Hemmrich a Oldřichovské hospody 

17.12.2021
Oldřichov v Hájích - Hemmrich-schänke; Filipka na pohlednici z roku 1927. (archiv Jany Zahurancové)
Oldřichov v Hájích - Hemmrich-schänke; Filipka na pohlednici z roku 1927. (archiv Jany Zahurancové)

Oldřichov v Hájích v roce 1926

osada Filipovka (Hemmrich), nahoře hostinec poblíž tunel, průhled osadou (v pozadí Lysé skály), dole železniční tunel na trati do Frýdlantě 

zdroj: František Vydra, Vitalij Marek a Petr Prášil - Hrádecko — Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005

Hájenka na Hemmrichu (Oldřichov v Hájích) na pohlednici frýdlantského nakladatele F. Wunderlicha, kolem roku 1910 (archiv Lukáš Suchomel)
Hájenka na Hemmrichu (Oldřichov v Hájích) na pohlednici frýdlantského nakladatele F. Wunderlicha, kolem roku 1910 (archiv Lukáš Suchomel)

Křižovatka Staré poutní cesty se železnicí - Hemmrich 1902

Přes sto roků stará pohlednice zobrazuje kraj zvaný Hemmrich. Je to lesnatý, skalnatý a kdysi i loupežnický kraj kolem Oldřichovského sedla, kterým od roku 1861 překračuje silnice z Mníšku u Liberce do Raspenavy hlavní hřeben Jizerských hor. Dlouhá staletí vedla přes sedlo jen Stará poutní cesta z Čech do Hejnic za zázračnou soškou Panny Marie. Hluboko pod sedlem si roku 1875 prorazila cestu Jizerskými horami do odlehlého Frýdlantského výběžku "železná dráha" 528 metrů dlouhým tunelem. Pohlednice ukazuje místo, kde Poutní cesta přicházející zleva překračuje železniční trať a stoupá doprava k Hejnicím. V hustém lese vlevo dole pod tratí se již tehdy ukrýval pomníček Zabitého mládence, postavený na památku neobjasněné vraždy šestnáctiletého učedníka Antonína Neumanna, který tudy šel v červenci 1825 z Liberce domů do Hejnic. Jeho pomníček zde stojí dodnes.

1925 (https://fotohistorie.cz)
1925 (https://fotohistorie.cz)
archiv Vlastimír Hájek
archiv Vlastimír Hájek

Oldřichov v Hájích v roce 1939 a 10.5.2001

V roce 1381 se v urbáři poprvé vyskytuje název "Ulrichsdorff", dnešní Oldřichov v Hájích. Není známo, zda toto pojmenování souvisí s prvními osadníky, či spíše s některým příslušníkem vrchnosti. Obyvatelé obce skryté v lesích nacházeli obživu při těžbě dřeva, pastevectví, lámání kamene a později s v místních továrnách. K většímu rozvoji vsi však došlo až v souvislosti s vybudováním silnice a železniční trati ve druhé polovině 19, věku, Vlak na zobrazených záběrech projíždí horní částí obce, nazývanou Filipka nebo též Hemmrich.

( zdroj: Jan a Šimon Pikousové - Otokar Simm - František Mrva - Petr Kurtin - Jizerské hory včera a dnes)

Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina
Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina
Restaurace "zum Hemmrich Tunnel" (Oldřichov v Hájích) na pohlednici frýdlantského nakladatele Adolfa Scholze,odeslané 22.1.1901 (archiv Lukáš Suchomel)
Restaurace "zum Hemmrich Tunnel" (Oldřichov v Hájích) na pohlednici frýdlantského nakladatele Adolfa Scholze,odeslané 22.1.1901 (archiv Lukáš Suchomel)

Zájezdní hostinec na Hemmrichu

Takže v místě dnešní Sokolovny, původní stavba v mnohém překonává tu současnou (komentář Tomáš Dostál)
Takže v místě dnešní Sokolovny, původní stavba v mnohém překonává tu současnou (komentář Tomáš Dostál)

Je škoda staletého hostince pod Oldřichovským sedlem! Shořel roku 1934, přesně dvě stě let poté, co se do tohoto domu, tehdy rychty č.p. 4, nastěhoval první známý rychtář Christoph Semdner, a týž rok, kdy tato horní část Oldřichova v Hájích zvaná lidově Hemmrich byla úředně nazvána Filipka po majiteli panství Philippu Josefu Gallasovi. Rychtář dům koupil od vdovy po jeho staviteli Georgu Hildebrandtovi, protože bylo rozhodnuto, že rozlehlý Oldřichov bude mít rychtáře dva. Na pohlednici odeslané roku 1899 vidíme i nápis Stallung, tedy stání pro koně, a ve dveřích hostince možná stojí tehdejší majitel Josef Herbig. Hostinec stál pod zastávkou železniční trati z roku 1875. Stará zastávka shořela 21. října 1903, dnešní malé "nádraží" bylo postaveno v září následujícího roku. Na kresbě v kruhu právě vjíždí vlak do nedalekého tunelu, kterým železniční trať překonává hlavní hřeben Jizerských hor.

