávna jitřil lidskou fantazii svojí skalní mísou, lidově zvanou
kotel. Však to také dokládá název Kesselstein - Kotelní kámen.
Dříve
si lidé neuměli vznik kotle vysvětlit jinak než působením pekelných
sil. V osvíceném 19. století, kdy vědecký přístup byl ještě v plenkách,
se kotel považoval dokonce za pohanské obětiště. V časopise "Památky
archeologické a místopisné" z roku 1865 se o balvanu dočteme: "Na skále u
Jablonce blíže Liberce je patrná kotlina obětní, z níž žlab na odtékání
krve a posvátné vody vybíhá." Dnes víme, že "kotle" vznikly působením
vody a ledu. Podobných kotlů - správně skalních mís - můžeme v našich
horách objevit desítky, ten jablonecký balvan je ale jistě
nejpovedenější.
Když se roku 1904 budovala okresní silnice do
Rychnova, stál balvan v cestě. Zásluhou pánů Karla Seidemanna a Adolfa
Zascheho byl kámen o několik metrů přesunut, a tak dnes stojí za plůtkem
vedle chodníku, u nároží ulic U Balvanu a Na Náspu.
(color Fotočas)
KOTELNÍ KÁMEN
(color Fotočas)
Zásluhou pánů Karla Seidemanna a Adolfa Zascheho byl kámen o několik metrů přesunut.....Ke známým jabloneckým kamenům patřil v dřívějších dobách balvan nacházející se v dnešní ulici U Balvanu. Byla po něm i pojmenována. Stával u křižovatky cest uprostřed polí, kousek nad někdejším rybníkem. Odedávna jitřil lidskou fantazii svojí skalní mísou, lidově zvanou kotel. Však to také dokládá název Kesselstein - Kotelní kámen.Dříve si lidé neuměli vznik kotle vysvětlit jinak než působením pekelných sil. V osvíceném 19. století, kdy vědecký přístup byl ještě v plenkách, se kotel považoval dokonce za pohanské obětiště. V časopise "Památky archeologické a místopisné" z roku 1865 se o balvanu dočteme: "Na skále u Jablonce blíže Liberce je patrná kotlina obětní, z níž žlab na odtékání krve a posvátné vody vybíhá." Dnes víme, že "kotle" vznikly působením vody a ledu. Podobných kotlů - správně skalních mís - můžeme v našich horách objevit desítky, ten jablonecký balvan je ale jistě nejpovedenější.Když se roku 1904 budovala okresní silnice do Rychnova, stál balvan v cestě. Zásluhou pánů Karla Seidemanna a Adolfa Zascheho byl kámen o několik metrů přesunut, a tak dnes stojí za plůtkem vedle chodníku, u nároží ulic Turnovská, U Balvanu a Na Náspu.
Lukáš Pleticha, Otokar Simm
(color Fotočas)
Poštovní X Sadová ulice
památník na 1. světovou válku a její oběti od architekta dr. Alfreda Wenzla z roku 1936 zde stojí již celých 88 let... (fotočas Mirek)
na křižovatce ulic Fügnerova a Sadová
(archiv David Pavlis)
stará, původní Pasířská ulice.
Od železničního mostu dolů ke staré
Kuželně a dál k dnešní konečné tramvaje JN/LB a k městskému parku.
(color Fotočas)zdroj : Georg Kutek
Jablonecká ulice "U NISY".
- fabrika je Tokona, později Autobrzdy.
spojovací ulička mezi Libereckou a U Nisy / Vodní
(archiv David Pavlis)
Kdysi dávno jsem v téhle ulici cestou domů udělal tuto fotku
(color Fotočas)
Foceno od Merkuru, část ulice Budovatelů. Rohový dům stojí na křižovatce ulice Budovatelů a Fugnerové. Nyní na místě budovy je placené parkoviště.
V popředí U Balvanu, dozadu Pasířská.
Ta kopole je velký dům, co stál na rohu Pasířská - U Lávky naproti kuželně.
