Frýdlantské školy

Frýdlantskě školy

 Nejstarší zprávy o frýdlantské škole pocházejí již ze 14. století, první historicky doložené školní budovy byly naproti vchodu do kostela postaveny roku 1494. O tom, jak si frýdlantští občané školy vážili, svědčí i fakt, že nová škola postavená roku 1565 měla jako jedna z prvních budov v městě skleněná okna. Za doby Albrechta z Valdštejna se frýdlantským dětem otevřely nové možnosti studia, nadaní chlapci dostávali stipendia na jezuitské škole v Jičíně. Zajímavá je i vyučovací doba frýdlantských škol v 17. století, každý den začínala škola v 6 hodin, učilo se do 11 a po polední hodinové pauze vyučování pokračovalo až do 16 hodin. Jen ve středu a v sobotu odpoledne měli žáci volno. Do jaké míry byl však tento přísný rozvrh dodržován, staré materiály neuvádějí.

Nová školní budova byla na tradičním místě u kostela postavena začátkem 18. století, v době významných školských reforem císařovny Mane Terezie. Tato stavba sloužila škole až do roku 1859. Pedagogický sbor se ještě v 19. století skládal převážně z katechety, kantora, varhaníka a někoJika pomocných učitelů. Mecenáši se postarali i o školní knihovnu, na dnešní poměry veleskromnou. Pozdější reformy rakouského státu rozdělily školy do dvou stupňů, na obecné a měšťanské. Situace byla navíc komplikována tím, že třídy se stále striktně dělily na dívčí a chlapecké. Frýdlantské školní budovy novému trendu nemohly stačit. A tak byla na starém dobrém místě u kostela roku 1876 postavena nová dívčí škola sloužící pak vzdělávacím účelům až do osudného bombardování Frýdlantu v roce 1945. Letecké pumy ji tehdy poškodily natolik, že musela být odstraněna a na jejím místě vznikl parčík. Díky prostředkům mecenášů mohla být však v roce 1900 postavena nová velká budova měštanské školy (dnešní škola v Husově ulici). V té byla kromě moderně vybavených dívčích i chlapeckých tříd umístěna i školka pro menší děti. Ve stejném období byla dokončena i řada obecných škol snad ve všech větších obcích tehdejšího frýdlantského kraje, Podle sčitání z roku 1900 bylo na Frýdlantsku 40 obecných škol a navíc 3 chlapecké a dvě dívčí měšťanky. Z celkového počtu 8567 školou povinných dětí se docházce vyhýbalo pouze 0,22%. Tíživá situace frýdlantského školství byla na dlouhý Čas vyřešena. České děti chodily zpočátku do škol společně s dětmi německými, nicméně národnostní konflikty se objevovaly i zde, a tak frýdlantští Češi ihned po vzniku Československé republiky požadovali zavedení samostatné školy pro jejich děti. Největší zásluhu na tom, že pražská vláda v roce 1920 stavbu české školy ve Frýdlantě povolila, měl zdejší železničář Václav Bělík. Na nově postavené škole působila řada kvalitních pedagogů. Jeden z nich, Otakar Kodeš, byl roku 1938 zavražděn fanatickými heinleinovci. V témže roce zanikla i frýdlantská česká škola.

Nejmladší školní budovu má ZŠ Purkyňova, jako typická stavba socialismu byla dokončena roku 1952 a částečně pomohla řešit nedostatek tříd pro školu a gymnázium. Dlouhou tradici má i frýdlantské odborné školství, které je spojeno s velkou novorenesanční budovou v ulicí K. H. Borovského (dnes Zvláštní učiliště) . Jako jedny z prvních v celé rakousko-uherské monarchii byly ve Frýdlantě založeny v devadesátých letech minulého století tři hospodářské školy: Mlékařská, Zimní zemědělská a Hospodářská. Studenti na tyto školy přicházeli nejen z Frýdlantska, ale i z celých Čech, Rakouska a dokonce i Švýcarska. Rozkvět frýdlantského školství zastavila až 2. světová válka.

Na základech výše jmenovaných škol byla v roce 1959 vybudována zemědělská škola, která své sídlo našla v budově, kde kdysi sídlil vrchnostenský úřad a později i gymnázium. Dnes si již Frýdlant bez "zemědělky" a jejích studentů, křižujících město v traktorech a sbírajících na okolních loukách květy do herbářů, nikdo nedokáže představit. Na potrávinářství je zaměřeno i frýdlantské učiliště, jehož nová budova stojí v polích za městem. Výrobky učňů pekařů a řezníků pak frýdlantští občané kupují v obchodě v přízemí staré pošty.

Skoro padesátiletou tradicí se může pochlubit i frýdlantské gymnázium umístěné až napotřetí do budovy bývalého okresního soudu a věznice, na jejímž dvoře se popravovalo. Gymnázium bylo založeno roku 1947 a záhy se z regionálního ústavu nevalné kvality dostalo na úroveň podobných škol v Liberci. Navíc to prý byla jediná škola tohoto typu, na kterou byly v dobách normalizace přijímáni studenti se špatným kádrovým profilem z celého Liberecka. Téměř rodinná atmosféra školy, kde se všichni znají, přilákala od té doby i mnoho dalších studentů, kterým nevyhovoval systém sterilních libereckých velkoústavů. To vše přispělo k zlepšení úrovně a pověsti frýdlantského gymnázia, které ve svých "zlatých letech", na něž tak rád vzpomíná profesor Šoltys, vydávalo několik Časopisů, organizovalo sportovní akce, divadelní představení, besídky. Dnes, jako snad vše na Frýdlantsku, ztratilo i zdejší slavné gymnázium Poněkud svůj lesk. Poslední frýdlantskou školou je Střední umělecká škola, která je dítětem nových časů, porevolučních jásavých let. Místní občané se na ni dodnes dívají trochu nedůvěřivě, na studenty - zemědělce v traktorech i opilé gymnazisty si již zvykli, ale podivínští umělci jim stále připadají moc extravagantní. Kvalitu školy divadelníků a malířů však ukáže až čas.

Pozn. článek je z roku 1996, takže od té doby se toho ve městě Frýdlantě hodně změnilo. Já sám jsem mezi roky 1989 až 1993 místní " zemědělku" nebo lidově " hnojárnu" navštěvoval a díky tomu si toto město zamiloval.
(Zdroj: Marek Řeháček - Frýdlant - ohlédnutí, 1996)

(archiv J.Kutílek)

Vrchnostenský dům

 Správy panství pod Supím vrchem, patrný na předchozí pohlednici vlevo, později ředitelství hraběcího velkostatku, sloužil v letech 1947-53 jako gymnázium; budova se později stala dlouhodobým sídlem frýdlantského zemědělského školství. To má, zejména v oboru mlékárenství, na Frýdlantsku staletou tradici.

zdroj: Miloslav Nevrlý, Pavel D. Vinklát - Album starých pohlednic Frýdlantsko, 2009