Historie hornictví
Dějiny dobývání uranu v okolí Stráže pod Ralskem
Hlubinná těžba v hamerské oblasti probíhala v letech 1972 až 1993. V období 1994 až 1995 byla těžba na Dole Hamr I zastavena a důl konzervován. Likvidace zahájena v roce 1995, technická likvidace podzemí dokončena v roce 2001. Těžba na Dole Hamr II nebyla nikdy zahájena a důl byl dán do likvidace v roce 1988. Důl Hamr I měl 4 jámy, 68 km horizontálních důlních děl s hloubkou dobývání 160 m pod povrchem. Z povrchu do ložiska bylo odvrtáno 2 051 průzkumných vrtů (425 000 m). Plocha všech dobývacích prostorů je 12,0 km2. Vytěženo celkem 13 205,9 t uranu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně ve Stráži pod Ralskem, do její výstavby též v Mydlovarech. Chemická úpravna zpracovala v období 1979 až 1993 celkem 77,3 mil. tun uranové rudy a 1,7 mil. tun kalů.
Hlubinná těžba v oblasti Křižany probíhala v letech 1982 až 1990. Byly zde 2 jámy a 24,7 km horizontálních důlních děl. Z povrchu bylo do ložiska odvrtáno 665 průzkumných vrtů. Plocha dobývacího prostoru je 13,7 km2. Hloubka dobývání 190 m pod povrchem. Vytěženo celkem 1 108 t uranu. Ruda byla zpracovávána na chemické úpravně ve Stráži pod Ralskem.
Chemická těžba probíhala na východ od kopce Ralsko v letech 1967 až 1996. Od roku 1996 je uran získáván jako vedlejší produkt sanace ložiska Stráž. Na ložisku bylo odvrtáno 2 210 průzkumných a 7 684 těžebních vrtů. Založeno bylo 35 vyluhovacích polí na ploše 700 ha. Plocha dobývacího prostoru je 24,1 km2. Do roku 1996 vytěženo celkem 15 562 t uranu. Hloubka dobývání se pohybovala zhruba kolem 220 m pod povrchem.
Dnes probíhá sanace kontaminovaných spodních vod jejich odčerpáváním a vedením na úpravnu, kde se kromě uranového koncentrátu získávají další využitelné sloučeniny
šachta číslo 3 - Hamr na Jezeře
Křižany I
úsek Sever
vrtné práce
hotový produkt "žlutý koláč" diuranát amonný (DiAmo)
fotografie z roku 2008
Web: DIAMO, státní podnik - internet
Časopis: DIAMO, podnikový občasník,vydává vedení s.p., šéfredaktor Otto Hejnic
Mapa: Turistická mapa KČT 1:50 000, list 15 - Máchův kraj, rok 1993 - 96
Foto: historické fotografie podnikový archiv Diamo, Otto Hejnic, současné fotografie Vladislav Konvička
Stráž pod Ralskem v roce 1995
Stráž
pod Ralskem prožívala po útlumu těžby uranu v 90. letech další velký
přerod, a tak přímo ztělesněňuje protiklady a zvraty nové doby. Vlevo v
pozadí je vypálený zámek, uprostřed sídliště, které zcela potlačilo
původní zástavbu. Krytý bazén v tak malém městě také nikde jinde v
republice nenajdeme. V roce 1994 byl rekonstruován a slouží širokému
okolí. V popředí jsou dosud dobře patrné stopy po chemické těžbě, vpravo
úplně na obzoru vidíme důl Hamr I - jáma č.3, který se postupně likviduje.
(foto Ladislav Mimra)
zdroj: R.Karpaš a kolektiv -:Stalo se na severu Čech 1900 / 2000, 2001
Těžba od šedesátých let
Ve Stráži pod Ralskem a Hamru na Jezeře se uran těžil od 60. let minulého století. Vytěžilo se ho tam kolem 25 tisíc tun, což představovalo čtvrtinu produkce České republiky. V zemi tam podle odhadů leží ještě kolem 115 tisíc tun, vytěžit by ale bylo možné asi polovinu.
K radikálnímu útlumu těžby uranu v Česku přistoupily úřady v 90. letech z ekologických důvodů. Jediným místem nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě, kde se uran v současné době ještě těží, je Rožná na Žďársku.
Zde se uran těží více než půl století a přestože již několikrát bylo avizováno ukončení těžby, měla by trvat ještě několik let. Zásoby v oblasti jsou a podle těžařů je jejich dobývání stále rentabilní. Loni se v Rožné vytěžilo 224 tun uranu.
