Český Dub

Český Dub

Sto roků starý pohled na jedno z nejstarších severočeských měst, které městská práva obdrželo již v roce 1260. Tehdy zde v opevněné komendě a na pozemcích darovaných jim Havlem z Lemberka žili řeholníci Rytířského a špitálního řádu sv. Jana Jeruzalémského, zkráceně johanité. Jejich hradu podobný klášter byl zničen za husitských válek, ale na jeho troskách byl pak postaven skutečný hrad přebudovaný později na zámek. Těn se po požáru v roce 1858 změnil na hospodářská stavení. Zbytky staré komendy byly pod nimi objeveny až v roce 1991. Nápadná stavba na pohledmici vpravo je radnice z roku 1565 přestavěná v roce 1907. Vlevo je věž kostela sv. Ducha, který byl po vypálení v roce 1421 rovněž několikrát přestavován.

Historie Českého Dubu

sahá do románského období. Město patří k nejstarším sídlům severních Čech, vzniklo při kupecké stezce jako tržní osada na vyvýšenině obtékané potoky Ještědka a Rašovka. Újezd Vladislavice včetně hradu, raně románského kostela a přilehlé osady svěřil roku 1115 kníže Vladislav I. Benediktinskému klášteru v Kladrubech.

Novým majitelem se stal v roce 1237 Markvartic Havel z Lemberka, který zde ve 40. letech 13. století vybudoval pro rytířský a špitální řád johanitů opevněný klášter s kaplí sv. Jana Křtitele, patrona řádu. Současně vzniklo i malé poddanské johanitské město Dub. Při raně románském kostelu sv. Ducha stál roubený špitál, kde příležitostně léčila manželka Havla sv. Zdislava. Ve zdejším klášteře pobýval v roce 1357 také císař Karel IV. Husitská vojska Jana Čapka ze Sán obsadila Dub v roce 1425 a v roce 1429 byla komenda během tažení Prokopa Holého na Žitavu zničena. Město ve druhé polovině 15.století pustošila lužická vojska a požáry, jeho totální zkáza přišla v 80. letech. Od roku 1490 započal Jan z Vartemberka budovat nové město a na náměstí nechal pro sebe vystavět dům. Od roku 1552 se do historie Dubu začal významně zapisovat Jan z Oprštorfu, který přestavěl románský klášter a pozdněgotický hrad zvaný Krucemburk na reprezentativní renesanční zámek. V první polovině 60. let nechal postavit radnici a městu udělil privilegia. Ze 70. let pochází kostel Nejsvětější Trojice, v roce 1579 byl rovněž dokončen katolický kostelík (kaple sv. Jana) a špitál. Dub za vlády Smiřických (od roku 1591) i Albrechta z Valdštejna (od roku 1622) přestal být sídelním městem.

Po zavraždění vévody, kdy se na zámku usídlil hrabě Ludvík Hektor Isolani, i za následné vlády vídeňského kláštera augustiniánek město již ztrácelo na významu. Pohromou se stal požár v 80. letech 17. století, který zničil kostel, špitál, radnici, školu, domy, vrchnostenské stodoly atd. Na sklonku 18. století se začíná oficiálně užívat názvu Český Dub (dříve Bömische Aicha). Dubské panství koupili v roce 1838 Rohanové a v též době začíná město rozvíjet schopný textilní podnikatel Franz von Schmitt. Prosperující firma řízená z Českého Dubu patřila k významným textilním podnikům monarchie a Schmittův podnikatelský duch se promítal i do obrazu města.

Postaveny byly nové objekty, opraveny domy, budovaly se silnice atd. Po vzniku Československa došlo ve městě k otevření české školy, kina, knihovny, nové sokolovny, založení muzea či započetí výstavby koupaliště. Během komunistického režimu po roce 1948 dochází spíše k devastaci městských památek, stavební rozvoj nastává až po roce 1989, největší realizací je přístavba základní školy.

