Cvikov a železnice
Železniční trať Svor - Jablonné v Podještědí
Železniční trať Svor - Jablonné v Podještědí je bývalá železniční trať na severu České republiky, v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa o délce 17,1 km.
Historie
Trať byla vybudována Českou severní dráhou po dvou etapách. Úsek ze Svoru do Cvikova o délce 4,5 km byl zprovozněn 1. září 1886. Úsek ze Cvikova do Jablonného v Podještědí byl zprovozněn 7. října 1905.
Na trati byly stanice a zastávky od Svoru: Cvikov, Lindava, Kunratice u Cvikova, Heřmanice.
Ještě v 70. letech 20. století se úsek Cvikov - Jablonné v Podještědí dočkal pokládky nových kolejí. Trať se stala obětí rušení neefektivních tratí v 70. letech 20. století. V její neprospěch rozhodla velká sklonová náročnost se stoupáními a spády až 25 promile a hustá autobusová doprava ve stejném úseku. Osobní doprava byla zrušena dne 28. května 1973 se změnou jízdního řádu. Úsek Svor - Cvikov byl zrušen a byly z něj sneseny koleje v souvislosti se stavbou obchvatu Svoru v roce 1977. Úsek Cvikov - Jablonné v Podještědí byl do 31. května 1986 provozován jako vlečka.
Do současné doby je zachováno traťové těleso kromě úseku u Svoru,
kde je přerušené silničním obchvatem. Stojí též původní nádražní budovy
ve Cvikově, Lindavě a v Kunraticích.
(zdroj: Wikipedia)
Foto: Karel Šleis
Cvikovka (Svor – Cvikov – Jablonné v Podještědí)
- Základní údaje: Bývalá regionální železniční trať o délce 17,1 kilometru se nachází na severu České republiky v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa, a vedla malebným podhůřím pod horami Ortel a Klíč.
Historie výstavby a provozu
Trať vybudovala společnost Česká severní dráha ve dvou etapách. První úsek ze Svoru do Cvikova (dlouhý 4,5 km) byl slavnostně zprovozněn 1. září 1886. Na druhou část si ale region musel počkat – úsek ze Cvikova do Jablonného v Podještědí byl dokončen a zprovozněn až 7. října 1905. Vlaky na trase obsluhovaly stanice a zastávky (vyjmenováno od Svoru): Cvikov, Lindava, Kunratice u Cvikova a Heřmanice.
I přes svůj lokální význam se trať dočkala zajímavých modernizací – ještě v 70. letech 20. století prošel úsek mezi Cvikovem a Jablonným v Podještědí pokládkou zcela nových kolejí.
Konec v sedmdesátých letech
Tratí se však stala osudnou velká sklonová náročnost se stoupáními a spády dosahujícími až 25 promile a silná konkurence husté autobusové dopravy. Vlna rušení "neefektivních" tratí v 70. letech se Cvikovky dotkla naplno: osobní doprava byla oficiálně zastavena 28. května 1973 se změnou jízdního řádu.
Osud obou úseků se pak naplnil odlišně. Úsek ze Svoru do Cvikova byl zrušen a koleje z něj sneseny v roce 1977 v souvislosti se stavbou silničního obchvatu Svoru. Zbylá část ze Cvikova do Jablonného v Podještědí fungovala do 31. května 1986 alespoň jako průmyslová vlečka.
Současný stav a pozůstatky
Do dnešních dnů se z větší části dochovalo původní traťové těleso (s výjimkou přerušeného úseku u Svoru kvůli obchvatu). Na trase navíc stále stojí původní malebné nádražní budovy ve Cvikově, Lindavě a v Kunraticích, které připomínají zašlou slávu této podhůřské lokálky.
Nádraží Cvikov v roce 1974 - Lokomotiva
na snímku je 434.2243. V roce 1978 ji nahradila 434.2327, která
vytrvala až do konce parního provozu v r. 1980. Ta je na fotce z
Kunratic u Cvikova. Před "překopáním" trati u Svoru jezdil každý den
manipulační vlak z CL do Jablonného v P., Svoru a
CL. Pak se ještě jednou vrátil z CL do Nového Boru a zpět (podle
potřeby). Říkalo se mu "okruh", a to i v době, když to ze Cvikova do
Svoru nešlo. Manipulák měl po léta stabilní jízdní řád a vyjížděl z CL
obvykle kolem druhé hodiny v noci. Když bylo ve Cvikově hodně zátěže,
vytahoval ji do Svoru nadvakrát. V letech 1978 - 1980 se na lokomotivě
střídaly dvě čety. Tichý - Šimon, Karlík - Melmuka. (komentář Tomáš Heizer)
Taková mašinka s označením 313.407 jezdila kdysi mezi Cvikovem a Svorem.
Říkalo se jí v němčině "Pussi", což znamená něco jako "Kočička" (říkalo se jí i "Pusinka")Parní lokomotivy této řady 313.4 byly původně vyráběné pro severočeské soukromé místní dráhy.
Byly určeny především k posunu nebo k vedení vlaku na vedlejších drahách."Kočička" vážila 39600 kg a hnala si to maximální rychlostí 45km/hod.
(autor příspěvku Jaroslav Freier)
Trocha vzpominek na paru
(archiv Vojta Anglie)
Pokud tehdy ještě platil jízdní řád z roku 1902, vyjel přesně ve 12:37 hodin.
Před zářezem trati u lesa vedoucího k Údolí samoty vlak spadl z náspu a zavrtal se do země.Příčinou neštěstí bylo podlomení kolejí.Strojvedoucí E.Langstein a topič F.Grohmann se zachránili tím, že včas vyskočili.
Fotografii tehdy pořídil cvikovský "dvorní" fotograf Fritz Richter.
autor příspěvku Jaroslav Freier