Krásné zákoutí Jablonce které je už úplně jiné...
Dnes zde na konečné tramvajové linky Jablonec/Liberec stojí místo domečků barevné moderní tramvaje.
Vlastně zatím ne, ale už stály a zase budou...
(color Fotočas)
ulička s lávkou přes Nisu spojující Pasířskou s ulicí Budovatelů, ze které je to foceno
(archiv David Pavlis)
(color Fotočas)
"Stará" Pražská
(archiv David Pavlis)
Pražská čp.100
Tenhle barák pod Střelnicí asi známe téměř všichni, vždycky jsem se divil tomu nekompromisnímu kolmému "řezu" (archif Fotočas Mirek)
Štěpánkův dům
(výstavba 1931)
Jednou z nejvýraznějších Günterových expresionistických staveb, tentokrát částečně ovlivněnou ikonickým Högerovým Kýlovým domem v Hamburku (zejm. nárožní partií na styku ulic Pumpen a Burchardstrasse) je Štěpánkův dům na nároží ulic Pražská a Sadová. Rozložitá elegantní budova na trojúhelném půdorysu spočívá na značně převýšeném, subtilním obchodním parteru. S ostrou a svažitou parcelou se architekt vypořádal tak, že celé přízemí vyhradil obchodním prostorům až na mezanin s bytem správce. Zbylá, obytná podlaží s klinkerovým obkladem měla identickou dispozici, kdy na každém patře byly dva velkometrážní byty a jeden malý, dvoupokojový.
Vstup do obytné části domu umožňoval pasážovitě pojatý střední vestibul, ústící do centrální části domu s dvojramenným schodištěm. Dominantou dynamicky utvářeného průčelí je nárožní věž s předsazenou terasou, v níž se nacházely zimní zahrady jednotlivých bytových jednotek, zakončená menší střešní terasou. Vertikalitu věže, kontrastující s horizontálně chápanými křídly, zdůrazňují meziokenní pilastry, čímž vzniká zvláštní napětí mezi jednotlivými částmi stavby. Hmotu bočních křídel oživují dvoupodlažní arkýře zakončené balkony, obrácené do ulice Sadové i Pražské a také proudnicové pásy na meziokenních pilířích, které podtrhují dynamický tah domu.
chaloupku
která zde stávala,
možná někdo ještě dosud ani neznal....
(color Fotočas)
v ulici Pražská směrem ke křižovatce Sadová a V Aleji
(archiv David Pavlis)
Mírové Náměstí - před hotelem Corso
(archiv David Pavlis)
Mírové Náměstí do ulice Komenského na křižovatce s Lidickou
(archiv David Pavlis)
Mírové náměstí - lékárna U Černého orla
(archiv J.Peterka)
do ulice Podhorská z křižovatky s ulicí Smetanova
(archiv David Pavlis)
na křižovatce ulic Smetanova a Jungmanova
(archiv David Pavlis)
do ulice Smetanova z křižovatky Mírového Náměstí před kinem Radnice
(archiv David Pavlis)
do ulice Kamenná z Mírového Náměstí
(archiv David Pavlis)
Okres na severu aneb Jablonecká kina I
Stručná historie jabloneckých kin
Je třeba si uvědomit, že Jablonec nad Nisou byl vždy spíše německým městem s názvem Gablonz an der Neisse – a s tím byla spojena i dodnes poněkud problematická část československé poválečné historie, která byla poznamenaná odsunem německého obyvatelstva. Ten na Jablonecku probíhal však poněkud odlišně než jinde – ve městě z něj bylo totiž vyjmuto mnoho německých odborníků na bižuterní výrobu a tak se k německé národnosti v roce 1950 přihlásilo ještě celých 15% obyvatel. Pro zajímavost dodám, že většina odsunutých Němců založila v německém Kaufbeurenu čtvrť Neu Gablonz - s ulicemi jako je Mšenská, Liberecká, Rádelská, Vrkoslavická nebo Kokonínská)
První kina zde měla vznikat již před sto lety (tedy kolem roku 1907). Prvním stálým kinem bylo kino Metropol v Kamenné č. 11, poblíž Unterer Marktplatz, dnešního Dolního náměstí, kde stála Stará radnice, správní centrum města. V tomto kině 0 430 sedadlech byl promítán i první zvukový, resp. dodatečně ozvučený, film s názvem Atlantic.
