Hrádek nad Nisou 

10.01.2022
archiv Emil Karkoš
archiv Emil Karkoš
zdroj. https://www.ebay.com
zdroj. https://www.ebay.com
zdroj: https://www.ivo-turista.borec.cz
zdroj: https://www.ivo-turista.borec.cz
zdroj: https://www.ivo-turista.borec.cz
zdroj: https://www.ivo-turista.borec.cz
archiv Ivan Ivanhoe
archiv Ivan Ivanhoe
archiv Olaf Hc Motl
archiv Olaf Hc Motl
Hrádek-Chrastava 1980 (archiv Jany Zahurancové)
Hrádek-Chrastava 1980 (archiv Jany Zahurancové)
Hrádek nad Nisou Na této pohlednici z roku 1907 vidíme Hrádek  ze severovýchodní strany. V popředí je nádraží z roku 1859, uprostřed vyniká budova školy, po jejíž levé straně je kostel sv. Bartoloměje a vpravo evangelický kostel, postavený v letech 1900-1901. V levém dolním rohu je starý městský znak, který se v pozměněné podobě používá i nyní. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
Hrádek nad Nisou Na této pohlednici z roku 1907 vidíme Hrádek ze severovýchodní strany. V popředí je nádraží z roku 1859, uprostřed vyniká budova školy, po jejíž levé straně je kostel sv. Bartoloměje a vpravo evangelický kostel, postavený v letech 1900-1901. V levém dolním rohu je starý městský znak, který se v pozměněné podobě používá i nyní. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
HRÁDEK NAD NISOU. Město pod Lužickými horami, kde mám zapuštěné kořeny, přesto, že tu přes třicet let nežiju.. (foto Matyáš Gál)
HRÁDEK NAD NISOU. Město pod Lužickými horami, kde mám zapuštěné kořeny, přesto, že tu přes třicet let nežiju.. (foto Matyáš Gál)
foto Matyáš Gál
foto Matyáš Gál
Hrádek n.N. 1921 (archiv Jany Zahurancové)
Hrádek n.N. 1921 (archiv Jany Zahurancové)
1910 (archiv Marek Prchlík)
1910 (archiv Marek Prchlík)
Jeden méně známý pohled na město. Vlevo v popředí bývalá elektrárna , dnešní pošta ještě nestojí a v pravo u cesty dnešní pohotovost (archiv M.Prchlík)
Jeden méně známý pohled na město. Vlevo v popředí bývalá elektrárna , dnešní pošta ještě nestojí a v pravo u cesty dnešní pohotovost (archiv M.Prchlík)
Hrádek nad Nisou (zdroj: Aukro)
Hrádek nad Nisou (zdroj: Aukro)
archiv M.Prchlík
archiv M.Prchlík
Arbeite / spare / vermehre - nárožní arkýř radnice, vznikl při přestavbě radnice na přelomu 20. a 30. let 20. století (archiv Marek Prchlík)
Arbeite / spare / vermehre - nárožní arkýř radnice, vznikl při přestavbě radnice na přelomu 20. a 30. let 20. století (archiv Marek Prchlík)
Hrádek nad Nisou v roce 1927 (https://www.ebay.com)
Hrádek nad Nisou v roce 1927 (https://www.ebay.com)
Dříve Clothildenstrasse dnes Sokolská ulice Hrádek nad Nisou (archiv Mára Prchlíki)
Dříve Clothildenstrasse dnes Sokolská ulice Hrádek nad Nisou (archiv Mára Prchlíki)
Spartakiáda 1960 (archiv Heleny Svobodové)
Spartakiáda 1960 (archiv Heleny Svobodové)

Historie Hrádku nad Nisou

Traduje se, aniž by pro to existoval písemný či archeologický důkaz, že již v 10. století vybudovali v údolí Lužické Nisy slovanští obyvatelé z kmene Milčanů nevelkou osadu s názvem Gród (hrad). Postupně však v oblasti převládlo obyvatelstvo německé národnosti, pozvané sem králem Přemyslem Otakarem II. Nejstarší písemná zmínka o Hrádku, zvaného tehdy Gra(d) pochází z roku 1287 a je dnes uložena v Národním archivu v Praze ve formulářové sbírce pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Hrádecko bylo původně součástí tzv. župy Záhvozdí (Zagost), od 12. století bylo částí Českého království a procházela jím důležitá obchodní stezka z Prahy k Baltskému moři. Od 13. století patřil pod panství Grabštejn, v jehož držení se vystřídaly rody pánů z Donína, Mehlů ze Střelic, Hoffmannů z Grünbühelu, z Čirnhausu, Valdštejna, Nostic, Trauttmansdorffu, Gallasů a Clam-Gallasů.