Hemmrichschänke, dříve významná restaurace, 16. 9. 1779 zde odpočíval císař Josef II. Restaurace později shořela, dnes na místě stojí Sokolovna. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.

Oldřichov v Hájích v roce 1903 a 4.5.2003
Oldřichov v Hájích v roce 1903 a 4.5.2003
archiv Vlastimír Hájek
archiv Vlastimír Hájek
Sokolovna na snímku z  roku 1995. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.
Sokolovna na snímku z roku 1995. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.

Oldřichov v Hájích v roce 1903 a 4.5.2003

Horní část Oldřichova v Hájích se odedávna nazývá Hemmrich. Ve třicátých letech 18. století byla ale zdejší skupina chalup oficiálně přejmenována po hraběti Philippu Josefu Gallasovi na Philippsgrund, dnešní Filipku. Kolem roku 1735 byla ve stavení číslo čtyři, postaveném jakýmsi Georgem Hildebrandtem již v roce 1726, zřízena rychta. V témže objektu se nacházela i nejstarší oldřichovská krčma, zvaná Hemmrichschenke. Stala se oblíbenou zastávkou povozníků, dřevařů i turistů, V roce 1934 oblíbený šenk k lítosti všech shořel; dnes na jeho místě najdeme restauraci Sokolovna.


(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)
    rok 1932 - Partie an der Hemmrichschänke (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de/)
rok 1932 - Partie an der Hemmrichschänke (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de/)

Hemmrichschänke, dříve významná restaurace, 16. 9. 1779 zde odpočíval císař Josef II. Restaurace později shořela, dnes na místě stojí Sokolovna. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.

Sokolovna na snímku z konce sedmdesátých let 20. století. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.
Sokolovna na snímku z konce sedmdesátých let 20. století. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.

Endler ´s Gasthaus

archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel

V oldřichovské části Görsbach vznikl hostinec až počátkem osmdesátých let 19.století, zřídil jej ve svém domě na začátku Vysoké cesty roku 1883 Franz Endler. Hostinec zanikl po 2.světové válce. V domě provozoval svou činnost také syn majitele, Franz Endler přírodní léčitel a homeopatik, který byl známý svými úspěchy při léčbě široko daleko.  (autor příspěvku Lukáš Suchomel)

archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel
archiv Lukáš Suchomel

Kde všude byly v Oldřichově hospody?

Začněme rychlým shrnutím podle kroniky A. F. Resslera: Nejstarší je zřejmě hospoda v bývalém čp. 6 (původní rychta, později Slachův statek, objekt již nestojí), dále kronika zmiňuje: "Hemmrichschänke" (1726, dnešní Sokolovna), "U modrého klobouku" (1783, čp. 140, provoz skončil 1875), "U Jasanu" (1884, po válce přezdívaná "Korčárna", dům zbořen koncem 50. let), "Vereinshalle" (1861, Spolková hala, dnešní Beseda, čp. 54), "U Lesního zámku" (1866, čp. 180), hostinec v čp. 1 (1869), "U klidného pijáka" (1876, čp. 113, dnes v majetku Sokola, jsou zde mimo jiné kabiny hráčů fotbalu), "U Slunce" (1879, čp 191, přestěhováno z čp. 95), "U Špičáku" (1881, čp. 43), Endler 's Gasthaus (1883, čp. 248). Nedatovány jsou podniky "U Tunelu" (zbořené, blízko čp. 11 na Filipce), "U Vodopádu" (na Pilách, čp. 242), "U Zastávky" (čp. 343). Pohostinství bylo i v dnes již zbořených domech čp. 103 a 91. Ve druhé polovině 20. století ve vsi fungovala pouze Beseda a Sokolovna, později přibyla hospoda "U Kozy" v Oldřichovském sedle a na rozhraní Mníšku s Oldřichovem také dnes již uzavřená pizzerie. V současnosti jsou v Oldřichově čtyři hospody: Restaurace Beseda, Sokolovna, U Kozy a nově restaurace Františka Dřevínka v čp. 149.