Mimořádný nález pozdně románského dvoupodlažního paláce a kaple českodubské johanitské komendy a současně ztotožnění jejího zakladatele s výraznou osobností markvartického velmože Havla, manžela sv.Zdislavy, představovalo v roce 1991 zásadní obrat v nazírání na význam Českého Dubu. Vyhláškou ministerstva kultury ČR č.476/92 bylo historické jádro lokality prohlášeno za městskou památkovou zónu a v červnu 1995 dokončen Program regenerace MPZ Český Dub I. Další pozoruhodný archeologický nález románské svatyně z 12.století (1995), kterou interpretujeme jako hradský kostel dosud nelokalizovaného hradu Vladislavice knížete Vladislava I. z let 1109-1115, otevřel nové světlo na kolonizační procesy severních Čech a dále zdůraznil oprávněnost vzniku MPZ. Těžce zanedbané historické sídlo po půl století se začalo společnou vůlí mnoha stran probouzet k životu.

( zdroj: https://www.cdub.cz/mesto/o-meste-soucasnost-a-historie/ )

Římskokatolický kostel Seslání Ducha Svatého v Českém Dubu, jehož čtyřboká věž je dominantou města, je děkanským kostelem poprvé zmiňovaným roku 1291. Renesančně byl přestavěn v roce 1530. Během obsazení města švédskou posádkou kostel v roce 1647 vyhořel. Po dalším požáru v roce 1694 byl přestavěn v raně barokním slohu a získal dnešní podobu. V souvislosti s požárem roku 1713 byla loď kostela opatřena valenou klenbou s lunetami. Kolem kostela se rozkládal hřbitov a do špitálu při jeho severní stěně chodívala léčit sv. Zdislava. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel je raně barokní, obdélný, jednolodní a díky dvojímu prodlužování, protáhlý. Stavba dlouhá je 32,5 metrů. Má polygonální neoddělený závěr, při kterém se na severu nachází věž se sakristií. Vedle věže jsou dvě přestavěné oratoře. Zevně je hladký, zpevněný u jižní strany pilíři. Má čtyři obloukem zaklenutá okna a dva portály, z ichž jeden je pozdně goticky profilován. Věž je v jádře gotická, v dolní části plná, v patře barokně jednoduchá. Má sdružená okna. Střecha je věže je cibulová. Loď a presbytář mají valenou klenbu s lunetami, které jsou v lodi nepravidelně, vedoucí částečně na korespondující renesanční polosloupy. Dřevěná kruchta pochází z roku 1657. V kostele jsou pseudobarokové rozvilinové a páskové nástropní štukatury. Pozdně gotický profilovaný portál pocházející z období kolem roku 1530 vede do sakristie, která má valenou klenbu.

Zařízení kostela je různorodé. Hlavní oltář má rokokový retábl, portál se sochami sv. Petra a sv. Pavla. Oltář má klasický rám, nesený anděly a obraz Seslání Ducha svatého. Boční oltáře na rozhraní lodi a presbytáře jsou panelové, klasické, s obrazy Panny Marie a sv. Floriána. V lodi jsou dva oltáře novorenesanční pocházející období kolem roku 1880 s obrazy sv. Jana a sv. Anny. V presbytáři se nachází pozdně barokní sousoší Kalvárie z poloviny 18. století a cínová barokní křtitelnice z 18. století. Varhany jsou z roku 1893 jsou dílem firmy Rieger a mají neorenesanční skříň. Ve věži kostela byla objevena pozdně gotická skříň s šablonovou malbou z 15. století. Tato skříň byla přemístěna do muzea v Českém Dubu.

(zdroj: Wikipedia)

Český Dub

Pohled odeslaný roku 1923 zachycuje náměstí jednoho z nejstarších severočeských měst. Vévodí mu renesanční věž radnice z roku 1565, která si spolu se severní částí budovy podržela svoji podobu i při přestavbě radnice. Ta byla znovu slavnostně uvedena do provozu přesně před sto lety 17. srpna 1907. Fronta starých domů proti radnici již v této podobě neexistuje, na jejich místě dnes stojí nákupní středisko, Mohutný dům v zadní části náměstí je největší z téměř třiceti restaurací a hostinců, které kdysi v Českém Dubu bývaly. Je to dnešní hotel Koruna (tehdy Zur Krone), který dostal dnešní novogotickou podobu koncem 19. století. Hotel vlastnil textilní průmyslník Franz Schmitt a provozoval jej českodubský starosta K. Linke.