Rozvíjející se město potřebovalo i větší správní budovu, která vznikla na prostranství nad Dolním náměstím. Prostory nazývané Alter Markt, tedy Starý trh, později Náměstí Adolfa Hitlera, následně dr. E. Beneše, po válce Stalingradské a konečně Mírové náměstí, se díky stavbě zmenšily z 8250 m2 na 3000m2. Budova mohutné funkcionalistické budovy podle návrhu architekta Karla Wintera byla zahájena v únoru 1931. Aby se snížily náklady, bylo rozhodnuto, že v rámci této stavby vzniknou mj. restaurace, kavárny a zejména již zmiňované kino, které se v této budově nachází (a funguje) dodnes.Původní hlediště kina Radnice
www.mestojablonec.cz Tak vzniklo kino Radnice, které bylo uvedeno do provozu 29. 10. 1932 a ve své době bylo jedno z největších kin v republice - s kapacitou 1006 míst, včetně několika temných loží, kam se diváci často uchylovali i za účely zcela nediváckými. Po zprovoznění kina Radnice bylo zavřeno kino Metropol a na jeho místě vzniklo Loutkové divadlo bratří Kiliánů. V té době však ve městě fungovala ještě další dvě kina – kino Invalidů (později Jabloň, na rohu ulic Revoluční a Pivovarská) a kino Fortuna (později Oko, v Podzimní 21). Tato dvě kina vznikla v průběhu 30. let a fungovala spíše jako okrajová kina. Kino Fortuna (s kapacitou 392 míst) se nacházelo severovýchodně od centra a kino Invalidů (s kapacitou cca 300 míst) na jižním okraji města (nedaleko městského pivovaru).
Konec druhé světové války a následující léta s sebou přinesly mnohé změny. V roce 1957 byla kina předána Československým státním filmem do správy národních výborů. V celém okrese Jablonec nad Nisou jich bylo v té době celkem 17. Vraťme se ale ke kinům přímo ve městě. Již uvedená kina Invalidů a Fortuna byla přejmenována na Jabloň a Oko.Kino Invalidů (Jabloň)
www.krajinazaskolou.cz Kino Radnice se pak od roku 1951 jmenovalo kino Stalingrad. Bývalé kino Metropol, později Loutkové divadlo bří. Kiliánů, bylo zabráno a změněno na Krajskou loutkovou scénu. Roku 1963 začalo vznikat v prostorech bývalého hřbitova (přestal být využívaný r. 1892) velké Letní kino. Amfiteátr nedaleko dnešního Horního náměstí může do dnešní doby pojmout až 1400 diváků. V roce 1966 bylo z technických důvodů zavřeno kino Jabloň a budova začala chátrat.
Oficiálním důvodem k zavření byla "příliš nízká návštěvnost", která v té době dosahovala údajně 150 tisíc, neoficiální vzpomínky pamětníků mluví však o zanedbaném a doslova zavšiveném kině. Mnohem později byla budova brutálně přestavena, historická fasáda byla stržena a z budovy se stal průmyslový provoz.
www.krajinazaskolou.cz V roce 1965 se ve městě konala 1. světová výstava bižuterie Jablonec '65. Jako součást této výstavy vzniklo v Krajské loutkové scéně kino, v němž se z 16mm projektorů promítaly krátké tématické reklamní filmy. Později bylo rozhodnuto o zachování tohoto kina, byly do něj přesunuty (kolem roku 1968) projektory ze zrušené Jabloně a vzniklo tak kino Výstaviště s kapacitou 175 míst. V tomtéž roce (tedy r. 1965) proběhla přestavba kina Radnice na "rozšířené plátno", přičemž byly odebrány první 3 řady a kapacita se tak snížila na 800 míst. O pět let později následovala v kině Radnice další přestavba a to na 70mm kino se šestikanálovým zvukem. Byly zrušeny boční balkóny, promítací místnost byla přesunuta do míst zrušených lóží, zvětšila se sedadla i jejich rozestupy a kino se tak "zmenšilo" na 439 míst.