Ve 14. století si ve městě pánové z Donína postavili hrad, na jehož místě byla v 18. století zřízena textilní manufaktura. Město vypálili husité a bylo poničeno pruskými vojsky roku 1866. Dočkalo se ale i přízně ze strany své vrchnosti. V roce 1581 Jiří Mehl ze Střelic vymohl městu u císaře právo trhu, konaného každý pátek, a to ke škodě sousední královské Žitavy, do jejíhož mílového práva Hrádek náležel. V roce 1655 městečku zase Adam Matyáš, hrabě Trauttmansdorff odpustil měšťanům robotu výměnou za plat 60 zl. ročně.

V letech 1764 a 1779 Hrádek navštívil císař Josef II. a v roce 1938 říšský maršál Hermann Göring. Město bylo do poloviny 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku 1925.

Za druhé světové války pracovali ve zdejším zbrojním závodě Spreewerke stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války byla většina zdejších původních obyvatel vysídlena.

Členění města

  • Dolní Sedlo (Spittelgrund) bývalo majetkem žitavského špitálu, v jeho okolí jsou pískovcové skály a nacházejí se zde zkameněliny.
  • Dolní Suchá (Nieder Berzdorf) je v záznamu z roku 1562 nazývána Dolleyssy Bertelsdorf. V obci bylo na přelomu 19. a 20. století 122 domů s 800 obyvateli a velká textilní továrna Limburger.
  • Donín (Dönis) byla původně samostatná obec založená údajně drážďanskými osadníky ve 13. století. Součástí Hrádku se stal po druhé světové válce. Historickou památkou je sousoší "Pieta".
  • Horní Sedlo (Paß) je nejvýše položenou obcí Hrádecka, připomínanou od r. 1628. Místní obyvatelé se živili jako dřevorubci a domácí tkalci, docházelo zde k přepadání pocestných a úkryt zde nacházeli pašeráci. Obec patřívala do okresu Jablonné v Podještědí a ve 30. letech 20. století zde bylo postaveno pásmo železobetonových bunkrů na obranu republiky.
  • Hrádek nad Nisou (Grottau)
  • Loučná (Görsdorf) byla založena saskými přistěhovalci snad již ve 13. století. V 19. století vzniklo v obci několik textilních továren (například Leitenberger), ale také cihelna, slévárna a také chemická a strojírenská továrna.
  • Oldřichov na Hranicích (Böhmisch Ullersdorf) je rozdělenou obcí jejíž jedna část leží na polském území, kde se jmenuje Kopaczów. První zmínka o vsi je z roku 1287.[3]
  • Uhelná (Kohlige) byla založena poč. 18. století neznámým uhlířem.
  • Václavice (Wetzwalde) jsou poprvé zmíněny roku 1326. Nedaleko vsi jsou pískové lomy a býval zde i důl na markazit. Bylo zde založeno jedno z prvních JZD v celé republice.
Hrádek nad Nisou (zdroj: https://www.ebay.com )
Hrádek nad Nisou (zdroj: https://www.ebay.com )

(zdroj: Wikipedia)

Krásný pohled z komína (archiv Petr Stricko)
Krásný pohled z komína (archiv Petr Stricko)
archiv Ivan Ivanhoe
archiv Ivan Ivanhoe
pohlednice Hrádek nad Nisou z roku 1901 (archiv Jany Zahurancové)
pohlednice Hrádek nad Nisou z roku 1901 (archiv Jany Zahurancové)
1910 (archiv Marek Prchlík)
1910 (archiv Marek Prchlík)
archiv Marek Prchlík
archiv Marek Prchlík
Pohled na Hrádek bez paneláků. (archiv Helena Svobodová)
Pohled na Hrádek bez paneláků. (archiv Helena Svobodová)
1923 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
1923 (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz)
Hrádek nad Nisou, hotel Helgoland  (archiv Jaroslav Hůlka) V roce 1899 byl stavěn hotel Helgoland u Ovčího mostu do Donína.
Hrádek nad Nisou, hotel Helgoland (archiv Jaroslav Hůlka) V roce 1899 byl stavěn hotel Helgoland u Ovčího mostu do Donína.
Hrádek nad Nisou v roce 1936 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
Hrádek nad Nisou v roce 1936 (zdroj: https://fotohistorie.cz )
Hrádek nad Nisou - Anglická ulice
Hrádek nad Nisou - Anglická ulice
archiv M.Prchlík
archiv M.Prchlík
dnes gen. Svobody - dříve Clam-Gallas-Strasse (archiv Marek Prchlík)
dnes gen. Svobody - dříve Clam-Gallas-Strasse (archiv Marek Prchlík)
archiv Marek Prchlík
archiv Marek Prchlík
Továrna na rohu ulic Jezerní a Grabštejnské (archiv Marek Prchlík)
Továrna na rohu ulic Jezerní a Grabštejnské (archiv Marek Prchlík)
zdroj:Aukro
zdroj:Aukro
zdroj: Aukro
zdroj: Aukro
Hrádek nad Nisou......Masarykova škola
Hrádek nad Nisou......Masarykova škola
zdroj: https://img.oldthing.net/
zdroj: https://img.oldthing.net/

