Grabštejn a současnost
Chystáte se teď na jaře navštívit některý z hradů či zámků našeho kraje? A co třeba Grabštejn?
Hrad Grabštejn, čnící na skalnatém kopci nad obcí Chotyně nedaleko Hrádku nad Nisou je poprvé zmíněn v listině z roku 1286. Při přestavbě gotického hradu na renesanční sídlo zde byla vybudována kaple sv. Barbory, která díky své přenádherné a rozsáhlé malířské výzdobě nemá v širokém okolí obdoby. Hrad byl zpřístupněn pro turisty již v roce 1943 posledními majiteli z rodu Clam-Gallasů, avšak po válce jej obsadila armáda a z hradu se postupně stala téměř zříceniny. Po roce 1990 byly zahájen rozsáhlé opravy hradu, který je dnes opět přístupný veřejnosti. Asi nejznámějším majitelem hradu byl Albrecht z Valdštejna, který jej na čas vlastnil po roce 1622. (autor příspěvku Květa Vinklátová)
Grabštejn v roce 2011
(archiv Jany Zahurancové)
je díky výzdobě a náročnému vnitřnímu vybavení považována za jednu z perel renesance a raného manýrismu v Čechách. Jako součást hradu a zámku Grabštejn je od roku 1966 chráněna jako kulturní památka.
Zámecká kaple na Grabštejně je doložená již v roce 1387, 1391 a v roce 1393. Renesančně ji dal v roce 1569 přestavět Jiří Mehl ze Střelic. Původní figurální a ornamentální výmalba byla počátkem 19. století přemalována, restaurována pak v roce 1908 Pavlem Bergnerem z Prahy.
Kaple je obdélná. Má také dvě obdélná okna. Je sklenutá třemi kříži s hřebínky. Na severní straně je klenba zasazena na hranolových pilířích, mezi kterými probíhá empora a oratoř. Vzadu je zděná kruchta na dvou sloupech. Celý interiér je pokryt nástěnnými malbami ze druhé poloviny 16. století. Podle nejnovějších výzkumů je autorem maleb v kapli nejspíše Heinrich Bocksberger, malíř salcburského původu, pokládaný též za autora slavného, tzv. Malého postního plátna v blízké Žitavě. Malby představují grotesky, figury andělů, světců, alegorie Ctností a Nectností. Na stěnách a klenbách se nacházejí medailóny, ve kterých jsou zobrazeny figurální výjevy ze života Ježíše Krista a Panny Marie. V hlavním medailónu se nachází obraz Posledního soudu.
K vybavení patří rámový oltář, který je dvoupatrový. Je na něm kopie původní renesanční tabule znázorňující Pannu Marii (Maria im Grünen) pečující o zahradu od saského mistra z počátku 16. století. Originál obrazu visel v gallasovském paláci ve Vídni. Obraz byl poškozen při požáru v roce 1843. V nástavci oltáře je obraz Ukřižování od Josefa Berglera z roku 1819. Na oltářní menze je gotická dřevořezba sv. Barbory. Čtyři lavice pocházející ze 16. století jsou opatřeny malovanými groteskami. V letech 2005-2009 byla kaple zrestaurována.
(zdroj: Wikipedia)
Po více než 80 letech se v roce 2001 na věž hradu Grabštejn vrátil zvon. Instalaci nového zvonu (ze zvonařské dílny "Tomášková-Dytrychová") ,
který byl symbolicky nazván zvonem Smíření, umožnil výnos z benefičních
koncertů, jež na Grabštejně každoročně pořádal sólista Národního
divadla v Praze Luděk Vele.. "Lidé, kteří si usmíření přejí, si na něj budou moci kdykoliv zazvonit," uvedl Luděk Vele při jeho zavěšení.
V
50. letech objekt hradu blízko státních hranic dostala armáda, a když
jej v 70. letech vrátila památkářům, byl již zcela zdevastovaný. Na svou
záchranu si ale musel počkat dalších dvacet let. Výtěžek z koncertů Luďka Vele přispěl také na celkovou rekonstrukci hradu.
(zdroj: Wikipedia)
Grabštejn 30.4.2022