V dubnu 2004 bylo do kina Radnice 70 instalováno zvukové vybavení Dolby-Digital EX. Kvůli surroundovým reproduktorům byly zrušeny poslední řady na balkóně a kapacita se snížila na 410 míst. Zrušila se 70mm technika a v projekční místnosti zůstal jeden stroj, který byl posléze přesunut do vestibulu kina.
V téže době vznikla spontánně Městská správa kin, která roku 1971 převzala správu kina Výstaviště a později i všech dalších kin. K jejímu oficiálnímu ustavení však došlo až mnohem později, a to 19.10. 1978.Jak uvádí Materiál pro radu Městského národního výboru v Jablonci nad Nisou: "Od roku 1970 se soustředilo řízení a zabezpečování provozu městských kin do jednoho centra. V současné době je tímto způsobem řízen provoz kina Radnice 70, Oko, Junior a Letního kina. Tento způsob zabezpečování provozu výše uvedených kin se zatím plně osvědčil [...] odbor školství a kultury Měst.NV v Jablonci nad Nisou (navrhuje), aby byla legalizována [...] jako zařízení Městského národního výboru v Jablonci nad Nisou bez právní subjektivity, vystupující pod názvem "Jablonecká kina".
Činnost Městské správy kin skončila roku 2005 a kina byla začleněna pod nově vzniklé Eurocentrum s.r.o. jako středisko "Jablonecká kina". O dobrém fungování svědčí i Facebooková stránka.
Během 70. a 80. let docházelo k dalším změnám. V roce 1973 bylo kino Výstaviště přejmenováno na kino Junior. Tato změna nebyla bezdůvodná ani samoúčelná – vzniklo zde totiž specializované kino pro děti a mládež. V Letním kině bylo upuštěno od pravidelné výměny plátna (jednou za dva roky) a na jeho místo byla postavena betonová zeď o šířce 20 a výšce 8,5 metrů. Všechna kina byla postupně osazena projektory Meopton 5, posléze i vylepšeny xenonovými výbojkami a dále se vylepšovaly i možnosti zejména širokoúhlé projekce (tzn. zvětšoval se sklon sedadel v kině Oko a kino Junior mělo možnost promítat cinemascopické filmy od roku 1974).Mezi lety 1970 a 1989 tak fungovala v Jablonci nad Nisou celkem čtyři kina – kino Radnice 70, Oko, Junior a Letní kino. V dubnu 1987 byl zahájen provoz videokavárny v prostorech Gastrocentra (šlo o jakýsi videoklub s několika televizory a videopřehrávačem). Vzhledem k tříštění zájmů (diváckých a gastronomických) však byl provoz této videokavárny v dubnu roku 1990 ukončen.
HISTORIE
Prvním stálým
jabloneckým kinem bylo kino Metropol v Kamenné č. 11. Po zprovoznění
kina Radnice bylo kino Metropol zavřeno a na jeho místě vzniklo Loutkové
divadlo bratří Killianů. Později bylo zabráno a změněno na Krajskou
loutkovou scénu.
V roce 1965 se ve městě konala 1. světová výstava bižuterie Jablonec
'65. Jako součást této výstavy vzniklo v Krajské loutkové scéně kino, v
němž se z 16mm projektorů promítaly krátké tématické reklamní filmy.
Později bylo rozhodnuto o zachování tohoto kina, byly do něj přesunuty
(kolem roku 1968) projektory ze zrušeného kina Jabloň a vzniklo tak kino
Výstaviště s kapacitou 175 míst.