Česká menšinová škola v Grottau

dnes Základní škola TGM v Hrádku nad Nisou a obnovený sokol

(autor příspěvku Marek Prchlík)

2022 (zdroj: google maps)
2022 (zdroj: google maps)
zdroj: https://skolahradek.cz/wp-content/uploads/2021/06/uvodni-foto.jpg
zdroj: https://skolahradek.cz/wp-content/uploads/2021/06/uvodni-foto.jpg

HRÁDEK NAD NISOU (1922)

v budově tzv. Azylu sídlila po vzniku Československé republiky první česká škola (až do roku 1925, kdy se přestěhovala do vlastní budovy.
zdroj: František Vydra, Vitalij Marek a Petr Prášil - Hrádecko — Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005

6.8.1922 (zdroj: https://deutschboehmen.de )
6.8.1922 (zdroj: https://deutschboehmen.de )
archiv Mára Prchlík
archiv Mára Prchlík

O hrádeckých perličkách

Jako v mnohých městečkách byli i v Hrádku dva ponocní. Za veder i sněhových bouří chodili ulicemi a píšťalkami odpískávali hodiny.

Za zimních večerů si lidé vyprávěli pověst o bezhlavém rytíři, který bloudí po okolí, klepe na dveře chalup a prosí o chléb. Ještě ve dvacátých letech se prý zjevoval mezi Hrádkem a Chotyní.

Roku 1921 se v zámecké kapli na Grabštejně konala velkolepá událost. Komtesa Sofie Clam-Gallasová se vdávala za prince Eduarda Auersperka. V předvečer svatby přišel svatebnímu páru popřát štěstí pochodňový průvod hrádeckých spolků. Účast byla obrovská, neboť veškeré pohoštění v místních hostincích bylo na účet hraběte.

Roku 1911 se Hrádek dočkal i svého kina. Nazývalo se "Olympia - kino" a bylo provozováno v domě č. 127.

Krvavá bitka mezi sudetoněmeckými nacionalisty a komunisty vzplála Večer 31. března 1933 v sále Kulturního domu. Bylo při ní téměř zničeno všecko zařízení. Zranění byli na obou stranách.

V témže roce bylo otevřeno nové koupaliště patřící k nejlepším široko daleko.

První rozhlasový přijímač si roku 1924 pořídila firma Herrmann Schubert. Deset let nato vlastnila rádio téměř každá rodina.

To poslední došková střecha zmizela roku 1935. Hrádek tak zase přišel o jednu část své historie.

V roce 1929 přiletělo nad město letadlo a napsalo na obloze kouřem velkými písmeny slovo PERSIL. Jak je vidět i za první republiky byli lidé trápení reklamou.

O devět let později, v nešťastném roce 1938, byla i v Hrádku vidět polární záře. Mnozí z ní viděli předzvěst lepších časů. Kdyby jen tušili, Jaká utrpení jim přinesou další léta!

(zdroj: Marek Řeháček - Hrádek nad Nisou - obrázky z minulosti, 1995)

zdroj: https://picclick.de
zdroj: https://picclick.de
HRÁDEK NAD NISOU (1908) odhalení pomníku na počest 60ti letého panování Františka Josefa I. v parku, budova vpravo tzv. Azyl  zdroj: Vitalij Marek, Petr Prášil a František Vydra - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005
HRÁDEK NAD NISOU (1908) odhalení pomníku na počest 60ti letého panování Františka Josefa I. v parku, budova vpravo tzv. Azyl zdroj: Vitalij Marek, Petr Prášil a František Vydra - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005
archiv Čech Lands
archiv Čech Lands

Odhalení pomníku na počest 60ti letého panování Františka Josefa I. v parku v roce 1908,

budova vpravo tzv. Azyl.

zdroj: Vitalij Marek, Petr Prášil a František Vydra - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005
archiv Čech Lands
archiv Čech Lands
Liberecká ulice (střed fotografie), poslední stavba vpravo "Ruská vila“, vlevo u horizontu je vidět vstupní brána na hřbitov.
Liberecká ulice (střed fotografie), poslední stavba vpravo "Ruská vila“, vlevo u horizontu je vidět vstupní brána na hřbitov.
Kolejiště vedlo před nádražní budovou. Později přeloženo za budovu.
Kolejiště vedlo před nádražní budovou. Později přeloženo za budovu.

Spojení Hrádku se světem

V dávných dobách se takřka necestovalo, mezi městečky se pouze potloukali krajánci a vandrovníci. Důvodem byly nebezpečné cesty a velmi mizerná úroveň tehdejší dopravy. Těžké dostavníky se mlátily na blátivých a kamenných cestách bez jakéhokoliv komfortu.