Český Dub v budoucnosti

Kolorovaná pohlednice ze začátku minulého století je z řady těch, které chtěly současníkům ukázat, jak neskutečně hypermoderně budou města vypadat v budoucnosti. Fo uplynutí pouhého století se musíme pousmát nad krotkou fantazií tvůrců této vize. I když v případě Českého Dubu tramvaje v tom starém městě dosud opravdu nejezdí, ani balony, natož bizarně vyhlížející lanovky se ve vzduchu nevznášejí. Pouze mariánský sloup z roku 1723, který měl chránit město před morem, nepodlehl v malířově fantazii času. Na štíhlém sloupu dosud stojí jak Panna Maria, tak 1 čtyři světcí pod ní, sv, Florián, sv. fan Nepomucký, sv. František a sv. Roch.

Český Dub

Romantická zimní tvář prastarého města na říčce Ještědce, které bylo již od 13. století spojeno s řeholním Rytířským a špitálním řádem sv. Jana Jeruzalémského neboli s johanity. Celkovému pohledu z roku 1899 dominuje vpravo radniční věž a vlevo věž kostela Sv. Ducha.Ten je podrobněji zobrazen v dolní části pohlednice. Druhý detail zachycuje tzv. Schmittův palác. Bylo to reprezentativní sídlo továrníka Franze Schmitta, kterému v 19. století patřilo kromě továren i na padesát domů v Českém Dubu. Broumovský rodák zakoupil roku 1843 místní neúspěšnou Slukovu továrnu a přebudoval ji na prosperující textilní závod. Svůj "palác" dokončil roku 1874, osm let před svou smrtí. Po roce 1945 v něm byl Domov důchodců.

NAVŠTIVTE PŘÍRODNÍ KOUPALIŠTĚ V ČESKÉM DUBU, OTEVŘENO DENNĚ OD 8:00 DO 22:00, 

VSTUP ZDARMA

Kiosek a restauraceKlidné a příjemné prostředíUbytování v apartmánech

Možnost kempování (zdroj: Město Český Dub)

Pozůstatek opevnění z 15. století, ve spojení s později postavenou zvláštní vilou vznikl tento jakoby malý kouzelný hrádek.

v té hranaté věži byla mučírna a vězení, asi dřív těch lumpů bylo méně, když městu na to stačily tak malé prostory

Krása bývá v koutech poschovávaná

Každý máme pár koutků v naší vlasti, kde se rádi zastavíme, když jedeme kolem a které se jen tak rychle z naší paměti nevymažou. V republice je spousta míst, o kterých se ani tak moc neví, a při tom mají až pohádkové kouzlo.Když už jsem tu začal připomínat místa, u kterých jsem vždy rád zastavil, když jsem měl cestu kolem, tak nesmím zapomenout na tento objekt v Českém Dubu.Dnes už trochu pozapomenuté město, je jedním z nejstarších sídel v severních Čechách, vzniklo jako tržní osada na vyvýšenině obtékané dvojicí potoků Ještědkou a Rašovkou již někdy v románském období. První údajnou zmínkou o tomto místě je listina z roku 1115, kterou podepsal kníže Vladislav I. Najdete tu dost zajímavých, památných míst ale mne nejvíce zaujal pozůstatek původního opevnění. Nejvýraznějším pozůstatkem opevnění z 15. století je městská hláska. Tato hranolovitá věž je vybudovaná stejně jako jiné části gotických hradeb v Českém Dubu z opuky a pískovce. Od 16. do 18. století hláska sloužila jako městská šatlava a také jako mučírna. K hlásce byl původně přistavěn dřevěný domek strážného, který byl zbourán na začátku 20. století. Starobylá hláska, nacházející se východně od náměstí Bedřicha Smetany prošla v letech 1904-1905 romantizujícími stavebními úpravami. V roce 1905 pak byla spojena průjezdem v historizujícím novogotickém stylu se secesní vilou, zvanou Helenin zámeček nebo německy Helenhof, kterou si poblíž hlásky nechala postavit dcera významného českodubského podnikatele a továrníka Franze Schmitta Helene von Schmitt (podnikatel a politik, rytíř Řádu Františka Josefa (1863), člen Panské sněmovny (od 1874), významný majitel mnoha textilek na severu Čech.___________________.___________________Ps.Co k tomu víc dodat. Vždy projdu tou branou, obejdu hradby a připadám si jak když jsem vstoupil někam do pohádky. Většinou tu nikde nebývá ani živáčka a je tu takřka svatý klid.

