Velká Jizera a další zajímavá místa okolí Jizerky



Groß Iser (Velká Jizera)
(foto 1920)
(zdroj: Wikipedia, https://www.portafontium.eu )
Velká Jizera v roce 1930 a 23.6.2016
Nahrbené
chalupy se šindelovými střechami byly rozhozeny do široce rozevřené
luční kotliny mezi řekou Jizerou a nehostinným lesem. Těžko dnes uvěřit,
že v polovině 20.století tady stálo více než čtyřicet stavení, v nichž
žilo několik set obyvatel, nazývaných Iserleute čili lidé od Jizery.
Střed osady představoval Jizerský mlýn, stojící na starém obrázku
uprostřed, vlevo vepředu je zajímavá stavba - Steinhaus čili Kamenný
dům, jediný objekt, který byl na Velké Jizeře celý vyzděn ze žulových
kvádrů. Dnes se zde mezi zbytky základů jen traviny vlní.
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - J. a Š. Pikousové - O.Simm - F.Mrva - P.Kutin)

Velká Jizera v roce 1914 a 1.5.2002
Střed osady Velká Jizera se nacházel v okolí starého mlýna na Jehněčím
potoce. Původně se v něm skutečně mlelo obilí, které se sem však muselo
dovážet na povozech až z údolí, neboť v horách se pro velkou nadmořskou
výšku obilniny pěstovat nedaly. Snad i proto byl mlýn později přeměněn
na vyhlášenou krčmu, zvanou Isermůhle (zcela vlevo). Pro pořádání
tanečních veselic byl přistavěn i taneční sál. Starodávný mlýn a
pozdější hospodu zničil 13, října 1932 požár. Dnes na jeho
místě nalezneme jen nenápadné pozůstatky základů.
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)










Mládežnická ubytovna na Velké Jizeře (1934)
Zmizelá osada opředená tajemstvím pytláků, čarostřelců a pašeráků měla i svoje moderní dějiny, které byly svázané především s turistikou. I zde vznikala ubytovací zařízení pro turisty. Na pohlednici vidíme mládežnický srub stojící v blízkosti schaffgotschkého loveckého zámečku. Ačkoli byl mnohem mladší než zámeček, měla obě stavení stejný osud. Byly to první stavby, které po příchodu Rudé armády 10. května 1945 lehly popelem. Pro osadu, kde se žilo neuvěřitelně těžce, nastal čas zkázy. Nejdřív museli odejít lidé, pak byla odvedena hospodářská zvířata. Vydrancované chalupy zvolna chátraly a v 50. letech byla všechna stavení zbořena. Zkázy ušetřena zůstala jen někdejší nová škola.
zdroj: kalendář Jizerské hospody na dobových pohlednicích s texty Kláry Hoffmannové, 2014



Interiér ubytovny na Velké Jizeře (1935)
V
roce 1845 navštívil Velkou Jizeru jakýsi E. Straube. Díky velmí
špatnému počasí musel zůstat v místním hostinci dva dny, Pan Straube
tyto dva dny popisuje jako jedny z nejhrůznějších ve svém životě. Všude
špína, zápach, a dokonce se uvnitř potkal i s býkem a prasetem. Co však
nemohl místním upřít, byla srdečnost a ochota. Naše pohlednice je z roku
1935 a zdá se, že ubytování je na úrovní v té době běžné i v ostatních
horských ubytovnách. Těžko říct, jak by si zdejší horalé vedli dnes,
kdyby nepřišla druhá světová válka. Ale snad je dobré, že se nad Velkou
Jizerou rozprostřel klid. Třeba se sem konečně mohly vrátit duše těch,
kteří museli svůj domov opustit v roce 1945.
zdroj: kalendář Jizerské hospody na dobových pohlednicích s texty Kláry Hoffmannové, 2014


Karlovský most přes Jizeru v roce 1914 a 15.7.2003
Z Jizerky klesá jedna z cest k soutoku stejnojmenné říčky s Jizerou, která tu již v dřívějších dobách tvořila zemskou hranici. Stezka tady ovšem nekončila, nýbrž pokračovala dál do sklářské kolonie Karlstal, novodobě přejmenované na Orle. Od nepaměti tady spojovala oba říční břehy dřevěná lávka. Protože byla často ohrožována vysokou vodou, byla v roce 1901 nahrazena vysoko klenutým můstkem z betonu. V poslední době se objevují zprávy o snaze most obnovit a otevřít zde nový hraniční přechod. V pozadí méně známý pohled na horu Bukovec. (pozn. psáno v roce 2003)
Most byl obnoven.
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)


Doplnění
ke Karlovskému mostu - znovu byl postaven a otevřen 15.července 2005,
dřevěná stavba po 15 letech dosloužila a musela být zbourána, nyní
nahrazeno mostem železobetonovým. Fotografie je z r. 2007 z polské
strany Jizery (autor příspěvku Věra Donátová)


Hojerův dům v roce 1905 a 6.8.2003
Stěží bychom v Jizerských horách nalezli odlehlejší místo pro lidské obydlí, než je paseka na východním úbočí Středního jizerského hřebene, na níž stával Hojerův dům. Míjela ho stará cesta vedoucí z Jizerky do osady Velká Jizera. Z dokumentu vzniklého v roce 1769 se dovídáme, že dům vybudoval léta Páně 1699 Christoph Schonwald a že objekt po čtyřiašedesáti letech přestavěl jeho zeť Michael Neumana. Je také známo, že v roce 1826 dům koupil Franz Huyer a že v roce 1877 v něm bydlel Josef Hoyer. Do odsunu německého obyvatelstva ve stavení žila rodina hajného Junkera.
(zdroj: Jizerské hory včera a dnes - Jan a Šimon Pikousové, Otokar Simm, Petr Kurtin, 2004)