Ani ve městě samotném nevypadaly ulice nijak vábně, uprostřed náměstí byl dokonce léty vyježděný úvoz zasypaný pak po dlouhých debatách roku 1749. Tehdy bylo též celé Horní náměstí vydlážděno, což velmi napomohlo ke zkulturnění toho místa.

Liberecká silnice zřízená v 19. století byla Často ve velmi špatném stavu. Častokrát byla opravována, ale nikdy cesta dlouho nevydržela náporům vzrůstající dopravy. Konečně roku 1930 získala asfaltový povrch, čímž byly všechny problémy alespoň na čas vyřešeny.

S rozvojem průmyslu vyvstal v minulém století i požadavek zavedení železnice do Hrádku. Na saské straně se začala budovat již roku 1855 a za 4 roky byla dokončena i na našem území. V prosinci 1859 byl na trati, jejíž výstavba stála více než 10 milionů marek, zahájen provoz.

Ironií osudu je, že právě tato trať napomohla Prusům roku 1866 k rychlému dobytí českého pohraničí. Dnešní hrádecká nádražní budova tehdy ještě nestála, bylo postavena až v novém století roku 1910.

Ke spojení patří též pošta. Jejich služeb mohli Hrádečané využívat již v 18. století. Od roku 1757 zde totiž byla poštovní schránka. Vybrané dopisy byly pomocí kurýra odesílány do Jablonného a odtud dále do vnitrozemí. Roku 1902 byl na Horním náměstí postaven dodnes stojící poštovní úřad. Hrádecká pošta byla dobře technicky vybavena. Telegraf zde byl umístěn roku 1868 a telefon mohou místní občané používat již 102 let!

Ve dvacátých letech byla v Hrádku zavedena autobusová doprava mezi městem a říšskou hranicí. Po válce došlo k dalšímu rozšíření autobusových linek. Na své letiště ještě Hrádek čeká, ale již v roce 1919 se jim mohla naskytnout velkolepá podívaná. Po obloze tehdy plula obrovská vzducholoď Graf Zeppelin.

(Zdroj:Marek Řeháček - Hrádek nad Nisou - Obrázky z minulosti, 1995)

archiv Pavel Štok
archiv Pavel Štok
archiv Pavel Štok
archiv Pavel Štok

O Češích a Němcích v Hrádku nad Nisou mezi roky 1918 a 1945

Poslední historická kapitola. Plná zášti, zloby a věčného nepřátelství. Kapitola bez řešení, bez rozumného konce.

Původně na Hrádecku žili Slované, ale časem je úplně nahradili Němci. Byli zvyklí sami hospodařit a sami si vládnout. Fakt, že žili v Čechách, je vzhledem k jejich pohraniční odlehlosti příliš nezajímal.

Jinak bylo po první válce. Přišli Češi a rázem chtěli vládnout. Stočtyřicet českých vojáků vpochodovalo v pátek 13. prosince 1918 do hrádeckých ulic. Místní čeští obyvatelé se dožadovali účasti na správě města. Pro zpupné Němce bylo toto vše jako zlý sen. Ještě dlouho z něj nemohli procitnout.
Již předchozí spory mezi oběma národnostmi byly skutečně nechutné, přičemž naschvály byly na obou stranách. Největším prostředkem v nacionalistickém boji byly školy. Zatímco Němci měli svou honosnou školní budovu postavenou již roku 1887 poblíž dnešního nádraží, tak nebohatí Čechové se jí dočkali až v roce 1919.
Česká škola získala pro své vyučování prostory v tzv. Asylu, kde se tísnila až do roku 1925, kdy byla dokončena stavba nové školní budovy. Ta se brzy stala centrem české vzdělanosti a kultury v Hrádku. Navštěvovaly ji nejen děti z města a okolních obcí, ale některé přijížděly až ze Žitavy. Jedna z uliček poblíž školní budovy byla pojmenována po prezidentu Masarykovi a stala se tak trnem v mnohém německém oku.
Přestože se podle sčítání lidu za první republiky pouhých deset procent Hrádečanů hlásilo k české národnosti, protesty proti "českému utlačování" byly velmi časté. Je však pozoruhodné, že právě Češi museli vést veliké boje o to, aby byly městské písemnosti a vyhlášky vydávány kromě němčiny též v češtině. Podivné utlačování.
Když se v nedalekém Německu dostal k moci pomatenec Hitler, vztahy mezi Čechy a Němci se ještě zostřily. Pouze někteří němečtí komunisté, jejichž dílem byl například nápis "Propusťte Thalmana" na komínu Kolory, byli ochotní s "českými psy" spolupracovat.
Ze zápisů městského zastupitelstva vidíme dvojbarevnost zdejších radních. Zatímco ještě v roce 1937 navrhovali, aby se Staroměstské náměstí (dnes Horní náměstí), jmenovalo na počest prezidenta Benešovo, tak již o rok později se nejstarší hrádecké náměstí pyšnilo názvem Adolf Hitler Platz.
Po Mnichovu byla většina českých obyvatel z města vyhnána. Neobešlo se to bez incidentů, střílelo se.