autor příspěvku František Hormandl

objekt je stranou hlavnímu ruchu, na konci ulice radnice a průjezdní sinice městem

HVĚZDA JOHANITSKÁ KOMENDA V ČESKÉM DUBU

Představte si, že máte sklep. Úplně obyčejný sklep, se vší vlhkostí, s policema plnýma trvanlivých potravin a nepotřebných krámů či nářadí. A jednoho dne někdo odsune konzervy s plechovkama, bouchne do zdi majzlíkem, ta se rozdrolí a objeví se další místnost.... Zní to trochu jako z filmu, že? Jenomže ono se to opravdu stalo. V roce 1991 tímhle způsobem objevil PhDr. Tomáš Edel Johanitskou komendu v Českém Dubu. Komendu, o jejíž existenci se vědělo po staletí, ale nikdo netušil, kde přesně a zda vůbec ještě existuje. A ona existuje, ukrytá v základech dnes činžovního domu v Českém Dubu. Zachoval se hlavně Velký sál s klenutým stropem v románsko-gotickém stylu a pozdně románská kaple sv. Jana Křtitele. Člověku to přijde na první pohled jako zázrak, jako kdyby si na pár století jen odskočil a zase se vrátil. Komendu zde založil po roce 1237 Havel z Lemberka, manžel svaté Zdislavy, patronky Zemí českých, chudých a nemocných. Komenda stála na obchodní stezce z Prahy do Žitavy. Komendy se tehdy stavěly ve vzdálenosti 50 km od sebe (to odpovídá jednodenní cestě) tak, aby mohly poutníkům poskytnout občerstvení a nocleh. Český Dub byl ve své době významným místem, také je jedním z nejstarších sídel v severních Čechách, o čemž svědčí i bohaté archeologické nálezy, kterými je Český Dub doslova prolezlý A svědčí o tom také skutečnost, že českodubskou komendu v roce 1357 navštívil sám Karel IV. Poté však komenda začala ztrácet na významu a během husitských válek zanikla. Na jejím místě byl pak v 16. století vystavěn zámek s pivovarem, který ale podlehl požáru roku 1858. Začátkem 20. století zde byl postaven činžovní dům, který stojí dodnes. Komenda je součástí Podještědského muzea a je přístupná v určené prohlídkové časy nebo po domluvě s průvodcem. Jestlipak jste někdy Komendu navštívili? Že ne? Tak to určitě musíte, napravit.

foto: archiv města Český Dub a Regionu Liberec

Johanitská komenda v Českém Dubu existovala před rokem 1260 a zanikla v roce 1425. Až do 90. let 20. století se nevědělo, co se z komendy dochovalo, až v roce 1991 došlo k odkrytí dodnes dochovaného malého i velkého sálu a kaple Jana Křtitele.

(autor příspěvku Jiří Peterka)

Český Dub - památník osvobození Rudou armádou

Hlavní autor: Vladimír Linka (1912 - 1976)
Odhalení památníku: 9.5. 1972
Památník Osvobození Českého Dubu Rudou armádou původně stával v parčíku na zadní straně náměstí, v místě dnešní Základní školy (naproti autobusovému nádraží). V místě určení se dílo dnes již nenachází. Dle ústního vyjádření pracovníků Podještědského muzea se dnes objekt nachází v nepřístupném soukromém areálu (dříve areál Technických služeb, dnes ve vlastnictví společnosti Galvia). Nápis na památníku zněl "Na věčnou paměť 9. 5. 1945". (internet -sochy a města.cz)