Chotyně

10.12.2021
Chotyně - Pohlednice z doby před 1. světovou válkou zachycuje dolní část Chotyně od severu. Za obcí je bývalá Limburgerova přádelna bavlny a na obzoru vidíme Jítravské sedlo s vrcholkem Vysoké uprostřed. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz, fotografie z archivu Jany Zahurancové )
Chotyně - Pohlednice z doby před 1. světovou válkou zachycuje dolní část Chotyně od severu. Za obcí je bývalá Limburgerova přádelna bavlny a na obzoru vidíme Jítravské sedlo s vrcholkem Vysoké uprostřed. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz, fotografie z archivu Jany Zahurancové )

Zahalená minulost

O historii Chotyně nemají jasno ani odborníci. Dohady panují i v otázce původu názvu obce. Ve svých výkladech se historici opírají jak o německé, tak i slovanské prameny. Doložená pravda však je, že v první písemné zprávě z roku 1409 se hovoří o vsi Koetynu. Název Ketten se poprvé objevuje v roce 1713. Teprve po vzniku ČSR jsou uváděny tvary Chotyň (1919) a Chotyně (1923).

Obec měla původně ryze zemědělský ráz. Ve středověku se zde dobývala železná ruda a později také hnědé uhlí (lignit).
Chotyně patřila ke grabštejnskému panství. Toto panství doznává rozvoj až ve druhé polovině 16. století v dobách nového pána na Grabštejně, místokancléře Jiřího Mehla ze Střelic. Ten se pustil do těžby mědi, zinku, stříbra a olova, budoval hamry a obchodní styky, což se jemu vyplatilo, ale poddaný lid na to doplatil. Musel mimo vlastní robotu na polích ještě fárat do rudných jam. A tak se Chotyní mimo všech přírodních katastrof a válek přehnala ještě vlna krvavých rebelií.

Chotyně byla sužována pravidelnými jarními a letními povodněmi. Železniční trať vedoucí po vysokém náspu nad vesnicí byla postavena v roce 1857 – 59. Silnice spojující obec s Hrádkem nad Nisou a Jítravou byla vybudována teprve později.

zdroj: https://www.chotyne.cz/index4.aspx?rub=10

Chotyně v roce 1913 (zdroj: Historické fotografie)
Chotyně v roce 1913 (zdroj: Historické fotografie)
Chotyně - Pohlednice ze 20. let 20. století zachycuje dolní část obce, rozdělené od roku 1859 vysokým železničním náspem. Vpravo za tratí je bývalá Gruschwitzova slévárna s továrnou na potravinářské stroje, které se také říkalo „Hergetovka“, na kopci v pozadí vlevo je hrad Grabštejn. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
Chotyně - Pohlednice ze 20. let 20. století zachycuje dolní část obce, rozdělené od roku 1859 vysokým železničním náspem. Vpravo za tratí je bývalá Gruschwitzova slévárna s továrnou na potravinářské stroje, které se také říkalo „Hergetovka“, na kopci v pozadí vlevo je hrad Grabštejn. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
Na pohlednici z roku 1904 vidíme areál přádelen bavlny J. B. Limburgera v údolí Nisy, dole je obecná škola z roku 1880 a vpravo nahoře budova tehdejšího obecního a poštovního úřadu.
Na pohlednici z roku 1904 vidíme areál přádelen bavlny J. B. Limburgera v údolí Nisy, dole je obecná škola z roku 1880 a vpravo nahoře budova tehdejšího obecního a poštovního úřadu.
Chotyně - 1926 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - 1926 (archiv Jany Zahurancové)
Pohlednice z doby před 1. světovou válkou zachycuje dolní část Chotyně od severu. Za obcí je bývalá Limburgerova přádelna bavlny a na obzoru vidíme Jítravské sedlo s vrcholkem Vysoké uprostřed.
Pohlednice z doby před 1. světovou válkou zachycuje dolní část Chotyně od severu. Za obcí je bývalá Limburgerova přádelna bavlny a na obzoru vidíme Jítravské sedlo s vrcholkem Vysoké uprostřed.
Tato pohlednice z konce 19. století představuje idylické údolí Nisy u Chotyně. Na dolním obrázku je lázeňská budova s hostincem "Zur Wartburg", kterou u zdejšího železitého pramene postavil roku 1890 Anton Habenicht. Po 2. světové válce budova zchátrala a nakonec byla zbořena.
Tato pohlednice z konce 19. století představuje idylické údolí Nisy u Chotyně. Na dolním obrázku je lázeňská budova s hostincem "Zur Wartburg", kterou u zdejšího železitého pramene postavil roku 1890 Anton Habenicht. Po 2. světové válce budova zchátrala a nakonec byla zbořena.
Chotyně v roce 1902 (zdroj Historické fotografie)
Chotyně v roce 1902 (zdroj Historické fotografie)
Chotyně pohlednice odeslaná r. 1899 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně pohlednice odeslaná r. 1899 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně v roce 1935  (zdroj Historické fotografie)
Chotyně v roce 1935 (zdroj Historické fotografie)
(zdroj: Jaroslav Hůlka )
(zdroj: Jaroslav Hůlka )
Chotyně - 1910 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - 1910 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně -1907 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně -1907 (archiv Jany Zahurancové)