Po válce byli naopak vyhnáni téměř všichni hrádečtí Němci. Během krátkých šesti let, tak bylo nuceno takto opustit své domovy vlastně veškeré hrádecké obyvatelstvo. Bylo to horší než nejkrvavější středověké války, nejstrašnější mory baroka. Jedni ve zlosti vyháněli druhé, aby nakonec byli v odplatě též vyhnáni. Dnes absurdní a neomluvitelné. Těžko však někoho soudit.
(zdroj: Marek Řeháček - Hrádek nad Nisou - Obrázky z minulosti, 1995)


  • Rodinné fotografie a našla jsem toto. Oba domy stojí v Tovární ulici proti zdravotnímu středisku. Ten první patřil mému pradědovi a je před rozsáhlou přestavbou ve 20. letech minulého stojící. Ten druhý je hned v sousedství. Také je upravený, ale tak výrazně. (Helena Svobodová)
    Rodinné fotografie a našla jsem toto. Oba domy stojí v Tovární ulici proti zdravotnímu středisku. Ten první patřil mému pradědovi a je před rozsáhlou přestavbou ve 20. letech minulého stojící. Ten druhý je hned v sousedství. Také je upravený, ale tak výrazně. (Helena Svobodová)
    Hrádečtí rekruti z roku 1932. Odvod na vojnu byl vnímán jako důležitý mezník v životě. Proto se podle tehdejších zvyklostí nechal celý ročník společně vyfotografovat. Nastoupili vojenskou službu v délce 18 měsíců, která byla v roce 1933 prodloužena na 24 měsíců. Kdybyste někdo věděl, tak můžete doplnit, první řada zleva...😅 (archiv Pavel Štok)
    Hrádečtí rekruti z roku 1932. Odvod na vojnu byl vnímán jako důležitý mezník v životě. Proto se podle tehdejších zvyklostí nechal celý ročník společně vyfotografovat. Nastoupili vojenskou službu v délce 18 měsíců, která byla v roce 1933 prodloužena na 24 měsíců. Kdybyste někdo věděl, tak můžete doplnit, první řada zleva...😅 (archiv Pavel Štok)
    archiv Helena Svobodová
    archiv Helena Svobodová
    Muž držící se reflektoru je je můj praděda. Pracoval jako šofér u  firmy Mueller. (archiv Heleny Svobodové)
    Muž držící se reflektoru je je můj praděda. Pracoval jako šofér u firmy Mueller. (archiv Heleny Svobodové)
    11.11. svátek má Martin ale je také výročí konce Velké války, která výrazně zasáhla i do života v tehdejším Hrádku. (1.světová válka skončila 11.11.1918) (archiv Mára Prchlík)
    11.11. svátek má Martin ale je také výročí konce Velké války, která výrazně zasáhla i do života v tehdejším Hrádku. (1.světová válka skončila 11.11.1918) (archiv Mára Prchlík)

    Možná bude obnoven, toto je návrh

    Fotografie ze slavnostního odhalení pomníku v roce 1932 (fotografie z publikace, která při tézo příležitosti vznikla) (archiv Marek Prchlík)
    Fotografie ze slavnostního odhalení pomníku v roce 1932 (fotografie z publikace, která při tézo příležitosti vznikla) (archiv Marek Prchlík)
    Městský park nedatováno (archiv M.Prchlík)
    Městský park nedatováno (archiv M.Prchlík)
    Střelecká louka - dnešní městský park (archiv M.Prchlík) (fotografie musí být pořízena kolem roku 1900. Uvádí se, že mezi roky 1919-21 vznikl nový městský park. Do této doby plocha sloužila jako tzv. střelecká louka a využívali ji městští střelci. Ti měly i své sídlo v dnešní sokolovně - komentář Ilona Sulková)
    Střelecká louka - dnešní městský park (archiv M.Prchlík) (fotografie musí být pořízena kolem roku 1900. Uvádí se, že mezi roky 1919-21 vznikl nový městský park. Do této doby plocha sloužila jako tzv. střelecká louka a využívali ji městští střelci. Ti měly i své sídlo v dnešní sokolovně - komentář Ilona Sulková)

    Hrádek nad Nisou - městský park - meteorologická stanice

    (archiv Marek Prchlík)

    archiv J.Hůlka
    archiv J.Hůlka
    Hrádek nad Nisou ( zdroj: https://deutschboehmen.de )
    Hrádek nad Nisou ( zdroj: https://deutschboehmen.de )
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    1.máj (archiv Tomáš Malec)
    1.máj (archiv Tomáš Malec)
    Horní náměsti 1963 (archiv Marek Prchlík)
    Horní náměsti 1963 (archiv Marek Prchlík)