Během 70. a 80. let docházelo k dalším změnám. V roce 1973 bylo kino
Výstaviště přejmenováno na kino Junior. Tato změna nebyla bezdůvodná ani
samoúčelná – vzniklo zde totiž specializované kino pro děti a mládež.
Digitalizace kina Junior proběhla v roce 2013. Zajímavostí je, že promítací technika se na sezónu stěhuje do letního kina.
autor příspěvku Pavel Killian
zdroj: https://ludekhhavel.blogspot.com/2011/04/okres-na-severu-aneb-jablonecka-kina-i.html
Hasičská ulice
ulice Podzimní
(archiv David Pavlis)
Dvorská ulice
(archiv Zbyněk Prokopič)
Lidická ulice
(archiv David Pavlis)
do ulice Lidická
(archiv David Pavlis)
Dům na rohu Soukenné a Lidické.
Místo něho se postavil rohový dům, koloniální, kam jsme kdysi chodili stříhat k holiči do ztracena nebo na "Havla". Přes ulici naproti byla hospoda Vltava. (archiv Miroslav Janík, komentář Fotočas Mirek)
Dnešní roh Lidické a 5. květen kolem roku 1910+-
čb. original zveřejnil J. Jiří Peterka(color Fotočas)
do ulice Lidická z křižovatky 5.Května a Dlouhá
(archiv David Pavlis)
Domek na křižovatce ulic Vysoká a Mlýnská
(archiv David Pavlis)
ulice Vysoká
(archiv David Pavlis)
Od roku 1882 jsme měli v Jablonci židovský hřbitov....!
Dnes na něm stojí panelák.
(color Fotočas)
křižovatka ulic Podzimní a Vysoká
(archiv David Pavlis)
křižovatka ulic Revoluční a Na Hranici
- autor druhého snímku pan Zbyněk Prokopič
(archiv David Pavlis)
Starý špitál či chudobinec za kostelem sv.Anny - zbořen roku 1954
(archiv David Pavlis)
Po
skončení sedmileté války přišel do Jablonce vysloužilý voják. Oblečen
byl do bílého pláště, přes rameno nesl tornistru. Ubytoval se v hospodě
"U Zeleného stromu" a hospodskému Feixovi se představil jako Horn. Po
několika dnech řekl hospodskému: "Musím teď na delší dobu odejít. Tady v
té torně mám celé své jmění, které ti svěřuji do opatrování. A kdybych
se nevrátil, postav za to pro zdejší lidi špitál. Vím, co je to trpět
bez pomoci!" Jen voják zmizel, zvědavý hospodský se podíval do torny a
bohatství jej ohromilo. Na nemocnici je čas, řekl si a začal utrácet.
Jenže za temných nocí se mu zjevoval přízrak bílého vojáka. Hospodský se
zalekl, spočítal, co zbylo, zbytek doplatil a začal stavět azyl pro
potřebné. Tak praví pověst o bílém vojákovi. (autor příspěvku David Pavlis)
do ulice Svatopluka Čecha - na křižovatce s ulicí Mlýnská
(archiv David Pavlis)
ulice Mlýnská - z křižovatky Svatopluka Čecha směrem k bývalé galvanizovně
(archiv David Pavlis)
Spojka ze Smetanovy ulice do Mlýnské
Pamatujete kde to bylo, já to ještě pamatuji přesně takhle..