Chotyně (1932)

Stavba nového železobetonového mostu
zdroj: František Vydra, Vitalij Marek a Petr Prášil - Hrádecko — Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005

Chotyně - most přes řeku Lužickou Nisu (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - most přes řeku Lužickou Nisu (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - ZŠ (archiv M.Gergelčík)
Chotyně - ZŠ (archiv M.Gergelčík)
zdroj: aukro
zdroj: aukro
Chotyně: Nádherný snímek reprezentující přelom 19. a 20. století. Romantický hrad, moderní továrna a vlak tažený parní lokomotivou. (archiv Marek Prchlík)
Chotyně: Nádherný snímek reprezentující přelom 19. a 20. století. Romantický hrad, moderní továrna a vlak tažený parní lokomotivou. (archiv Marek Prchlík)
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
Chotyně s pohledem na Grabštejn - vlevo Vila Lesní Ticho (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně s pohledem na Grabštejn - vlevo Vila Lesní Ticho (archiv Jany Zahurancové)
Na pohlednici z doby před 1. světovou válkou vidíme vilu „Lesní ticho“ (Waldfrieden), stojící v osadě pod hradem při silnici do Chotyně. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
Na pohlednici z doby před 1. světovou válkou vidíme vilu „Lesní ticho“ (Waldfrieden), stojící v osadě pod hradem při silnici do Chotyně. Pohlednice ze sbírky Jiřího Rosola. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jany Zahurancové
archiv Jany Zahurancové
Chotyně 1934 vlevo dole za stromy-hostinec U Švýcara (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně 1934 vlevo dole za stromy-hostinec U Švýcara (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně-bývalý hostinec U Švýcara - 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně-bývalý hostinec U Švýcara - 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - Nádražní restaurace (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - Nádražní restaurace (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně Nádražní restaurace (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně Nádražní restaurace (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - Nádražní restaurace 1909 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - Nádražní restaurace 1909 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - Nádražní restaurace 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - Nádražní restaurace 2015 (archiv Jany Zahurancové)

Chotyně v roce 1934 - obchod smíšeným zbožím u silnice na Grabštejn uprostřed vsi

 (zdroj: František Vydra, Vitalij Marek, Petr Prášil - Hrádecko - Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005)

Chotyně Hostinec U Pošty (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně Hostinec U Pošty (archiv Jany Zahurancové)
1903 (archiv Jany Zahurancové)
1903 (archiv Jany Zahurancové)
archiv Jaroslav Hůlka
archiv Jaroslav Hůlka
Chotyně U pošty (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně U pošty (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně U pošty v roce 2016 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně U pošty v roce 2016 (archiv Jany Zahurancové)
zdroj: aukro
zdroj: aukro
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj: https://www.ansichtskartenversand.com
zdroj: https://www.ansichtskartenversand.com
Chotyně na pohlednici z r. 1901 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně na pohlednici z r. 1901 (archiv Jany Zahurancové)
(zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )
(zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )

Chotyně - lázně

Restaurant zum Wartburg - Ketten - dnes naše zahrada

(zůstala uz jen studánka se lvem) (archiv Michal Beneš)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
Pohlednice odeslána 16.8.1898 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de/)
Pohlednice odeslána 16.8.1898 (zdroj: https://ansichtskarten-lexikon.de/)
Chotyně Lázně razítko (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně Lázně razítko (archiv Jany Zahurancové)

Chotyně - ve výřezu lázně Bad Ketten - zaměřené na léčbu revmatu, dny a chudokrevnosti 1900 (archiv Jany Zahurancové) Tato pohlednice představuje idylické údolí Nisy u Chotyně. Na dolním obrázku je lázeňská budova s hostincem "Zur Wartburg", kterou u zdejšího železitého pramene postavil roku 1890 Anton Habenicht. Po 2. světové válce budova zchátrala a nakonec byla zbořena. (zdroj: https://www.luzicke-hory.cz )

