Doksy 

Město Doksy, ležící na jižních březích Máchova jezera v nadmořské výšce 275 m, je nejznámější a nejvyhledávanější rekreační středisko severních Čech. Vznik Doks se datuje do druhé poloviny 13. století. První písemná zmínka je z roku 1293 v listině krále Václava II. Malé městečko pod královským hradem Bezdězem získalo od císaře Karla IV. významná městská privilegia: soudní pravomoc s pranýřem, týdenní trhy, právo vařit a prodávat pivo a právo mílové. Kromě těchto privilegií bylo pro další vývoj města nejvýznamnějším rozhodnutí císaře z roku 1367 o založení Velkého rybníka.

Roku 1429 získali Doksy s bezdězským panstvím páni z Michalovic, ale roku 1445 ho zadlužené koupil Jan Smiřický ze Smiřic. Tento šlechtic skončil roku 1453 na popravišti a Bezdězsko opět získali Michalovicové. Značného rozkvětu dosáhly Doksy ve druhé polovině 16. století, kdy se staly centrem tzv. dokského panství, Meré vzniklo rozdělením bezdězského panství v roce 1553. Jeho majitel, prozíravý hospodář Jan z Vartenberka, nechal koncem 16. století vystavět právě v Doksech panský dvůr a zámek. České obyvatelstvo v Doksech převládalo do poloviny I7. století. V důsledku třicetileté války a rekatolizace došlo k výraznému úbytku českého obyvatelstva. Novými dosídlenci převážně Němci.

Město zažilo ve své historii jak období rozkvětu, tak i úpadku. Vždy se však vzpamatovalo, a to i po velkých požárech v roce 1526. 1750 a 1842. Nikdy nebylo městem průmyslovým, převládající zůstávalo vždy zemědělství.

Přesto v první polovině 19. stol. zaznamenal v Doksech konjunkturu textilní průmysl. Wiinschova textilní továrna zanikla kolem roku 1839, kdy už nebyla schopna čelit konkurenci vyspělejších textilních továren, především v Liberci. Významným počinem pro další vývoj Doks bylo vybudování železniční trati Česká Lípa-Bakov v roce 1867, o níž se výrazně zasloužili Valdštejnové, držitelé Doks od roku 1680. Začal rozvoj obchodu se dřevem. Vedle rybníkářství, chovu dobytka a rozvíjejícího se dřevařského průmyslu byly Doksy až do konce 19. století proslulé také pěstováním chmele.

Do širšího povědomí se Doksy dostaly v první polovině 20. století, kdy se pro svou polohu v lesích u Velkého rybníka staly vyhledávaným turistickým a lázeňským místem. Městské lázně, založené v roce 1906, nabízely svým hostům i netradiční koupele. jako byly rašelinové. jehličnaté a mléčné. V průvodcích z 20. a 30. let 20. století lze číst o Doksech jako o Severočeských jezerních lázních. nebo Jako o Severočeské riviéře. Po druhé světové válce Doksy ztratily svou lázeňskou proslulost a městské lázně byly v padesátých letech zrušeny zcela. Přesto si Doksy zachovaly dobrou pověst turistického městečka u Máchova jezera a v roce 1972 jim byl udělen statut rekreační oblasti Doksy - Máchovo jezero.

S Doksy a jejich okolím je úzce spjat český básník Karel Hynek Mácha (1810-1836), který Doksy poprvé navštívil v srpnu 1832 na pozvání svého přítele ze studií Eduarda Hindla, jenž pracoval na statku u hraběte Kristiána z Valdštejna. Kopcovitý kraj s hlubokými lesy, v nichž řádili pověstní loupežníci, plný tajemných roklí, obklopen vrchy se zříceninami hradů, kraj s příběhem otcovraždy z nešťastné lásky - to bylo místo blízké duši rozervaného romantika. Zde se zrodila známá báseň "Máj", jak sám autor uvádí: "Děj básně této koná se u městečka Hiršberg mezi horami, na nichž hrady Bezděz, Pernštejn, Houska a v dálce Roll k východu, západu, poledni a půlnoci okazují".

Centrem Doks je nově zrekonstruované náměstí s mariánským sousoším ze 17. století a barokní kostel sv. Bartoloměje (1638) se vzácnou kopií sošky Panny Marie Montserratské, tzv. Černé Madony, na hlavním oltáři. Ta sem byla přenesena roku 1786 ze zrušeného benediktinského kláštera na hradě Bezdězu. Další chloubou kostela jsou varhany z roku 1628, přenesené sem z nedalekého Kruhu, nejstarší v severních Čechách, zrestaurované v roce 1992.

Pod náměstím se nachází původně renesanční zámek, upravený do dnešní podoby Valdštejny na přelomu 19. a 20, století. Dnes je účelově využitý a veřejnosti nepřístupný. Zámek obklopuje unikátní anglický park z 19, století, který je celoročně přístupný.

Nejstarším domem Doks je tzv. Hospitálek, roubený patrový dům z roku 1669. Dnes je v něm umístěn Památník K. H. Máchy. Kromě máchovské expozice zde najdeme výstavu věnovanou vývoji rybářství a rybníkářství na Českolipsku.

S Dokskem je neodmyslitelně spjat nedaleký královský hrad Bezděz, který spolu s třpytící se hladinou Máchova jezera a Břehyňského rybníka tvoří kolorit Máchova kraje.

(zdroj: Doksy a okolí na starých pohlednicích - Stanislav Dulík)