Českolipská sídliště
Sídliště Sever v České Lípě prošlo za posledních padesát let velkými změnami. Jak vznikalo a jak se tam žije nyní?
Státní okresní archiv Česká Lípa
"Tohle byly první baráky, původně tu bylo pole. Pamatuju si to jako malý kluk," ukázal Petr Stýbor, který na sídlišti Sever žije třicet let, na Havířskou ulici. A dodal: "Tehdy bylo okolí příjemnější – dětská hřiště, lavičky, stoly a pískoviště, která dnes chybí."
Paní Hana si také povzdechla. Na vině jsou podle ní drogově závislí. "Kvůli narkomanům to všechno zrušili. Nacházely se tam jehly. Tak ať tam chodí městská policie a kontroluje to," navrhla.
Sídliště Sever v České Lípě
si prošlo razantními proměnami – od svého vzniku v 70. letech až po
dnešní snahu o regeneraci. Někteří obyvatelé tu žijí celé dekády a
sledují postupnou proměnu nejen domů, ale i mezilidských vztahů. "Dřív
jsme měli dobrou partu. Každý něco přinesl, sedli jsme si venku ke
stolu, byla sranda. To už dávno není. Někteří umřeli, jiní se
odstěhovali a místo nich přišli cizí lidé. Už to není ono," řekla nám
paní Olga.
Sídliště vzniklo v době, kdy město čelilo prudkému nárůstu obyvatel v souvislosti s těžbou uranu. Dle knihy Česká Lípa město na Ploučnici pochází urbanistický návrh z roku 1971, z dílny Stavoprojektu Liberec pod vedením architekta Syrovátka. Výstavba začala roku 1973 a pokračovala ve čtyřech etapách. Kvůli zpožděním a problémům s dodávkami materiálu se čtvrtá etapa dostavěla až po roce 1980. Do té doby vyrostlo přes tisíc bytů, první domy byly předány už v roce 1974.
Občanská vybavenost však zůstávala dlouho pozadu. Kniha Česká Lípa město na Ploučnici uvádí, že první prodejna se otevřela až v roce 1977, školská zařízení ještě později. V roce 1984 přibylo 141 bytů ve věžových domech, které původně měly stát jinde – nad plán byly postaveny na místě plánovaného autobusového nádraží. Těmito dostavbami vzrostl počet obyvatel sídliště na více než šest tisíc.
Středisko služeb, které mělo být centrem obchodů a zdravotních služeb, bylo dokončeno až v roce 1987, s výrazným zpožděním. Ambiciózního plánu na sportovní areál na západě sídliště se místní obyvatelé už nedočkali vůbec.
Zhruba kolem roku 2009 se ve městě o sídlišti mluvilo jako o
"českolipském Chánovu". Paneláky, původně postavené pro zaměstnance
Uranových dolů Hamr, chátraly, z fasád odpadával beton a údržba vázla.
Rok
1973, čerstvě dokončeným sídlištěm Slovanka s jeslemi a první moderní
základní školou. Město tím sotva vyrovnalo poválečnou bytovou nouzi.
Proto se již budovalo pod Holým vrchem. Ale příliv nových obyvatel v
souvislosti s těžbou uranu byl již za pomyslnými dveřmi, kterými zatím
jen prosakoval. Proto v pozadí není ani sídliště Sever, Špičák a Lada už
vůbec ne. V následujících zhruba 15 letech teprve vzroste počet
obyvatel města na více jak dvounásobek. Mezi tím, ale kolem domů na
Slovance doroste mnoho zeleně a školu absolvuje nespočet žáků.
zdroj: Českolipské obrázky
/FOTO, VIDEO/ Sídliště Špičák v České Lípě, největší obytná zástavba ve městě, se za více než čtyři desetiletí své existence výrazně proměnilo. Přestože původní plány na jeho rozšíření se nakonec neuskutečnily, oblast se stále vyvíjí. Obyvatelé oceňují blízkost škol, obchodů a služeb, ale postrádají kvalitní restauraci a dostatek parkovacích míst. Město plánuje další investice, které by měly zlepšit infrastrukturu a životní podmínky na sídlišti.
"Kdyby tu nebyly rachejtle na Silvestra, tak je to bezvadný. Všude kousek, autobusy celkem fungujou. Teď nám nejde proud, nikdo nás ani neinformoval, takže chodíme všichni po schodech," řekl Karel Kasal, který na českolipském sídlišti Špičák žije už více než 35 let. "Ale víte, co tady postrádáme? Sídliště má okolo patnácti tisíc obyvatel, a že by tu byla hospoda, která by vařila, to tady není. Teď tu někdo zkouší bufet, ale to je k ničemu."
Také Pavel Kužány žije na Špičáku už 35 let. "Bydlení je tu pořád stejné. Možná se zlepšují dětská hřiště, lavičky a celkově vybavení sídliště, ale parkovacích míst by to chtělo víc," poznamenal mladý muž.
Dnes je sídliště Špičák největší obytnou zástavbou v České Lípě, ale jeho historie sahá do období před 45 lety, kdy se začalo budovat jako moderní bydlení pro tisíce lidí. Podle knihy Česká Lípa město na Ploučnici byly první domy předány do užívání v roce 1980, kdy se do nových bytů nastěhovalo prvních 240 rodin. Obyvatelé tehdy neměli příliš mnoho možností, kde nakupovat, a tak první obchod fungoval v provizorně upraveném bytě. Teprve v roce 1982 byla otevřena samoobsluha s prodejní plochou 160 metrů čtverečních.
Výstavba sídliště pokračovala v dalších etapách. V části označené jako I/2 bylo naplánováno téměř tisíc bytů, v části I/3 dalších 924. Celkové plány a náklady se ale stále měnily. Stavba probíhala v technicky obtížném terénu – oblast je tvořena tekutými písky a jílem, což značně komplikovalo základy domů. Náklady na přípravu území proto byly vysoké, například část I/2 si vyžádala 45 milionů korun, část II/1 dokonce o deset milionů více.
zdroj:https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/sidliste-spicak-ceska-lipa-promeny-historie-rozvoj-bydleni-20250403.html