    Přidávám ještě barevnou verzi obrazu, který visí v kanceláři hrádeckého starosty. Snad nebude zklamáním, když napíšu, že byl namalován až ve třicátých letech 20. století, tedy poměrně nedávno . Jak už tu psal Josef Baumgartner, to, že na něm je sloup sv. Anny Samatřetí a zároveň úvozová cesta znamená, že zachycuje období mezi lety 1714 a 1749. Autor se zjevně inspiroval Dějinami Hrádku nad Nisou od Josepha Niederleho. Niederle kromě jiného píše: "Ulice přes náměstí byla tak hluboce vyjetá, že vozy nebyly vidět." Dlažba se pokládala v roce 1749 a předtím bylo potřeba úvoz zavést: "Proto se nejdříve muselo zavážet koryto. Na nařízení Jeho ex. Philippa Josepha, hraběte Gallase muselo denně 10 sedláků přivézt nutný štěrk, kameny, písek a otepi roští a chrastí k vyplnění, až se mohlo začínat s dlážděním. Výdaje nejsou známé."Cestu v úvoze nechal v roce 1685 zadláždit hrabě von Trautmannsdorf. Možná si vzpomenete na hluboké sondy, které byly na náměstí při archeologickém průzkumu v roce 2010. Na jejich dně byly některé úseky dláždění vidět. Dnes je několik ukázek nalezených dlažeb zakomponováno do nové podoby náměstí.

     (autor příspěvku Vít Štrupl)

    archiv Vít Štrupl
    archiv Vít Štrupl
    Hrádek nad Nisou (zdroj: https://www.ak-ansichtskarten.de )
    Hrádek nad Nisou (zdroj: https://www.ak-ansichtskarten.de )
    Hrádek nad Nisou Na pohlednici z doby 2. světové války vidíme domy na západní straně Horního náměstí. Na vzdálenějším konci řady stojí velmi oblíbený hostinec „U jelena“ (Zum Hirschen). Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
    Hrádek nad Nisou Na pohlednici z doby 2. světové války vidíme domy na západní straně Horního náměstí. Na vzdálenějším konci řady stojí velmi oblíbený hostinec „U jelena“ (Zum Hirschen). Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
    Hrádek nad Nisou - náměstí v roce 1964 (zdroj: https://www.ebay.com )
    Hrádek nad Nisou - náměstí v roce 1964 (zdroj: https://www.ebay.com )

    Čerpací stanice na náměstí v Hrádku nad Nisou v roce 1967

    Není tomu tak dlouho, kdy benzínové pumpy vypadaly právě tak jako ta na fotografii z léta 1967 z hrádeckého Horního náměstí. Dnešní zhýčkaní motoristé by zde asi postrádali řadu služeb, na které jsou na moderních čerpacích stanicích zvyklí. Starosvětské stojany společnosti Benzina vycházející z předválečných vzorů měly však své kouzlo. Před "rybárnou" si povšimněte zásobovacího automobilu Garant 32 s izotermickou nástavbou. Světlo světa spatřil jen pár kilometrů odsud, v saské Žitavě. Právě tam se totiž vyráběly lehké nákladní automobily, dříve neodmyslitelně patřící k našim silnicím. Továrna s původním názvem Phánomen vyráběla nejprve jízdní kola a motocykly, nákladní automobily až od roku 1927, kdy vyhrála tendr na vozidla pro říšskou poštu. Po náklaďácích Granit následoval od roku 1954 Garant, nahrazený o sedm let později neméně proslulým Roburem. Automobilka ukončila výrobu v roce 1991.

    archiv František Ošťádal - Maneo
    archiv František Ošťádal - Maneo
    Dnešní Horní náměstí v Hrádku n.N. ve 30.letech (archiv Všichni Čermáci)
    Dnešní Horní náměstí v Hrádku n.N. ve 30.letech (archiv Všichni Čermáci)
    archiv František Ošťádal - Maneo
    archiv František Ošťádal - Maneo
    archiv V.Hájek
    archiv V.Hájek

    30. června 1936 v 16:49 hodin v Hrádku nad Nisou pršelo.

    Antonín Kos právě dopisoval pohled pro Mařenku Šůrovou, svojí nejmilejší. Krasopisným písmem vyplnil všechna jeho volná místa. "Přijeď Má Kosice!!! Jistě!", dopsal ještě. Do pravého horního roku pak nalepil padesátihaléřovou známku s portrétem Štefánika. V Evropě se pomalu schylovalo k válce. Snad proto nakreslil na přední stranu pohledu šipku, nad kterou napsal Německo. Aby Mařenka viděla, jak je to blízko...setkali se? Získala Mařenka 33 % slevu na vlak? Nevím, ale jedno je jisté, 30. června 1936 jedenáct minut před pátou odpoledne nad Hrádkem pršelo... (archiv Pavel Štok)

    archiv Luboš Mencl
    archiv Luboš Mencl
    (archiv Marek Prchlík)
    (archiv Marek Prchlík)

    Tento nárožní dům prošel mnohými přestavbami

    (archiv Marek Prchlík)
    (archiv Marek Prchlík)
    (archiv Marek Prchlík)
    (archiv Marek Prchlík)

    Jeden z udržovaných podstávkových domu - Legionářská ulice.

