Bezděčín
Bezděčín
Pohlednici si nechal na svůj náklad zhotovit asi v roce 1930 majitel bezděčínského hostince a obchodu Josef Vinš. Bezděčín je nevelká zemědělská obec východně od Hodkovic nad Mohelkou, která náleží spíše již k Českému ráji. Nad obcí je patrná řada skal z kvádrového pískovce. Jsou pozůstatkem geologického zlomu — tzv. lužické poruchy — vzniklé při třetihorním vrásnění. Zlom se táhne z Podkrkonoší až k Drážďanům. Nejnápadnějším lidským dílem v obci je obrovský lom na melafyr, prvohorní vyvřelou horninu. Byl otevřen po vyčerpání zásob lomu zvaném Anděl Strážce v sousedním Frýdštejně. Lom často navštěvují hledači polodrahokamů, protože v melafyru se nacházejí různé formy ušlechtilého křemene, nejčastěji acháty.
Bezděčín (německy Bösching) je malá vesnice, část obce Frýdštejn v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Nachází se asi 2 km na západ od Frýdštejna. Bezděčín leží v katastrálním území Bezděčín u Jablonce nad Nisou o rozloze 4,89 km2. V katastrálním území Bezděčín u Jablonce nad Nisou leží i Anděl Strážce, Sestroňovice a osada Luhy.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1543.
V letech 1850–1980 byla samostatnou obcí, ke které patřil Anděl Strážce a od 1. července 1980 se vesnice stala součástí obce Frýdštejn.
Pamětihodnosti
- Sloup se sochou P. Marie, u čp. 38
Geologická, mineralogická a paleontologická lokalita
Směrem na severovýchod je nad vsí velký melafyrový lom, který je významnou mineralogickou lokalitou, zejména pokud jde o výskyt achátu a jaspisu. Poněkud západněji a výše směrem od lomu se v lokalitě Na Vrškách v prameništi místního potoka nachází geologická a paleontologická lokalita, která je stratotypovou lokalitou mezinárodního významu. Jedná se o odkryv přirozeného výchozu příbřežní vápnité facie mořského cenomanu, v níž se nacházejí zkameněliny živočichů, typických pro toto prostředí - plžů, mlžů, ramenonožců, korálů, mořských hub a serpulidních červů.
zdroj: Wikipedia