Na fotografii kluci Kafkovi zleva: Honza, Tonda, Míla a Jirka. V pozadí hospoda Korčárna, taneční zábavy dodnes někteří pamatují. Budova byla zbořena na konci 50. let 20. století. Zdroj: Archiv pana Jana Kafky.
Na fotografii kluci Kafkovi zleva: Honza, Tonda, Míla a Jirka. V pozadí hospoda Korčárna, taneční zábavy dodnes někteří pamatují. Budova byla zbořena na konci 50. let 20. století. Zdroj: Archiv pana Jana Kafky.
 U Jasanu na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Eduarda Heindorfera.
U Jasanu na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Eduarda Heindorfera.
 U Jasanu na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.
U Jasanu na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.

Dnešní Beseda, již zaniklá Korčárna a hospoda "U Lesního zámku" neboli "Wünschův hostinec" (Na Pilách, čp. 180) byly z místních restaurací největší. Z nich je dnes v provozu pouze restaurace Beseda. Korčárnu ještě někteří pamatují a vzpomínají na zábavy. Budova byla opuštěna ve druhé polovině padesátých let. Spolu s dalšími chátrajícími domy byla koncem padesátých let zbourána vojáky. Hostinec U Lesního zámku stojí Na Pilách dodnes. V současné době slouží k bydlení. Zajímavé je, že budova byla postavena podle stejných plánů jako Beseda.

Bývalá hospoda U Lesního zámku, později pionýrský tábor a ještě později sklad zdravotnického materiálu. Fotografie dokumentuje stav objektu koncem sedmdesátých let 20. století. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.

Hospoda "U Lesního zámku" na staré pohlednici. V tomto vyobrazení vynikne podoba s restaurací Beseda (Vereinshalle) - obě budovy byly postaveny podle stejných plánů. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.

Restaurace Beseda, 1912. Zdroj: Archiv paní Renate Beck Hartmann z Mnichova, Vereinshalle patřila v té době jejím předkům.

Vereinshalle na starých pohlednicích. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.

Beseda na fotografii z roku 1961. Zdroj: Archiv paní Renate Beck Hartman.

Restaurace Beseda, 70. léta 20. století. Fotografie dokumentuje změny vnějšího vzhledu objektu ve dvacátém století. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.


Beseda na starých pohlednicích. Zdroj: Archiv pana Jiřího Komberce.

Beseda na snímcích z roku 1995. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.

Vereinshalle, neboli dnešní Beseda, si v základních obrysech zachovala svou původní podobu. Na dětství v Besedě vzpomíná pan František Halíř, jehož rodiče v hospodě pracovali. Rodina bydlela v bytě v 1. patře. "V hospodě jsme končili v devětasedmdesátém, osmdesátém. Bylo tam ještě řeznictví, co je dnes pekárna pana Kukly. Tam, co peče, byl příručák a bourárna a vedle bylo řeznictví. Vzadu byla udírna a velká chladírna. My byly hospodské děti, bydleli jsme v bytě v 1. patře hospody. Mě hospoda nebavila, ale brácha, ten tam mohl být denně s těma dědkama. Já jsem nepil, dodneška nepiju a nekouřím. Museli jsme pomáhat: Ráno uklízet, nosit uhlí, štípat dříví. Nosili jsme uhlí do těch velkých kamen na sále. Spousta práce. Ráno, dřív než se šlo do školy, jsme museli umýt nádobí. Chlapi tehdy pili kafe s rumem a to bylo hrníčků. No a vařilo se, táta dělal i jídlo." Původní latríny hrají hlavní roli v historce, kterou vyprávěl pan František Halíř: "Co jsou dnes záchody, tam se chodilo zadem ven a tam byly latríny. Když byly zábavy, byly ženské chudáci, byl to hrozný vidrholec. Jednou tam byl nějaký úchyl z Jablonce, chodil na zábavy a zezadu těch latrín vyboural prkna. Když šla ženská čůrat, tak jí sáhl na zadek. To byste museli vidět, jak ženské z těch latrín lítaly. Nemohli ho chytit, až po nějaké době na něj udělali zátah. Měl tam někde schované auto. Byl to normálně ženatý chlap, měl děti. Ti mu tenkrát dali, málem ho přizabili." Nové záchody se stavěly v roce 1972. Stavělo se o sobotách a o nedělích.
Starší podobu společenského sálu Besedy popisuje pan Josef Grünhut: "Když se vejde do sálu, na levé straně byl balkonek, dole to bylo také zvednuté, nebylo to až ke stěně. Tam hrávala kapela, byly tam schody. Pamatuji si, že tam byla kachlová kamna, pak nafťáky."