    (archiv Marek Prchlík)

    fotečka z Legionářské ulice (archiv Iva Matoušková)
    fotečka z Legionářské ulice (archiv Iva Matoušková)

    Vila ředitele továrny Oswalda Schuberta,

    navrženo kanceláří Loosow und Kühne, postaveno 1924 Fabrikdirektor Oswald Schuberts Villa, Entwurf - Loosow und Kühne, Erbaut 1924

    (autor článku Marek Prchlík)

    Demolice domu v ulici 1.máje.

    Tento dům nahradil nový známý pod názvem Birkenova vila. Ta byla postavena mezi léty 1929-1930. Neoklasicistní vila s prvky art deco. (autor příspěvku Marek Prchlík)

    Reklamní leták

    žitavského malíře skla Richarda Schleina. Od počátku dvacátého století měl tento žitavský umělec pobočku také v Hrádku nad Nisou, v domě čp. 163. Vitráže Richarda Schleina byly na vysoké umělecké úrovni a zdobí celou řadu kostelů a veřejných budov v Čechách i na Moravě. Na výrobu vitráží používal starožitné sklo, okna byla před montáží testována na vodotěsnost. Na své vitráže poskytoval standardně desetiletou záruku.

    (autor příspěvku Pavel Štok )

    Reklamní leták obchodníka s truhlářskými potřebami Josefa Thuma z Grottau.

    V roce 1927 prodával nejdelší verzi truhlářské hoblice za 499 Kč, na druhém letáku je k mání už za 580 Kč /leták z tiskárny A. Tscharka/. Měsíční plat dělníka byl tehdy v rozmezí od 510 - 590 Kč, horník vydělával 940 Kč, úředník 1550 Kč, naproti tomu úřednice 840 Kč . Pánský oblek stával bezmála 700 Kč, dámský oblek 572 Kč, boty 100 Kč a pivo 2.90 Kč. (archiv Pavel Štok)

    Starý dvůr

    - panský statek založený Jiřím Mehlem ze Střelic.

     Donedávna na okraji historického centra města stojící panský statek.

     (autor příspěvku Marek Prchlík)

    Hrádek nad Nisou v roce 1929  (zdroj: https://www.ak-ansichtskarten.de )
    Hrádek nad Nisou v roce 1929 (zdroj: https://www.ak-ansichtskarten.de )
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    Heimatfest - Liberecké ulici, Heimatfest - Reichenbergerstrasse (archiv Marek Prchlík)
    Heimatfest - Liberecké ulici, Heimatfest - Reichenbergerstrasse (archiv Marek Prchlík)
    Hrádek nad Nisou Na pohlednici ze 30. let 20. století vidíme střední část města vymezenou vlevo Libereckou a vpravo Smetanovou ulicí. Vlevo je kostel sv. Bartoloměje, vpravo výstavná budova tehdejší obecné a měšťanské školy a za ní vyčnívá věž evangelického kostela. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
    Hrádek nad Nisou Na pohlednici ze 30. let 20. století vidíme střední část města vymezenou vlevo Libereckou a vpravo Smetanovou ulicí. Vlevo je kostel sv. Bartoloměje, vpravo výstavná budova tehdejší obecné a měšťanské školy a za ní vyčnívá věž evangelického kostela. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
    Tovární areály na Liberecké a Grabštejsné ulici - Fabriken - Reichenberger und Grafensteinergasse (archiv Marek Prchlík)
    Tovární areály na Liberecké a Grabštejsné ulici - Fabriken - Reichenberger und Grafensteinergasse (archiv Marek Prchlík)
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík

    Hrádek nad Nisou / Grottau - Liberecká ulice - Reichenbergerstrasse

    (archiv Mára Prchlík)

    Hrádek nad Nisou Pohlednice z konce 20. let 20. století zachycuje východní část města s libereckou silnicí z věže kostela sv. Bartoloměje. V popředí vpravo vidíme hotel Hrádecký dvůr. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
    Hrádek nad Nisou Pohlednice z konce 20. let 20. století zachycuje východní část města s libereckou silnicí z věže kostela sv. Bartoloměje. V popředí vpravo vidíme hotel Hrádecký dvůr. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv J.Hůlka
    archiv J.Hůlka
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík
     Liberecká ulice s protitankovými zátarasy - kniha Hrádecko - Krajina na Nise - Marek Řeháček
    Liberecká ulice s protitankovými zátarasy - kniha Hrádecko - Krajina na Nise - Marek Řeháček
    Liberecká ulice - Reichenbergerstrasse (archiv Marek Prchlík)
    Liberecká ulice - Reichenbergerstrasse (archiv Marek Prchlík)
    Revoluční ulice (archiv M.Prchlík)
    Revoluční ulice (archiv M.Prchlík)
    Revoluční ulice (archiv M.Prchlík)
    Revoluční ulice (archiv M.Prchlík)

