Český Dub - zámek

01.04.2020
Český Dub – mědirytina kolem r. 1840 (zdroj: https://www.hrady-zriceniny.cz)
Český Dub – mědirytina kolem r. 1840 (zdroj: https://www.hrady-zriceniny.cz)
Český Dub – Johann Venuto (1821) (zdroj: https://www.hrady-zriceniny.cz)
Český Dub – Johann Venuto (1821) (zdroj: https://www.hrady-zriceniny.cz)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
Český Dub – Hláska – pohlednice (1938)
Český Dub – Hláska – pohlednice (1938)
Český Dub - hradební věž na východní str. města koncem 19.st. (archiv Karel Polášek)
Český Dub - hradební věž na východní str. města koncem 19.st. (archiv Karel Polášek)
(zdroj: https://www.cdub.cz/mesto/o-meste-soucasnost-a-historie/ )
(zdroj: https://www.cdub.cz/mesto/o-meste-soucasnost-a-historie/ )
archiv Vlastimír Hájek
archiv Vlastimír Hájek
archiv Vlastimír Hájek
archiv Vlastimír Hájek

Český Dub – Starý zámek (komenda)

Částečně dochovaný hrad (komenda) přestavěný na zámek ve městě na Liberecku. Předchůdcem komendy byl dvorec z počátku 12. stol., johanitská komenda (opevněný klášter rytířského řádu) byla založena r. 1237. O jejím významu svědčí i několikadenní pobyt císaře Karla IV. r. 1357. R. 1421 ji obsadili husité a působení johanitů v Českém Dubu se tím uzavřelo.
Během 15. stol. byla přestavěna na pozdně gotický hrad a po polovině 16. stol. na renesanční zámek s mohutnou osmibokou věží. Ten byl po požáru r. 1858 částečně zbořen a další demolice postihly areál, postupně zaplňovaný objekty převážně obytného charakteru (včetně novostavby budovy dnešní mateřské školy v místech zámku), na počátku 20. stol.
K objevu domněle zaniklé komendy v někdejším východním zámeckém křídle došlo r. 1991 na základě výzkumu tehdejšího ředitele Podještědského muzea Tomáše Edela. Spolu se Strakonicemi přestavuje naši nejlépe dochovanou johanitskou komendu.

zdroj:https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_cesky_dub.htm

Český Dub – J. Richter podle K. Brantla, z díla F. A. Hebera (1848)
Český Dub – J. Richter podle K. Brantla, z díla F. A. Hebera (1848)
archiv J.Peterka
archiv J.Peterka
60.léta
60.léta
archiv Vlastimír Hájek
archiv Vlastimír Hájek
archiv Vlastimír Hájek
archiv Vlastimír Hájek
zdroj: https://www.ansichtskartenversand.com
zdroj: https://www.ansichtskartenversand.com
1948 (archiv J.Peterka)
1948 (archiv J.Peterka)
Český Dub – dnešní mateřská škola – pohlednice (1914) (zdroj: https://www.hrady-zriceniny.cz)
Český Dub – dnešní mateřská škola – pohlednice (1914) (zdroj: https://www.hrady-zriceniny.cz)
archiv Vlastimír Hájek
archiv Vlastimír Hájek
archiv J.Hůlka
archiv J.Hůlka

Pozůstatek opevnění z 15. století, ve spojení s později postavenou zvláštní vilou vznikl tento jakoby malý kouzelný hrádek.

v té hranaté věži byla mučírna a vězení, asi dřív těch lumpů bylo méně, když městu na to stačily tak malé prostory

Český Dub a vzpomínka na jaro 2018 (foto Radek Ptáček)
Český Dub a vzpomínka na jaro 2018 (foto Radek Ptáček)

Krása bývá v koutech poschovávaná

Každý máme pár koutků v naší vlasti, kde se rádi zastavíme, když jedeme kolem a které se jen tak rychle z naší paměti nevymažou. V republice je spousta míst, o kterých se ani tak moc neví, a při tom mají až pohádkové kouzlo.Když už jsem tu začal připomínat místa, u kterých jsem vždy rád zastavil, když jsem měl cestu kolem, tak nesmím zapomenout na tento objekt v Českém Dubu.Dnes už trochu pozapomenuté město, je jedním z nejstarších sídel v severních Čechách, vzniklo jako tržní osada na vyvýšenině obtékané dvojicí potoků Ještědkou a Rašovkou již někdy v románském období. První údajnou zmínkou o tomto místě je listina z roku 1115, kterou podepsal kníže Vladislav I. Najdete tu dost zajímavých, památných míst ale mne nejvíce zaujal pozůstatek původního opevnění. Nejvýraznějším pozůstatkem opevnění z 15. století je městská hláska. Tato hranolovitá věž je vybudovaná stejně jako jiné části gotických hradeb v Českém Dubu z opuky a pískovce. Od 16. do 18. století hláska sloužila jako městská šatlava a také jako mučírna. K hlásce byl původně přistavěn dřevěný domek strážného, který byl zbourán na začátku 20. století. Starobylá hláska, nacházející se východně od náměstí Bedřicha Smetany prošla v letech 1904-1905 romantizujícími stavebními úpravami. V roce 1905 pak byla spojena průjezdem v historizujícím novogotickém stylu se secesní vilou, zvanou Helenin zámeček nebo německy Helenhof, kterou si poblíž hlásky nechala postavit dcera významného českodubského podnikatele a továrníka Franze Schmitta Helene von Schmitt (podnikatel a politik, rytíř Řádu Františka Josefa (1863), člen Panské sněmovny (od 1874), významný majitel mnoha textilek na severu Čech.___________________.___________________Ps.Co k tomu víc dodat. Vždy projdu tou branou, obejdu hradby a připadám si jak když jsem vstoupil někam do pohádky. Většinou tu nikde nebývá ani živáčka a je tu takřka svatý klid.

