Dubá

07.05.2024
Centrální část města s památkově chráněnými budovami pošty, katolického kostela a českobratrské modlitebny
Centrální část města s památkově chráněnými budovami pošty, katolického kostela a českobratrské modlitebny
Dubá na mapě
Dubá na mapě
Pohled na Dubou
Pohled na Dubou
Radnice a barokní sloup Nejsvětější Trojice na Masarykově náměstí
Radnice a barokní sloup Nejsvětější Trojice na Masarykově náměstí
Vstup do budovy radnice
Vstup do budovy radnice
Kostel Nalezení sv. Kříže
Kostel Nalezení sv. Kříže
Sušárna chmele v Dubé
Sušárna chmele v Dubé
Sloup Nejsvětější trojice na Masarykově náměstí
Sloup Nejsvětější trojice na Masarykově náměstí
Městská knihovna
Městská knihovna
Zazděný smírčí kříž v Českolipské ulici v centru Dubé
Zazděný smírčí kříž v Českolipské ulici v centru Dubé
Památkově chráněné skalní sklípky v Sadové ulici
Památkově chráněné skalní sklípky v Sadové ulici

Dubá (německy Dauba) je město v okrese Česká Lípa na jihozápadě Libereckého kraje, ležící 16 km jižně od České Lípy a 9 km jihozápadně od Máchova jezera. Město se nachází na hranici Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj v nadmořské výšce 266 m a je obklopeno členitou krajinou, bohatou na lesy a rokle mezi pískovcovými skalami. Jde o přirozené středisko chalupářů z okolních vsí a osad, z nichž většina je k Dubé přičleněna. Kolem města po obchvatu z roku 2017 vede tranzitní silnice I/9 z Prahy na hraniční přechod Rumburk/Neugersdorf. V Dubé je evidováno asi 830 adres a žije zde přibližně 1 700 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Dubé pochází z roku 1253, listina dosvědčuje nadání Dubé a dalších vesnic králem Václavem I. a dalších šlechticů nově založenému řádu křížovníků s červenou hvězdou. Dubský statek byl pro řád příliš odlehlý a proto jej po roce 1257 prodali rodu Ronovců, kteří Dubou drželi téměř 400 let. Predikát "z Dubé" používala nejvýznamnější větev rodu Ronovců, například nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé († 1348). Prvním z Berků, který byl vlastníkem Dubé byl kastelán Častolov ze Žitavy. Dalším byl v letech 1276 až 1288 Hynek Berka.

V té době již existoval hrad Dubá, kostel sv. Petra a Pavla a ves při něm. Archeologické vykopávky, nalezené při stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení sv. Kříže a na dalších místech, dokládají osídlení mnohem starší, z 11. století.Poblíž města v 3 km vzdálených Pavličkách byla nalezena staroslovanská popelnice pražského typu ze 7. století.

Město bylo založeno kolem roku 1300 v údolí, zároveň byl postaven i druhý kostel sv. Kateřiny v místech dnešní pošty, při něm byla zřízena kolem roku 1408 i škola. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 poslední zdejší z Berků Václav propadl majetkem i hrdlem, městečko bylo konfiskováno a stalo se majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti při atentátu roku 1634 v Chebu se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví jeho vraha Richarda Waltera Butlera. Po jeho smrti přešla Dubá do rukou vdovy regentky Anny Marie z Donína, která se provdala za hraběte z Heissensteinu. Pak nastalo období soudních sporů s irskou rodinou Butlerů. Butlerové zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku 1695 město poničil požár. Původní obyvatelstvo bylo české, až během 17. století sem přišli němečtí kolonisté.

V letech 1723 až 1806 správu nad městečkem převzal hrabě Karel Rudolf Sweerst-Sporck (z rodiny Šporků). Měl umělecké sklony a jeho zásluhou se zde začaly stavět barokní stavby, chrám, kaple, sochy ve městě.

V letech 1744–1760 byl postaven kostel Nalezení sv. Kříže, oba starší kostely byly posléze zrušeny a zanikly. Dubský hrad se rovněž nedochoval, v polovině 16. století postavil Adam Berka z Dubé nedaleko města zámek Nový Berštejn.

V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení na město.

Dubá okresním městem

Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Dubá byla v roce 1848 součástí panství Berštejn, které vlastnil hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka. Panství Berštejn náleželo pod kraj Mladá Boleslav.

Po reformě se stala Dubá sídlem politického okresu Dubá (Politischer Bezirk Dauba), jehož součástí byly dva soudní okresy (Dubá a Štětí). Do politického okresu náleželo 42 obcí, z nichž dvě byla městem, Dubá a Doksy. Dubá byla i sídlem berního úřadu. Okresní soud v Dubé spadal pod krajský (zemský) soud v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Dubá zůstal v kraji Mladá Boleslav, který se rozsahem území změnil. Změnil se i seznam obcí v okresu Dubá. Soud v Dubé byl převeden pod krajský soud v Mladé Boleslavi.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Okres řízený okresním hejtmanstvím Dubá a také soudní okres v Dubé zůstaly. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918. Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěstování chmele, které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska, postupné upadání chmelařství po roce 1900 znamenalo ekonomický i demografický pokles. Podíl na něm měla i absence železničního spojení s okolním světem. Po posledním velkém požáru v roce 1845 bylo město přestavěno do klasicistní podoby, postavena byla i nová radnice, kde sídlily od roku 1851 okresní úřady a soud.