    ulice 1.máje

    Franz Josef Strasse (dnes ulice 1.máje)
    Franz Josef Strasse (dnes ulice 1.máje)
    Franz Josef Strasse (dnes ulice 1.máje)  (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz/)
    Franz Josef Strasse (dnes ulice 1.máje) (zdroj: https://pohlednice.sbiram.cz/)
    A tady ještě náhon, když se dělalo přemostění u městských lázní... (ulice 1.máje) (archiv Vít Štrupl)
    A tady ještě náhon, když se dělalo přemostění u městských lázní... (ulice 1.máje) (archiv Vít Štrupl)
    archiv Elvíra Klausová
    archiv Elvíra Klausová
    tento krásný výkladec  by se měl nacházet v ul. 1. máje (archiv M.Prchlík)
    tento krásný výkladec by se měl nacházet v ul. 1. máje (archiv M.Prchlík)
    ulice 1.máje vedle parku. (archiv Helena Svobodová) komentář Víťa Ulman: Náhon, který vedl od mostu u Nývltů, Legionářskou ulicí, parkem přes ulici 1. Máje, kolem lázní na vodní ( mlýnské ) kolo, které pohánělo transmisí továrnu (Benar).
    ulice 1.máje vedle parku. (archiv Helena Svobodová) komentář Víťa Ulman: Náhon, který vedl od mostu u Nývltů, Legionářskou ulicí, parkem přes ulici 1. Máje, kolem lázní na vodní ( mlýnské ) kolo, které pohánělo transmisí továrnu (Benar).
    ulice 1.máje (archiv Zuzana Bendlová Jiránková)
    ulice 1.máje (archiv Zuzana Bendlová Jiránková)
    archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík
    dnešní vinotéka, bývala tam cukrárna (archiv Helena Svobodová)
    dnešní vinotéka, bývala tam cukrárna (archiv Helena Svobodová)

    Ulice 1. máje a proměny jednoho domu

    (autor příspěvku Marek Prchlík)

     archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík
     archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík

    Při mapování podstávkových domu jsem objevil mnoho těch, které svou podstávku i roubenou světnici ztratily, ale trhliny na fasádě napoví a historické fotografie potvrdí .

    - ulice 1. máje.

    (autor článku Marek Prchlík)
    archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík
    archiv Tomáš Malec
    archiv Tomáš Malec
    Hrádek nad Nisou v roce 1915  (Zdroj: https://www.ebay.com )
    Hrádek nad Nisou v roce 1915 (Zdroj: https://www.ebay.com )
    Hrádek nad Nisou v roce 1900 (zdroj: https://www.ebay.com )
    Hrádek nad Nisou v roce 1900 (zdroj: https://www.ebay.com )
    Smetanova ulice / Parkstrasse (archiv M.Prchlík)
    Smetanova ulice / Parkstrasse (archiv M.Prchlík)
    Smetanova ulice - dříve Parkstrasse, Grottau (archiv M.Prchlík)
    Smetanova ulice - dříve Parkstrasse, Grottau (archiv M.Prchlík)
    zdroj: Aukro
    zdroj: Aukro

    Sokolovna Hrádek nad Nisou

    - dřívé městská střelnice - městští střelci

    (autor příspěvku Mára Prchlík)

    Typický obraz 2. světové války v Hrádku nad Nisou -

     Válečná výroba a nuceně nasazení - zde několik fotografiií dělníků ze Spreewerku (autor příspěvku Marek Prchlík)


    Grottau 1938/2020

    Archiv Petr Dam

    V rokli čp.369 (archiv Marek Prchlík)
    V rokli čp.369 (archiv Marek Prchlík)
    koupaliště V Rokli (archiv Marek Prchlík)
    koupaliště V Rokli (archiv Marek Prchlík)
    Polní (archiv M.Prchlík)
    Polní (archiv M.Prchlík)
    Polní (archiv M.Prchlík)
    Polní (archiv M.Prchlík)
    Polní (archiv M.Prchlík)
    Polní (archiv M.Prchlík)
    archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík
    archiv M.Prchlík
    archiv M.Prchlík

    Turnerbund Grottau

    Pomník zakladatele Turnerského hnutí v parku nahradil cisaře Františka Josefa II. aby se po cca. 100 letech císař vratil.

    Odznáček Turnerského hnutí a objekt v Hrádku jsou úzce spjati s turnery a stejně jako u předchozího pomníku nahradily rakouského císaře.

    (autor příspěvku Marek Prchlík)

    archiv Marek Prchlík
    archiv Marek Prchlík