Chotyně Lázně -součástí provozu byl také hostinec Wartburg 1919 (archiv jany Zahurancové)
Chotyně Lázně -součástí provozu byl také hostinec Wartburg 1919 (archiv jany Zahurancové)
Chotyně místo, kde stávaly lázně 2016 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně místo, kde stávaly lázně 2016 (archiv Jany Zahurancové)

J. B. Limburger junior, přádelna bavlny Chotyně (Ketten) čp. 135

Lipská firma J. B. Limburger, obchodující s textilem od poloviny 18. století, zakládá v údolí Nisy jižně od osady Chotyně přádelnu bavlny. Budova, jejiž stavbě předcházely rozsáhlé meliorační práce a stavba jezu, byla dokončena roku 1884 a jen o několik let později rozšířena přístavbou. Její kapacita tak dosáhla 30 000 vřeten na strojích Platt 8 Brothers, poháněných dvěma turbínami a parním strojem Sultzer a chráněných před požárem sprinklerovým zařízením. Již v roce 1895 začala jižně od ní firma stavět přádelnu další, s kapacitou 38 000 vřeten. Po jejím dokončení měl komplex 500 zaměstnanců, pro které firma objednala u hrádeckého stavitele C. A. Wilhelmse deset domků kolonie Na Gronovce čp. 125-134 na dnešním katastru Dolní Suché a úřednické domy čp. 122, 123. Firma nepřekonala hospodářskou krizi - roku 1937 byla zbořena novější z přádelen a do starší umístil svůj provoz výrobce čokolády J. Körber. Cukrovinky se tu vyráběly do roku 1964, poté sem byla umístěna výroba autosedaček. Budova přádelny se odchovala bez zásadních změn. (zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007)

archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka
zdroj: https://www.ebay.com/
zdroj: https://www.ebay.com/
Limburgerova přádelna byla počátkem 30. let 20. století uzavřena a větší z jejích dvou budov byla v roce 1937 zbourána ( zdroj: František Vydra - Vitalij Marek - Petr Prášil - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005)
Limburgerova přádelna byla počátkem 30. let 20. století uzavřena a větší z jejích dvou budov byla v roce 1937 zbourána ( zdroj: František Vydra - Vitalij Marek - Petr Prášil - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005)
CHOTYNĚ (1930)  menší ze dvou budov přádelny, po roce 1937 byla využívána jako čokoládovna  zdroj: František Vydra - Vitalij Marek - Petr Prášil - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005
CHOTYNĚ (1930) menší ze dvou budov přádelny, po roce 1937 byla využívána jako čokoládovna zdroj: František Vydra - Vitalij Marek - Petr Prášil - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005
celkový pohled na rozvaliny Limburgerovy přádelny, rozprodej stavebního materiálu (zdroj: František Vydra - Vitalij Marek - Petr Prášil - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005)
celkový pohled na rozvaliny Limburgerovy přádelny, rozprodej stavebního materiálu (zdroj: František Vydra - Vitalij Marek - Petr Prášil - Hrádecko a Chrastavsko na starých pohlednicích, 2005)
zdroj: https://www.zastavkopedie.er.cz/
zdroj: https://www.zastavkopedie.er.cz/
Chotyně - restaurace pod nádražím, v pozadí nádražní budova 2015. (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - restaurace pod nádražím, v pozadí nádražní budova 2015. (archiv Jany Zahurancové)

Železniční stanice Chotyně

Železniční trať 089 společnosti Saských královských drah vede od roku 1859 nad dříve pravidelně zaplavovanou Chotyní po vysokém náspu, v jehož svahu je zasazena netypická budova z roku 1920, která se v úrovni nástupiště otevírá širokou čekárnou s tesařsky zdobenou trámovou konstrukcí.

Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Od 90. let 20. století nevyužívaná a chátrající secesní budova zastávky byla v roce 2020 prohlášena kulturní památkou. Proti tomuto rozhodnutí byl sice Správou železnic, vlastníkem objektu, podán rozklad, ten byl však ještě téhož roku zamítnut ministrem kultury. Správa železnic tak přehodnotila plány na zbourání budovy a plánuje ji opravit. Proti demolici budovy byla v minulosti rovněž založena petice. O využívání budovy dlouhodobě usiluje i obec Chotyně, která tu plánuje zřídit skautskou základnu

(zdroj: průvodce Industriál libereckého kraje, 2007, wikipiedie )

Chotyně nádraží - 1936 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně nádraží - 1936 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - nádražní budova nad viaduktem 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - nádražní budova nad viaduktem 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - nádražní budova 2015 (archiv Jany Zahurancové)
Chotyně - nádražní budova 2015 (archiv Jany Zahurancové)