(color Fotočas)
v Kamenné ulici, na rohu stojí původní dům Antonína Chvojky, později od roku 1889 matiční škola
(archiv David Pavlis)
v ulici U Nisy
(archiv David Pavlis)
Mlýn a přilehlý dům v Mlýnské ulici
(archiv David Pavlis)
ulice Palackého na křižovatce s Větrnou a domy u Letního kina
(archiv David Pavlis)
od Preciosy směrem na Horní nám ... ještě bez kostela. Dnes Větrná ul. Foto někdy po r. 1900
1.
foto v pozádí hotel Diana (Skrha)
2. foto 5. květen u autobusáku, nic
už nestojí, jen dům, kterého věžička vykukuje za vysokým domem za
chaloupkou
(autor komentáře Jiřina Smetanová - Verychová)
ulice 5.května
pohled do jedné ulice, na jedné křižovatce a na každém snímku nějaký dům stále stojí, zde už stojí pouze jeden a ještě k tomu není moc vidět
(archiv David Pavlis)
dnešní ulice 5. květen,
foceno přibližně z míst, od bývalého hotelu SKRHA. Úplně vzadu je vidět nezřetelně kousek Farského kostela i kopule jablonecké židovské Synagogy.
původní domky na křižovatce ulic Pražská a Sadová
zbořeny roku 1932 a na místě dnes stojí "Štěpánkův Dům"
(archiv David Pavlis)
Každý tímto domkem minimálně jednou "prošel"
(archiv David Pavlis)
Perlová ulice
(archiv David Pavlis)
Původní hasičská zbrojnice v ulici Pivovarská
(archiv David Pavlis)
Když se stavěla Pivovarská ulice.
Za vilkou s červenou střechou bude stát jednou škola v Pivovarské.
(color Fotočas)
Pohled do ulice Podhorská z křižovatky ulice Mlýnská
(archiv David Pavlis)
v ulici Podhorská vedle Finančního úřadu
- první výčep a prodej plzeňského piva, dnes řeznictví... postaveno roku 1837
(autorem posledního snímku Ladislav Vacek)(archiv David Pavlis)
do ulice Soukenná - z Dolního náměstí
(archiv David Pavlis)
Anenské náměstí do ulice Dvorská -
první veřejná plocha v Jablonci vznikla v místě bývalého hřbitova, který přestal sloužit svému účelu roku 1808.
(archiv David Pavlis)
Anenské náměstí - Merkur
(archiv M.Janík)
na křižovatce ulic Sokolí a Malá
- socha sv. Jana Nepomuckého, jde o kvalitní památku barokního umění zhotovenou již počátkem 18. století. V roce 1752 ji zde nechal postavit Johann Seidel
(archiv David Pavlis)
domek ke konci ulice Sokolí před křižovatkou s ulicí Novoveská
(archiv David Pavlis)
"U Lípy" - na křižovatce ulic Novoveská, U Zastávky a K Černé studnici
(archiv David Pavlis)
Gymnázium
(archiv David Pavlis)
Stará jablonecká interna,
kterou ještě pamatuji i já...Asi nejsem sám Nemocnice v Jablonci n. N. byla otevřena 5. března 1875 na místě dnešního Gymnázia U Balvanu. V areálu, kde se nachází dodnes, byla zprovozněna jako Všeobecná okresní nemocnice v roce 1893. Od května 1990 probíhá celková přestavba nemocnice, na základní kámen poklepal v červnu 1990 bývalý prezident Václav Havel.(color Fotočas)
v ulici 28.Řijna - křižovatka s ulicí Klidná,
na místě dnešního sídla Policie
(archiv David Pavlis)
v ulici Lesní
(archiv David Pavlis)
do ulice Jánská
- dům vpravo má stále stejný vzhled, od postavení v roce 1903, za to ten vlevo...
(archiv David Pavlis)
v ulici Křížová - č.32
(archiv David Pavlis)
ZŠ Sokolí
(archiv David Pavlis)
Hotel Rehavital, Jablonec nad Nisou
Jugoslávská 30/11, Jablonec nad Nisou, 46601
do cesty z křižovatky ulice Na Mýtině z ulice V Nivách
(archiv David Pavlis)
mezi Kokoninskou s Táboritskou ulicí
Teď je tam hřiště.(archiv J.Peterka)
Přehrada Mšeno
(archiv Miroslav Janík)
Proměny
(archiv Ladislav Sepp)
