Divoký jezdec

...Smrt na silnici si zavinil v roce 1942 i divoký jezdec Josef Tietze, majitel někdejšího ubytovacího hostince Buchbergbaude (před listopadem 1989 veřejnosti nepřístupná rekreační chata Rudných dolů Příbram "Morina", dnes opět restaurace a penzion "Chata pod Bukovcem") prvního domu vpravo na Jizerce. Do roku 1975 měl vyřezán svůj kříž do telefonního sloupu v poslední mírné pravotočivé zatáčce před Jizerkou. Jeho vášní bylo dojet na motocyklu v co nejkratší době z Horního Polubného na Jizerku. Zemřel v den, kdy se mu to až k telefonnímu sloupu podařilo prý za tři a půl minuty. Osmačtyricetiletý jezdec odpočívá na hřbitově v Horním Polubném...

Není toho mnoho, co by se po tak dlouhé době dalo o Josefu Tietsovi zjistit... Víme jen, že se narodil 3.prosince 1894 a zemřel po nárazu do telefonního sloupu nebo (pravděpodobneji) sloupu elektrického vedení, jen několik set metrů od svého domu, dne 20.srpna 1942. Jako důvod úmrtí je v matriční knize uvedena "bouračka na motocyklu". Josef Tiets je pohřben na hrbitove v Horním Polubném (od vchodu vpravo, sedmý hrob v řade, u hřbitovní zdi) společne se svým otcem, který zemřel na Malé Jizerce 28.července téhož roku, ve věku nedožitých dvaaosmdesáti let.

Patrně se již nedovíme, zda majitel hostince, horal z Jizerky Josef Tiets patřil k  bezohledným jezdcům nebo zda jej - když osedlal svůj stroj - hnala kupředu jen ona večná klukovská touha závodit, touha zlepšit svůj osobní rychlostní rekord na trase Horní Polubný - Jizerka. A možná, že onen příbeh závodníka je pouze některým z jeho sousedu dodatečně vymyšlená legenda a Josef Tiets prostě jen nezvládl svůj motocykl, snad se něčemu snažil vyhnout nebo došlo k technické poruše na jeho stroji. Osud s námi někdy hraje podivnou hru. Josef Tiets (jr.) zemřel jen dva týdny po nedožitých 82.narozeninách J.Tietse seniora. Svého otce přežil o pouhých třiadvacet dnů... Kdo ví, jak to vlastně tehdy se smrtí "divokého jezdce" Josefa Tietse bylo...

(zdroj: https://www.geocaching.com )