autor příspěvku František Hormandl

objekt je stranou hlavnímu ruchu, na konci ulice radnice a průjezdní sinice městem

Český Dub – budova školky na místě vyhořelého zámku, vpravo průchod středověkými hradbami ke komendě (2018)
Český Dub – budova školky na místě vyhořelého zámku, vpravo průchod středověkými hradbami ke komendě (2018)
Český Dub – prostor Starého zámku (2018)
Český Dub – prostor Starého zámku (2018)
Český Dub – komenda (2018)
Český Dub – komenda (2018)
Český Dub – komenda (2018)
Český Dub – komenda (2018)
Český Dub – budova školky na místě vyhořelého zámku (2018)
Český Dub – budova školky na místě vyhořelého zámku (2018)
Český Dub – prostor Starého zámku (2018)
Český Dub – prostor Starého zámku (2018)
Český Dub – prostor Starého zámku (2018)
Český Dub – prostor Starého zámku (2018)
Český Dub – prostor Starého zámku, vpravo komenda (2018)
Český Dub – prostor Starého zámku, vpravo komenda (2018)
Český Dub – prostranství u komendy (2018)
Český Dub – prostranství u komendy (2018)

Český Dub

Luxusní vila postavená pro vlivného průmyslníka Franze Schmitta (1818-83)

vznikla na místě někdejšího panského dvora, zakoupeného od Rohanů. Autorem velkoryse pojatého objektu, demonstrujícího sílu a postavení rodiny Schmittů byl liberecký architekt Gustav Sachers, mj. tvůrce nejstarší liebiegovské vily v Liberci. Tak jako v Liberci i zde Sachers vycházel z mnichovsky orientované architektury tzv. přísného historismu. Do současné doby se zachovala i část původních honosných interiérů, zejména velký salon s bohatou štukovou výzdobou a dvěma krby se zrcadly a secesní jídelna z roku 1907 s dubovým táflováním a náročnou řezbářskou výzdobou, vybudovaná zřejmě na základě projektu vídeňského architekta Wilhelma Klingenberga. Podobu anglického krajinářského parku vtiskl zahradě obklopující vilu v roce 1869 věhlasný zahradní architekt Eduard Petzold, autor proslulého parku v Muskau. Za jeho angažováním stojí zřejmě příbuzenský vztah Schmittů k rodině Liebiegů, neboť o rok dříve Petzold vypracoval pro panství Johanna Liebiega ve Smiřicích svůj první projekt v Českých zemích. Svým řešením vykazuje vila řadu styčných prvků se svým libereckým vzorem, ovšem jeho kvalit nedosahuje. Zajímavým prvkem exteriéru pak byla rozsáhlá zimní zahrada, tvořená litinovou konstrukcí se skleněnými výplněmi a centrální kupolí, zbytečně odstraněná po rokce 1945. Vila je součástí širšího areálu, zahrnujícího tiskárnu vlněných látek Franz Schmitt, tzv. Horní továrnu v bezprostředním sousedství vily a také přilehlou dělnickou kolonii, tzv. Šestidomy (čp. 53-58), sloužící k ubytování zaměstnanců továrny, kterou navrhl rovněž Gustav Sachers. V současné době vila slouží jako domov důchodců.

https://liberec-reichenberg.net/.../146-vila-franze-schmitta

Český Dub - Domov důchodců (archiv Milan Péč)
Český Dub - Domov důchodců (archiv Milan Péč)

Zámek v Českém Dubu,

který sloužil jako sídlo místního textilního magnáta Franze von Schmitta a jeho rodiny. Novorenesanční stavba z první poloviny 70. let 19. století začala po roce 1945 sloužit jako domov důchodců a k tomuto účelu je používána dosud. Toto využití si vyžádalo novodobou nástavbu druhého patra, čímž byla původní silueta zámku změněna.

(autor článku Vladimír Tregl)