Dolánky a Dlaskův statek
Historie
Statek byl založen jako svobodnická usedlost roku 1716, významněji přestavován byl za Josefa Dlaska (1782-1853) v letech 1794 a 1841. Roku 1784 byla před statkem na náklady majitelů vystavěna socha Panny Marie. V roce 1883 byl statek prodán v exekuční dražbě a přestal být majetkem rodiny Dlasků. Celonárodní známost mu přinesla Národopisná výstava českoslovanská v Praze roku 1895, kde ho prezentoval akademický malíř Jan Prousek ve svých malbách a ve své publikaci O dřevěných stavbách ze severních Čech.
Dnes je statek součástí turnovského Muzea Českého ráje. Součástí expozice je i roubený špejchar (Rakoušův sroubek) z roku 1807, který sem byl přenesen z Malého Rohozce.
(zdroj: Wikipedia)
Koupaliště Dolánky
Jižně od Malé Skály se rozkládá přírodní rezervace Klokočské skály. Skalní město se skládá ze dvou částí, Betlémských skal se sloními hřbety a Klokočských skal s jeskyní Postojna a Klokočskými průchody.
Klokočské skály jsou jakousi souvislou skalní hradbu tvořenou prvohorními pískovci o mocnosti až 60 metrů s mnoha jeskynními dutinami. Plošina nad obcí Klokočí je zakončená strmým skalním čelem. Téměř souvislá stěna je asi 1600 m dlouhá a oddělují se z ní izolované skalní věže, kterým se říká sloní hřbety, a rozsedlin (Klokočské průchody). Ve vlastní skalní stěně vzniklo velké množství jeskynních dutin. Nejrozsáhlejší podzemní prostorou oblasti je jeskyně Postojná – Amerika v Zeleném dole, největší pseudokrasová jeskyně v Českém ráji, která byla osídlena již lidem lužické kultury. Ze skalní stěny jsou krásné rozhledy na severní a jihovýchodní část Českého ráje. Na jihovýchodní části Klokočských skal leží zřícenina hradu Rotštejna.
Betlémské skály se rozkládají na okraji plošiny mezi řekou Jizerou a Klokočským potokem. Mezi nejznámější místa Betlémských skal patří útvar zvaný Trojnožka či Děravec – skála hřibovitého tvaru se dvěma skalními branami. Výborný výhled do okolí skýtá 10 m vysoká Zdenčina skála, kterou najdeme na SV okraji skal. Nad údolím Klokočského potoka můžeme vidět zaoblené skalní výchozy, tzv. sloní hřbety.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/prirodni-rezervace-klokocske-skaly