V roce 1869 byla v Dubé ustavena Jednota bratrská, vybudováno středisko a konala se pravidelná náboženská kázání.

Vývoj po roce 1945

Dnešní podobu město získalo po bombardování 9. května 1945 a následných demolicích. Dubá byla součástí Sudet, po II. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a příchodu nových osídlenců. Roku 1949 byl zrušen okres Dubá, posléze se město stalo jen střediskovou obcí. Statut města byl Dubé vrácen v roce 1992.

Části města

Město Dubá se skládá z celkem 20 částí, které se rozkládají na 11 katastrálních územích:

  • k. ú. DubáDubá, Horní Dubová Hora a Nový Berštejn
  • k. ú. Deštná u Dubé – Deštná
  • k. ú. Dražejov u Dubé – Dražejov, Kluk a Nedvězí
  • k. ú. Dřevčice – Dřevčice a Sušice
  • k. ú. Heřmánky – Heřmánky
  • k. ú. Horky u Dubé – Horky
  • k. ú. Korce – Korce a Plešivec
  • k. ú. Lhota u Dřevčic – Lhota
  • k. ú. Nedamov – Nedamov, Křenov a Panská Ves
  • k. ú. Zakšín – Zakšín a Bukovec
  • k. ú. Zátyní – Zátyní

Od 1. července 1980 do 30. června 1990 k městu patřily i Vrchovany.

Pamětihodnosti města

Kostel Nalezení svatého Kříže

Kostel Nalezení svatého Kříže byl postaven v letech 1744–1760 nákladem hraběte Františka Karla Sweert-Sporcka pravděpodobně architektem Anselmem Luragem. Barokní báně věží shořely při požáru v roce 1845 a věže byly následně zastřešeny jen nízkými stříškami. Kostel byl poškozen i při bombardování v roce 1945. Zařízení je rokokové od Fr. Adámka a J. Chládka, hlavní oltářní obraz je signován "FB 1755", obraz Nanebevzetí Panny Marie od F. J. Richtera z roku 1729 pochází ze zrušeného kostela, původně zasvěceného sv. Kateřině, posléze Nanebevzetí Panny Marie. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1855, sochy sv. Václava a sv. Ludmily, které stály na schodišti u bočního vchodu kostela, byly v nedávné době zcizeny. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740, přenesená sem od farní zdi. Nedaleko kostela je farní budova z roku 1736.

Sušárna chmele

Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří ale vše s obavou před hrozící rasovou perzekucí v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.

Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží.

Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní n

Zámek Nový Berštejn

Podrobnější informace naleznete v článku Nový Berštejn

achází u kostela.

Jiné městské památky

  • Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1726 na náměstí
  • Smírčí kříž zazděný v opěrné zdi u domu čp.271 v Českolipské ulici
  • Socha sv. Floriana u máchadla
  • Českobratrská modlitebna čp. 87
  • Hotel Slávie
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740
  • Empírová radnice z r. 1851 na náměstí
  • Sloup Nejsvětější Trojice
  • V ulicích Sadová a Jana Roháče z Dubé je 54 sklípků v navazujícím svahu vybudovaných v období 1839-1865. Sklípky byly zapsány mezi kulturní památky a městem jsou postupně opravovány.

  • Socha sv. Prokopa

    Socha sv. Prokopa stojí asi 1 km jihovýchodně od Dubé nedaleko místa, kde Ignác Schiffner ubil chmelovou tyčí k smrti svého otce. Brzy po vraždě byl popraven vpletením do kola v Mladé Boleslavi. Tato příhoda byla inspiračním zdrojem pro báseň Máj Karla Hynka Máchy.
  • Další místa

    • Zámek Nový Berštejn je postaven v těsném sousedství Dubé v 16. století, kdy hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. Do dnešní podoby byl zámek rozšířen barokními přestavbami za Buttlerů a Sweerts-Šporků v 18. století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou za Valdštejnů koncem 19. století.
    • Křížový kámen (pravděpodobně smírčí kříž) s nesouměrně zaoblenou horní hranou. Přední strana k silnici má zahloubený reliéf latinského kříže, zadní strana je hladká. Stojí v podezdívce plotu domu číslo 105 při hlavní silnici (ulice Českolipská) poblíž křižovatky s Dlouhou ulicí.
    • Velký beškovský vrch
    • Blízká zřícenina Chudý hrádek
    • jeskyně poustevníka a Boží hrob se sochou Krista, ke kterému vedla ze Studeného dolu křížová cesta.
  • Chráněné přírodní lokality

    Památkově chráněné skalní sklípky v Sadové ulici

    Větší část městské zástavby Dubé s okolními vesnicemi leží na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, přesněji její jižně položené kokořínské části. Nachází se zde přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky, v níž se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Tato rezervace je součástí území chráněných mokřadů dle Ramsarské úmluvy. Na území Dubé částečně zasahuje svým jižním výběžkem v okolí Malého Vlhoště přírodní rezervace Vlhošť. Na katastrech městečka a k němu připojených částí jsou dále přírodní památky Martinské stěny, Kamenný vrch u Křenova a Deštenské pastviny.

    zdroj: Wikipedia

    Dny evropského dědictví v areálu sušárny chmele (září 2022)
    Dny evropského dědictví v areálu sušárny chmele (září 2022)

    Fotogalerie - zdroj: https://deutschboehmen.de