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/skody-po-tezbe-uranu-v-okoli-ralska-zmizi-stat-zaplati-31-miliard.A120111_114426_liberec-zpravy_oks
Český uranový Klondike navždy zmizí, krajinu kolem Hamru stát vyčistí
22. července 2014 12:20
Ještě před 20 lety to byl Český Klondike. V uranových dolech v Hamru na Jezeře čety horníků fáraly stovky metrů pod zem. Pracovalo tam v součtu téměř sedm tisíc lidí. Uranová horečka ale skončila a poslední pozůstatky po těžbě, které jsou ještě patrné, zmizí letos nadobro.
Podnik Diamo, nástupce Československého uranového průmyslu, hodlá v následujících měsících zbourat všechny budovy v někdejším dole Hamr I. včetně šedesátimetrové těžní věže, dominanty celého okolí.Uran se zde těžil v rozmezí let 1971 - 1995. "Jsou to poslední ještě stojící budovy v areálu hlubinné těžby. Jejich vybavení bude demontováno, objekty zdemolovány a odstraníme kontaminovanou zeminu," oznámil Ludvík Kašpar, který má v odštěpném závodu Diamo na starosti ekologii.
K zemi půjde kromě hlavní důlní věže také budova laboratoří, správní budova, dekontaminační stanice, kompresorovna, kotelna a další objekty.
Bourací práce začnou už letos v srpnu a skončit mají v roce 2015. Do té doby je třeba vyčerpat evropskou dotaci 320 milionů korun. Celkově vyjdou likvidační a sanační práce na bezmála půl miliardy.
Likvidace dolu v Křižanech stála 150 milionů
Diamo má s likvidací uranových dolů svoji zkušenost. Stejným způsobem, jako odstraní důl Hamr I., státní podnik zlikvidoval v minulých letech i dva kilometry vzdálený menší areál hlubinného uranového dolu Křižany I.
Ten již připomíná jen louka s železobetonovým povalem, pod kterou je zasypaná 240 metrů hluboká jáma, kudy se fáralo dolů. Závěrečná fáze likvidace dolu Křižany přišla tehdy přibližně na 150 milionů, práce skončily v roce 2012.
Souběžně s odstraňováním dolu Hamr I probíhají sanační práce poblíž Stráže pod Ralskem, kde se chemicky těžil uran pomocí kyseliny sírové.
V podzemí je stále kyselina sírová
V podzemí se stále nachází roztoky, které je třeba čerpat a čistit.
"Chemická těžba velice zásadně ovlivnila kvalitu spodních vod. Sanace po této těžbě budou probíhat ještě asi 40 let a budou stát desítky miliard korun," dodal Josef Jadrný, náměstek libereckého hejtmana pro životní prostředí.
Že se v oblasti Ralska těžil uran, pak lidé poznají jen z malého pomníčku, který státní podnik Diamo vybuduje na místě těžní věže Hamr I. Tu chtěli nadšenci z Hornickohistorického spolku pod Ralskem zachránit jako poslední memento.
"Je to jedinečná památka. Symbol hornictví. Místo ní tam bude betonový sokl s cedulkou, kterou dříve nebo později někdo ukradne," posteskl si mluvčí spolku Jan Holinka, který v dolu Hamr I. pracoval deset let.
Těžní věž zachránit nepůjde, tvrdí Diamo
Diamo však argumentuje tím, že věž je poškozená, zasažená kontaminací a zachránit nejde. Její ponechání by mohlo ovlivnit čerpání evropské dotace na tento projekt.
"Je ve špatném stavu a její spodní část navíc kontaminovaná radionuklidy. Udržovat ji by bylo nereálné," vysvětluje Ludvík Kašpar. Zachráněny budou jen dvě horní ocelové lanovnice. Ty se stanou součástí památníku.
Nostalgie po těžbě uranu ale není patrná jen mezi bývalými horníky. Pro uranový průmysl zde v oblasti pracovaly tisíce lidí. Diamo, které se dnes místo těžby věnuje rekultivaci, je zde pořád největší zaměstnavatel.
"To víte, že na staré časy se tady ještě vzpomíná. Dělal tam každý. Jsme hornická obec. I když dnes už víme, že to nebylo nejslavnější období. Teď, když už se o obnovení těžby nemluví, bychom se chtěli vrátit do doby před těžbou, kdy jsme byli vyhlášené rekreační středisko," zamýšlí se Milan Dvořák, starosta Hamru na Jezeře.
Autor: Tomáš Lánský
Zdroj: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/rekultivace-uranoveho-dolu-v-hamru.A140722_130351_liberec-zpravy_ddt?