Maškarní rej v sále Besedy, ještě pod balkonkem. Zdroj: Archiv paní Věry Kafkové.
Maškarní rej v sále Besedy, ještě pod balkonkem. Zdroj: Archiv paní Věry Kafkové.
Sál Besedy, ještě s kamny. Na fotografii sousedé poznali paní Barčovou, Snadíkovou, Durdisovou, Vrňatovou, Tobiášovou, Kafkovou a Kombercovou. Zdroj: Archiv paní Věry Kafkové.
Sál Besedy, ještě s kamny. Na fotografii sousedé poznali paní Barčovou, Snadíkovou, Durdisovou, Vrňatovou, Tobiášovou, Kafkovou a Kombercovou. Zdroj: Archiv paní Věry Kafkové.

Beseda zažila velkou rekonstrukci na konci devadesátých let 20. století.

Fotografie z rekonstrukce Besedy na konci devadesátých let 20. století. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.

Sál Besedy po rekonstrukci - diskotéka. Zdroj: Archiv pana Josefa Svobody.

V roce 2014 byl občany vymalován sál Besedy. Zdroj: Archiv Živa v Hájích z.s.

Když se sejdou Oldřichováci, rádi se dohadují, kde přesně stávala hospoda "U Tunelu". K tomu vypráví Janouškovi: "U tunelu? To bylo vlastně vedle našeho baráku. Byl to obrovský dům dvacet krát deset metrů. Zbyla jen část, dvě okna. Zbytek rozhrnuli dolů, jak to tady bourali vojáci na konci padesátých let."

Filipka, hospoda U Tunelu na starých pohlednicích. Dnes zbořena, poblíž stojí dům manželů Janouškových čp. 310. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.

Na snímku paní Anna Crhová a pan Ladislav Crha. V pozadí je vidět budova bývalé hospody U Tunelu. Zdroj: Archiv pana Ladislava Crhy.
Na snímku paní Anna Crhová a pan Ladislav Crha. V pozadí je vidět budova bývalé hospody U Tunelu. Zdroj: Archiv pana Ladislava Crhy.

Dále uvádíme několik starých pohlednic a fotografií, na kterých jsou zachyceny oldřichovské hostince.

Hostinec "U Klidného pijáka" na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Jiřího Komberce.
Hostinec "U Klidného pijáka" na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Jiřího Komberce.
Hostinec "U Klidného pijáka" na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.
Hostinec "U Klidného pijáka" na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.

V čp.43 býval hostinec "U Špičáku", starší fotografie domu, v době pořízení snímků zde již hostinec nebyl. Zdroj: Archiv pana Milana Nýdrleho.

 V čp.140 býval hostinec "U modrého klobouku", starší fotografie domu, v době pořízení snímků zde již hostinec nebyl. Zdroj: Archiv pana Jana Práče.
V čp.140 býval hostinec "U modrého klobouku", starší fotografie domu, v době pořízení snímků zde již hostinec nebyl. Zdroj: Archiv pana Jana Práče.
 Endlerův hostinec  na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Jiřího Sáblíka.
Endlerův hostinec na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Jiřího Sáblíka.
Hostinec "U Vodopádu"  na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.
Hostinec "U Vodopádu" na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.
Hostinec "U Vodopádu"  na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Jiřího Sáblíka.
Hostinec "U Vodopádu" na staré pohlednici. Zdroj: Archiv pana Jiřího Sáblíka.

V domě čp. 343 býval kdysi hostinec "U Zastávky". Snímky jsou z konce padesátých let a z let osmdesátých (hostinec zde již tou dobou nebyl). Zdroj: Archiv pana Radime Šarapatky.

Několik fotografií bývalé Hausmanky, dnes hospody U Kozy.

Hostinec "U Kozy". Zdroj: Archiv pana Eduarda Heindorfera.

zdroj:https://oldrichovskepribehy.blogspot.com/2015/11/o-hospodach.html?m=1&fbclid=IwAR0z7x0rcS5e9gB3R-pABWXeOqXk_2-ldDNO7CnSHNCPHMmuKL_V5kDat9Y

Hausmanka U Kozy / Jaro 2023

Něco se chystá... Více v časopisu Krkonoše - Jizerské hory

foto Petr Bíma